Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

Globální nejistoty mohou být spouštěčem recese

(ČRo Radiožurnál 4. 12. 2018, rubrika Dvacítka Radiožurnálu)

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Bankovní rada České národní banky pracuje od začátku prosince v novém složení. Noví jsou dva členové a dva radní povýšili na viceguvernéry. Podaří se centrální bance zbrzdit růst cen nemovitostí? Hrozí nám v brzké době ekonomická krize a může se premiér Andrej Babiš vyhnout podezření ze střetu zájmů, na který poukazuje uniklý materiál právníků Evropské komise? Dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je nový viceguvernér České národní banky Marek Mora. Dobrý den, vítejte v našem přenosovém voze.

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobrý podvečer.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Než se dostaneme ke stavu ekonomiky a k roli centrální banky, tak využiji toho, že jste řadu let pracoval pro evropské instituce, jak Evropskou komisi, tak pro aparát Rady Evropské unie, navíc jste letos zastupoval centrální banku i na neformálních jednáních rady Ekofinu. Jak zásadní je s těmito Vašimi zkušenostmi podle Vás stanovisko právníků Evropské komise, které upozorňuje v tom uniklém materiálu na možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše.

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Jistě pochopíte, že se z pozice víceguvernéra České národní banky nechci vyjadřovat ani k pozici předsedy vlády ani k uniklému materiálu právní služby komise, který jsem ani nečetl, ani jsem ho neviděl, nemám k tomu přístup, takže to nechci žádným způsobem hodnotit. Jedinou věc, kterou bych si přál, aby se ta věc po právu a rychle vyřešila, a to je asi všechno, co bych k tomu mohl říct.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Já teď nechci, abyste se vyjadřoval jako viceguvernér, ale jako člověk, který svého času byl považován za nejvýše postaveného Čecha v evropských institucích. Považuje to za zásadní?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já vím, že po mně chcete, abych se vyjadřoval jako bývalý úředník evropských institucí, ale nyní jsem v pozici viceguvernéra České národní banky a skutečně to nechci více komentovat.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Alespoň ale ještě jedna věc. Ze znalostí toho, jak tam jednání probíhá, vy jste ze své pozice dokonce seděl na summitech šéfů jednotlivých států. Může tohle, ta debata, ten uniklý materiál nějak ovlivnit pozici České republiky při vyjednávání, třeba při vyjednávání o evropských dotacích v tom dalším období?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
To si, abych řekl upřímně, ani nemyslím, že by to ovlivňovalo.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Takže to nemůže oslabit pozici?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já myslím, že ne. Já si myslím, že je to spíš otázka reputace České republiky.Ale že by to oslabilo vyloženě vyjednávací pozici, to si ani tak nemyslím.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A z hlediska reputace České republiky může to mít nějaký vliv na českou ekonomiku? Tady už se dostáváme k vaší pozici.

