Hlášení podvodů podle zákona o platebním styku

1) Musí osoba oprávněná poskytovat platební služby sbírat data o podvodech v platebním styku? Jaký rozsah dat je třeba mít k dispozici za rok 2018?

Ano, dle § 222 odst. 1 ZPS osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje Českou národní banku o podvodech, které v oblasti platebního styku zaznamenala[1].

Vzhledem k tomu, že v roce 2018 nebyla jasná podoba obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví k požadavkům na oznamování údajů o podvodech podle čl. 96 odst. 6 PSD2 (EBA/GL/2018/05) (dále jen „obecné pokyny“) a prováděcí předpis dle § 222 odst. 3 nebyl vydán, ve vztahu k roku 2018 postačí mít k dispozici pouze údaje o podvodech ve zjednodušeném rozsahu popsaném dále u otázky č. 2.

2) V jakém rozsahu a jak osoba oprávněná poskytovat platební služby zasílá data o podvodech České národní bance?

Prováděcí vyhláška dle § 222 odst. 3 ZPS (resp. její návrh) prozatím neuvádí podrobnosti k hlášení dat o podvodech a Česká národní banka proto po povinných osobách vyžaduje zaslání dat o podvodech za jednotlivé kalendářní roky v období let 2018[2] - 2020 pouze ve zjednodušeném rozsahu, aby byly splněny požadavky ustanovení § 222 odst. 1 ZPS i čl. 96 odst. 6 PSD2[3], a aby zároveň nedocházelo k nepřiměřené zátěži povinných osob.

Zasílaná data o podvodech v uvedeném období zahrnují celkový počet provedených platebních transakcí, a počet podvodných platebních transakcí, a to v dělení podle jednotlivých druhů transakcí. Těmito jsou úhrady, inkasa a karetní platební transakce. Celkově tak jde o 8 údajů, viz přiložená tabulka:

Položka

Celkový počet platebních

transakcí

Počet podvodných platebních transakcí

Úhrady

 

 

Inkasa

 

 

Karetní platební transakce

 

 

Ostatní platební transakce

 

 

Celkem

 

 

 

Tabulka se zasílá jako soubor ve formátu xls/xlsx prostřednictvím internetového rozhraní České národní banky pro sběr informačních povinností. Vzor tabulky je zveřejněn na stránkách ČNB věnovaných předpisům k platebnímu styku v části Sdělení, doporučení a seznamy. Vzhledem k automatickému zpracování dat by vzor neměl být nijak měněn ani doplňován, případné doplňující informace uveďte do průvodního emailu.

Do doby naplnění zmocnění v § 222 odst. 3 ZPS tedy Česká národní banka nevyžaduje, aby jí povinná osoba zasílala všechny údaje o podvodech, které sbírá na základě obecných pokynů. Informace by však povinná osoba měla mít k dispozici tak, aby si je Česká národní banka mohla v případě potřeby vyžádat v rámci výkonu dohledu

3) V jaké lhůtě osoba oprávněná poskytovat platební služby zasílá data o podvodech za roky 2018 - 2020 České národní bance?

Vzhledem k tomu, že platné znění § 222 odst. 1 ZPS nestanoví lhůtu pro zaslání dat o podvodech, lze dovodit, že osoba oprávněná poskytovat platební služby by měla České národní bance zaslat data o podvodech bez zbytečného odkladu. Vzhledem k absenci prováděcí úpravy doporučuje Česká národní banka, analogicky k předchozí úpravě v § 222 odst. 1 ZPS[4], osobám oprávněným poskytovat platební služby zaslat data o podvodech za rok 2018 České národní bance do 30. června 2019. Data o podvodech za roky 2019 - 2020 pak doporučuje Česká národní banka zaslat vždy do 30. dubna za předchozí kalendářní rok.

--------

[1] Jedná se o:

  1. provedené neautorizované platební transakce, včetně transakcí vyplývajících ze ztráty, odcizení nebo zneužití citlivých údajů o platbách nebo platebního prostředku, bez ohledu na to, zda je plátce mohl zjistit před provedením platby či nikoliv a zda byly způsobeny hrubou nedbalostí plátce nebo provedeny bez souhlasu plátce; a
  2. platební transakce provedené v důsledku toho, že byl plátce zmanipulován podvodníkem k dání platebního příkazu nebo k udělení pokynu k dání platebního příkazu poskytovateli platebních služeb na platební účet, o kterém se v dobré víře domnívá, že patří oprávněnému příjemci.

[2] Za rok 2018 se v souladu s účinností ZPS zasílají data za období 13. ledna - 31. prosince.

[3] Dle kterého „Členské státy zajistí, aby poskytovatelé platebních služeb poskytli svým příslušným orgánům alespoň jednou za rok statistické údaje o podvodech souvisejících s různými způsoby platby. Tyto příslušné orgány tyto údaje poskytnou v souhrnné podobě orgánu EBA a ECB.“.

[4] Před novelizací tohoto ustanovení zákonem č. 5/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku.