Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

Británie se připravuje na tvrdý brexit

(ČT 24 17. 1. 2019, pořad Byznys)

moderátorka
--------------------
Brexit. Hlavní téma tohoto týdne i dnešního Byznysu ČT24. Datum 29. 3. 2019, den, kdy Velká Británie opustí Evropskou unii. Jak to dopadne, stále není jasné. Britská premiérka teď rychle pracuje na možné nové dohodě s Unií. Pokud ale ani ta neprojde, co hrozí? Problémy by mohly nastat na hranicích. A to nejen na té mezi Irskem a Severním Irskem, pokud by Británie opustila Evropskou unii bez dohody. Do přístavů na jihu Anglie by mohl být zaveden omezený přístup a ostrovní země by se tak potýkala s přílivem kamionů. Unie musí vyřešit díru ve svém rozpočtu. Británie totiž byla za dobu svého členství čistým plátcem. A členství v unii ji jen v roce 2017 stálo 9 miliard liber. V posledních letech bylo Spojené království třetím až čtvrtým největším přispěvatelem. Proto se čeká, že brexit bude znamenat ztráty na unijním hrubém domácím produktu. Totéž platí pro království, Británii bude odchod stát několik procentních bodů v růstu HDP. A taky část prestiže jako světového finančního centra. Řada bank už plánuje přesun do Frankfurtu, Paříže nebo Dublinu. A podle nejnovějšího odhadu společnosti Ernst & Young by další finanční instituce přesunuly z Británie aktiva v hodnotě v přepočtu víc než 22 bilionů korun. Těžší časy čekají také libru a ohrožená může být i stabilita jednotné evropské měny. Obavy z brexitu potom číselně vyjadřují i exportéři napříč zeměmi. Ti čeští například loni do Británie poprvé po několika letech vyvezli méně. Další ztráty chtějí omezit třeba zakládáním poboček přímo ve Spojeném království. Brexit - téma pro hlavního hosta dnešního Byznysu ČT24 Oldřicha Dědka, člena Bankovní rady České národní banky a také bývalého koordinátora, národního koordinátora pro euro. Vítám vás.

Oldřich DĚDEK
--------------------
Dobrý večer.

moderátorka
--------------------
Jaké nebezpečí znamená brexit pro Českou republiku?

Oldřich DĚDEK
--------------------
Británie je náš významný obchodní partner. Už zde padly některé údaje. Česká spořitelna měla analýzu, určitě by to na nás mělo dopad. Dopad bude přímý, ale možná, že větší dopad bude nepřímý, protože my jsme významní vývozci do Německa. Německo zase vyváží do Velké Británie. Takže ten jednotný trh je tak propletený, že skutečně je velmi obtížné vidět na konec tunelu, jaký to bude mít výsledek. Ale každý minimálně věří tomu, že ten dopad může být významný.

moderátorka
--------------------
Je to i ten důvod, proč jste zrovna vy na třech posledních měnových zasedáních nezvedl ruku pro zvýšení úrokových sazeb?

Oldřich DĚDEK
--------------------
Je to pravda, protože Česká národní banka provádí normalizaci měnové politiky. A já jsem vždy argumentoval, že ta normalizace probíhá v nenormální situaci. Kolem nás Evropská centrální banka stále udržuje záporné úrokové sazby a k tomu přicházejí externí rizika. Vy jste zmiňovala brexit, ale to není jediné riziko. Vidíme zpomalující růst v Číně, obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy americkými, v eurozóně dělá problémy Itálie. Takže těch rizik je hodně. Česká národní banka plní inflační cíl, my jsme přesně na těch 2 procentech, takže nějaký důvod, proč nějakým způsobem manipulovat výrazněji s měnovou politikou také nemáme. Vytváří nám to určitý komfort pro to, počkat si na ta data, jak dopadnou na českou ekonomiku.

moderátorka
--------------------
Naznačujete únorové zasedání a vaše hlasování možná. Ale kdy pro vás osobně tedy bude čas zvednout ruku pro další zvyšování? Tak, abychom se přiblížili, řekněme, alespoň pokrytí inflace výše úrokové sazby.

