Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

Mezinárodní integrace a finanční stabilita

Vladimír Bezděk, Kateřina Šmídková

(Euro 5.6.2006 strana 76, rubrika: Hyde park)

 

MAKROEKONOMIKA

Propojení české a mezinárodní ekonomiky přináší i některá rizika

Zpráva o finanční stabilitě za rok 2005, kterou ČNB minulý týden zveřejnila na své webové stránce, přináší řadu zajímavých analýz. Propojením závěrů jednotlivých částí zprávy získáme ucelený obrázek o zvyšující se integraci české ekonomiky do mezinárodního prostředí a o přínosech a rizicích, které s sebou tento trend přináší. Tahounem růstu jsou exporty. Na to, že se česká ekonomika úspěšně zapojila do mezinárodního obchodu, nás již více než rok upozorňovala statistická data o příznivém vývoji obchodní bilance. Tato bilance - včetně bilance služeb - loni dosáhla poprvé od roku 1993 přebytku ve výši dvě procenta HDP (viz tabulka 1). Hlavním tahounem vysokého růstu české ekonomiky byly v loňském roce čisté exporty. Integrace obchodních toků je doprovázená integrací kapitálových toků, které jsou pro vývoj ekonomiky neméně důležité. V roce 2005 dosáhly přímé zahraniční investice devíti procent HDP.

Méně známý je fakt, že integrace domácí ekonomiky se výrazně projevuje i na finančních trzích. Výnos desetiletých českých vládních dluhopisů dosahuje již několik let úrovní srovnatelných (či dokonce nižších) s výnosy dluhopisů německé nebo americké vlády (viz graf). Vstup do EU zvýšil kredibilitu české ekonomiky a přiblížil náklady dlouhodobého financování české vlády k úrovni eurozóny.

Na domácím akciovém trhu lze připsat velmi dobrý vývoj v loňském roce (růst indexu PX 50 o 40 procent) zejména zvýšené poptávce z řad zahraničních investorů.

Spolupráce nutná. Rostoucí propojení domácí ekonomiky s vnějším prostředím lze ovšem pozorovat také přímo ve finančním sektoru. Zatímco na počátku této dekády byl integrační trend vyvolán zejména prodejem velkých státních bank zahraničním investorům, po vstupu ČR do EU se integrace urychluje využíváním takzvané jednotné evropské licence a takzvané notifikace volného přeshraničního poskytování finančních služeb. V rámci notifikace daná evropská finanční instituce pouze oznámí prostřednictvím svého domácího regulátora české straně (od 1. 4. 2006 je dohled nad různými segmenty finančního trhu soustředěn do ČNB) svůj zájem provozovat činnost na daném území za podmínky, že nabízené služby nemají charakter trvalé hospodářské činnosti. Zahraniční přítomnost v domácím finančním systému může mít nyní podobu dceřiné společnosti či pobočky nebo notifikace.

Základní struktura sektoru bank, pojišťoven a obchodníků s cennými papíry v ČR (tabulka 2) dokumentuje, že nově dostupné možnosti vstupu do českého finančního sektoru mají vliv na počet subjektů působících na české půdě.

Rostoucí počet zahraničních subjektů přítomných na domácím finančním trhu zvyšuje konkurenci, přináší nové technologie, služby, rozšířenou nabídku produktů a moderní distribuční kanály. Na druhé straně však může přinášet i nová rizika. Jde zejména o nové kanály přeshraniční transmise šoků do domácího finančního sektoru v případě potíží zahraničního vlastníka. Navíc má právní forma působení zahraničního finančního subjektu na území ČR vliv na provádění regulace a dohledu. Zjednodušeně řečeno lze konstatovat, že dceřiná společnost spadá do kompetencí takzvaného hostitelského finančního regulátora, kdežto pobočka zahraniční finanční instituce je dohlížena a regulována pouze domácím dohlížitelem. Z toho vyplývá pro regulátory a dohlížitele nutnost úzké spolupráce. Analýzy ve zprávě. Tato přeshraniční spolupráce regulátorů a dohlížitelů je charakterizována asymetrií vztahů a také proměnlivostí ve směru asymetrie. Z pohledu globálních finančních skupin jsou dceřiné společnosti a pobočky zahraničních finančních institucí v České republice většinou poměrně malou složkou jejich celkových bilancí. Na druhé straně mohou mít tyto pobočky a dceřiné společnosti svou velikostí zásadní význam pro český finanční sektor.

Zajímavé byly v tomto kontextu některé velké fúze a akvizice v evropském bankovním sektoru, které byly zahájeny či oznámeny v loňském roce. V jejich důsledku se dostali někteří národní dohlížitelé z takzvaných velkých zemí z pozice dohlížejících do pozice těch, kteří jsou závislí na ochotě příslušného partnerského zahraničního regulátora spolupracovat. Zpráva o finanční stabilitě ČNB přináší také řadu dalších analýz s cílem přispět k finanční stabilitě tak, jak bylo novelou zákona o ČNB stanoveno.

***

Vybrané makroekonomické indikátory ČR

(tabulka 1)

Hospodaření veřejných rozpočtů
2002 2003 2004 2005

Deficit rozpočtů veřejných

-6,8

-6,6

-2,8

-2,6

Veřejný dluh

28,8

30,0

30,6

30,5

Platební bilance

Saldo běžného účtu platební bilance

-5,6

-6,3

-6,

-2,1

Saldo obchodní bilance a bilance služeb

 -2,0

-2,2

-0,5

2,0

Saldo bilance výnosů

-4,8

-4,7

-5,7

-4,9

Saldo běžných bilance převodů

1,2

0,6

0,2

0,7

Přímé investice zahraniční (PZI) do ČR

11,5

2,3

4,6

9,0

Výnosy z PZI do ČR

-4,3

-4,6

-5,7

-5,1

- reinvestovaný zisk

-2,7

-2,4

-2,7

-2,7

- vyplacené dividendy

 -1,4

-2,0

-2,7

-2,2



Poznámka: v % HDP   Pramen: ČNB, ČSÚ

 

Přítomnost zahraničních finančních institucí v ČR

(tabulka 2)

Dceřiné spol. Pobočky Notifikace

Banky

17

12

108

Pojišťovny

20

12

328

OCP

6

11

209



Pramen: ČNB