Upozornění ČNB pro subjekty poskytující služby „podnikových spořitelen“

 

27. 10. 2010

Některé společnosti nabízejí svým zaměstnancům specifické finanční služby, pro jejichž poskytování ve většině případů používají pojem „podniková spořitelna“. Oblast této činnosti dlouhou dobu nebyla právně upravena. Vše změnil nový zákon o platebním styku, podle něhož musí všechny „podnikové spořitelny“, které poskytují tzv. platební služby ve smyslu nového zákona o platebním styku, získat nejpozději do 30. dubna 2011 oprávnění ČNB. Subjekt, který bude poskytovat platební služby po 1. květnu 2011 bez oprávnění ČNB, se dopustí správního deliktu a bude mu hrozit pokuta.

Činnost „podnikových spořitelen“ se v ČR rozvinula zejména v posledních 20 letech a před nabytím účinnosti nové legislativy platebního styku (1. listopadu 2009) nebyla regulována. Tento stav vyplýval ze zákona o bankách ve spojení s daňovými předpisy upravujícími vklady u zaměstnavatelů. Přijímání vkladů od zaměstnanců se tak nepovažovalo a ani nadále nepovažuje za přijímání vkladů od veřejnosti, které je vyhrazeno bankám a družstevním záložnám.

Služby „podnikových spořitelen“

Společnosti svým zaměstnancům v rámci „podnikových spořitelen“ nabízejí různě široké spektrum služeb. V prvé řadě se jedná o založení účtu (nebo i několika účtů, a to různých druhů). Na účty zaměstnanců jsou převáděny jejich mzdy nebo část těchto mezd. V některých případech umožňuje firma provádět z těchto účtů platby jiným osobám či na ně přijímat platby od jiných osob. Další službou bývá vydávání platebních prostředků k vedenému účtu, většinou platebních karet.

Služby „podnikové spořitelny“ jsou také často nabízeny jako doplněk zaměstnaneckého sociálního programu. Takto nabízená služba může být prezentována jako určitý projev vzájemné důvěry a dlouhodobé loajality zaměstnance a společnosti. V podstatě jde o půjčku poskytnutou zaměstnancem zaměstnavateli. Zaměstnavatel platí zaměstnanci ze zapůjčených peněz úrok a někdy mu poskytuje i určité další finanční služby.
Na rozdíl od vkladů u bank a družstevních záložen se na peněžní prostředky zaměstnanců přijímané zaměstnavateli ve smyslu poskytování služeb „podnikové spořitelny“ v žádném případě nevztahovala a nevztahují ustanovení zákona o bankách o pojištění vkladů.

Regulace platebních služeb podle zákona o platebním styku, přechodná ustanovení

Zákonné posouzení některých služeb nabízených „podnikovými spořitelnami“ se změnilo nabytím účinnosti zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Uvedený zákon zavedl novou regulaci v oblasti poskytování platebních služeb, které zákon definuje v § 3 odst. 1, a to i pro nebankovní subjekty. Vede-li tedy subjekt svým zaměstnancům účty, např. ze kterých je možné provádět převody peněžních prostředků na jiné účty, ke kterým lze vydávat platební prostředek apod., a nejedná-li se o služby výslovně vyloučené na základě ustanovení § 3 odst. 3 zákona o platebním styku, poskytuje tento subjekt jednoznačně platební služby ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o platebním styku, které jsou oprávněny poskytovat pouze subjekty uvedené v § 5 zákona o platebním styku.

V této souvislosti je nezbytné zmínit možnost aplikace přechodného ustanovení podle § 143 odst. 1 téhož zákona. Ten, kdo není osobou uvedenou v § 5 zákona o platebním styku, avšak byl oprávněn uvedené služby poskytovat ke dni 24. prosince 2007, může poskytovat platební služby až do 30. dubna 2011, aniž by musel Českou národní banku žádat o povolení k činnosti platební instituce, resp. žádat o zápis do registru poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. Toto ustanovení stanoví, že každý, kdo před stanoveným datem poskytoval služby nyní nově regulované jako platební (buď na základě tehdy potřebného povolení nebo volně v případě, kdy nebylo k poskytování dané služby povolení potřeba), může tyto služby poskytovat nadále již pouze do 30. dubna 2011.

Souvislost služeb „podnikových spořitelen“ se zákonem o platebním styku

Poskytují-li tedy osoby provozující „podnikové spořitelny“ po 1. listopadu 2009 platební služby ve smyslu zákona o platebním styku a nesplňují-li zároveň podmínky výše uvedeného přechodného ustanovení (§ 143 odst.1 zákona o platebním styku), dopouštějí se správního deliktu podle § 132 odst. 1 písm. a) , resp. přestupku podle § 134 odst. 1 písm. a) zákona o platebním styku.

Pokud splňují podmínky tohoto přechodného ustanovení a chtějí poskytovat platební služby i po 30. dubnu 2011, musí v dostatečném předstihu požádat Českou národní banku o příslušné oprávnění k poskytování těchto služeb (buď o povolení k činnosti podle § 7 a násl. zákona o platebním styku nebo o zápis do registru ČNB podle § 36 a násl. zákona o platebním styku) tak, aby nejpozději k tomuto datu získaly povolení k činnosti platební instituce nebo byly zapsány do registru ČNB jako poskytovatel platebních služeb malého rozsahu.

Vzhledem k tomu, že výše popsané finanční služby a činnosti „podnikových spořitelen“ nebyly regulovány, nemá ČNB informace o počtu subjektů poskytujících tyto služby či o rozsahu těchto služeb. Proto ČNB volí tuto formu veřejného oznámení a zároveň upozorňuje na blížící se datum 30. dubna 2011, ke kterému končí platnost výše uvedeného přechodného ustanovení zákona o platebním styku.

 

Odbor komunikace ČNB