Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

Schodek státního rozpočtu

(ČT 24 1.7.2009, rubrika: 21:10 Ekonomika)

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A já jsem slibovala další téma. To je také finanční a týká se státního rozpočtu, protože 68 miliard korun, takové částky dosáhl schodech státního rozpočtu jen za první pololetí a podle ministerstva financí bude dluh dál narůstat, do konce roku až ke 150 miliardám, ani tato částka přitom nemusí být konečná, pokud se ekonomické předpovědi znovu zhorší.

Erik KNAJFL, redaktor
--------------------
Českou pokladnu letos čeká neslavný rekord. Dosud nejvyšší 110 miliardový deficit z roku 2003 překoná nejméně o třetinu.

Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Ministerstvo financí by jaksi rádo udrželo tedy schodek letošního roku někde kolem 150 miliard korun.

Erik KNAJFL, redaktor
--------------------
Příjmy státu hlavně daně a poplatky rychle klesají kvůli krizi. A výdaje třeba na sociální dávky ze stejného důvodu rostou. Podle ministerstva se s tím letos už moc dělat nedá.

Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Pokud jde o příští rok, tak tam aby právě byly kryty výpadky těch daňových příjmů a příjmů z pojistného, tam bylo nutno přijmout celou sérii úsporných opatření.

Erik KNAJFL, redaktor
--------------------
Státní zaměstnanci si tak na růst mezd budou muset počkat do dalších let. Vláda zmrazí také výdaje na výzkum a vývoj nebo na obranu. Podle ekonomů by se Česko mělo na podobné situace do budoucna připravit.

Ladislav MEJZLÍK, katedra finančního účetnictví, VŠE v Praze
--------------------
Například udělat si větší prostor v manipulaci se státním rozpočtem, nemyslím teď pejorativní manipulaci, ale prostor manévrovací, snížit poměr těch výdajů, které jsou fixovány v zákonech, takzvané mandatorní výdaje.

Erik KNAJFL, redaktor
--------------------
Obrovský schodek navíc nemusí být konečný. Jeho odhad vychází z aktuálních předpovědí o vývoji hospodářství. Ty se přitom zhoršují s každou další prognózou a do výše dluhu může promluvit i výsledek podzimních voleb.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak jsem říkala, a na telefonu stále náměstek ministra financí, Bohdan Hejduk a ve studiu další host, Ladislav Mejzlík z katedry finančního účetnictví a auditingu VŠE v Praze. Dobrý večer.

Ladislav MEJZLÍK, katedra finančního účetnictví, VŠE v Praze
--------------------
Dobrý večer.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste poměrně striktní když jsme se bavili v tom, jak to může vypadat. 68 miliard za první pololetí. Váš odhad, jak to bude vypadat na konci roku?

Ladislav MEJZLÍK, katedra finančního účetnictví, VŠE v Praze
--------------------
Tak já se necítím být odborník na to, abych odhadoval, jak to dopadne na konci roku, ale natolik vím, že většinou vývoj příjmů a výdajů do státního rozpočtu je sezónní. Není vyrovnaný. To znamená, nedá se předpokládat, že 68 miliard v pololetí je přesně polovina. Většinou bývá ke konci roku výsledek horší. Takže myslím si, že pokud by to dopadlo tak, že to bude těch 150 odhadovaných miliard, tak možná, že to je vlastně dobře.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane náměstku, váš šéf, ministr Janota prohlásil, že při nulovém ekonomickém růstu dojde k tomu, že přijde zhruba o 100 miliard korun míň na daních a o 60 miliard míň na sociálním pojistném. Jenže my zatím nevidíme nulový růst, ale vidíme pokles víc než 2%. I tak ho predikujete koneckonců vy. Jak to tedy bude na konci roku vypadat? Skutečně je těch 150 miliard splnitelných a za jakých podmínek?

Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Ministerstvo financí bude usilovat o to, aby skutečně ten schodek nepřesáhl 150 miliard korun. Zatím ty výpadky rozpočtovaných daní za pololetí jsou 60 miliard a výpadek pojistného na sociální zabezpečení je něco přes 18 miliard korun. Bohužel dochází i ke snižování daní a pojistného pod úroveň tedy loňského roku a samozřejmě ten vývoj příznivý není, ale předpokládáme, že těch 150 miliard by mohl být tedy realistický odhad rozpočtového schodku. Pokud jde o výdaje, tam naopak se výdaje pohybují tedy v rámci schváleného rozpočtu, čili za pololetí dosahují o něco méně než je polovina rozpočtovaných výdajů. Samozřejmě jsou tam velké tlaky například na růst podpory v nezaměstnanosti a některých dalších sociálních dávek. Ale jinak ta výdajová strana zatím nejeví nějaké větší problémy.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Mejzlíku, právě ty výdaje. U nás je velmi těžké s nimi něco udělat, protože 18 % z nich není určeno zákonem. Mělo by se to podle vás změnit?

