Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

Hlavním tahounem růstu domácí spotřeba

(Parlamentnílisty.cz 27. 4. 2016)

Loňský ekonomický růst České republiky byl nastartován hlavně poklesem ceny ropy a vysokým čerpáním financí z evropských fondů, konstatuje někdejší premiér úřednické vlády, člen bankovní rady České národní banky Jiří Rusnok. Ten dále připouští, že v 90. letech se udělaly chyby při kuponové privatizaci, nicméně nepovažuje toto období jen za zcela negativní. Rusnok, kterého by prezident Miloš Zeman rád viděl v pozici guvernéra ČNB, užší obchodní spolupráci s Čínou hodnotí jako samozřejmost, protože ostatní svět tak učinil už mnohem dříve.

Česká ekonomika patřila vloni svým růstem ekonomiky přes čtyři procenta k premiantům Evropské unie. Ten i letos zatím stále pokračuje. Co ho vlastně vyvolalo a můžeme se na něj těšit i v dalším období? Jakou zásluhu má na něm vůbec současná vláda?

Růst ekonomiky měřený HDP ve stálých cenách (podle ČSÚ průměr za rok 2015 činil 4,3 procent) byl opravdu mimořádně pozitivní a mnohem vyšší než původní prognózy na daný rok. K jeho vysoké dynamice však přispěly dva mimořádné faktory, které se již v tomto roce a dalších letech nebudou ve stejné míře opakovat. Jednalo se o prudký pokles cen ropy a některých dalších komodit, což podle našich propočtů přidalo k dynamice HDP v roce 2015 až okolo 1 procentního bodu (p.b.). A dále to byl mimořádný růst veřejných investic spojený s dočerpáváním EU fondů v posledním roce tzv. programovacího období. To přidalo k HDP asi 0,7 procent. Jinak hlavním tahounem růstu byla domácí spotřeba jak soukromá, tak i veřejná. Mírně expanzivní, fiskální (rozpočtová) politika vlády k růstu tedy rovněž přispěla. V dalším období dojde k mírnému zpomalení tempa růstu ekonomiky, letos předpokládáme na úroveň okolo 2,5 procent. V příštím roce by mohla dynamika opět mírně přidat, přibližně se tak bude pohybovat mezi 3 až 3,5 procenty.

Většina politiků se u nás nyní holedbá nízkou nezaměstnaností a růstem ekonomiky. Nicméně ve většině moravských i českých krajů, kromě Prahy a okolí, je životní úroveň značné části obyvatel stále dost nízká v porovnání s našimi západními sousedy. Nedosahuje ani úrovně, jaká panuje například ve středomořských demokraciích, tedy v Itálii či Španělsku nebo prý dokonce v krizi zmítaném Řecku. Existuje nějaký recept, jak se vyspělejším zemím více přiblížit? Ekonomové profesor Zelený a docentka Švihlíková tvrdí, že jsme se po zpackané privatizaci a výprodeji národního kapitálu stali kolonií prosperujících západních ekonomik a vidí cestu v oživení „přes masivní podnikatelství, kombinované s inovací na lokálních a regionálních úrovních“. Co byste doporučil vy sám?

Jedna věc jsou pocity a druhá věc fakta. Určitě platí dlouhodobě, že po materiální stránce je životní úroveň v Praze a v regionech značně rozdílná ve prospěch Prahy, nicméně tato mezera se v posledních 5 až 7 letech pomalu zmenšuje. Značné rozdíly jsou však i mezi jednotlivými regiony navzájem. Podle údajů Eurostatu lze usuzovat, že životní úroveň v ČR v průměru již předstihla Řecko a velmi se blíží nebo je již i nad Portugalskem. Odstup za Španělskem a Itálii se určitě v posledních dvou letech citelně snížil. Žádný geniální a rychlý recept na dohánění nejvyspělejších zemí neznám. Určitě klíčovými faktory pro dlouhodobý úspěch budou – a to platí dlouhodobě– investice, inovace a instituce. A ještě bych přidal kvalitu vzdělání.

ODS slaví letos 25. výročí svého vzniku a například její místopředseda Martin Kupka zhodnotil divokou privatizaci v 90. letech pro ParlamentniListy.cz slovy: „Jednoznačně odmítám módní přehodnocování posledních 25 let jako temného období, kdy ‚všetci kradli‘. Byla to doba prokazatelného ekonomického růstu a především období svobodného vývoje společnosti.“ Co k tomu říci? Zastáváte podobný názor?

V naší české transformaci se jistě udělala řada chyb a podobně tomu bylo i v jiných postkomunistických zemích. Průběh privatizace (zejména absence efektivního regulatorního prostředí a institucí schopných ho vymáhat zejména po kuponové privatizaci) jistě nelze označit pouze za plejádu úspěchů s pozitivním dopadem do vývoje ekonomiky. Na druhou stranu výlučně černé posuzování této etapy naší historie je rovněž příliš zaujaté.

Odboráři navrhují další zvýšení minimální mzdy u nás, která je pořád jednou z nejnižších v Evropě. Podpořil byste jejich návrh anebo si myslíte, že by zbytečně zatížila podnikatele a mohla by způsobit růst nezaměstnanosti, který by měl pak negativní vliv na celou českou ekonomiku?

V tuto chvíli by asi další rozumné zvýšení, přibližně o 5 až 7 procent, minimální mzdě určitě neuškodilo.

