Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

Rozhovor s viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem

(FXstreet.cz 13. 6. 2016) 

FXstreet.cz: V listopadu 2013 spustila ČNB devizové intervence. Oslabení koruny kritizovali občané, někteří podnikatelé, analytici a mnoho politiků včetně prezidenta Zemana. Jak ČNB vnímala kritiku, že se občanům prodraží dovolená nebo zboží? Souhlasil byste s nimi, že některé skupiny obyvatel a podnikatelů mohly být intervencemi negativně ovlivněny?

M. Hampl: Měnová politika vždy svými rozhodnutími ovlivňuje různé skupiny obyvatel jinak. Třeba zvýšení úrokových sazeb potěší střadatele, ovšem neudělá radost dlužníkům. Opak platí při jejich snížení. Podobně u kurzu. To je definiční znak měnové politiky, ne její vada. Ale zpětně nad řadou tehdejších kritických argumentů kroutím hlavou ještě víc než tehdy. O jakém zdražování mluvíme, když vloni byla míra inflace nejnižší od roku 2003? A rok předtím byla jen o desetinu výš? A součástí spotřebitelského koše, podle něhož inflaci statistici měří, je i spotřební zboží z dovozu i ony zmiňované dovolené! Češi jako peněžní konzervativci prostě chtěli uvěřit příběhu o nezodpovědné centrální bance a o zdražování kdečeho, jak jim to do hlav cpala média. Takže ta diskuse byla spíše zajímavá jako sonda do české peněžní psýché. Pro mě bylo poučné, že jakkoli přesvědčivá data nemohou nikdy zvítězit nad emocí. A to asi neplatí jen pro měnovou politiku.

FXstreet.cz: Splňují měnové intervence očekávání ČNB a bylo tomu tak po celou dobu? Jaký dopad mají podle Vás intervence na ekonomiku v České republice?

M. Hampl: Říkám raději kurzový závazek než intervence. A ano, splnil svůj hlavní účel, tedy nedopustit pád ekonomiky do deflace tažené slabou poptávkou. Příjemným vedlejším efektům tohoto správného měnového kroku (hospodářský růst, vyšší zaměstnanost, vyšší exportní výkonnost ekonomiky) pak stále více rozumí i mnozí mimo centrální banku, alespoň se mi to zdá z množství debat, které jsem od té doby absolvoval.

FXstreet.cz: Jaký dopad na českou ekonomiku bude mít podle Vás naopak jejich ukončení, které je plánováno na první polovinu následujícího roku?

M. Hampl: Z obecného měnového hlediska bude dopad pozitivní, protože půjde o návrat do běžného režimu měnové politiky. Vrátíme se k jemnějšímu nástroji v podobě tradičních změn úrokových sazeb. Krátkodobě, tedy v prvních dnech nebo týdnech po skončení závazku, ale nelze vyloučit, že kurz může „kodrcat“ či více kolísat. Lze to přirovnat třeba k nepříjemným otřesům, které cítíme v prvních okamžicích při dosednutí letadla. Pokud by toto kolísání kurzu ovšem přerostlo určitou únosnou mez, ČNB samozřejmě zasáhne, přesně v duchu řízeného plování. Činila tak i v minulosti a činí tak v podobných situacích i centrální banky v jiných vyspělých zemích.

FXstreet.cz: Kolik miliard korun ČNB za intervence od jejich počátku již utratila?

M. Hampl: Nemám rád slovo „utratila“, protože je nepřesné. ČNB zvýšila devizové rezervy a ty normálně v zahraničí investuje. Nevím, jestli třeba drobným či větším investorům, kteří se na FX trhu pohybují, říkáte pejorativně, kolik peněz už „utratili za nákup nějaké měny, či za nějakou pozici“, předpokládám, že taky mluvíte spíše o investicích, ne? A jinak z titulu udržování kurzového závazku jsme nakoupili do letošního března zhruba 19 miliard eur, z toho v samotném listopadu 2013 to bylo přes 7 miliard eur. Ale devizové rezervy a bilanční suma ČNB se zvýšily víc, protože ve stejné době docházelo k výraznému čerpání peněz z fondů EU na straně vlády a ty též navyšují devizové rezervy, zrovna tak jako nákup eur při obraně hranice kurzového závazku 27 korun za euro.

FXstreet.cz: Ukončí ČNB režim měnových intervencích podle plánu? Existují na straně ČNB předem připravené scénáře - ve smyslu, co by se muselo stát, aby ČNB ukončila devizové intervence dříve?

