Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

Daně dočasně zvýší inflaci

T. Holub (Ekonom 1.11.2007 strana: 71, rubrika: Peníze)

Problémy na světových finančních trzích, vyvolané krizí na hypotečním trhu v USA, Česko přímo nezasáhly.

Červencová prognóza České národní banky vyslala poměrně jasný signál, že centrální banka očekává pro nejbližší období zrychlení inflace a spolu s tím i růst úrokových sazeb. Od té doby se však přihodila řada událostí, z nichž nejvýznamnější jsou problémy na světových finančních trzích, náhlé posílení kurzu koruny a schválení reformy veřejných financí.
Cigarety a potraviny. Meziroční růst cen dosáhl v září 2,8 %. Více než jedním procentním bodem k němu přispělo zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky. Bez tohoto vlivu se inflace, na kterou se zaměřuje měnová politika, stále nacházela pod 2% hranicí, tj. pod spodní hranou tolerančního pásma kolem 3procentního cíle centrální banky.

Ke zrychlování inflace v poslední době začaly přispívat ceny potravin. Jejich zdražování je vyvoláno zejména zahraničními vlivy, jako jsou nízká úroda obilovin ve světe a zvyšující se celosvětová poptávka. Jistý vliv mohou mít i rostoucí ceny energií a rychle rostoucí spotřeba českých domácností, která umožňuje snáze promítat nákladové tlaky do cen. Domácí úroda hlavních plodin byla naopak letos vyšší než v loňském roce a příčiny k růstu cen tudíž nezavdává.

Nízká zůstává »jádrová« inflace. Je to poněkud překvapivé s ohledem na pokračující rychlý hospodářský růst, jehož tempo nadále přesahuje šest procent a nese s sebou pokračující pokles nezaměstnanosti pod neinflační úroveň. Na trhu práce začíná vznikat napětí, které přispívá ke zrychlování růstu mezd. Celkově tedy trh práce přestal působit protiinflačně. Nízká »jádrová« inflace se udržela též navzdory oslabování kurzu koruny vůči euru v prvním pololetí.

Česko v závětří. Problémy na světových finančních trzích, vyvolané krizí rizikových hypoték v USA, naši zemi přímo nezasáhly. Bankovní sektor se vyznačuje přebytkem likvidity, takže český mezibankovní trh fungoval i během globálních problémů s likviditou zcela normálně. Vývoj na finančních trzích má však přenesené dopady i pro naši ekonomiku. Došlo k výraznému posílení koruny, když investoři utíkali z měn nabízejících vysoký úrok a nakupovali zpět korunu, která předtím sloužila k financování těchto investic. Snížil se zároveň výhled zahraničních úrokových sazeb, což může rovněž tlačit na silnější kurz koruny. Postupně je nahlodáván optimismus ohledně hospodářského růstu v USA a částečně i v Evropě. Všechny tyto faktory budou působit ve směru nižší inflace, pomalejšího hospodářského růstu, a tím i nižších úrokových sazeb v ČR.

Dalším faktorem, který bude krátkodobě brzdit růst české ekonomiky, je přijatá reforma veřejných financí. Ta se nejvýrazněji dotkne spotřeby domácností, jejíž růst se zpomalí zhruba na 3,5 %. A to i přesto, že bude spotřeba podporována dalším zrychlováním růstu mezd a také zaměstnanosti. V příštím roce se tak růst HDP zpomalí zhruba na 5 % a v důsledku toho poměrně rychle odezní inflační tlaky pramenící z vývoje ekonomiky. Daňový skok. Ani uvedené faktory však nezabrání výraznému zvýšení inflace. Do konce letošního roku meziroční inflace zrychlí téměř na 4 %. V loňském říjnu došlo ke snížení cen plynu, potravin i pohonných hmot. Tento vliv nyní z inflace odezní. Bude naopak nahrazen letošním mírným zvýšením cen plynu, potravin a přibližnou stagnací cen pohonných hmot. Za tímto očekáváním stojí vysoké ceny energií na světových trzích i zahraniční tlaky na ceny potravin.

K jednorázovému zvýšení cenové hladiny pak dojde počátkem roku 2008. Bude vyvoláno růstem regulovaných cen, např. nájmů, cen elektřiny či zemního plynu, a především zvýšením spotřebních daní. Změna snížené sazby DPH z 5 % na 9 % by mohla mít dopad do cenové hladiny až ve výši 1,1 procentního bodu. Ačkoli ČNB očekává, že výsledný růst cen bude nižší (zhruba 0,8 procentního bodu), i tak se bude jednat o výrazný skok. K tomu se navíc přidá další zvýšení spotřební daně na cigarety (cca 0,6 procentního bodu) a ekologické daně (0,1-0,2 procentního bodu). Celková inflace tak počátkem příštího roku zřejmě vyskočí k 5 % a v jejich blízkosti se udrží po celý rok.

Na inflaci očištěnou o přímý vliv daňových změn bude v nejbližší době působit tlak spojený s rychlým růstem ekonomiky a další zvýšení cen potravin. Nárůst regulovaných cen a daní by navíc mohl začít prosakovat do inflačních očekávání a mzdového vývoje. Celkově proto ČNB očekává, že se inflace očištěná o přímý vliv změn nepřímých daní dostane mírně nad 3% inflační cíl. S touto prognózou je v souladu růst nominálních úrokových sazeb.

Počátkem roku 2009 přímý vliv daní z celkové inflace odezní a dojde proto k jejímu poklesu směrem k 3% cíli. Zvýšení inflace v roce 2008 tak bude jen dočasné. V delším časovém horizontu by měla inflace dále klesat směrem k nově vyhlášenému 2% inflačnímu cíli, který je v platnosti pro období od ledna 2010.