ČNB > Servis pro média > Tiskové zprávy ČNB > 2017 > ČNB vydala Zprávu o inflaci III/2017

ČNB vydala Zprávu o inflaci III/2017

11. 08. 2017

  • Inflace podle nové prognózy ČNB setrvá po zbytek letošního roku v horní polovině tolerančního pásma a k dvouprocentnímu cíli se sníží začátkem roku příštího.
  • Růst české ekonomiky letos zrychlí znatelně nad tříprocentní hranici a mírně nad ní se udrží i v následujících dvou letech.  
  • Stabilně rostoucí poptávka po práci se při stále zřetelnějším nedostatku volné pracovní síly projeví dynamickým růstem mezd.
  • S prognózou je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku a poté i v průběhu dalších dvou let.
  • Bankovní rada na svém srpnovém měnověpolitickém zasedání vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační. Bankovní rada na závěr svého jednání jednomyslně rozhodla zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na 0,25 %. Bankovní rada přitom konstatovala, že časování dalších kroků při zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin, včetně kurzu koruny.

Bankovní rada České národní banky na svém zasedání 10. srpna 2017 schválila letošní třetí Zprávu o inflaci. Tato zpráva je jednou ze základních součástí komunikace centrální banky s veřejností v režimu cílování inflace. Stěžejní částí Zprávy o inflaci je popis čtvrtletní makroekonomické prognózy ČNB. Ta představuje klíčový vstup pro rozhodování o měnové politice. Smyslem zveřejňování prognózy a jejích předpokladů je činit měnovou politiku co nejvíce transparentní, srozumitelnou, předvídatelnou, a proto důvěryhodnou. Zprávu o inflaci předkládá ČNB dvakrát ročně k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Inflace se ve druhém čtvrtletí 2017 mírně snížila na 2,2 %. V horní polovině tolerančního pásma cíle ČNB podle prognózy setrvá i ve druhé polovině letošního roku. Inflační tlaky v současnosti kulminují, když odrážejí zrychlující růst mezd i ekonomické aktivity. V následujícím období růst domácích nákladů zvolní díky zvyšování dynamiky produktivity práce. Ta bude ve vzrůstající míře vyvažovat vliv zrychleného růstu mezd a ekonomické aktivity. Aktuálně již jen lehce proinflační působení dovozních cen se záhy změní na protiinflační. Tento vývoj bude odrážet utlumenou dynamiku zahraničních výrobních cen a posilující kurz koruny. Začátkem příštího roku se tak inflace sníží k 2% cíli ČNB a na horizontu měnové politiky se bude nacházet lehce pod ním. Jádrová inflace se přitom bude pohybovat stabilně kolem dvou procent.

Růst české ekonomiky v letošním roce zrychlí znatelně nad 3% hranici. Mírně nad ní se pak udrží i v následujících dvou letech. Ekonomika se tak bude nadále nacházet mírně nad svým potenciálem. Zvyšování domácí ekonomické aktivity bude taženo především robustní dynamikou spotřeby domácností, která odráží optimismus spotřebitelů v prostředí rychlého růstu jejich příjmů a nízkých úrokových sazeb. Investice oživí, a to především ve vládním sektoru v důsledku zvýšeného čerpání evropských fondů. Ekonomika bude těžit z pokračujícího růstu poptávky v zemích našich hlavních obchodních partnerů. Její pozitivní vliv na čistý vývoz však bude postupně převážen rostoucí domácí poptávkou a posílením kurzu. Stabilně rostoucí poptávka po práci se při stále zřetelnějším nedostatku volné pracovní síly projeví robustním růstem mezd.

S prognózou je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí 2017 a poté i v průběhu dalších dvou let. Návrat úrokových sazeb k dlouhodobě neutrální úrovni přitom bude zhruba do poloviny příštího roku výrazně brzděn pokračujícím kvantitativním uvolňováním ECB vytvářejícím tlak na posilování kurzu koruny.

Bankovní rada na svém srpnovém měnověpolitickém zasedání vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační, neboť kurz se může oproti prognóze v příštích čtvrtletích nacházet na slabších hodnotách, a to vlivem uzavírání korunových pozic finančních investorů v podmínkách chybějící protistrany. Bankovní rada pak na závěr svého jednání jednomyslně rozhodla zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na 0,25 %. Lombardní sazba byla zvýšena na 0,50 %, diskontní sazba zůstala beze změny na 0,05 %. Bankovní rada přitom konstatovala, že časování dalších kroků při zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin, včetně kurzu koruny.

Marek Zeman
ředitel odboru komunikace ČNB