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Myslím, že na českou ekonomiku to žádný zásadní vliv nemá.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To znamená, že to nemůže změnit třeba postoj investorů k tomu, jestli a do jaké míry budou chtít investovat u nás?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ne, to myslím, že nebude hrát roli.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Tak pojďme tedy od téhle záležitosti k tomu, že jste nově viceguvernérem České národní banky. Vy jste v dubnu v rozhovoru pro deník E15 stav české ekonomiky popisoval jako skoro dorůžova zabarvený. To jsou Vaše slova. Ale zároveň jste dodal, že zárodky pro krize vznikají v té nejlepší době. Už je podle Vás položený zárodek té další krize?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já bych neřekl, že je položený přímo zárodek další krize, ale myslím si, že už vidíme první náznaky jakési blížící se recese. Ona to nemusí být ani krize, stačí, když dojde k hospodářskému zpomalení. Vidíme první prvky tohoto jak u nás, tak zejména v zemích západní Evropy. Mimochodem, já si myslím, že pokud dojde k recesi, tak ta recese nebude s větší pravděpodobností u nás doma vyrobená, ale bude v uvozovkách dovezena z těch vyspělejších zemí a tam už první náznaky vidíme. Ale není to ještě úplně jasné, protože to, co se tam děje, může být samozřejmě nějakého přechodného charakteru a ekonomika může růst dobrými tempy i několik měsíců nebo dokonce i let.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
V čem V vidíte ty zárodky?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Vidíme, že se postupně snižují se tempa růstu hrubého domácího produktu v některých zemích, což má některá svá specifika. Například v Německu jsem se o tom minulý týden bavil v Bundesbance s jinými experty a oni to přičítají k tomu, že se nově homologují například automobily. Tam se jistým způsobem pozastavila výroba nebo i dodávky automobilů spotřebitelům a to má jakýsi dočasný dopad i na celkovou poptávku a na celkový hrubý domácí produkt. Takže jestli to je dočasného nebo nějakého trvalejšího charakteru, na to si ještě budeme muset počkat, ale třeba tohle by mohlo být jedním ze zárodků. Já si myslím, že spíše než tyto konkrétní věci, já jsem třeba zmínil ta auta, že jedním takovým spouštěčem případné recese může být to, pokud by se nějak hmotně projevily různé globální nejistoty, které dnes ve světě existují.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To máte na mysli které nejistoty?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Například brexit nebo kdyby se eskalovaly obchodní spory mezi Spojenými státy a Čínou, kde v současné době vidíme, že se to na nějakou dobu uklidnilo. Ale pokud by některá z těchto hrozeb, vidíme Írán, svého času to byla Severní Korea, je to spor o rozpočtovou politiku Itálie, pokud něco z těchto hrozeb by se nějakým způsobem začalo zhmotňovat a projevovat do sentimentů v rozhodování hospodářských subjektů jak na straně spotřebitelů, tak na straně firem, tak by to mohlo k té recesi samozřejmě vést.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Když jste se zmínil o brexitu, tam to riziko je v nekontrolovaném brexitu nebo v tom nedomluveném?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ano, tam je riziko zejména toho neřízeného brexitu. Jak jistě víte, myslím že ode dneška přesně za týden by o té dohodě měla rozhodovat Dolní sněmovna Parlamentu Spojeného království. Od začátku se ukazuje, že brexit je hlavním problémem zejména pro Spojené království, že tam vlastně existuje obecná shoda na tom, že brexit ano, ale každá konkrétní forma toho brexitu, zdá se, nemá většinu. Uvidíme, jestli ta současná dohoda většinu mít bude. Moje obava by byla taková, že pokud by došlo k nějakému zásadnímu velkému odmítnutí té dohody, a v současné chvíli se jeví náznaky, že by to tak mohlo i být, pak to vedlo k nějaké hlubší politické krizi v Británii. Trvalo by třeba, než bychom našli partnera, s kým s bavit dále. Bavili bychom se třeba o nějaké minimalizaci škod toho takzvaného tvrdého brexitu, tak to by se samozřejmě mohlo projevit i na té takzvané reálné ekonomice.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Máte nějaké propočty, co konkrétně by to pro českou ekonomiku mohlo znamenat?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ty propočty jsou velice složité, protože tam ty dopady jsou jednak přímé, to znamená, že by to ovlivnilo, dejme tomu, naše vývozy do Spojeného království, ale pak tam jsou dopady nepřímé, to znamená, jak by nás to ovlivnilo přes naše subdodávky německým a jiným exportérům do Spojeného království. Ale já si myslím, že nejvíce podceňované jsou právě ty sentimenty, jak by to ovlivnilo celkovou ekonomickou náladu v Evropské unii nebo dejme tomu v České republice.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A což předpokládám, že úplně dopočítat nejde.

