Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

Rozvod je vždy těžší

Marek Miler, Janis Aliapulios (Hospodářské noviny 26. 8. 2016, strana 10, rubrika Rozhovor)

Po necelých čtyřech letech plánuje ČNB v polovině příštího roku ukončit umělé oslabování koruny. Má sice scénáře, jak to udělat, ale zrušit kurzový závazek bez následků bude podle Tomáše Nidetzkého obtížné. „Rozvod je také těžší než svatba,“ říká.

S nástupem Jiřího Rusnoka na post guvernéra České národní banky přišli v červenci i dva noví členové bankovní rady. Jedním z nich je Tomáš Nidetzký – muž, který dosud pracoval převážně v soukromých pojišťovnách a firmách zaměřených na správu peněz. Rusnokův obměněný tým bude muset učinit jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, která českou ekonomiku příští rok čekají: ukončit umělé udržování slabé koruny tak, aby tato operace nepoškodila exportéry a české hospodářství.

* HN: V ČNB jste necelé dva měsíce. Jak vnímáte přechod z privátní sféry do veřejné instituce?

Velice pozitivně vnímám vysokou nezávislost manažerů banky, která se pojí s jejich vysokou kompetentností. To v dnešních korporacích většinou není. Bývají sešněrovány maticovými strukturami, výbory, projekty a rozhodovací pravomoc se pak koncentruje jinde než na úrovni manažerů, kteří jsou třeba jeden dva stupně pod představenstvem.

* HN: Když jste nabídku pracovat ve vedení ČNB dostal, rozhodoval jste se dlouho, zda ji přijmete?

Je to jako pozvánka do reprezentace, ta se neodmítá. ČNB je vysoce respektovaná instituce doma i v zahraničí.

* HN: Podle současné prognózy ČNB by měla meziroční míra inflace v polovině příštího roku vzrůst na úroveň dvou procent, tedy na cíl, kterého chce banka dosáhnout. Kde jsou největší rizika, že se tak nestane?

Pro mne je v nové prognóze důležité to, co nazýváme jádrovou inflací, což je růst cen vyvolaný výkonem domácí ekonomiky a růstem mezd. Jádrová inflace se už několik čtvrtletí pohybuje na úrovni poloviny inflačního cíle a to je základ pro udržitelnost plnění tohoto cíle. V polovině příštího roku se dokonce dostaneme lehce nad inflační cíl a z toho vyplývá, že jsme zhruba v tomto období také připraveni opustit režim devizových intervencí. Vedle toho jsou tu ještě dva vlivy – efekt pohonných hmot a efekt cen potravin. Po dvanácti měsících dopad levnějších pohonných hmot odezní a očekává se, že tyto ceny naopak mírně porostou. Podobně u potravin předpokládáme, že ceny porostou. I přesto hodnotíme inflační rizika jako vyrovnaná.

* HN: Takže vy osobně s prognózou souhlasíte?

Já jsem pro ni hlasoval, a když jsem si ji s našimi odborníky procházel, neviděl jsem nic, co by nasvědčovalo tomu, že bychom se na úroveň danou prognózou nemohli dostat.

* HN: A které z rizik vidíte jako největší?

Jsou to ta rizika, která neovlivňujeme uvnitř ekonomiky, například dovozní ceny nebo ceny pohonných hmot. Pro mne je důležitý růst domácí ekonomiky, nízká nezaměstnanost, předpoklady pro růst mezd. Patřím k ekonomům, kteří říkají, že současná úroveň mezd v Česku je pro nás brzdou a mzdy musí výrazněji narůst.

* HN: Bude vám osobně při rozhodování o ukončení intervencí stačit pouhé dosažení cíle, nebo budete chtít, aby inflace směřovala mírně nad něj? Případně, budete přihlížet i ke splnění dalších podmínek?

V polovině příštího roku bychom se měli dostat nad cíl, na inflaci 2,4 procenta. Pak se budeme shora vracet k dvouprocentnímu cíli. Milníkem nebude to, že protneme hladinu 2,4 procenta. Důležité bude, jakým tempem tou hladinou projdeme a co způsobí, že se prognóza bude naplňovat. Když například dojde ke skoku cen ropy, můžeme to vidět jako jednorázovou záležitost, která po 12 měsících zase odezní. To by pro mě nebyl správný signál, že jsme se k cíli dostali.

* HN: Jakou roli ve vašem rozhodování může sehrát politika ECB?

