Autorské články a rozhovory
s představiteli ČNB
z minulých let

Svět 2017: Porostou mzdy a klesne nezaměstnanost. Rusnok předpovídá výjimečný rok pro českou ekonomiku

Jiří Rusnok (ihned.cz 28. 12. 2016, rubrika Byznys)

Mnohé dnes nasvědčuje tomu, že by rok 2017 mohl být pro českou ekonomiku i Českou národní banku výjimečný. Bude-li se inflace i nadále vyvíjet v souladu s naší listopadovou prognózou, mohli bychom v roce 2017 opustit náš kurzový závazek. Vrátili bychom se tím k tzv. řízenému plování kurzu, které u nás platilo až do začátku listopadu 2013. Tím by zároveň skončilo jedno specifické období cílování inflace, během kterého jsme využívali měnový kurz jako nástroj měnové politiky. Centrálních bank, které v posledních letech využívaly různé nekonvenční nástroje, bylo poměrně hodně, takže v tom ČNB nebyla výjimečná.

Spolu se Švýcarskou národní bankou jsme však byli jednou ze dvou, které jako nekonvenční nástroj své politiky prvoplánově použily měnový kurz. Zatímco Švýcaři politiku využívání kurzu opustili v lednu 2015, nás to teprve čeká.

S blížícím se ukončením našeho kurzového závazku (exitem) se množí dohady, jak celý manévr proběhne a hlavně kterým směrem a k jakým hodnotám se bude kurz koruny po exitu ubírat. Jako obvykle se ve veřejných diskusích objevují názory pokrývající široké spektrum možností od realistických až po takové, které lze označit za vybájené.

Na konci roku 2016 je každopádně stále ještě předčasné spekulovat o konkrétních hodnotách kurzu po exitu.

Zaprvé proto, že nelze dosud s určitostí říci, kdy přesně nastane, a zadruhé proto, že neumíme přesně předvídat situaci, ve které se bude v době exitu nacházet devizový trh.

Lze zřejmě předpokládat, že v prvních dnech po exitu se bude kurz vyznačovat poněkud větší volatilitou, ale ta se poté bude snižovat spolu s tím, jak se kurz bude blížit k hodnotám daným ekonomickými fundamenty a nastavením měnové politiky ČNB a ECB. Není však mnoho důvodů se domnívat, že kurz po exitu mimořádně posílí.

Je však nepochybně pravda, že mnohé ekonomické subjekty (v čele s exportéry) si na vysokou stabilitu kurzu v posledních třech letech zvykly a že návrat k obvyklé volatilitě koruny pro ně bude znamenat nepříjemné procitnutí. Avšak stejně jako jsme uměli žít s plovoucím kurzem před vyhlášením našeho kurzového závazku, budeme s ním umět žít i poté, co ho odvoláme.

Bude-li rok 2017 pro ČNB skutečně ve znamení opuštění našeho kurzového závazku, měl by být pro českou ekonomiku spjat se všeobecně pozitivním vývojem.

Podle naší poslední, listopadové prognózy by ekonomika měla růst přibližně o tři procenta, tedy podobně jako v roce 2016.

Tzv. mezera výstupu zůstane uzavřená, což znamená, že v ekonomice nezůstanou nevyužité výrobní kapacity.

Rostoucí ekonomická aktivita se na trhu práce projeví v nebývale rychlém tempu růstu mezd: zatímco nominální mzdy by měly stoupnout přibližně o 5 procent, reálné mzdy by se měly zvýšit zhruba o 3 procenta. Míra nezaměstnanosti dále mírně poklesne, a to asi na 4 procenta.

Bude tak nejnižší od roku 2008 a i nadále jednou z nejnižších v Evropě.

Veřejné finance by měly zůstat v roce 2017 přibližně vyrovnané, což povede k dalšímu snižování poměru vládního dluhu k HDP.

Očekáváme, že oproti roku 2016 se sníží zhruba o 1 procentní bod, přibližně na 38 procent.

Česká ekonomika si již několik let udržuje velmi dobrou vnější konkurenční schopnost, což se projevuje ve vysokých přebytcích obchodní bilance. Ten by se měl i v roce 2017 pohybovat nad 5 procenty HDP. Příznivě se bude vyvíjet i běžný účet platební bilance, jehož poměr k HDP se bude pohybovat na úrovni 1,5 procenta.

Pravděpodobné opuštění kurzového závazku v roce 2017 je podmíněno růstem inflace a poté udržitelným plněním inflačního cíle ve výši dvou procent. Očekáváme, že kolem poloviny roku 2017 inflace dosáhne našeho cíle, a ve druhém pololetí ho dokonce mírně převýší.

Tím bychom se měli vymanit z nízkoinflačního prostředí, které zde přetrvává od roku 2012.

Naplní-li se příští rok naše prognózy, bude se ekonomika vyznačovat dlouho nevídaným souběhem vnitřních a vnějších rovnovah.

To bude spolu s vysokou odolností a nízkou zranitelností našeho finančního sektoru vytvářet předpoklady pro dlouhodobě udržitelný růst.

Na závěr malou poznámku. Vícekrát jsem se zde odvolával na naši prognózu a podmiňoval opuštění kurzového závazku jejím naplněním. Je pochopitelné, že naplnění předpokladů vrhá příznivé světlo na analytické a prognostické schopnosti příslušné instituce, a je mou ctí být v čele té, která v minulosti již mnohokrát prokázala všestranné a vysoce odborné kvality.

Přesto bych byl ve skrytu duše rád, kdyby se naše prognóza hospodářského růstu nenaplnila doslova, ale kdyby byla skutečnost ještě o něco lepší.