Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

Intervence vůči koruně potrvá ještě rok

Tomáš Holub (Ekonom 13.2.2014 strana 22)

PROGNÓZA ČNB

Meziroční inflace se ve čtvrtém čtvrtletí 2013 mírně snížila v průměru na 1,1 procenta. V prosincové inflaci však již byl patrný vliv oslabení měnového kurzu. Na počátku roku 2014 prognóza předpovídá skokový pokles celkové inflace zhruba o jeden procentní bod, zejména vlivem odeznění dopadu změn DPH z ledna 2013 a očekávaného propadu regulovaných cen. Celková inflace se tak ještě výrazněji vzdálí od cíle ČNB a dostane se na velmi nízké hodnoty, riziko deflace však bylo díky uvolnění měnové politiky podle prognózy odvráceno.

K dvouprocentnímu cíli ČNB se inflace vrátí v závěru roku 2014, a to v důsledku zrychlení všech tržních složek inflace a zmírnění poklesu regulovaných cen.

Za celý rok 2014 tak inflace v průměru dosáhne 1,2 procenta. Oproti předchozím letům nebude letošní inflace tak významně ovlivněna změnami daní, dílčí výjimkou bude pouze další harmonizační zvýšení spotřební daně u cigaret. Jeho dopad na celkovou inflaci je odhadnut na čtvrt procentního bodu, přičemž se z důvodu obvyklého předzásobení výrobců a prodejců cigaretami promítne do cen se zpožděním.

Po listopadovém rozhodnutí ČNB začít používat kurz jako nástroj měnové politiky koruna vůči euru oslabila nad hodnotu 27 CZK/EUR. Prognóza předpokládá setrvání kurzu koruny na hodnotě 27 CZK/EUR (resp. v prvním čtvrtletí letošního roku v průměru mírně nad ní), což nadále odpovídá potřebnému rozsahu uvolnění měnových podmínek, a to až do začátku příštího roku. Do té doby by měly růst ekonomické aktivity i mezd oživit natolik, aby mohl od počátku roku 2015 podle prognózy nastat návrat do standardního režimu měnové politiky a inflace se následně shora přiblížila k dvouprocentnímu cíli a tam se stabilizovala. Tento návrat ke standardní měnové politice přitom nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před zahájením intervencí ČNB, protože v mezidobí dojde k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i mezd.

Mzdy porostou rychleji Prognóza předpovídá pro letošek ještě lehký nárůst míry nezaměstnanosti.

Počínající oživení domácí ekonomiky, podpořené mimo jiné i oslabením kurzu koruny, se ovšem postupně začne na trhu práce projevovat příznivě, nejprve zvyšováním počtu odpracovaných hodin na zaměstnance a posléze i obnoveným růstem počtu zaměstnanců. Nezaměstnanost tak v roce 2015 začne klesat.

V průběhu letošního roku lze s oživením ekonomické aktivity a odezněním vlivu daňových změn očekávat zrychlení růstu mezd v soukromé sféře v průměru téměř na tři procenta. V příštím roce by se pak růst mezd měl dále zvýšit. Na tom se bude podílet i částečná kompenzace změn v odvodech na zdravotní pojištění, když dva procentní body ze sazby doposud placené zaměstnavateli budou od příštího roku hradit zaměstnanci.

Růst přes dvě procenta Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí loňského roku opět zmírnila svůj meziroční pokles. V mezičtvrtletním srovnání lehce rostla již druhé čtvrtletí v řadě, stále však výrazně - zhruba o tři až čtyři procenta -zaostává za svým potenciálem. Na meziročním poklesu HDP se podílely dlouhodobě klesající fixní investice a nově i čistý vývoz. Kladný příspěvek naopak vykázaly zásoby a spotřeba vlády. Spotřeba domácností meziročně stagnovala.

Oživení bude pokračovat i letos, kdy by mělo být dosaženo více než dvouprocentního růstu HDP. Domácí ekonomiku podpoří růst zahraniční poptávky a uvolnění měnové politiky prostřednictvím slabšího kurzu koruny. Jeho příspěvek k hospodářskému růstu dosáhne zhruba jednoho procentního bodu. Bude spojený s posílením cenové konkurenceschopnosti domácí produkce, která se projeví zvýšením vývozu a - tam, kde je to možné - částečným nahrazováním dovozu českými výrobky na tuzemském trhu.

Ve stejném směru bude působit i snížení reálných úrokových sazeb, podporující soukromé spotřební a investiční výdaje. Oproti minulým letům navíc k „odbrzdění“ ekonomiky přispěje i završení konsolidace vládních rozpočtů. V návaznosti na mírně zrychlující dynamiku mezd a nízkou inflaci již zřetelněji vzroste spotřeba domácností. Celkové investice budou stagnovat. Díky oživení zahraniční poptávky a oslabení kurzu bude čistý vývoz přispívat k růstu HDP kladně.

V příštím roce ekonomika dále zrychlí na 2,8 procenta, k čemuž přispěje výraznější oživení spotřeby domácností a po dlouhé době též růst celkových investic. Domácí poptávku podle předpokladů prognózy - založených na platné daňové legislativě - mírně podpoří i fiskální politika. Příspěvek čistého vývozu bude vlivem pokračujícího oživení v zahraničí kladný, a to i přes zrychlující růst dovozu spotřebního zboží a meziproduktů pro výrobu na vývoz.

Výhled eurozóny Uvedený výhled pro českou ekonomiku je podmíněn předpokládaným vývojem v eurozóně. Současné pozvolné ekonomické oživování zatím ani zdaleka nezvyšuje inflační tlaky v zemích platících eurem, ke zpomalení inflace naopak přispívá pokles cen komodit a posílení kurzu eura vůči dolaru. Ceny průmyslových výrobců se tak v eurozóně meziročně snižují. Inflace spotřebitelských cen v eurozóně je sice stále mírně kladná, ale výrazně pod hranicí cenové stability tak, jak ji chápe ECB (pod, ale blízko dvou procent), přičemž v mnoha zemích spotřebitelské ceny meziročně klesají.

Pozvolné zrychlování cenového růstu má být pozorováno až v delším období.

ECB proto podle očekávání trhů ponechá svoje úrokové sazby nezměněny nejméně do začátku příštího roku. Mezinárodní měnový fond přitom eurozónu vyzval k boji proti hrozící deflaci. Samotná ECB oznámila svoji připravenost použít různé nástroje při výrazném snížení výhledu inflace nebo při neopodstatněném zvýšení sazeb na peněžním trhu.

Euro k dolaru v loňském roce posílilo, jeho výhled však vlivem uvolněné měnové politiky ECB a naopak postupného omezování nákupů dluhopisů ze strany Fedu počítá s oslabováním vůči dolaru. U cen ropy se na horizontu prognózy předpokládá pozvolný pokles.