Autorské články a rozhovory
s představiteli ČNB
z minulých let

Koruna může být slabší i déle, říká ředitel měnové sekce ČNB

Marek Miler, Daniel Tácha (Radio BBC  17.11.2014, pořad Studio ZET)

Záznam (odkaz na web Studia ZET)

Česká koruna možná zůstane na slabších úrovních déle, než se dosud předpokládalo. Podle ředitele měnové sekce České národní banky Tomáše Holuba se koruna možná nevrátí k silnějším úrovním ani v polovině roku 2016, kdy ČNB podle své prognózy zhruba plánuje opustit dohled nad jejím posilováním. Holub řekl v rozhovoru pro Zet, že zásah centrální banky před rokem, který korunu oslabil, pomohl odvrátit deflaci, zvýšil exporty a oživil domácí poptávku.

V listopadu minulého roku centrální banka pomocí intervence na devizovém trhu oslabila korunu asi o 5 procent a deklarovala, že v rámci boje proti škodlivě nízké inflaci chce nadále držet kurz na úrovni ne silnější než 27 korun za euro. Představitelé centrální banky varovali investory na devizovém trhu, že v případě posílení banka do trhu opět zasáhne a začne koruny prodávat. Od té doby se koruna drží v pásmu 27,30 až 27,90 koruna za euro. V pátek se obchodovala za 27,68 za euro.

Podle Holuba, který je v ČNB ředitelem odboru sekce měnové a statistiky, by někdy v polovině roku 2016 možná k posílení ani dojít nemuselo. V tu dobu podle odhadů plánuje banka ukončení režimu přímého dohledu nad korunou.

„Když budeme kurz koruny držet nad 27 korunami k euru po nějakou dobu, tak to bude něco, na co si ekonomika jakoby zvykne, přizpůsobí tomu ceny, přizpůsobí tomu mzdy" a ve chvíli „kdy budeme opouštět režim ovlivňování kurzu, tak to bude docela správná úroveň kurzu,“ řekl Tomáš Holub, „Nemělo by dojít ke skokovému posílení koruny po ukončení intervencí. Významné posilování koruny nebude slučitelné s naší konkurenceschopností na zahraničních trzích.“

Podle Tomáše Holuba byla možná česká měna „mírně nadhodnocena“ i loni v listopadu, v době zásahu centrální banky.

Podle ředitele měnové sekce k výraznému posílení nedojde také proto, že banka by mohla opět zasáhnout. „ČNB si nemůže dovolit nechat korunu nějak skokově posílit, může se na trh vždy vrátit, když by posílení mělo být nadměrné.“

Holub hodnotí po zhruba roce a týdnu od intervence oslabení kurzu jako správné. Podle něj je ale třeba udržovat kurz koruny na slabších úrovních i nadále.
„Naše loňské rozhodnutí intervenovat považujeme za správné a účinné,“ řekl. Odmítá výhradu, že banka tímto krokem znehodnotila úspory občanů, protože s přihlédnutím k nízké inflaci se kupní síla obyvatel ani po intervencích nezmenšila.

„Jsme ve fázi pacienta, kterému bylo nejdříve zle, pak bral pár dní antibiotika, nyní se už cítí lépe, vypadá lépe, ale je potřeba antibiotika dobrat a také projít rekonvalescencí,“ řekl Holub v rozhovoru. Slabší kurz koruny má podle něj pozitivní dopad na český vývoz do zahraničí, zrychluje růst investic v zemi, snižuje míru nezaměstnanosti a pozitivně se promítá i do růstu mezd. Všechny tyto faktury pak podle něj podporují oživení domácí poptávky. Odvrácení hrozby deflace způsobilo, že se neodkládá spotřeba a investice.

Škodlivá deflace

Banka přistoupila k devizovým intervencím kvůli obavě z vývoje v oblasti spotřebitelských cen. Míra inflace je dlouhodobě pod cílem ČNB, tedy na úrovních, které nejsou pro ekonomiku prospěšné, a banka se dokonce tímto krokem snažila odvrátit pokles spotřebitelských cen, tedy deflaci.

„Na první pohled se může zdát, že klesající ceny jsou fajn věc, všichni jsme rádi, když v obchodě dostaneme slevu, na druhou stranu firmy mají nižší příjmy,“ řekl Holub. „Ale když toto trvá delší dobu, firmy musejí odkládat své investice, a pokud to trvá ještě déle, musejí snižovat mzdy a propouštět. Výsledkem je, že klesají všechny ceny, avšak neklesá hodnota dluhů, které jsou nominálně zafixované.“

Vystoupení z režimu intervencí

Holub nevyloučil, že v případě potřeby se i po ukončení kurzového závazku držet korunu kolem 27 za euro ČNB může vrátit na trh, aby zabránila skokovému posílení a šoku pro ekonomiku. To může také odložit případné zvyšování úrokových sazeb, protože banka bude čekat na období, kdy se kurz koruny stabilizuje.

„Máme dvě základní možnosti. Vrátit se na devizový trh a korigovat míru případného posilování koruny tím, že budeme nakupovat eura a koruny prodávat," řekl Holub. „Druhou možností je odložit případné zvyšování úrokových sazeb až na chvíli, kdy si budeme jisti, že se kurzový vývoj ustálil, že můžeme začít pozvolna zvedat úrokové sazby, aniž bychom tím vyvolali výkyv kurzu na silnější hodnoty,“ uvedl Holub.

Přijímat euro rychle nepotřebujeme, je lepší počkat

Tomáš Holub se v rozhovoru pro Zet vyjádřil také k otázce přijetí eura, která podle něj není v tuto chvíli aktuální. Česká republika je dle jeho slov dlouhodobě sama schopná stabilního měnového vývoje i bez zavedení jednotné evropské měny. Proto je vhodné se podle jeho názoru v otázce přijetí eura neunáhlovat.

„Eurozóna za sebou stále nemá krizi, kterou procházela, stále v jejím případě existuje riziko návratu do recese, propuknutí deflačního vývoje, což znamená, že s otázkou přijetí či nepřijetí eura je lepší si ještě pár let počkat,“ řekl Holub. Nyní podle něj Česká republika evropskou společnou měnu nepotřebuje.

Zatím převažují výhody národní měny

„My jsme schopni dlouhodobě fungovat s vlastní měnou. Spíš bych tu otázku formuloval tak, zda převažují přínosy zavedení eura, které zcela jistě spočívají v odstranění transakčních nákladů a odstranění kurzového rizika vůči eurozóně, nad tím, zda se vzdáme vlastní měnové politiky a pružného kurzu koruny. Zatím si myslím, že spíše převažují výhody nezávislé měnové politiky a pružného kurzu,“ řekl Tomáš Holub.