Autorské články a rozhovory
s představiteli ČNB
z minulých let

Korunu jsme měli oslabit dřív

Miroslav Cvrček (Reflex 1. 12. 2016 strana 14, rubrika Reflexe)

Hampl z ČNB: 600 miliard jsme nevyhodili, ale investovali

Intervenční režim ČNB, který srazil českou měnu na 27 korun za euro, má navzdory kritikům smysl, je úspěšný a jeho opuštění by teď bylo předčasné. Říká to VICEGUVERNÉR MOJMÍR HAMPL v rozhovoru, jenž reaguje i na kritiku, se kterou Reflex přišel před měsícem.

* Česká ekonomika solidně roste, nezaměstnanost je nejmenší v EU, růst cen nemovitostí je i dvouciferný...

... to není pravda. Mám tu správná čísla, růst cen nemovitostí je dle srovnatelných evropských čísel v prvním pololetí okolo šesti procent.

* ... a přitom ČNB podporuje ekonomiku nulovými úrokovými sazbami a slabou korunou. Co byste na takovou politiku řekl třeba před 10 lety?

Přesto máme růst okolo dvou procent. Nejsme žádný tygr a všichni by jistě uvítali, kdybychom Německo doháněli mnohem rychleji, že? Ale k otázce: upřímně vůbec nevím, co by tehdy ekonomičtí komentátoři řekli na svět po finanční krizi. Před deseti lety by nikdo neuměl udělat rozumnou předpověď toho, co se ve světové ekonomice může stát.

* Se znalostí dnešního stavu ekonomiky – byly intervence v této podobě správný krok?

My tomu říkáme kurzový závazek – intervence je populární pojmenování něčeho, co se chová trochu jinak. Dal bych možná za pravdu Miroslavu Singerovi, že posunutí kurzu mohlo přijít dřív. Rizika v roce 2013 byla možná ještě větší, než se nám tehdy zdálo. Každopádně kdybychom neměli kurzový závazek, ekonomika by dnes tak dobře nevypadala.

* Dává smysl v tom pokračovat i dnes, kdy je na tom ekonomika dobře?

Zatím ano. Ale vysíláme silný signál, že se blíží okamžik ukončení. Takže proč pokračuje? Přece proto, že si centrální banka myslí, že je dobré kurzový závazek mít. Jinak by ho přece zrušila. A mimochodem, od zavedení kurzového závazku nikdo v ČNB nikdy nenavrhl jeho opuštění, nikdy jsme o ukončení nehlasovali. Ani jednou!

* Vy se snažíte zvýšit inflaci, protože podle převládající ekonomické teorie představuje deflace, tedy pokles cen, riziko, že ekonomika spadne do trvalé recese. V Polsku přitom mají deflaci, ekonomika přesto roste. A to nemají ani kurzový závazek, ani nulové úrokové sazby. Jak to?

Za prvé, zlotý v poslední době výrazně oslabil – v porovnání s rokem 2010 je ještě slabší než koruna. Za druhé, Poláci neprošli hospodářskou recesí, ekonomika tam neklesala. My jsme v letech 2012 až 2013 měli nejdelší recesi v našich novodobých dějinách. Přišla navíc po prudkém propadu ekonomiky z roku 2009 a v době, kdy jsme už byli s úrokovou sazbou prakticky na nule. Navíc, když odečtete vliv nízkých cen ropy, tak mají Poláci inflaci, ne deflaci. Za třetí, Češi mají v regionu dlouhodobě nejnižší inflaci i úrokové sazby. Pokud někdo musel narazit na hranici nulových sazeb jako první, byli jsme to v našem prostoru spolu s eurozónou, se Švýcarskem či Švédskem právě my, těžko Poláci.

* Argument ropy platí i pro nás.

Jistě. Bez ropy by loni byla česká inflace až o jeden procentní bod vyšší, letos o 0,6 procentního bodu. Ale my jsme na ropný šok přece nereagovali – neposunuli jsme kurz třeba na 28 korun za euro. Nechali jsme ho „proběhnout“ ekonomikou a smířili se s tím, že inflace je pod naším cílem. Pro zemi, která ropu dováží, je to šok pozitivní, příjemný. V každém případě Poláci hrozbu deflační spirály na rozdíl od nás nezažili.

* Z ČNB zazněla varianta, že spolu s ukončením kurzového závazku zavedete zápornou úrokovou sazbu. Jak se na takovou možnost díváte?

Úplně té logice nerozumím. Ukončení kurzového závazku je okamžik, kdy bychom měli naopak měnovou politiku zpřísňovat, tedy kdy si zase budeme umět představit, že sazby půjdou nahoru! S tím nejsou záporné sazby příliš v souladu.

* Jaký by záporné sazby měly dopad na peněženky čtenářů Reflexu?

