ČNB > Servis pro média > Vystoupení, konference, semináře > Prezentace a vystoupení představitelů ČNB > Představení zlaté mince Zavedení československé měny

Představení zlaté mince Zavedení československé měny

Jiří Rusnok, guvernér ČNB

Vážené dámy, vážení pánové, vážení hosté,

Česká národní banka dnes představuje u příležitosti 100. výročí zavedení československé měny zlatou pamětní minci v nominální hodnotě 10 000,- Kč.

K základním počinům při etablování nového státu patřilo mj. vytvoření nového měnového systému. Na přelomu let 1918 a 1919 panovala katastrofální sociální situace, bída, hlad. Navíc řádila pandemie španělské chřipky, která si vyžádala život více lidí než první světová válka. Československo bylo stále propojeno skrze měnu s Rakouskem a Uhrami potácejícími se na hraně sociální revoluce a občanské války. Navíc Rakousko-uherská banka stále chrlila záplavu bankovek. Všechna vládní opatření nového státu by byla bývala znehodnocena nekontrolovanou inflací. Provést měnovou odluku bylo základní podmínkou politické a hospodářské nezávislosti Československa. Ministr financí Rašín provedl akci „rašínovsky“ suverénně a rychle. Opíral se o nejlepší odborníky, ředitele Živnostenské banky Jaroslava Preisse a Antonína Tilleho, Pražské Městské spořitelny Viléma Pospíšila a Zemské banky Emila Roose a Augustina Nováka.

Podstata reformy spočívala v tom, že z předložených hotovostí (bankovek) staré (rakousko-uherské) měny se polovina okolkovala a vrátila do oběhu, druhá polovina byla zablokována a přeměněna v nucenou státní jednoprocentní půjčku. Akci schválilo 25. února 1919 Revoluční Národní shromáždění zákonem, který zmocnil ministra financí provést okolkování bankovek a soupis majetku. O půlnoci ještě týž den byly uzavřeny hranice a zastaven veškerý pohyb zboží a lidí. Ve dnech 3. – 9. března (na Slovensku do 12. března) proběhlo kolkování peněz. Kolkování proběhlo u bankovek vyšších hodnot (10, 20, 50 a 100 K) nalepovacími kolky. Pouze kolek pro nejvyšší hodnotu 1 000 korun byl natištěn v pražském Kolkovním úřadu na zásoby bankovek stažených z českých obchodních bank. Kolky zněly na 1 % nominální hodnoty bankovek a byly výtvarně neutrální tak, aby měly vzhled spíše kolků fiskálních. Šlo o to zakrýt při výrobě jejich skutečný účel. Bankovky v hodnotách 25 korun a 200 korun byly staženy, naopak hodnoty 1 a 2 koruny a všechny mince zůstaly v oběhu bez omezení ještě několik měsíců.

I přes rozsáhlé podvody a finanční ztráty vzniklé pašováním bankovek z jiných nástupnických států a rovněž paděláním kolků, šlo velmi úspěšnou akci. Obdivuhodné bylo organizační zvládnutí kolkování v době, kdy byla velmi řídká telefonní síť, nebyl rozhlas a nebylo k dispozici mnoho aut. Na kolkovací akci se podílelo 13 hlavních, 410 okresních státních komisariátů s přibližně 1500 sběrnami, celkem asi 15 tisíc pracovníků. Nepochybně i jejich nadšení ze vzniku nové měny, lze přičíst úspěch celé akce.

Úspěšně provedená měnová odluka zvýšila mezinárodní prestiž Československa, které se tak oddělilo od rozvrácené rakousko-uherské měny. Dalším krokem bylo rozhodnutí o přípravě a vydání vlastních peněz a o řízení jejich oběhu. Přes návrhy na název jako lev, sokol či frank zůstal název původní koruna, ale samozřejmě nově československá. Stalo se tak až v dubnu 1919 kdy byla tzv. měnovým zákonem č. 187/1919 Sb. z. a n. zavedena měnová jednotka koruna československá. Z pohledu centrální banky je vhodné zmínit, že cedulová (národní) banka nebyla ještě v roce 1919 vytvořena. Byl ustaven Bankovní úřad ministerstva financí pověřený až do okamžiku zřízení standardní emisní banky prováděním státní peněžní politiky.

Závěrem mi dovolte přiblížit trochu pozapomenutou osobnost Viléma Pospíšila, jednoho z blízkých spolupracovníků Aloise Rašína a Jaroslava Preisse. Vystudovaný právník Vilém Pospíšil byl aktivní v protirakouském odboji, v odbojové organizaci Maffie, byl ředitelem Městské spořitelny Pražské - a což je pro dnešní výročí velmi důležité – patřil mezi autory myšlenky a hlavní aktéry legislativně - technické přípravy měnové odluky realizované na počátku března 1919. Po vzniku nejvyššího úřadu pro správu čs. měny – Bankovního úřadu ministerstva financí – zastával funkci místopředsedy bankovního výboru. V roce 1926 se stal historicky prvním guvernérem Národní banky Československé. Patřil ke stoupencům spojení koruny se zlatem - zavedení zlatého standardu v roce 1929. Po devalvaci čs. koruny v roce 1934, o které rozhodla vláda přes odpor vedení Národní banky, na funkci guvernéra rezignoval. Vláda jej jmenovala zmocněným ministrem pro mezinárodní finanční jednání. Prosadil mj. společný postup členských zemí Společnosti národů proti penězokazectví. Zásadní roli hrál při sjednávání britské půjčky Československu po mnichovské dohodě 1938. Za druhé světové války se aktivně podílel na protinacistickém odboji. Na následky dlouhého výslechu na gestapu Vilém Pospíšil zemřel 27. listopadu 1942. Česká národní banka v letošním roce připomněla tohoto českého finančníka a statečného muže společně s Aloisem Rašínem a Karlem Englišem na výročních oběžných dvacetikorunových mincích, které se setkaly s velkým zájmem veřejnosti.

Mince a bankovky byly a jsou výtvarným či uměleckým dílem. Naše koruna se stala v průběhu sta let nejen uměleckým dílem, ale také symbolem státu. Věřím, že dnes emitovaná zlatá mince ke stému výročí zavedení československé měny, realizovaná dle návrhu Josefa Oplištila, bude hodnotným příspěvkem do seznamu uměleckých děl spojených s naší korunou.

Na úplný závěr si připomeňme, že užití kolkování měny není v naší historii ojedinělým případem, kolkování bylo použito také při provedení měnové odluky a rozdělení československé koruny v roce 1993 a to pod zřejmou inspirací Rašínovou reformou z roku 1919.

Děkuji Vám za pozornost.