Oldřich DĚDEK
--------------------
Ano, já tomu rozumím, důvod je nastaven podle našeho mandátu, a tím je plnění inflačního cíle. My argumentujeme, a to je pravda, že je zde celá řada proinflačních rizik, zejména napjatý trh práce, mzdy rostou velmi rychlým tempem. Donedávna to ještě byl oslabující kurz koruny. Možná se k tomu také přidají ceny potravin v důsledku neúrody. Takže pokud by se inflace skutečně začala odpoutávat od toho našeho inflačního cíle, tak to je jasný mandát zamyslet se, jak přispět pomocí měnové politiky k návratu inflace zpět k inflačnímu cíli.

moderátorka
--------------------
Vy jste zmínil měny, kurz koruny, my se teď podíváme na kurz libry. Jak se vůbec od samotného referenda o brexitu vyvíjely měny. Tady jsou hodnoty eura vůči dolaru za poslední bezmála 3 roky. Na křivce vidíme pouze menší výkyvy. Jiná situace je ale u libry. Ta v reakci na výsledek referenda spadla na svou nejnižší hodnotu za víc než 30 let. A oslabovala i nadále ve srovnání s obdobím před referendem je vůči dolaru aktuálně asi o desetinu níže. Jak těžká je a bude ta situace pro euro?

Oldřich DĚDEK
--------------------
Závisí, jaký bude ten dopad. Pokud ty škody budou větší ve Velké Británii než v eurozóně, tak by, logicky vzato, mělo euro vůči libře posilovat. Ale nevíme. Nevíme, jak to bude. Závisí také, jaká bude měnová politika ve Spojených státech, protože to také ovlivňuje sílu eura. Takže výsledky brexitu jsou tak nejasné, že lze velmi těžko předvídat. Já osobně bych tipoval, že spíše euro bude relativně vůči britské libře posilovat. Pokud by tedy došlo na ten scénář tvrdého brexitu.

moderátorka
--------------------
Čili není ještě to riziko započítáno v kurzu libry dostatečně? O desetinu od referenda.

Oldřich DĚDEK
--------------------
Pro mě osobně také bylo překvapivé, že na nepřijetí té dohody libra reagovala posílením. A ta interpretace byla taková, že se vlastně otevřel prostor k nějakému dalšímu kompromisnímu řešení.

moderátorka
--------------------
Novému referendu možná.

Oldřich DĚDEK
--------------------
Ano, možná. Ale pokud by se ukázalo, že skutečně ta situace je ve slepé uličce a hrozí tvrdý brexit, tak já myslím, že finanční trhy by na to zareagovaly dost bouřlivým způsobem.

moderátorka
--------------------
Co by to mohlo znamenat pro korunu?

Oldřich DĚDEK
--------------------
Koruna v minulosti měla pověst bezpečného útočiště. To znamená, když je nejistota ve světě a navíc úrokové sazby v České republice jsou relativně vysoké vůči nastavení sazeb v eurozóně, tak by to mohlo přilákat více kapitálu do České republiky, což by nám zase mohlo udělat vrásky z toho důvodu, že by koruna rychle posilovala. Ale to jsou různé scénáře. My musíme vědět, jaké scénáře by mohly nastat. A podle toho se bude reagovat.

moderátorka
--------------------
Vy jste na začátku naznačil, že záleží, na koho teď bude ta situace dopadat tíživěji. Čekáte, že ten dopad bude větší na Británii, anebo na jednotný evropský trh, čili EU 27?

Oldřich DĚDEK
--------------------
Ty dopady se odvozují od toho, kdo je pro koho důležitější obchodní partner. A je bezesporu pravda, že podíl vývozu Velké Británie do Evropy, do Evropské unie je mnohem větší než podíl vývozu z Evropské unie do Velké Británie. Takže z čistě tohoto takového kupeckého pohledu by ten dopad na Británii měl být větší. A ten hlavní dopad na Velkou Británii asi půjde přes trh se službami. 

moderátorka
--------------------
Finanční služby zejména.

Oldřich DĚDEK
--------------------
Přesně tak. A pokud by došlo k narušení těch finančních toků, řada finančních institucí ztratí takzvaný jednotný pas, takže to by mohlo Británii možná zasáhnout ještě více než trh se službami.

moderátorka
--------------------
Naposledy euro přijaly pobaltské státy, aktuálně jednotnou evropskou měnu používá 19 z 28 členů Unie. Ty zbylé se k přijetí eura zavázaly, výjimku má pouze Dánsko a Velká Británie. Každý den tak eurem platí kolem 340 milionů Evropanů. Dohromady jsou podle Evropské centrální banky v oběhu mince a bankovky v hodnotě přes 1 bilion a 260 miliard eur. Naším hostem zůstává Oldřich Dědek, člen rady ČNB a bývalý národní koordinátor pro euro. Podle vás osvědčilo se euro za těch 20 let?