Fakticky žádný. Pocítili by to ale skrz vaše články o tom, jak to ta centrální banka dělá zase špatně. Měnověpolitický účinek záporných úrokových sazeb je malý, symbolicky však mají silný význam. A symbolům lidi rozumějí. Vůbec si nemyslím, že 90 procent populace bude rozumět podstatě peněžního systému. Koneckonců dobrý komplexní systém je ten, o němž přemýšlet nemusíte. Já nerozumím, jak přesně funguje motor mého auta, já chci, aby jelo. Nepotřebuji být expert. Ale když to nejede, jsem naštvaný. Když lidi budou mít potřebu uvažovat o měnovém systému, třebaže jen o jeho symbolech, tak je někde problém. Moje ambice je říct, že my víme, proč děláme to, co děláme. Že to není žádné náhodné hnutí mysli. Chci říct, že spousta kritik, jež dnes čtu, se nedívá na správná data anebo podceňuje naše analytické schopnosti, podceňuje naši schopnost zohledňovat různé vlivy, ceny nemovitostí a podobně.

* Aby centrální banka udržela kurz nad 27 korunami za euro, v říjnu nakoupila eura za 100 miliard, od začátku intervenčního režimu celkem za 600 miliard. Vysvětlujete lidem, co to přesně znamená?

V médiích se objevil příběh, který nesedí. Jako třeba, že ČNB „utratila“, nebo dokonce „vyhodila“ tolik a tolik miliard za intervence. Já to beru jinak – my za ně nakupujeme devizové rezervy, my je investujeme. Nikdo nemusí být nervózní z toho, co se s těmi penězi děje. My jsme zvýšili devizové rezervy v jiných měnách. Žádné vyhazování.

* Kde ty stovky miliard končí?

V účetní bilanci centrální banky. A ne všechno má vliv na peníze, jež lidi zajímají. Je to tak, že do nádrže, která se jmenuje centrální banka, se nalévá víc a víc jen proto, aby pod nádrží odtékal proud stále zhruba stejný.

* Je řada lidí, kteří nakupují levné koruny s vidinou, že je prodají, až po ukončení intervenčního režimu posílí.

My si myslíme, že jejich očekávání je příliš silné, protože na trhu nemusí být nutně protistrana, jež dodá eura. To je to, s čím trochu počítáme – že se jejich očekávání nemusí ukázat jako úplně uskutečnitelné, tedy že koruna tolik neposílí.

* Proč neukončit intervence už dnes? V čem se podle vás všechny argumenty proti intervencím mýlí?

Protože to inflační vývoj neospravedlňuje. Neměli bychom přiměřenou jistotu, že se ke kurzovému závazku nebudeme muset vrátit. Čekáme, až se cenový vývoj a jeho očekávání stabilizují tak, že budeme moci vrátit do normálu i úrokové sazby. Tato situace zatím nenastala, ale naše prognóza říká, že by se to mohlo stát okolo poloviny roku 2017, dnes by to bylo předčasné. Náš cíl se týká inflace, exit z kurzového závazku potřebuje správnou cenovou stabilitu a správná inflační očekávání.

* Číslo inflace ale téměř vůbec nezohledňuje ceny nemovitostí. A ty rychle rostou i kvůli dlouhodobě nízkým sazbám, které tu nastavila centrální banka.

Je naprostá pravda, že ceny nemovitostí se v indexu spotřebitelských cen objevují jen částečně. Když nás ale někdo kritizuje, že ceny nemovitostí nebereme v úvahu, tak se probourává do otevřených dveří. My si indexy tohoto typu děláme. Jenže i podle nich bychom v letošním druhém čtvrtletí měli inflaci na úrovni 1,1 procenta. A to je stále výrazně pod naším cílem. Mrzí mě, že se při kritice centrální banky nedíváte na správná čísla. Podle Eurostatu je náš růst cen nemovitostí okolo šesti sedmi procent.

* Ale současně chcete zpřísnit pravidla pro udělování hypoték.

A když teď mluvíme o zpřísňování pravidel pro hypotéky, mluvíme preventivně o budoucnosti, ne o dnešku! Říkáme, že auto nemá zrychlovat před další zatáčkou, ne, že dnes ho máme zastavit. V tom nám mnozí nechtějí rozumět. Navíc si málokdo uvědomuje, že kdybychom měli ceny nemovitostí dokonale zabudované v inflaci spotřebitelských cen, tak by inflace šla ve špatných časech dolů rychleji, a tím pádem bychom potřebovali ještě víc měnového uvolňování než teď. Takže před třemi lety bychom právě kvůli padajícím cenám nemovitostí možná byli bývali posunuli kurz až na 28 korun za euro či ještě výš. Navíc by to znamenalo více „centrálního plánování“ cen, jak nám mnozí už teď vyčítají.