Může fyzická osoba, která vykonává činnost investičního zprostředkovatele, být současně členem vedoucího orgánu jiného investičního zprostředkovatele? Může být v jiném investičním zprostředkovateli v postavení jiného pracovníka nebo společníka? Liší se nějak pravidla pro vázané zástupce?

I. Výkon činnosti investičního zprostředkovatele („IZ“) není slučitelný s funkcí člena vedoucího orgánu („VO“) IZ.

II. Souběhy v postavení pracovníků a ve vzájemných majetkových účastech IZ a vázaných zástupců („VZ“) jsou možné za podmínky, že

  • ke střetu zájmů prokazatelně nedochází,
  • je vyloučen omyl klienta ohledně odpovědnosti zastoupeného,
  • zastoupený takové souběhy sleduje a vyhodnocuje.

Spolehlivě zamezit nepříznivému vlivu souběhu na zájmy zákazníka lze vždy vyloučením souběhu a tedy ukončením některé z vykonávaných rolí.

  1. Rizika spojená se souběhem více postavení

 ČNB udělí povolení k činnosti IZ tomu, kdo má mj. věcné, personální a organizační předpoklady k řádnému výkonu činnosti IZ a k plnění souvisejících povinností.[1] Součástí řádného výkonu činnosti investičního zprostředkovatele je i plnění povinností v oblasti řízení střetu zájmů.[2] Tyto předpoklady jsou IZ – právnická osoba („PO“) i fyzická osoba („FO“) -  povinni udržovat průběžně po celou dobu své činnosti.[3]

Riziko souběhu více „rolí“ spočívá v tom, že dotčená osoba může upřednostnit klienty z jedné činnosti před klienty z druhé paralelní činnosti či zneužít informace z jednoho postavení ve prospěch druhého. V důsledku tento střet zájmů ovlivňuje nezávislost a kvalitu poskytování investičních služeb zákazníkovi.

Prokazování, že ke střetu zájmů nedochází, je možné např. vzhledem ke zcela jinému okruhu klientů nebo pokud jde o činnost v rámci koncernu s jednotným řízením a s rozdělením rolí, které střet zájmů potlačuje. Rizika spojená se střetem zájmů lze vyloučit i přesným nastavením postupu ve vnitřních předpisech.

Dalším souvisejícím rizikem je nedostatečná transparence jednání, kdy nemusí být zřejmé, v jaké roli za koho podnikatel se zákazníkem jedná. V případě vázaných zástupců přitom zastoupený ze zákona plně odpovídá za jednání zástupce a podobná situace je i u investičních zprostředkovatelů, pokud jednají za osobu, které předávají pokyny, a také v případě všech zaměstnanců, kteří jednají za zaměstnavatele.

Zákazník navíc nesmí být uveden v omyl tím, že by mu byla zatajena informace o faktickém jednání jménem více zastoupených, resp. o povaze střetu zájmů, vč. případných pobídek. Je tedy zásadní, aby zastoupený zjišťoval případný souběh funkcí na straně osob, které pro něj pracují v rámci VO i jako další pracovníci VZ. Pokud by k informování nedošlo, neplnil by zastoupený řádně povinnosti dle ZPKT, tedy zjišťovat a řídit potenciální střet zájmů[4] a také řídit operační rizika.

To přitom nelze ošetřit jen vnitřními předpisy zastoupeného a povinností FO řádně se identifikovat, protože v případě porušení takové povinnosti nelze zastoupeného určit vůbec a nelze ani posoudit, komu se přičítají případné pochybení při jednání se zákazníkem (a to i v předsmluvní fázi).

Na uvedení rizika reagoval zákonodárce zákazem souběhu některých postavení. V dalších případech zákaz neplatí, ale střetu zájmů a dalším rizikům je nutné předcházet, nelze-li je efektivně řídit.

Spolehlivě zamezit nepříznivému vlivu souběhu na zájmy zákazníka je vždy možné vyloučením souběhu a tedy ukončením některé z vykonávaných rolí.

