Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

Výběr z vyjádření viceguvernéra V. Tomšíka v pořadu Ekonomika ČT24

(ČT 24 16. 6. 2015 21:05, pořad Ekonomika ČT24)

Záznam (odkaz na web ČT)

Zpráva o finanční stabilitě 2014/2015

  • Česká národní banka dnes vydala již 11. Zprávu o finanční stabilitě a ta jednoznačně říká, že současný finanční trh je velmi stabilní, což je dáno několika faktory. Vidíme, že dochází k obratu na takzvaném ekonomickém cyklu. Vidíme, že začínají růst ceny nemovitostí, začínají růst úvěry, které jsou poskytovány na nemovitosti, a v této chvíli právě dochází ke spirále, o které už se hovoří. Když jsou ceny nemovitostí financovány úvěry, můžeme říct dokonce 100% úvěry, tak pokud celá tato spirála není podložena dostatečným růstem příjmů, dochází k zadlužení obyvatelstva. Jelikož by toto do budoucna mohlo být riziko, zavedli jsme sadu doporučení.
  • Nejprve je nutné se podívat na skutečná čísla. Česká národní banka má k dispozici čísla za celý sektor, kde je jasně vidět, že dlouhodobě se poskytují hypotéky takzvanou hodnotou vůči nemovitosti. Nad 100 % dokonce v 5 % případů, a v rozmezí 90 až 100 % dokonce v 10 % případů, takže vidíme, že už to poskytováno bylo. Neříkám, že hromadně, masově. Nicméně viděli jsme to u některých subjektů a naším cílem je zasáhnout včas, preventivně, aby nedocházelo k tomu, že se tento postup stane něčím, co je všeobecně přijímáno v rámci konkurenčního boje.
  • V této chvíli žádná velká hmatatelná rizika nevidíme, ale je nutné přijít včas preventivně.
  • Rizika rozhodně nejsou malá, protože jsme skutečně v současné době v situaci dlouhodobě nízkých úrokových sazeb. Vidíme poměrně velkou likviditu na trhu, a jak jsem říkal, vidíme poměrně velký růst úvěrů kolem 6 až 7 %. Ekonomika neroste takovými čísly a je otázka, jestli příjmy obyvatelstva rostou tímto tempem. Pokud nerostou, a my vidíme, že ne, tak by docházelo k zadlužování obyvatelstva.
  • Nejprve musíme rozlišovat nějaké individuální případy a stav celé ekonomiky. Stavem celé ekonomiky je myšleno, zda může být pro někoho problém, že do budoucna může dojít ke změně měnových podmínek, a to nejen v úrokových sazbách, ale v celém vývoji ekonomiky. Pak je nutné říci, že musíme stanovit jiné ukazatele a ty nejsou jen o růstu úvěrů, o cenách těch úvěrů, ale i o tom, jestli rostou příjmy obyvatelstva, které si bere tyto úvěry.
  • V našich dlouhodobých prognózách je, že růst příjmů obyvatelstva by měl odpovídat růstu reálné ekonomiky, produktivity práce, a následně řekněme i očekávání ohledně vývoje inflace. Pokud dáme tato čísla dohromady, tak pro letošní rok očekáváme růst nominálních příjmů kolem 2,5 až 3 % a příští rok zrychlení přes 3 %.

Řecká dluhová krize

  • Řecko představuje v tuto chvíli něco přes 2 % evropské ekonomiky. Jeho dluhy jsou už dneska v nadnárodních nebo nesoukromých institucích. V tom je situace zase dramaticky jiná proti okamžiku, kdy nikdo nevěděl, koho by potenciální pád Řecka nebo pád řeckého dluhu stáhl pod hladinu na počátku krize. V tom já žádný dramatický problém nevidím.
  • Nejprve je nutné říci, že se situace (Řecka) nezměnila za poslední týden. Ta situace se změnila za posledních pět let. Poprvé, když jsme diskutovali tento případ, byla takzvaná dluhová krize v Řecku v roce 2010 a v té době byla celá evropská ekonomika i česká ekonomika v úplně jiném stavu a tehdy to pro trh skutečně znamenalo šok. Po pěti letech už to opravdu šok není. Ať už nastane jakýkoliv vývoj, není to šok pro trh. Nutné je zároveň říci, že ekonomika, jak evropská, tak i česká, je v úplně jiné fázi a rozměr řecké ekonomiky, ať už se vydá jakoukoliv cestou, není tak velký, že by ohrozil vývoj další Evropy.
  • Stoprocentně mohu říci, protože velmi detailně sledujeme, jaká je expozice českého finančního sektoru směrem k velmi zadluženým zemím a konkrétně třeba k Řecku, že náš sektor je velmi stabilní, oproti minulosti jsou dnes expozice 0,00 - prostě minimální, žádné.
  • V naší Zprávě o finanční stabilitě máme různé scénáře odolnosti českého finančního bankovního sektoru. Samozřejmě, že my se díváme nejen na ten nejvíce pravděpodobný scénář, ale jsme zvědavi, co se stane se stabilitou českého bankovního sektoru, kdyby došlo k velmi, řekněme, šokujícím scénářům, a jeden z těch takzvaných velmi zátěžových scénářů prezentovaných v této Zprávě počítá s výrazným zhoršením. Nemůžu přímo říci, jestli se bavíme o Řecku, ale scénář rozhodně odpovídá tomu, co by se stalo, kdyby Evropa sklouzla zpět do recese, jak by to ovlivnilo českou ekonomiku. Scénář, který prezentujeme jako zátěžový, hovoří o situaci, kdy bychom se dokonce propadli až k minus 5 % a byli bychom tam následující celé tři roky. Takže tento test je velmi, velmi zátěžový, a i přesto se ukázalo, že banky téměř nepoklesnou k hranici nějakého kapitálového minima. Takže sektor je stabilní, to je nutné říci.

Další oslabení koruny

  • V této chvíli není nutné o dalším oslabení koruny vůbec hovořit, protože ekonomika je nasměrována na poměrně stabilní, robustní růst. Není sice tak silný, jaký byl před recesí v roce 2009/2010 - v roce 2006 plus 6 %. Nyní zažíváme hospodářský růst výrazně menší, ale poměrně stabilní, 2,5 % a naše prognózy míří ke 3 %. Nicméně kdyby se ukazovalo, že i přesto nastoupíme na scénář, který je ve Zprávě prezentovaný, a sice že hrozí dále sklouznutí do recese, podstřelování inflačního cíle, že jsme zpět, kde jsme byli v roce 2012, kdy jsme vyčerpali tradiční nástroj a jsme znovu u toho našeho dnes používaného nástroje, kterým je kurzový závazek, pak jsme připraveni udělat vše pro to, abychom splnili náš mandát, kterým je zaprvé cenová stabilita a zadruhé finanční stabilita. A dnes jsme právě zveřejnili, jaké kroky jsme připraveni udělat, abychom zajistili finanční stabilitu pro tuto zemi.