K definici země původu podle AML vyhlášky

Definice země původu v  AML vyhlášce je užší oproti předchozímu znění a  aplikace nové právní úpravy povinnými osobami nezbytně nevyžaduje změny v jejich stávajících procesech.

Kromě povinných faktorů a opatření stanovených AML zákonem a AML vyhláškou by měla povinná osoba řídit rizika s ohledem na specifika své vlastní činnosti a může tak uplatňovat dodatečná opatření i nad rámec kogentních požadavků AML vyhlášky.

Od 1. října 2018 vstoupila v účinnost AML vyhláška, která nahradila starou AML vyhlášku. V AML vyhlášce došlo ke změně definice "země původu" oproti staré AML vyhlášce s ohledem na zemi původu fyzických osob. Podle AML vyhlášky je zemí původu fyzické osoby každý stát:
- jehož je daná osoba státním příslušníkem,
- kde je přihlášena k trvalému pobytu, anebo
- kde je přihlášena k jinému pobytu delšímu než 1 rok.  

Ze srovnání obou definic je zřejmé, že klíčové aspekty definice země původu byly v  AML vyhlášce zachovány (státní občanství a přihlášení k trvalému či jinému pobytu). Definice země původu byla ve srovnání se starou AML vyhláškou pouze zúžena v posledním bodě (stát, ve kterém je osoba přihlášena k jinému než trvalému pobytu). V platném znění již není pro potřeby AML vyhlášky považován za zemi původu každý stát, ve kterém je klient přihlášen k jakémukoliv jinému než trvalému pobytu, ale pouze takový stát, kde se jedná o přihlášení k pobytu delšímu než 1 rok1

Tento limit stanovený AML vyhláškou je pouze minimální hranicí, zavedenou za účelem zamezení extenzivnímu výkladu staré AML vyhlášky, která se vztahovala na jakékoliv přihlášení k pobytu.2 Nová úprava tento výklad výslovně omezuje způsobem, aby se povinnosti spojené se zemí původu (zohledňování rizikových faktorů) týkaly opravdu pouze případů, které se vyznačují znakem trvalosti či dlouhodobosti (tedy kde existuje jednoznačná relevantní vazba klienta na daný stát). Jedná se však o minimální standard a povinné osoby mohou nastavit své procesy přísněji.

Obecně musí povinné osoby nastavit své procesy způsobem, který zajistí účinné řízení rizik praní peněz a financování terorismu spojených s jejich činností (mj. § 21 AML zákona a § 6 a násl. AML vyhlášky). Kromě povinných faktorů a opatření stanovených AML zákonem a AML vyhláškou (zejm. § 9 AML vyhlášky) je na vlastním uvážení povinné osoby, aby zohlednila takové faktory, které zajistí účinné řízení pro ni relevantních rizik, a je naopak žádoucí, aby povinná osoba prováděla posouzení rizik s ohledem na specifika své vlastní činnosti. Může tedy uplatňovat opatření související se zemí původu na všechny státy, kde je klient přihlášený k jakémukoliv pobytu (ve smyslu staré AML vyhlášky), či ke kterým má jiné vazby (např. daňový domicil, atd.).
Dále dodáváme, že nová AML vyhláška rovněž obsahuje i omezení, že povinnosti související se zemí původu jsou povinným osobám uloženy pouze v případě, že jsou jí tyto státy známy. Vyhláška požaduje, aby povinná osoba učinila "všechna opatření, která lze rozumně požadovat" ke zjištění všech zemí původu klienta, skutečného majitele a osoby oprávněné jednat s povinnou osobou jménem klienta (§ 11 odst. 2 AML vyhlášky), avšak zohledňuje skutečnost, že nebude vždy v možnostech povinné osoby všechny tyto informace zjistit (viz dovětek definice země původu "pokud jsou instituci známy" - § 3 odst. 1 písm. b) bod 1 AML vyhlášky).

Závěrem obecně upozorňujeme na povinnost vyplývající z § 10 odst. 2 AML vyhlášky, aby povinná osoba zavedla postupy, v návaznosti na které rozšíří rozsah informací držených o stávajících klientech takovým způsobem, který bude odpovídat případné změně právní úpravy. Způsob, kterým bude povinná osoba tuto aktualizaci provádět, by měl odrážet identifikovaná rizika (zejména tedy s ohledem na lhůty, ve kterých bude aktualizace provedena). V případě změny právní úpravy tedy povinná osoba musí zajistit, že je s novými požadavky v souladu i s ohledem na stávající klienty.

 

---------

1 Ve staré AML vyhlášce byl zemí původu fyzické osoby "každý stát, jehož je tato osoba státním příslušníkem, a současně všechny státy, ve kterých je přihlášena k trvalému nebo jinému pobytu".
2 Při doslovném čtení by se za "přihlášení k jinému než trvalému pobytu" dalo považovat např. i přihlášení k pobytu v hotelu při krátkodobé cestě.

V rámci dohledu nad finančním trhem Česká národní banka poskytuje účastníkům finančního trhu podporu při řešení nejasných otázek s cílem usnadnit plnění povinností, které jim předpisy na finančním trhu ukládají, a předcházet porušování těchto předpisů. Přehled vydaných stanovisek České národní banky týkajících se odborných regulatorních dotazů je publikována prostřednictvím speciální aplikace.