Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

Je čas zvýšit sazby, jedno i více mohou následovat

Jan Lopatka (Reuters 23. 1. 2018)

Pozitivní makrodata přicházející z české ekonomiky zvyšují pravděpodobnost utažení měnové politiky o čtvrt procentního bodu na nadcházejícím jednání bankovní rady 1.února a další jedno či více zvýšení sazeb pak mohou následovat během letošního roku, uvedl v úterý člen bankovní rady Marek Mora.

Česká národní banka (ČNB) loni zvýšila dvoutýdenní repo sazbu dvakrát a posunula ji na současných 0,5 procenta s tím, jak jí rychle rostoucí ekonomika dovoluje normalizovat měnovou politiku po 3,5 letech nulových sazeb během kurzového závazku.

Zvýšení sazeb na měnovém jednání 1.února, kdy bude rada projednávat novou makroekonomickou prognózu, trh všeobecně očekává a Mora potvrdil, že i jeho uvažování se ubírá stejným směrem.
"Podle stávající prognózy to vycházelo na první čtvrtletí. Uvidíme, co nám řekne (nová) prognóza. Vzhledem k tomu, že bych četl poslední čísla tak, že směřují mírně směrem nahoru, tak bych to zvýšení viděl v únoru jako jistější," řekl Mora v rozhovoru pro agenturu Reuters.

Dodal, že indikátory přicházející z eurozóny jsou pro střednědobý výhled pozitivní.

"Překvapují nás i čísla z eurozóny, co se týče růstu, směrem nahoru. Spíše to působí proinflačně a pro mě to je potvrzení pravděpodobnosti - teď se to skoro blíží jistotě - že bych ta dvě zvýšení viděl, a možná, pokud nás (data) budou překvapovat pozitivním směrem i nadále, tak třeba i víc."

Dodal ale, že jeden faktor působí v opačném směru, a to je silné euro vůči dolaru, které do Evropy dováží protiinflační tlaky.

"Toto dost nejde do karet ECB, snižuje to prostor pro normalizaci měnové politiky ECB. A je otázka, zda to bude mít nějaký vliv na ukončení kvantitativního uvolňování v září. Neboli nepříznivý vývoj kurzu eurodolaru by mohl představovat protiinflační riziko i pro nás," dodal.

Česká národní banka politiku ECB nekopíruje, ale musí přizpůsobovat nastavení vlastní měnové politiky eurozóně, která je pro Česko hlavním obchodním partnerem.

ČNB chce v rámci normalizace měnové politiky postupně zvyšovat úrokové sazby tak, aby se nacházely zhruba 1 procentní bod nad jejím dvouprocentním inflačním cílem.

ČNB sleduje korunu, mzdy a investice

Posilování koruny od doby, kdy ČNB loni v dubnu ukončila kurzový závazek a intervenční politiku, není pro ČNB překvapením a může pokračovat podobným tempem i letos, řekl Mora.

"Pro nás by nebylo extrémně překvapující, pokud by kurz (letos) rostl zhruba tímto tempem," řekl. "Potom ale zhruba v období jednoho roku (očekávám) nějaké zpomalení na standardní rovnovážnou trajektorii. Náš model má (tempo posilování) asi 1,5 procenta ročně (nominálně)," dodal.

Toto tempo vidí ČNB jako rovnovážné pro ekonomiku, která se zvolna přibližuje bohatším evropským státům.

Koruna od konce intervencí posílila o 6,3 procenta. Její další zpevňování utahuje měnové podmínky v ekonomice, a zužuje tak centrální bance prostor pro zvyšování sazeb.

Mora řekl, že trh práce je čím dál napjatější vlivem rekordně nízké nezaměstnanosti, ale mzdy nemají do ekonomiky takový proinflační dopad, jak by se dalo předkládat.

"Možná by člověk čekal i vyšší mzdy," řekl.

"Lze se možná teoreticky domnívat, jestli tu nemůže dojít k nějakému lehce skokovému, překvapivému, nelineárnímu vývoji. Že se to někde přece jen ještě utrhne a bude to mít dopad do mezd a do inflace."

Dodal, že další věc, kterou ČNB bedlivě sleduje, jsou soukromé investice, které v poslední době zrychlily.

"Pokud by začalo docházet k nějakému strukturálnímu posunu, což zatím nevidíme, tak by to mohl být samozřejmě ve středním a delším horizontu protiinflační vliv. Trh práce, pokud bude více robotů, už by neměl takový vliv."