Ladislav MEJZLÍK, katedra finančního účetnictví, VŠE v Praze
--------------------
Určitě, já si myslím, že všichni z nás jsme slyšeli už několik roků, že všichni říkají, že by se s tím mělo něco udělat. Myslím, že teď už je nejvyšší čas, řekl bych, že je lehce pozdě.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
My máme teď na telefonu také viceguvernéra České národní banky Miroslava Singra, dobrý večer.

Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Dobrý večer.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane viceguvernére, jak to vidí centrální banka, která, dalo by se říci, pak řeší situaci, pokud je příliš nízká nebo příliš vysoká inflace a vůbec se ekonomika nevyvíjí tak jak by měla?

Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak my se ani tak neobáváme toho, co se děje teď jako toho dlouhodobého trendu, který je v těch financích zabudován, který může znít velmi teoreticky, pokud si neuvědomíme, že celá řada evropských zemí nejen Maďarsko, ale třeba Irsko, Británie, abych nejmenoval jen z východní Evropy v tuto chvíli, kdy se dostává do skutečně vážných rozpočtových problémů, které pak jejich občané začínají docela dramaticky pociťovat a i ten náš trend je takový, že nebude-li zvrácen, tak se za pár let budeme prostě bavit o tom, jak odvrátit destrukci veřejných financí, a byl bych velmi nerad, kdyby k tomu došlo.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane náměstku, když slyšíte taková varování, není na čase, aby přesto, že úřednická vláda ale navrhla změny v zákonech, které by pomohly být flexibilnější v takovéhle době?

Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Tak samozřejmě problém mandatorních výdajů a jejich obrovského podílu na výdajích státního rozpočtu je problémem dlouhodobým, kterým se zabývala již vlastně řada vláda a usilovala tedy alespoň o jaksi zpomalení trendu, respektive o poklesu podílu mandatorních výdajů na celkových rozpočtových výdajích, ale zatím se to prakticky příliš nepodařilo. Naopak ten trend se zhoršuje, protože se šetří jaksi v nemandatorních výdajích a mandatorní výdaje jaksi plynule rostou. Ovšem to vyžaduje změnu zákonů, zejména tedy v sociální oblasti, ale i v dalších oblastech.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Chystáte ty změny?

Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
A to si nemůže jaksi dovolit současná vláda. Ale musí to být politické zadání, které dostane ministerstvo financí od nové vlády, která vzejde z říjnových voleb.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Nová vláda z říjnových voleb, volební rok, pane Mejzlíku, není právě tohle ještě dalším neštěstím pro náš rozpočet?

Ladislav MEJZLÍK, katedra finančního účetnictví, VŠE v Praze
--------------------
To je dobrá otázka, já jsem poslouchal pana náměstka, že tato vláda si to nemůže dovolit, že by to mělo být politické rozhodnutí. Já bych byl rád, kdyby tomu tak bylo, jako občan tohoto státu. Nevím, jestli naopak to, že úřednická vláda je ne politická, nebo řekněme, méně politická, jí nedává šanci právě takové věci připravit. Já to opravdu nedokážu říct, která ta variant je lepší. Myslím si,že kdokoliv, kterákoliv vláda by to měla velice rychle udělat. A myslím si, že krize, i když to není nic příjemného pro nikoho z nás, tak je možná takovým dobrým impulsem k tomu, abychom to opravdu udělali, abychom skončili diskuse a prostě to udělali.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane viceguvernére ještě krátká otázka na vás. Zadlužování vypadá ohromně, přes 150 miliard následující tři roky. Jak dlouho tohle to budeme splácet?

Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Splácet, já se obávám, že při těch trendech, ve kterých to je, se prostě o splácení nebudeme moc bavit. To zadlužování posune náš dluh někam poměrně výrazně nahoru o nějakých 10 až 15 % pak to stále jako je číslo, které nezní tak strašlivě, ale problém je, že ten dluh nebudeme splácet. To je jako iluze. My ten dluh bude stále narůstat a znova opakuji, ty konce jsou pak velice neblahé nikoliv z teoretického hlediska, z velmi praktického hlediska pro většinu občanů.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Varování ze všech stran, každopádně zdá se, že rozhodnutí bude skutečně až na nové vládě po říjnových volbách, pánové, všem děkuji za diskuzi.