Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

ČNB > Servis pro média > Autorské články a rozhovory > 2004 > ČNB nemůže suplovat vládu

ČNB nemůže suplovat vládu

Zdeněk Tůma, guvernér ČNB

(Mladá fronta DNES 1.9.2004 strana 7, rubrika: Názory)

Ministr Urban vydal minulý týden prohlášení, že si Česká národní banka dovolila zvýšit sazby, a to přes jemné naznačování ze strany vlády, že je takový krok nežádoucí. Nechám stranou, nakolik měl pro takové vyjádření věcné důvody.

Úplně by stačilo, kdyby se dotyčný ministr seznámil s poslední predikcí ministerstva financí, která předpokládá stabilní růst ekonomiky, a přitom stejně jako ČNB počítá s růstem úrokových sazeb v letech 2004 a 2005. Pozornost chci obrátit na obecnější aspekt jeho intervence, na otázku nezávislosti centrálních bank.

Měnění a lehčení mince

Bez velké nadsázky lze říci, že to je téma aktuální po staletí. Již Kosmas ve své Kronice české psal, že "zajisté žádná pohroma, žádný mor a hromadné umírání, ani kdyby nepřátelé celou zemi loupením a pálením pustošili, tolik by neuškodilo lidu božímu jako časté měnění a podvodné lehčení mince". Panovníci a později státy však v minulosti tomuto pokušení často podléhali. To byl hlavní důvod, proč bylo právo vydávat peníze ve stále více zemích oddělováno od státu a bylo přenášeno na centrální banky.

Tím bylo založeno věčné dilema: měla by se akcentovat více nezávislost jako bariéra proti zneužití možnosti tisknout peníze k profinancování dluhů státu nebo skutečnost, že stát jednu ze svých pravomocí svěřuje samostatné instituci, a měl by si proto nad ní podržet určitou kontrolu. Tato debata samozřejmě velmi intenzivně probíhala i při založení Národní banky československé. Alois Rašín tehdy ve své knize Můj finanční plán napsal: "Máme-li skutečně cedulové bankovnictví vybudovati řádně, nesmí to býti úřad. Cedulová banka musí býti (za přísného dozoru státu) oddělena od správy státní, aby nesnášela s ní všecko kolísání státního úvěru, aby nebyla pokládána prostě za instrument financí státních."

Tímto historickým ohlédnutím chci zdůraznit především skutečnost, že nezávislost centrálních bank není žádnou novou módou. Její chápání a uplatnění se vyvíjí v čase a odráží také tradici té které země. Co tedy máme dnes rozumět pod nezávislostí centrální banky?

Za klíčový aspekt považuji nezávislost operační. Ať už cíl nastavuje sama centrální banka či vláda, je nezbytné, aby centrální banka měla pro jeho dosažení volné ruce. V tomto ohledu však dodnes panuje řada zavádějících představ o (ne)závislosti tohoto peněžního ústavu.

Od centrální banky nelze očekávat, že vyléčí všechny neduhy ekonomiky. Historie i ekonomická teorie jasně ukázala, že cenová stabilita je nezbytným předpokladem ekonomické prosperity. To však nelze zaměňovat s jakousi posedlostí nízkou inflací, jak jsou centrální bankéři někdy líčeni a k čemuž možná svádí název v současné době ve světě převažujícího rámce měnové politiky "cílování inflace".

Můžeme vládě radit

Nelze však ani očekávat, že centrální banka bude jakýmsi arbitrem v diskusích o vývoji veřejných financí, natož v jiných oblastech hospodářské politiky. To je jasný mandát vlády, většinou s výrazným politickým podtextem.

Česká centrální banka se může vyjádřit, a také tak poměrně často a razantně činí, k neudržitelnému stavu veřejných financí či plnit roli ekonomického poradce, ale nemůže suplovat úlohy vlády a pokoušet se o urychlení reformy veřejných financí změnou sazeb.

Nezávislost = odpovědnost

Vývoj veřejných financí je samozřejmě pro centrální banku mimořádně důležitý a má dopad na měnovou politiku. Hranice mezi respektováním mandátu vlády a potřebou upozornit na riziko špatné kombinace fiskální a měnové politiky je velmi křehká a nelze ji jednoznačně definovat. Obecně však platí, že chce-li centrální banka, aby byl respektován její mandát pro udržování cenové stability, případně v dalších oblastech, musí sama také respektovat mandát vlády. Českým systémovým specifikem je, že guvernér má právo se účastnit s poradním hlasem jednání vlády, a naopak určený člen vlády má stejnou možnost při jednání bankovní rady. Názory obou stran by proto měly být debatovány primárně během těchto jednání, a nikoli prostřednictvím médií.

Rád bych zopakoval, že nezávislost centrálních bank není žádným novým tématem. Věřím tomu, že i v případě České republiky se tento koncept nejen prosadil, ale také usadil. V centrální bance jsme si vědomi toho, že nezávislost s sebou nese velkou odpovědnost. Víme také, že nezávislost je nezbytné vyvažovat otevřeností. Jen tak můžeme přesvědčit veřejnost a naše hlavní institucionální partnery o tom, že nezávislost je uplatňována v rámci zákona a v duchu poslání centrální banky.

Autor je guvernér ČNB

Rozšířená verze článku je k dispozici na internetových stránkách ČNB.

Česká národní banka střeží svou nezávislost téměř stejně přísně jako trezorovou místnost.