Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

Jak na dělení medvěda

Luděk Niedermayer (Hospodářské noviny 4.1.2007strana 15, dubrika: Z domova)

 

LEADERS' VOICE

Snad nikoho nepřekvapilo, že poslanci si našli i v době pokračující politické nestability čas na dárky pro své blízké. Pozměňovacími návrhy, stejně jako dřív, přerozdělili v rozporu s návrhem vlády, která za hospodaření státu nese hlavní zodpovědnost, víc než šest miliard korun, na podporu »všeho možného« ve svých oblíbených vískách a regionech. Toto číslo je přitom dolním odhadem, protože přehled o tom, kolik takových výdajů šikovnější poslanci prosadili již do samotného návrhu rozpočtu, známo není.

Nezbrzdila je ani kritika médií a ekonomů, ani prohlášení předsedy vlády a šéfa nejsilnější strany, že žádný z těchto návrhů nepodpoří. Podpory dokonce ani spolustraníků se soudě dle výsledku nedočkal. Ochota poslanců vzdát se práva na tuto pomoc »svým bližním« se ukazuje srovnatelná snad jen s jejich vůlí ztransparentnit své příjmy a vzdát se některých privilegií.

»Dělení medvěda« nás tedy čeká asi i v budoucnu. Přesto by se mohla situace zlepšit. Poslanecké iniciativy ukazují, že stát, bez na první pohled srozumitelného systému priorit, může rozpočtem podporovat velmi rozličné aktivity. Zatímco mnoho měst či vesnic těžko hledá prostředky na zajištění svých základních funkcí, stát vynakládá miliony ve prospěch zájmových skupin mnohdy i na aktivity, které jiní provozují bez injekcí z rozpočtu. Přesnější vymezení toho, co stát může a nemůže podporovat, by bylo žádoucí stejně tak jako vyšší průhlednost tohoto procesu.

Největší obavy budí způsob, jakým letos poslanci o financování svých »pomníčků« rozhodli. Jejich financování na úkor miliard určených pro zákony stanovené výdaje je faulem, který volá po změně systému. Mandatorní výdaje by měly být nestranně odhadnuty experty, a poté do rozpočtu dosazeny jako neměnné. Poslanecká ambice někomu přilepšit by se pak musela realizovat proti jiným, konkrétním výdajům.

Rozhodnutí, které poslanci provedli, by se dalo vyvážit snad jen jejich osobním příslibem, že peníze, které na konci roku mohou chybět, dodají ze svého. V každém případě by to přispělo k zodpovědnosti při realizaci jejich práva ovlivňovat věci veřejné.