  1. Zakázané souběhy

 a. IZ a členství ve VO jiného IZ(PO)

Souběh činnosti IZ jako samostatného podnikatele a současně člena VO jiného IZ(PO) je příkladem takového potenciálního střetu zájmů. Riziko střetu zájmů dokládá i skutečnost, že podobný souběh je u obchodních společností v ZOK obecně zakázán, s možností výjimek z tohoto zákazu podle konkrétních okolností.  Zákaz konkurence je pro společnost s ručením omezeným obsažen v § 199 ZOK a pro akciovou společnost v § 441 ZOK; s tím že pravidlo v ZOK je zavedeno ve prospěch akcionářů, a ti je proto mohou prolomit. Pravidlo v ZPKT je zavedeno ve prospěch klientů a prolomení zákon neumožňuje.

 Bez ohledu na konkrétní přítomnost rizika střetu zájmů navíc platí, že IZ(FO) nesmí být členem VO jiného IZ(PO).[5] Zákon uvádí, že „tato osoba není členem vedoucího orgánu osoby podle § 29 odst. 4“, a v § 29 odst. 4 ZPKT vypočítává několik okruhů osob, včetně IZ. Citovaný odkaz směřuje na všechny osoby v § 29 odst. 4 uvedené, nikoliv např. jen na osoby, kterým může IZ předávat pokyny.

 Restriktivní výklad zákazu přitom není na místě, protože by neodpovídal ani textu ustanovení, ani jeho účelu – eliminovat hrozící střety zájmů. Důvodová zpráva uvádí pouze: „řeší se, aby investiční zprostředkovatel nebyl ve střetu zájmů ohledně osoby, které předává pokyny“.[6] Riziko střetu zájmů v případě souběhu funkce v jiném IZ je typicky vyšší než v případě funkce v jiné investiční společnosti nebo fondu. Nic v textu ZPKT ani důvodové zprávě přitom nenaznačuje, že zákaz by měl platit jen ve vztahu k osobám, kterým IZ skutečně předává pokyny, ačkoliv jazykové vyjádření takového pravidla by nebylo nijak komplikované. Z hlediska unijního práva mají být požadavky na IZ ve vybraných oblastech včetně řízení střetu zájmů „alespoň obdobné“ požadavkům na obchodníky s cennými papíry („OCP“), což je splněno.

b. VZ a VZ jiného IZ, nebo kvalifikovaná účast na IZ(PO), členství ve VO jiného IZ(PO), nebo pozice pracovníka jiného IZ.

Souběh postavení VZ(FO) s VZ IZ či s postavením člena VO nebo pracovníka IZ nebo osoby s kvalifikovanou účastí je výslovně zakázaný[7]. 

  1. Souběhy povolené jen za podmínky řízení rizik

a. Souběh IZ(FO) nebo VZ (FO) s členstvím ve VO VZ(PO)

Jedná-li se o souběh postavení VZ(FO) anebo člena VO jiného VZ(PO), tak podle § 32c odst. 1 písm. a) ZPKT zapíše ČNB VZ do příslušného seznamu jen, pokud není některou z osob uvedených v § 32a odst. 3 ZPKT, tj. OCP, IZ, investiční společností, a zahraniční osobou, která poskytuje investiční služby v ČR prostřednictvím pobočky. S ohledem na to, že VZ není osobou uvedenou v § 32a odst. 3 ZPKT, není souběh zápisu VZ(FO) a pozice vedoucí osoby jiného VZ(PO) výslovně zakázán. Věcně je však souběžné působení IZ(FO) a VZ(FO) s členstvím ve VO VZ(PO) obdobně rizikové a rizikům střetu zájmů je u těchto souběhů nezbytné předcházet, případně je řídit.

 b. IZ jako pracovník[8] jiného VZ nebo IZ

Působení IZ(FO) v jiném IZ nebo VZ na dalších pozicích, než je členství ve VO IZ, není obecně zakázané, ale je problematické a nevhodné, opět z důvodu střetu zájmů a možného matení klientů. S ohledem na to je souběh přípustný jen za podmínky, že v konkrétním případě ke střetu zájmů a vzniku dalších nežádoucích rizik nedochází. 

