(EBA/REC/2015/01)
Evropský orgán pro bankovnictví („EBA“) na základě zmocnění uvedeného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES („nařízení o zřízení EBA“) uveřejnil 1. dubna 2015 anglické znění „Recommendations on the equivalence of confidentiality regimes“ a 24. června 2015 uveřejnil české znění „Doporučení k rovnocennosti režimů utajování informací“ („doporučení EBA/REC/2015/01“) s cílem zajistit sbližování činnosti členů kolegií při vydávání stanovisek podle čl. 116 odst. 1 směrnice 2013/36/EU, označované též Capital Requirements Directive („CRD“)[1] za účelem účasti orgánů dohledu třetích zemí, které jsou uvedeny v příloze doporučení EBA/REC/2015/01, v kolegiu.
Tato doporučení jsou určena příslušným orgánům uvedeným v čl. 4 odst. 2 nařízení o zřízení EBA, mj. orgánům dohledu, orgánům pro řešení krize, systémům pojištění vkladů, resp. subjektům, které systémy pojištění vkladů spravují.
V souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA musí subjekty, kterým jsou doporučení EBA určena, vynaložit veškeré úsilí, aby se těmito doporučeními řídily.
EBA provedla hodnocení režimu mlčenlivosti aplikovaného na orgány dohledu finančního trhu v legislativě vybraných třetích zemí (tj. států mimo EU), které jsou zahrnuty v předložených Doporučeních, jež obsahují v příloze Tabulku hodnocených orgánů a provedených hodnocení těchto zemí: Bosna a Hercegovina, Brazílie, Čína, Kanada, Makedonie, Mexiko, Černá Hora, Srbsko, Singapur, Švýcarsko, Turecko a USA. Hodnocení ukázalo, že uvedené státy mají podobnou úpravu mlčenlivosti orgánů dohledu jako členské státy EU a jejich právní úprava je srovnatelná (equivalent) s požadavky mlčenlivosti orgánů dohledu stanovenými v CRD.
Předmětem posouzení bylo, zda právní režim, který je aplikován v dané zemi,
- obsahuje definici důvěrné informace,
- obsahuje údaje týkající se povinností mlčenlivosti,
- omezení využití důvěrných informací,
- zavedení omezení na předávání důvěrných informací.
Cílem je na základě provedeného zhodnocení doporučení jednotného postupu, jak nakládat s důvěrnými informacemi v kolegiích, kterých se účastní dohledové orgány ze třetích zemí. Toto doporučení by nicméně nemělo mít charakter návodu k vhodnosti pozvání k účasti na práci kolegia orgánů dohledu podle článku 116(6) CRD. Podle tohoto ustanovení orgány dohledu třetích zemí se mohou účastnit práce kolegií pouze tehdy, pokud vyhovují požadavkům důvěrnosti, které jsou podle názoru všech příslušných orgánů rovnocenné požadavkům podle této směrnice, případně článků 54 a 58 směrnice 2004/39/ES[2]. Bude proto vždy na kolegiu orgánů dohledu, aby při svém rozhodnutí o účasti konkrétního orgánu dohledu ze třetí země vzalo do úvahy celkovou strukturu skupiny a předpisy, kterými se řídí konkrétní orgán dohledu ze třetí země.
Plné znění „Recommendations on the equivalence of confidentiality regimes (externí odkaz, pouze v angličtině)“ zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění (Executive summary, Background and rationale) a další informace.
Doporučení EBA/REC/2015/01 nabyla účinnosti dne 2. dubna 2015.
ČNB oznámila orgánu EBA v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA, že postupuje při výkonu dohledu v souladu s doporučeními EBA/REC/2015/01.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.
[2] Směrnice 2004/39/ES, na kterou odkazuje CRD, byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (dohledovou mlčenlivost a podmínky výměny informací chráněných služebním tajemstvím mezi orgány dohledu upravují zejména čl. 76, 80 a 81 uvedené směrnice).