I někteří „pravicoví“ ekonomičtí experti tvrdí, že v Česku od roku 2008 stagnují mzdy ve srovnání s okolními státy kvůli specifické situaci v našem podnikatelském prostředí. Jinými slovy, čeští podnikatelé většinou nezvýšili mzdy, které šly rapidně dolů za období krize, i když se jim už daří lépe. Stále více se také rozevírají nůžky mezi několika procenty bohatších a zbytkem republiky… Co se proti tomu dá dělat? Například snížit podnikatelům daňové zatížení, nebo zvolit jiná řešení?

Mzdy během krize nijak rapidně neklesly, naopak klesly v poměru méně, než klesly v té době výkony podniků. Je tedy logické, že po oživení podniky nejprve konsolidují svou výkonnost a ekonomickou situaci a teprve posléze zvyšují mzdy. To se děje. Mzdy rostly vloni v průměru o 4 procenta a letos porostou asi ještě rychleji zhruba o 5 procent. Ještě mírně rychleji se zvyšuje i objem mezd, jelikož se podstatně od roku 2013 zvýšila zaměstnanost. Pro daně a obecně podnikatelské prostředí by byla nejlepší jejich dlouhodobější stabilita.

Česká národní banka i naše Ministerstvo financí na počátku roku zamítly přijmout v nejbližší době euro, nicméně se k tomu naše vládní reprezentace stále připravuje a zapojila se také do některých nově vzniklých struktur EU. Měla by opravdu ČR někdy v budoucnu přijmout euro? A když ano, tak za jakých podmínek?

O připojení se k Eurozóně musí podle daných pravidel rozhodnout vláda a parlament. Není to tedy primárně záležitost ČNB. Ta je v tomto směru servisní organizací a bude zajišťovat to, pro co se rozhodne politická reprezentace. V tuto chvíli zde zjevně není politická podpora pro tento krok, takže považuji toto téma za víceméně akademické.

Domníváte se, že odhalení některých dalších dokumentů z Panama Papers by mohlo vyvolat bouři v českém podnikatelském prostředí nebo ve vrchních patrech české politiky, když má v dokumentech figurovat okolo 300 Čechů? A myslíte si, že na to už reagují patřičným způsobem policie i naše kontrolní státní instituce?

Jako čtenář a konzument medií jsem si zatím nevšiml, že by se tam objevila nějaká zásadní a neočekávaná odhalení, pokud jde o ČR, takže neočekávám.

Co říkáte nyní na výsledek návštěvy čínského prezidenta v ČR? Několik významných firem a finančních uskupení podepsalo dohody za miliardy korun. Například Škoda Auto má vyvézt do roku 2020 do Číny dvojnásobek svých vozů. Někteří „skeptikové“ i v řadách českých ekonomů ale nekvitují výsledek jednání zrovna s nadšením. Čína má sice jen letos v Česku investovat 95 miliard korun, nicméně například europoslanec Luděk Niedermayer, někdejší člen bankovní rady České národní banky, říká, že dobrou zprávou by bylo pro nás jen to, kdybychom věděli, kolik nové kontrakty vytvoří pracovních míst, a jak to pomůže celkovému růstu HDP. Vyslovil také určité obavy, jestli noví čínští majitelé firem budou ctít evropské zvyklosti. V Moravskoslezském kraji mají obavy z konkurence levných čínských ocelářských firem. Jaký na to máte názor?

Čína je dnes druhá největší ekonomika světa a zřejmě momentálně nejvýznamnější vývozce kapitálu na světě. O čínské investice se ucházejí všechny státy světa počínaje USA. Proto nerozumím tomu, proč bychom my měli stát stranou a být chytřejší než celý ostatní svět. Zkušenost mne učí, že většinou až tak geniální nejsme. V podstatě jen doháníme, co řada ostatních zemí zahájila ve vztazích s ČLR už tak asi před 10 lety.

Český ekonom Tomáš Sedláček dokonce v této souvislosti varoval před naším postupným obratem na Východ, který podporují především poslední čeští prezidenti – Zeman s Klausem, abychom nakonec neskončili v ekonomickém území „nikoho“ mezi Západem a Východem. Může mít pravdu, nebo je to poněkud přehnané tvrzení?

S těmito „esejistickými“, pocitovými výroky se dá těžko jakkoli polemizovat, jelikož není zřejmé, o jaká fakta či analýzy se opírají. Čísla o české ekonomice a jejím zahraničním obchodě o ničem takovém nevypovídají.

Co si myslíte o zákonu k zavedení elektronické evidenci tržeb (EET) a kontrolních hlášení DPH? Jedná se skutečně o další zbytečné komplikování života podnikatelům a živnostníkům, nebo o nezbytné a užitečné opatření, které zvýší výběr daní pro ČR? Zvláště v zaostalejších regionech si drobní živnostníci stěžují, že je zavedení EET může zlikvidovat. Nelíbí se ani starostům menších obcí s nízkými rozpočty, kteří často zajišťovali pomoci místních nadšenců za pár korun kulturní a sportovní život na vesnicích. Má si skutečně stánkař na okresním přeboru kopané zakoupit registrační pokladnu, aby mohl prodat za odpoledne, jednou za 14 dní, 20 piv…?

Obecně trend nastavený vedením Ministerstva financí k tomu, aby i u nás bylo normální, že daňová povinnost platí pro všechny, považuji za správný. O detailech návrhu a jejich aplikaci nemám dost informací, abych se k tomu mohl seriózně vyjádřit.