ČNB > Servis pro média > Tiskové zprávy ČNB > 2016 > ČNB vydala Zprávu o inflaci II/2016

ČNB vydala Zprávu o inflaci II/2016

13. 05. 2016

  • Nová prognóza je založena na předpokladu stability tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu koruny jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Poté je s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb.
  • Celková i měnověpolitická inflace se podle prognózy v závěru letošního roku začnou zvyšovat a na horizontu měnové politiky dosáhnou 2% cíle, který následně mírně překročí.
  • Růst HDP v letošním roce znatelně zvolní, když se projeví zejména propad vládních investic financovaných z evropských fondů. V příštím roce ekonomický růst lehce zrychlí.
  • Rostoucí ekonomická aktivita se na trhu práce bude projevovat pokračujícím zvyšováním zaměstnanosti, poklesem nezaměstnanosti a dalším zrychlením růstu mezd.
  • Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně protiinflační.
  • Bankovní rada proto konstatovala, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Bankovní rada přitom vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině příštího roku.
  • ČNB je připravena, pokud by mělo dojít k systematickému poklesu inflačních očekávání projevujícímu se ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd, posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň.

Bankovní rada České národní banky na svém zasedání 12. května 2016 schválila letošní druhou Zprávu o inflaci. Tato zpráva je jednou ze základních součástí komunikace centrální banky s veřejností v režimu cílování inflace. Stěžejní částí Zprávy o inflaci je popis čtvrtletní makroekonomické prognózy ČNB. Ta představuje klíčový vstup pro rozhodování o měnové politice. Smyslem zveřejňování prognózy a jejích předpokladů je činit měnovou politiku co nejvíce transparentní, srozumitelnou, předvídatelnou, a proto důvěryhodnou. Zprávu o inflaci předkládá ČNB dvakrát ročně k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Prognóza očekává, že celková i měnověpolitická inflace se vlivem obnoveného poklesu regulovaných cen, dočasného prohloubení poklesu cen potravin a přechodného zvolnění korigované inflace bez pohonných hmot v nejbližším období opět dočasně sníží do blízkosti nuly. V závěru letošního roku se však začne zvyšovat a na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku, dosáhne 2% cíle, který následně mírně překročí. Domácí ekonomika bude prostřednictvím zrychlujícího růstu mezd nadále přispívat ke zvyšování spotřebitelských cen. Zároveň bude postupně odeznívat aktuálně silně protiinflační působení dovozních cen. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle prognózy dojde od poloviny příštího roku.

Růst české ekonomiky letos zpomalí z loňského mimořádně vysokého tempa na 2,3 %. Hlavním důvodem bude propad vládních investic v důsledku jen pozvolného náběhu čerpání fondů Evropské unie v novém programovém období. Vzestup ekonomické aktivity naopak bude nadále podporován uvolněnými domácími měnovými podmínkami, nízkými cenami ropy a zvyšující se zahraniční poptávkou. Po odeznění propadu vládních investic pak růst hrubého domácího produktu v příštím roce zrychlí nad tři procenta. Rostoucí ekonomická aktivita se bude projevovat pokračujícím zvyšováním zaměstnanosti. To povede k dalšímu, byť již jen lehkému, poklesu míry nezaměstnanosti. Mzdy se letos budou zvyšovat stabilním tempem; výrazněji zrychlí v příštím roce.

Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Po opuštění kurzového závazku je s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb.

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně protiinflační. Významným rizikem je vývoj cen průmyslových výrobců v eurozóně. Ten může být utlumenější, než se v současnosti předpokládá, jako tomu bylo v nedávné minulosti již vícekrát. S prodlužující se dobou trvání velmi nízké inflace navíc roste riziko nežádoucích druhotných dopadů zahraničních nákladových vlivů, přestože mají primárně charakter příznivých nabídkových šoků. Na případné nepříznivé druhotné dopady těchto nákladových vlivů centrální banka reaguje, na rozdíl od jejich bezprostředních cenových dopadů. V této souvislosti bankovní rada připomněla, že Česká národní banka je připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň, pokud by mělo dojít k systematickému poklesu inflačních očekávání projevujícímu se ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd.

Potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu přetrvává. Bankovní rada proto znovu konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Bankovní rada přitom vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017, tedy v souladu s předpokladem nové prognózy.

Marek Zeman
ředitel odboru komunikace ČNB

Vybrané makroekonomické ukazatele

    2016 2017
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT   
HDP %, mzr., reálně, sez. očištěno 2,3 3,4
CENY   
Spotřebitelské ceny %, mzr., čtvrté čtvrtletí 0,9 2,3
Měnověpolitická inflace  %, mzr., čtvrté čtvrtletí 0,7 2,4
TRH PRÁCE   
Průměrná měsíční mzda %, mzr., nominálně 3,9 5,1
Průměrná měsíční mzda %, mzr., reálně 3,4 3,1
Podíl nezaměstnaných osob (MPSV) %, průměr 5,6 5,5
ÚROKOVÉ SAZBY   
3M PRIBOR  %, průměr 0,3 0,8
2T repo  %, průměr 0,05 0,54