Politika ostatních centrálních bank hraje roli už při dnešním rozhodování. Nedíváme se jen na ECB, ale i na rozhodnutí Bank of England, Fedu a dalších bank. Pokud by situace v evropské ekonomice byla skutečně špatná,může to vést k tomu,že bychom naše rozhodnutí přehodnotili. Úplně bych to neuzavřel s tím, že jestli dosáhneme inflačního cíle, zrušíme kurzový závazek a už se nebudeme dívat na další vývoj.

* HN: Analytici si myslí, že k ukončení intervencí dojde ke konci příštího roku. V čem je ČNB optimističtější, když říká, že „exit“ nastane pravděpodobně v polovině roku? Je to jiný pohled na možné dopady brexitu?

Když se dívám na rychlost, s jakou se trhy z brexitu zotavily, a na to, jak volně Británie přistupuje k vystoupení z EU, tak si myslím, že vliv brexitu zatím neumí nikdo vyčíslit. Spíš to na mě dělá dojem, že brexit nebude tak dramatická záležitost, jak se zdálo. Protiinflační efekt brexitu tedy nevnímám silně a neumím ho uchopit. Je to spíše nejistota než riziko.

* HN: Rozhodnutí zavést kurzový závazek vzbudilo svého času kritiku. Jak rozhodnutí, které udělali vaši předchůdci, vnímáte s odstupem času vy?

Vždy oceňuji, když někdo umí udělat těžké nepopulární opatření, jehož pozitivní efekt bude patrný až po uplynutí nějaké doby. Na začátku to není snadné obhájit, protože je tam řada nejistot. Druhá věc je, že to rozhodnutí bylo pozitivní a ekonomice nemohlo ublížit. Máme proexportní ekonomiku, hodně depozit v bankách, takže já v tom rozhodnutí pozitiva vidím. Kurzový režim pomohl ekonomickému růstu a snížení nezaměstnanosti. Pro mě osobně je nezaměstnanost velice důležitý indikátor: jednak vytváří předpoklad pro růst mezd, hlavně ale ovlivňuje náladu ve společnosti a udržuje pracovní návyky. Z pohledu finančního sektoru, který se potýká s nízkými sazbami, to bylo lepší řešení, než kdyby byly použity záporné úrokové sazby.

* HN: Podle některých ekonomů je právě teď ideální čas na ukončení intervencí, protože ekonomika roste. Není to argument pro ukončení intervencí spíše dřív než později?

Určitě by bylo bolestné opouštět kurzový závazek v době, kdy je ekonomický cyklus v poklesu. Já s těmito ekonomy souhlasím, ale tu obavu nemám. Očekáváme, že ekonomika letos poroste o 2,4 procenta, zatímco v roce 2017 a 2018 o tři procenta. Kdybych to zkoumal touto optikou, příští rok by bylo ukončení kurzového závazku dokonce ještě lepší než letos.

* HN: Co říkáte na názor, že ČNB intervencemi firmám zajistila výhodu, která je nenutí inovovat a být efektivnější? To byl ostatně také jeden z argumentů prezidenta Zemana.

Ano, bylo to i jedno z témat, o kterých jsem se s ním bavil. Podívejte se na to takhle: když jsem podnikatel, někam vyvážím, centrální banka mi v těžké době umožnila využít určité výhody. Byl bych špatný hospodář, kdybych neinvestoval a nepřipravoval se na to, že tato výpomoc jednou skončí.

* HN: Jak by podle vás mělo nejlépe proběhnout opuštění kurzového závazku?

Jsou zpracovány různé scénáře a jejich možné dopady. Nemyslím si, že jen některý z nich je správný a že dopady, které exit může mít, jsou jasně předvídatelné. Já osobně zde nemám jasnou preferenci a ta debata je ještě před námi. Za měsíc a půl, co jsem v ČNB, jsme o tom v bankovní radě nediskutovali. Pokud ale vyhlašujeme termín dosažení inflačního cíle, určitě s tím bude spojena i debata ohledně výstupu.

* HN: Měla by ČNB oznámit předem, kdy budou intervence ukončeny, nebo je podle vás lepší trh překvapit?

Volba míry transparentnosti je samozřejmě jednou z otázek. Transparentnost spočívá v tom, že říkáme: sledujte inflaci a čtěte inflační zprávu, tam uvidíte, jestli se blíží konec intervencí. Počítám, že se do vývoje kurzu promítnou po opuštění intervencí čtyři faktory. Slabší kurz už se promítl do růstu cen, takže o to by posílení koruny mělo být menší. Vývozci, kteří se na exit určitě připravují, se postupně zajistí proti kurzovému riziku. Další věc jsou spekulanti – je otázka, jestli po ukončení kurzového závazku najdou protistranu, která bude za daný kurz prodávat eura a nakupovat koruny. Poslední věc je, že my jsme nikdy neměli ani v minulosti volný kurz. Vždy se nějakým způsobem intervenovalo. V každém případě když uvidíme, že kurz směřuje tam, kam nechceme, budeme toto posílení korigovat.