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
A to dopočítat nejde.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To, co tedy dopočítat jde, můžete říct třeba jaké procento, co by to mohlo znamenat pro růst České ekonomiky?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
My zatím žádné scénáře v České národní bance pro ty různé metody nemáme. Domníváme se, že by nás to mohlo zatím postihnout v řádech několika desetin, případné nějakého procentního bodu, ale to by skutečně bylo si v té nejkrajnější situaci. Ale jak říkám, pro mě je vlastně největší neznámou ten sentiment a ten vlastně spočítat nejde.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Já se vrátím z těch evropských záležitostí a světových záležitostí k nám domů. Když jste mluvil například v tom dubnovém rozhovoru pro E15 o domácích rizicích, mluvil jste i o cenách nemovitostí. Ty od té doby dál rostou. V Praze se ceny starších bytů o 60 m2 dostávají přes pět milionů. Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze se dostala k 95 tisícům korun za metr čtvereční. Není to ta pověstná bublina už?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
To slovo bublina je něco, co my ekonomové ne úplně rádi používáme. Zdá se, že podle našich interních odhadů jsou ceny nadhodnocené a pokud byste tomu nadhodnocení chtěli říkat bublina, tak je to možné, ale je to taková novinářská zkratka.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
O kolik jsou podle vás nadhodnocené podle těch propočtů?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
To záleží na lokalitě. Situace v Praze je jiná než je situace v Čechách nebo někde v příhraničních regionech. V Praze to budou desítky procent, v celé České republice to budou spíše jednotky procent.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To znamená, že ty ceny půjdou dolů?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já jsem k tomu chtěl jen říci, že nyní už vidíme, že to tempo růstu cen zpomaluje. Už to není tak závratné jako to bylo v roce 2017. To může mít řadu faktorů, ale my se domníváme, že jeden z těch faktorů, který to vysvětluje, mohou být i ta naše opatření, která jsme přijali.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy jste zpřísnili podmínky pro udělování hypoték. Máte tedy pocit, že ta opatření fungují?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já myslím, že je ještě trochu brzy to říci takto rezolutně, ale kdybychom si nemysleli, že budou fungovat, tak bychom je nezaváděli. Myslíme si, že fungovat budou.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Budete se snažit ta omezení ještě třeba zpřísňovat?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Myslím si, že o zpřísňování v tuto chvíli asi nebude řeč. Podmínky udělování hypotečních úvěrů jsme zavedli relativně nedávno a myslím si, že je potřeba dát tomu jakýsi delší časový prostor, abychom vyhodnotili, jak vlastně fungují, čeho jsme dosáhli a pak případně sáhli k nějaké změně. Ale nemyslím si, že nutně musíme volat už teď po zpřísnění.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Co je ten časový prostor, kdy se to dá vyhodnotit.