M. Hampl: Nevím, co myslíte plánem. Po každém měnovém zasedání opakujeme, kdy je pravděpodobné, že ukončení nastane a do kdy je zcela jisté, že nenastane. Pokud toto označujete za plán, tak ano, logicky bude ukončení dle tohoto plánu, který se ale proměňoval a dle aktuálních prognóz i může dále měnit. Nicméně – a to je odpověď na druhou otázku – nedokážu si v tuto chvíli vůbec představit situaci, za níž by mohlo dojít k opuštění závazku dříve než v roce 2017, jak opakovaně deklarujeme. To je koneckonců definice závazku, musí zavazovat.

FXstreet.cz: Můžete našim čtenářům pro lepší představu přiblížit, jak taková intervence probíhá? Jaké postupné kroky musí ČNB vykonat, aby mohla nakoupit eura v řádu miliard? Přes jakou obchodní platformu ČNB eura nakupuje a kdo tvoří v obchodu protistranu? Jsou to velcí investoři, investiční banky?

M. Hampl: ČNB nakupuje na mezibankovním devizovém trhu, kde má k dispozici celou řadu instrumentů. Základním z nich je přímé zobchodování cizí měny, tj. ČNB volá do banky s poptávkou na uzavření obchodu a po obdržení ceny od protistrany obchod rovnou uzavírá. Obchod je rovněž možné udělat formou tzv. orderu – čtenáři Vašeho webu budou tento termín jistě znát – kdy ČNB dává protistraně objednávku na uzavření obchodu a tato objednávka může být limitována cenou, objemem a časem. K dispozici je i celá řada derivátových nástrojů. Větší detail ale ČNB z dobrých důvodů nezveřejňuje. Protistranami obchodů jsou banky, které patří mezi partnery ČNB pro měnověpolitické operace (fakticky tedy domácí úvěrové instituce) nebo jsou partnery pro správu devizových rezerv.

FXstreet.cz: Švýcarská centrální banka (SNB) bedlivě střežila hranici 1,2000, pod kterou nemohl švýcarský frank posílit vůči euru. V polovině ledna roku 2015 SNB hranici přestala hlídat a nastalo masivní posílení franku. Neočekáváte podobnou reakci koruny vůči euru, až ČNB ukončí režim intervencí a přestane tak hlídat úroveň 27 korun za euro?

M. Hampl: Dobrý exit by měl být měnově načasován a také komunikován trhu právě tak, aby k podobnému výraznému skoku nedošlo. Uvažování kolegů ve Švýcarsku bylo v tomto ohledu jiné a jejich strategie byla odlišná. Doporučuji proto sledovat u koruny spíše prognózy ČNB a to, co o exitu ze závazku říká ona.

FXstreet.cz: Bude se ČNB nějakým způsobem bránit proti spekulantům? Po ukončení intervenčního režimu se dá očekávat prolomení hranice 27 korun za euro, koruna může vzápětí výrazně posílit a spekulanti tak mohou bez rizika na úkor ČNB vydělat (short – spekulace na pokles měnového páru EUR/CZK). Je na takovou situaci ČNB připravena? Například se mluví o krátkodobém skokovém posunu kurzu nad 28 korun za euro pro „vyklepání“ spekulantů.

M. Hampl: Po ukončení závazku bude ČNB vstupovat na trh v tom případě, že kurz koruny bude nefundamentálně a skokově posilovat nebo oslabovat mimo únosné hranice. To říkáme opakovaně. Nesdílím přesvědčení, že po skončení závazku může koruna pouze jednoznačně a výrazně posilovat. Investoři, kteří nakoupili koruny ve snaze vydělat na posílení koruny po skončení závazku, budou možná chtít tento zisk realizovat, takže na trh může též přijít masivní nabídka korun, která bude možná jen těžko hledat poptávku či protistranu. S trochou jízlivosti se dá říci, že tento typ investorů nám paradoxně může pomáhat bránit jakémukoli výraznějšímu posilování koruny po skončení závazku. Ale to se bavíme skutečně o krátkém období, kdy by mohl být trh více „rozkýván“.

FXstreet.cz: Nemůže skokové posílení koruny způsobit problémy české ekonomice?

M. Hampl: Ano, to platilo vždy, že velké, nefundamentální pohyby kurzu na obě strany mohou škodit. Úkolem centrální banky je jim bránit nebo je vyhlazovat.

FXstreet.cz: Jakým směrem se podle Vás, řekněme v horizontu jednoho roku, vydá měnový pár EUR/CZK po ukončení měnových intervencí?