Oldřich DĚDEK
--------------------
Kdybych se zastavil u toho posledního obrázku, kde jste řekla, že eurem platí přes 340 milionů Evropanů, tak Eurostat dělá pravidelné průzkumy obliby eura. Ukazuje se, že jednoznačně z tohoto pohledu se osvědčilo. Protože ta podpora eura v některých zemích, třeba v Estonsku je až 80procentní, na Slovensku to je asi 65 procent. Takže i v těch postižených zemích, jako bylo Řecko nebo Itálie, si nikdo nepřeje odchod z eurozóny. Což já myslím, je i pro naše politiky zpráva, že možná je to náš trošku komplex, proč se tolik bráníme zavedení eura. Protože tam, kde euro používají, tak tam je jednoznačně oblíbené.

moderátorka
--------------------
V České republice je ten názor veřejnosti ale dost jiný. Ale k tomu my se dostaneme. Já teď ještě zůstanu u toho pohledu Evropy. Protože samozřejmě v rámci oslav 20 let eura vystupovali státníci a také guvernér Evropské centrální banky Mario Dragi. A podle toho jde o stabilizační prvek, euro posílilo důvěru v hodnotu úspor, což vede k prosperitě a tvorbě pracovních míst. Tak nevím, Česko má hodně volných pracovních míst a euro nemá. Tak si říkám, jestli to není hlavně pohled těch jižních států, pro které je euro, řekněme, záchranou.

Oldřich DĚDEK
--------------------
Tady se někdy vytváří představa, že euro je jakýsi všelék na všechno. Samozřejmě euro z čistě ekonomického hlediska je uspořádání, které odstraňuje kurzová rizika. Což je jeho největší přínos. Ale aby ekonomika prosperovala, tak k tomu potřebuje celou řadu dalších věcí. Potřebuje k tomu ekonomické reformy. A to je asi ta největší bolístka těch jižních zemí, které zaspaly určitý čas. Jim to zavedení eura zprvu přinášelo obrovské benefity, protože se z jejich úrokových sazeb odstranila inflační přirážka, odstranila se přirážka za kurzové riziko. Takže ty státy se topily v daňových příjmech. A nikdo toho nevyužíval ke konsolidaci veřejných financí. Bohužel se k tomu dostávají později za mnohem bolestivějších podmínek.

moderátorka
--------------------
Když se podíváme na ta vyjádření, tak ty bolestivé podmínky naznačuje i vyjádření předsedy Evropského parlamentu Antonia Trajaniho, mimochodem také Itala. Ten zase mluvil o nebezpečí souvisejícím s tím, že integrace je na půli cesty. A navrhuje dokončit bankovní nebo fiskální unii. Jinak může mít prý další krize ničivé následky. Jakou roli tedy má euro právě v době krize?

Oldřich DĚDEK
--------------------
Já si myslím, že ta největší výhoda je v době krize. Kdyby byla krize tak země by určitě sahaly ke konkurenčním devalvacím. Každý by chtěl podpořit svoje výrobce, svoje pracovní místa. Ale kde máte společnou měnu, tam to zkrátka nelze provádět, tyto konkurenční devalvace. A to já myslím, je ta největší deviza eura, že v současné době kolem 70 procent veškerého výstupu Evropské unie pokrývá eurozóna, kde nelze provádět měnové války. A my vidíme, že se válčí měnově ve světě. Čína versus Spojené státy a další země. To není zkrátka v eurozóně možné.

moderátorka
--------------------
Pojďme se tedy podívat, jak se za těch 20 let vyvíjel kurz jednotné měny. I když musíme připomenout, že tedy první tři roky žilo jen ve virtuální formě. Tedy v podobě cestovních šeků či v elektronických transferech nebo bankovních transakcích. Při svém startu odpovídalo 1 euro 1 dolaru a 17 centům. V dalších měsících ale, jak vidíme na sestupné křivce, ztrácelo. Postupně oslabovalo. A v říjnu 2000 tak už stačilo na nákup 1 eura pouhých 80 centů, amerických tedy samozřejmě. A přibližně na stejném kurzu se drželo taky v lednu 2002, tedy ve chvíli, kdy byly do oběhu zavedeny eurové bankovky a mince. Ty nahradily národní měny států eurozóny. Společná evropská měna pak začala posilovat. A k dolaru byla nejsilnější v červenci roku 2008. Těsně před tím, než ve Spojených státech vypukla finanční krize. 1 euro tehdy vyšlo na víc než půl druhého dolaru. A když se podíváme na současný lednový kurz, tak vidíme, že na nákup 1 eura je potřeba dolar a 14 centů. Kurz tak zůstává zhruba stejný jako před 20 lety. Po posílení je euro tam, kde začalo. Jak se asi bude vyvíjet v tomto roce?