* HN: Scénář, že by se vše nechalo na trhu úplně bez zásahů, tedy vylučujete.

Byla by to asi taková romantická představa. My požíváme vysokou důvěryhodnost, takže nevím, jestli by nám tohle neublížilo.

* HN: Sám říkáte, že zatím nemáte jasno v tom, jakým způsobem z režimu intervencí vystoupit. Dostala se tedy ČNB do pasti, ze které bude těžké uniknout bez výkyvů na trhu?

Z praxe mám zkušenost, že je jednodušší věci zavádět než rušit. To platí obecně. Rozvod je také těžší než svatba. Vzkaz, který vysílám, je, že ta debata za mého působení v ČNB neproběhla. Pokud se prognóza bude naplňovat, určitě nastane doba, kdy si na stůl položíme varianty exitu a rozhodneme.

* HN: Pro snadnější vystoupení z kurzového závazku by mohl být důležitý prvek překvapení. Souhlasíte?

Připadá mi to jako vtipné řešení. Otázka je, jestli má ČNB dělat vtipná řešení. Skutečně to bude těžké rozhodování.

* HN: Jednou z metod, jak krátkodobě oslabit apetit po koruně ve chvíli uvolnění závazku, by mohly být záporné sazby. Jak se na jejich případné využití díváte?

Já osobně mám se zápornými sazbami z ekonomické logiky problém. Nemohu říkat, že to je teoretický, učebnicový model, protože řada zemí záporné sazby už má. Bankovní rada řekla, že kdyby došlo k neočekávanému vývoji, bude připravena sáhnout k dalšímu znehodnocení měny. To je podle mě jasný vzkaz. Intervence bych ale raději opouštěl v momentě, kdy si budeme jistí, že nebudeme záhy muset použít nějaký podobný nástroj, byť jen na krátkou dobu. Pokud si nebudeme jistí a budou existovat protiinflační rizika výstupu z intervencí, tak to raději nedělejme.

* HN: Záporné sazby tedy v Česku čekat nemáme?

Pro mě je využití záporných sazeb opravdu těžká představa. Ukazuje to, v jaké situaci Evropa byla, když k tomuto řešení přistoupila. Neříkám, že to v Česku nemůže nastat, nejsme ostrov. Může se stát, že když budou záporné sazby v Evropě i ve zbytku světa, tak nám bude hrozit zvýšený zájem spekulantů. My bychom pak museli reagovat. To jsou ale všechno už extrémní scénáře.

* HN: Jak se díváte na přijetí eura?

V každém případě oslavíme v roce 2019 sto let s korunou. Z ekonomického pohledu se jeho přijetím měnová politika připravuje o jeden nástroj. Euro je politické rozhodnutí, především znak toho, že se země někam zařadí. Zároveň to ale znamená, že musí dodržovat nějaká pravidla, mít vysokou míru disciplíny, zodpovědnosti a zdrženlivosti. A já nevím, jestli jsme na to připraveni. Nevím také, jestli je na to připravená Evropa, protože tam také vidíme, že se pravidla nedodržují a že jsou různé úlevy z původních dohod. Koncept eura není špatná idea, je ovšem otázka, jak se ten projekt realizuje. Tam bych viděl slabá místa.

* HN: Měli bychom tedy usilovat o rychlé přijetí společné měny, nebo ne?

Teď bychom měli být ve fázi, kdy se bude použití eura vysvětlovat. Lidé vůbec nerozumí tomu, co euro fakticky znamená, jaké má přínosy a co se s ním pojí v oblasti dodržování disciplíny. Na rovinu říkám, že v situaci, která v eurozóně dnes je, a ve stavu, v jakém euro je, bych nemohl s klidným srdcem říci, abychom se na jeho rychlé přijetí začali připravovat.

* HN: Takže kdyby se o přijetí eura mělo teď hlasovat, vy byste byl proti…

Já bych řekl, ať raději počkáme. Dnes si žijeme spokojeně s korunou, koruna nám pomohla. Nemyslím si, že jsme na euro mentálně připraveni. Kdyby dnes proběhlo referendum o používání eura, tak ho česká veřejnost velkou většinou zamítne.