M. Hampl: Makroekonomicky vzato je vůbec podmínkou opuštění závazku to, že ČNB bude cítit, že měnová politika může být přísnější, tedy úrokové sazby vyšší nebo kurz silnější, případně kombinace obojího. Bez naplnění tohoto předpokladu by opuštění závazku nedávalo příliš mnoho měnové logiky. Takže konec závazku by měl být spojen s návratem k procesu mírného posilování daného obnovenou reálnou konvergencí k ekonomikám na západ od nás. Tempo této konvergence neboli dohánění bude ale nejspíš pomalejší, než jsme byli zvyklí před deseti nebo patnácti lety.

FXstreet.cz: Podniká ČNB kroky v závislosti na krocích ECB? Nebo ČNB jedná striktně podle svého plánu? Ovlivňují kroky ECB nějakým způsobem plány ČNB?

M. Hampl: Tato úvaha o „závislosti“ na ECB mě vždy pobaví. V naší zemi máme autonomní měnovou politiku a autonomně rozhodujeme. Vývoj v eurozóně je jedním z klíčových faktorů pro naši vlastní prognózu vývoje domácí ekonomiky. Co se děje v okolí a ve světě musíme brát v úvahu, ale to neznamená, že existuje jakákoli „závislost“ na ECB. Americký Fed též bere do úvahy to, co se děje v eurozóně (či v Číně či Japonsku). A těžko by někdo mluvil o závislosti. Koneckonců právě kurzový závazek se dá brát jako příklad rozhodnutí, kdy ČNB udělala z dobrých důvodů od měnové politiky ECB úkrok stranou. A v minulosti jsme přece opakovaně rozhodovali o pohybu sazeb jinak než ECB. Je logické, že měnová situace v eurozóně může být jiná než v ČR. Proto přece autonomní měnovou politiku máme.

FXstreet.cz: Bylo pro Vás osobně rozhodování o tom, zdali využít devizové intervence jako nástroj měnové politiky ČNB tím nejtěžším během Vašeho působení v bankovní radě?

M. Hampl: Nevím, zda nejtěžší. Ale z profesionálního, měnověpolitického pohledu bylo určitě období od „dosednutí“ úrokových sazeb na nulu v roce 2012 dodnes nejzajímavější.

FXstreet.cz: V roce 2018 Vám končí druhé šestileté funkční období. Už víte, jakým směrem se budete ubírat dále? Plánujete například znovu aktivně spravovat své portfolio, čehož jste musel při příchodu do ČNB kvůli etickému kodexu zanechat?

M. Hampl: Tak o tom zatím opravdu detailně nepřemýšlím. Věřím, že se vždy nějak uživím. A ano, vůbec nevylučuji návrat k aktivnímu investování, které jsem v době mandátu v ČNB ukončil. Myslím, že přísnost na mě jako člena bankovní rady a řada reportovacích povinností ať už dle etického kodexu, dle zákona o střetu zájmů či dle zákona o ochraně utajovaných informací je správná, a já ji s pokorou přijímám výměnou za zajímavou práci. Ale samozřejmě nějaké aktivní investování skutečně prakticky vylučuje.

FXstreet.cz: V posledním rozhovoru pro FXstreet.cz jste zmínil svou oblibu v českých blue chips. Jsou české blue chips oblastí, které byste se chtěl věnovat i v budoucnu nebo jsou pro Vás nyní vhodnou variantou i jiné oblasti investic?

M. Hampl: Uvidíme, co budou doma i ve světě blue chips za pár let. Víte moc dobře, že tato množina není na všech trzích věčně stabilní a neměnná. Koneckonců i proto má finanční trh svůj půvab.

FXstreet.cz: Můžete nám přiblížit, jak vypadá typický pracovní den viceguvernéra ČNB?

M. Hampl: Nečekejte velká překvapení. Čili řada administrativy, komunikace a řídících a rozhodovacích úkonů, jaké byste čekal ve velké instituci, v níž pracují většinou chytří a bystří lidé. K nim připište stýkání a potýkání s celým vnějším prostředím, řadu veřejných přednášek a vystoupení, komunikaci s médii, společenské povinnosti a také mnoho nezbytných kontaktů se zahraničím a účasti na zahraničních fórech a výborech za ČNB a máte celkem plastický obrázek. Někdy se toho do několika dní nakupí víc. Pamatuji si, když jsem měl v jednom týdnu účast na jednání vlády České republiky za ČNB, pak jednání bankovní rady a pak ještě odlet na neformální jednání rady ministrů financí – tak to už je těch fór a témat na pár dní opravdu dost. Ale nestěžuju si, práce v ČNB a témata, která řeší, mě bavila a baví a já jsem měl ČNB vždycky rád. Tak snad mi to do konce mandátu vydrží.

FXstreet.cz: Děkujeme za velmi příjemný rozhovor. Přejeme mnoho osobních i pracovních úspěchů!