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si myslím, že se k tomu určitě vrátíme při projednávání Zprávy o finanční stabilitě nejpozději v květnu příštího roku, tak jak to děláme pravidelně každé jaro. Tam se případně můžeme pobavit o tom, jak ta opatření, která jsou platná od začátku října, dopadají a jestli to už můžeme vyhodnotit. Pokud by to nebylo květnu, vrátíme se k tomu v prosinci příští rok.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Když jsme mluvili o tom, že české ekonomice se pořád daří dobře, citoval jsem ten růžový svět. Není přece jen to zpřísnění přidělování hypoték kruté třeba vůči mladým rodinám?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ano, to jistě je, to bezesporu ano, a je to kruté i k jiným sociálním skupinám, ale tady je potřeba říci, byť chápu, že to pro posluchače Radiožurnálu není úplně milé poselství, ale je potřeba připomenout, že role České národní banky není sociální politika, ale je to finanční stabilita a zejména ochrana stability finančního a zejména v tomto případě bankovního sektoru. To je to, co my se snažíme chránit. My se snažíme předejít situaci, kterou jsme viděli například ve Španělsku či v Irsku při té poslední krizi. I tam samozřejmě docházelo k tomu, že ty banky samy vyhodnocovaly krizi klientů. A nám často kritici říkají, proč do toho takto vstupujete, vždyť ty banky si to posoudí samy. Ano bylo to v řadě případů tak. V historii ve Spojených státech, ve Španělsku, v Irsku i v jiných státech, jak jsem říkal, ale přestože to ty banky dělaly, tak to nakonec k finanční krizi vedlo. To, že se o to postarají samy banky, prostě neplatí.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Přesto ale určitě jsou případy, kdy individuální situace té rodiny je taková, že by si mohla půjčit víc než 80 % ceny toho bytu a mohla by to splácet, neměly by to právě v tomhle tom ty banky mít větší možnost?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ale ony mají. Ony mají až v pěti procentech objemů, které poskytly minulý kvartál, možnost se odchýlit od těch doporučení.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A to je dostatečné?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Doufejme, že ano. Ale zase pokud jsou to některé zejména sociálně komplikované případy, které jsou na hranici, tam bych asi byl v případě těch bank spíše obezřetnější.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Pane viceguvernére, zítra se poprvé sejde ta nová, částečně obměněná bankovní rada České národní banky. Čekáte anebo dokonce jako nový viceguvernér budete navrhovat nějaké korekce toho, jak Česká národní banka směřovala?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já dokonce budu mít tu čest bankovní radu zítra řídit, protože pan guvernér Rusnok odcestoval na zasedání rady guvernérů do Frankfurtu. Nečekáme, že se tam stane nějaký zásadní zlom. Navíc ten program zítřejší bankovní rady je relativní rutina, takže to, že by tam došlo k nějakému zásadnímu novému politickému směřování bankovní rady, to se určitě nestane.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A v těch dalších dvou týdnech, kdy se budete scházet?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
To uvidím. Samozřejmě klíčové jsou věci jako třeba měnová politika, ale i tam si myslím, že ta situace v současné době je relativně jednoduchá, relativně jednoznačná. To, jestli zvýšíme či nezvýšíme sazbu o čtvrt procentního bodu prostě není rozhodně nic fatálního, takže ani tam se ledy lámat nebudou a uvidíme, jak se to bude vyvíjet do budoucna.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To první rozhodování v novém složení o tom, jestli se bude měnit základní úroková sazba, Vás čeká před Vánoci 20. prosince. Vy jste teď říkal, že to nevidíte fatálně. Čekáte, že zvýšíte nebo nezvýšíte?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
To vám v tuto chvíli určitě neprozradím. Dovedu si představit oba ty scénáře. Dovedu si představit faktory, které nám budou ukazovat spíše ve směru nezvyšovat, například ochlazení i domácího tempa růstu. Některé ty zahraniční faktory, tak jak jsem je zmiňoval, uvidíme, budeme v té době pravděpodobně po hlasování o brexitu ve Spojeném království, takže to nám něco také napoví. Ty faktory, které by mluvily možná pro zvýšení, je nadále ne úplně posilující kurz koruny, stále relativně silně rostoucí mzdy. Takže budou argumenty na obou stranách těch vah a my pak to budeme muset nějakým způsobem posoudit. Ale v tuto chvíli Vám výsledek ani sám za sebe neřeknu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy jste letos zvyšovali pětkrát. Není to dost za rok?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Je to relativně dost, ale zase ta situace je mimořádná. Já jen připomínám, že součástí té naší strategie výstupu z kurzového závazku v dubnu roku 2017 bylo i to, abychom relativně rychle po tom výstupu byli schopni zvyšovat úrokové sazby. Což se děje. A hlavním důvodem, proč tomu tak je, alespoň z mého pohledu, jsou relativně robustní poptávkové inflační tlaky v naší ekonomice. To je něco, co jsme chtěli vytvořit, a je to v pořádku. Mimochodem, jsou to tlaky, které máme pod kontrolou. Jistě víte, že spotřebitelská inflace v České republice se pořád pohybuje někde v okolí zhruba dvou procent. To znamená, velice blízko toho, co máme jako náš cíl. Ale zároveň došlo i k tomu, že nám oslaboval kurz nebo nám neposiluje takovým tempem, jaký očekávali, zejména z důvodů globálních nejistot. A to, co nám nedoručuje měnový kurz v tom zpřísňování měnových podmínek, to musíme kompenzovat vyššími úrokovými sazbami. Z těch pěti zvýšení sazeb jdou z mého pohledu tři, čtyři zvýšení na vrub právě toho, co nedoručil měnový kurz.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