Oldřich DĚDEK
--------------------
Na to jsou experti. Já si osobně myslím, že ve Spojených státech možná už nebude takový tlak na zvyšování úrokových sazeb, což pomáhalo dolaru. Vedle toho Evropská centrální banka oznámila, že už i ona by se chtěla odpoutat od politiky záporných úrokových sazeb. Logicky by se z toho mělo vyvodit, že euro bude posilovat vůči dolaru. Ale samozřejmě závisí to na celé řadě dalších okolností. Jestli eurozóna se ukáže jako stabilní projekt, jestli tady nebudou nějaké vnitřní třenice ale Itálie a podobně. Ale spíš bych viděl tu tendenci k posilování eura.

moderátorka
--------------------
Co ta situace může znamenat pro devizové rezervy, kterých Česká národní banka má, řekněme, čím dál tím víc? Ke konci loňského roku myslím 3 biliony 200 miliard. A s posilující korunou poroste vaše ztráta. Vím, že ČNB říká, že ji ztráta účetně nezajímá. Nicméně jaké je řešení využití těchto 3 bilionů?

Oldřich DĚDEK
--------------------
Představte si, jako když máte peněženku nabitou bankovkami. Eurem. Takže to nejsou nějaké jakoby vyhozené peníze. To jsou jenom investované peníze do cizí měny. Ty peníze nám vydělávají určitý výnos, alokujeme část těch devizových rezerv do bezpečnějších obligací. Menší část je i do akcií, že je to diverzifikováno...

moderátorka
--------------------
Nemýlím-li se, je to 90:10 procent.

Oldřich DĚDEK
--------------------
Ano, je to diverzifikováno do různých měn. Tak vyděláváme určitý výnos. A takto hospodaří i jiné centrální banky.

moderátorka
--------------------
Není ve hře například nakupování korun? Což by přispělo k posilování a mohlo by to svým způsobem nahradit zvyšování úrokových sazeb.

Oldřich DĚDEK
--------------------
V minulosti jsme prováděli politiku takzvaného prodeje výnosů z devizových rezerv. Ale ta byla vždy koncipována jako kurzově neutrální. Že by neměla působit na posilování či oslabování kurzu. Jestli se k té politice někdy vrátíme, to je stále v diskusi. Ale v každém případě devizové rezervy jsou velmi hrubý nástroj, abyste pomocí nich mohla nějakým způsobem řídit kurz. Jestliže používáte devizové rezervy pro řízení kurzu, tak to jenom přivábíte spekulativní kapitál, aby proti vám začal spekulovat. A to my samozřejmě nechceme.

moderátorka
--------------------
A pojďme se teď podívat na další důležitou otázku, o které vy už jste tady trochu mluvil. A tedy přijetí eura v České republice. Aby se Česko mohlo případně připojit k eurozóně, musí splňovat maastrichtská konvergenční kritéria. Jejich smyslem je posoudit schopnost kandidátského státu, plynule se zařadit mezi země platící eurem. Jsou celkem čtyři. První se týká cenové stability. Tedy míry inflace. Podle ministerstva financí a centrální banky by Česko tento cíl za rok 2018 mělo splnit. Dále je důležitý dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí. To znamená, že daná země nemá nadměrný schodek. Tuzemský rozpočet loni skončil přebytkem. A navíc Česká republika není příliš zadlužená. Konkrétně poměr veřejného dluhu k HDP nesmí překročit 60 procent, a to Česká republika poměrně bezpečně splňuje. Opakovaně dosahuje také kritéria dlouhodobých úrokových sazeb. Ty se zjišťují na základě výnosů dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů. Co ale Česká republika neplní, je kritérium kurzové stability. Česko se totiž zatím nezařadilo do daného mechanismu. Jde o navázání domácí měny na euro a udržení jejího kurzu ve stanoveném fluktuačním pásmu plus minus 15 procent po dobu alespoň 2 let před vstupem do měnové unie. Ministerstvo financí společně s centrální bankou naposledy v prosinci doporučilo vládě zatím cílové datum přijetí eura nestanovovat. Kabinet doporučení přijal. Jak to vidíte? Kdy euro bude? Nebo vůbec nebude?

Oldřich DĚDEK
--------------------
V tomto si skutečně si myslím, že euro je politický projekt. Je to politické rozhodnutí. Ale samozřejmě má velmi silné ekonomické argumenty. Myslím, že Česká republika by z toho měla mít výhody. Ale naši politici musí nějakým způsobem dospět k tomu rozhodnutí. A aby se euro mohlo zavést, tak se musí stát jednoznačně jednou z hlavních priorit politických.

moderátorka
--------------------
Říká Oldřich Dědek, člen Rady České národní banky, který byl hostem Byznysu ČT24. Já vám za to děkuji.