c. VZ(FO) jako pracovník VZ(PO)

Problematický a nevhodný z důvodů potenciálního střetu zájmů, možného matení klientů a zneužití jejich informací z jednoho postavení ve prospěch druhého, je také souběh pozice VZ(FO) s pozicí pracovníka jiného VZ(PO). Uvedeným rizikům je nezbytné předcházet a souběh VZ(FO) a pracovníka VZ(PO) je přípustný jen za předpokladu řízení těchto rizik

d. Vzájemné majetkové účasti

Pokud je IZ zároveň osobou s kvalifikovanou účastí na IZ(PO) nebo VZ(PO), může vznikat střet zájmů jako v přechozím případě. Opět tedy nejde o případ obecně zakázaný, ale v praxi je přípustný jen výjimečně.

 

  1. Přehled pravidel pro některé souběhy na kapitálovém trhu

Souběh

IZ(FO)

Člen VO IZ(PO)

Osoba s KÚ[9] na IZ(PO)

Prac. IZ (PO)

VZ(FO)

Člen VO VZ(PO)

Osoba s KÚ na VZ(PO)

Prac. VZ(PO)

IZ(FO)

N/A

Zákaz[10]

Riziko

Riziko

Zákaz[11]

Riziko

Riziko

Riziko

VZ(FO)

Zákaz[12]

Zákaz[13]

Zákaz[14]

Zákaz[15]

Zákaz[16]

Riziko

Riziko

Riziko

 

  1. Další souběhy

Tato odpověď se týká jen uvedených vazeb a není tím dotčeno, že souběhy jsou zakázané i v dalších případech (např. v případě vazby auditor – auditovaná osoba), a i v dalších případech mohou vznikat střety zájmů a další rizika, která je nutné řídit.

----------

[1] § 30 odst. 1 písm. g) a § 30 odst. 2 písm. d) ZPKT.

[2] § 32 odst. 2 ve spojení s §12a odst. 1 písm. h) ZPKT.

[3] § 30 odst. 3 ZPKT.

[4] Prevence střetu zájmů je povinností zastoupeného OCP v rámci řídicího a kontrolního systému podle § 12a odst. 1 písm. h) bod 1 ZPKT nebo zastoupeného IZ podle stejného ustanovení v návaznosti na povinnosti IZ obdobné OCP v § 32 odst. 2 ZPKT.

[5] § 30 odst. 2 písm. g) ZPKT.

[6] Dále dodává, že jde o obdobu dosavadního § 30 odst. 4 ZPKT, který ale paušální zákaz v žádné podobě neobsahoval, tj. o obdobu ve skutečnosti nejde.

[7] § 32c odst. 1 písm. a) ZPKT ve spojení s výčtem osob v § 32a odst. 3 ZPKT, který zahrnuje kromě investičního zprostředkovatele i OCP, investiční společnost s povolením k poskytování investičních služeb a zahraniční osobu, která poskytuje investiční služby v ČR prostřednictvím pobočky.

[8] Zaměstnanci a osoby v podobném postavení podle § 2 odst. 1 písm. m) ZPKT, tento pojem nezahrnuje členy VO.

[9] Tj. kvalifikovanou účastí.

[10] § 30 odst. 2 písm. g) ve spojení s § 29 odst. 4 ZPKT.

[11] § 32c odst. 1 písm. a) ZPKT.

[12] § 32c odst. 1 písm. a) ZPKT.

[13] § 32c odst. 1 písm. a) ZPKT.

[14] § 32c odst. 1 písm. a) ZPKT.

[15] § 32c odst. 1 písm. a) ZPKT.

[16] § 32c odst. 1 písm. a) ZPKT.

V rámci dohledu nad finančním trhem Česká národní banka poskytuje účastníkům finančního trhu podporu při řešení nejasných otázek s cílem usnadnit plnění povinností, které jim předpisy na finančním trhu ukládají, a předcházet porušování těchto předpisů. Přehled vydaných stanovisek České národní banky týkajících se odborných regulatorních dotazů je publikována prostřednictvím speciální aplikace.