V aktuální predikci České národní banky by vývoj kurzu české koruny k euru měl být takový, že příští rok by koruna měla posílit na 24,70 za euro. V roce 2020 na 24,20 za euro. To je odhad České národní banky, přání České národní banky nebo oboje?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Určitě to není přání, to bych chtěl posluchačům vysvětlit. Česká národní banka o žádný kurz neusiluje, nikam ho netlačí, nic si nepřeje. Jediné, co děláme, že transparentně odhadneme vývoj kurzu tak, jak si myslíme, že se bude vyvíjet a ta logika toho posilování je u ekonomiky našeho typu poměrně jednoznačná: malá otevřená ekonomika, která dohání vyspělejší státy v našem sousedství. A ty státy bude dohánět jednak vyššími tempy růstu, ale i posilujícím nominálním kurzem. Proto je tam to posilování. Jestli je to zrovna to tempo, které se odehraje, budeme vidět. Ale to posilování jistou logiku má a to, že se to neděje, jde na vrub, jak už jsem říkal, zejména těch globálních nejistot. A možná i faktoru, že je česká koruna velmi výrazně takzvaně překoupená, že do ní velmi mnoho nainvestovali zahraniční investoři a že právě tato překoupenost možná to posilování bude brzdit. Možná i tento efekt nyní funguje.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Když říkáte, že koruna neposiluje tolik, kolik jste odhadovali, je možné tedy, že dojde ke korekci těch čísel, která jsem před chvílí říkal, těch 24,70 příští rok?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
To je docela možné. Už vidíme, myslím, i na tento kvartál, že koruna není tak silná, jak nám říká náš základní scénář. Nicméně my jsme si vypracovali i alternativní scénář. V podstatě se koruna vyvíjí tak, jak jsme uvažovali v tom alternativním scénáři.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy samozřejmě řešíte vztah české koruny k euru, k dolaru, k dalším klasickým měnám, ale v médiích se stále hodně mluví o takzvaných kryptoměnách nebo virtuálních měnách typu bitcoinu. Zabýváte se i tímto jako Česká národní banka?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Nějak dramaticky se tím nezbýváme, ale samozřejmě tu problematiku sledujeme jako centrální bankéři. Za prvé vždy říkáme, že to nejsou kryptoměny. My tomu říkáme kryptoaktiva, právě proto, že bitcoiny a jiné jednotky neplní všechny funkce měn tak, jak je my ekonomové známe. Zejména neplní funkci uchovatele hodnot, protože pokud se podíváte na to, jak se vyvíjí hodnota bitcoinu třeba v amerických dolarech nebo v jiných měnách, tak vidíte, že je tam značná volatilita. A nedávno mimochodem došlo k výraznému propadu ceny bitcoinu, takže tuto funkci tato zúčtovací jednotka úplně neplní, a proto my tedy tomu nechceme říkat měna. My samozřejmě sledujeme, jaké to má dopady případně na finanční stabilitu. Pro měnovou politiku se zatím jedná skutečně o okrajové záležitosti a největší téma, které nás asi trápí v uvozovkách jako Českou národní banku, je ochrana spotřebitele, protože my máme i za tuto oblast jistou zodpovědnost a snažíme se našim občanům neustále dokola sdělovat, že je to jejich riziko, jejich investování, jejich rozhodnutí a to, jestli na tom vydělají nebo prodělají, musí také zvážit a musí nést důsledky takového činu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Nemělo by logiku podřídit třeba prodej bitcoinu nebo výměnu bitcoinu za klasickou měnu podobnému režimu jako jsou směnárny?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Zatím jsme o tom neuvažovali. Co existuje, je samozřejmě kontrola z hlediska praní špinavých peněz. Těm nějaké sledování existuje, ale že by to probíhalo jako směnárny? Ještě jsem jaksi nezaznamenal, že by si někdo stěžoval, že ho někdo podvedl na kurzu, když vyměňoval bitcoin. Nevím, v čem by měla být paralela k těm směrnánám.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vyměňujete něco, co se tváří podobně jako měna, za jinou měnu.

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já jsem u toho bitcoinmatu nikdy nebyl, ale předpokládám, že tam transparentně na Vás vyskočí, za jakou cenu to kupujete.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To znamená, že zatím nic takového nechystáte a neuvažujete. Vy jste na konferenci na jaře říkal, že virtuální měny jsou koníčkem pro gamblery. Někteří lidé rádi chodí do kasina, jiné rádi sází na koníčky, takže tenhle ten názor máte pořád?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ano, já jsem ho navíc převzal od někoho z našich kolegů, ale já ho naprosto sdílím. Někdo prostě sází na koníčky, někdo hraje karty jako třeba já někdy, a někdo si prostě kupuje bitcoin.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A měna to tedy není?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Měna to není.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Říká dnešní host Dvaceti minut Radiožurnálu, viceguvernér České národní banky Marek Mora. Díky že jste byl u nás. Zase někdy na viděnou. Na slyšenou.

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
--------------------
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Od mikrofonu se loučí i Tomáš Pancíř.