ČNB > Ekonomický výzkum > Publikace výzkumu > CNB Working paper series > 2003 > Microfoundations of the Wage Inflation in the Czech Republic

Microfoundations of the Wage Inflation in the Czech Republic

Kamil Galuščák, Daniel Münich

Zkoumáme, zda mikrozáklady mohou zvýšit prediktivní schopnost makrokonomických modelů mzdové inflace. Při srovnání minulých predikcí a pozorovaných hodnot zjišťujeme, že Philipsova křivka s průměrnou mírou nezaměstnanosti v okresech s obvykle nízkou mírou nezaměstnanosti podává přesnější predikce souhrnné mzdové inflace než Philipsova křivka s celkovou mírou nezaměstnanosti. Stanovení konkrétních skupin okresů vychází z našich odhadů mzdové křivky na regionální úrovni, tj. ze vztahu mezi regionální hladinou mezd a regionální nezaměstnaností. Reálné mzdy se přizpůsobují změnám v místní nezaměstnanosti v okresech s nízkou mírou nezaměstnanosti, nízkým podílem osob zaměstnaných ve veřejném sektoru a u krátkodobě nezaměstnaných. Na druhou stranu by systém sociálního zabezpečení mohl být tou spodní hranicí, která zabraňuje úpravám mezd směrem dolů v okresech s vysokou mírou nezaměstnanosti a u dlouhodobě nezaměstnaných. Ve veřejném sektoru jsou mzdy vyjednávány na úrovni celé ekonomiky, přičemž rozptyl v regionální nezaměstnanosti nehraje žádnou roli.

Klíčová slova: panelové údaje, model dílčích úprav, Philipsova křivka, nezaměstnanost, mzdová křivka

Vydáno: duben 2003

Ke stažení: CNB WP No. 1/2003 (pdf, 527 kB)