Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

ČNB > Servis pro média > Autorské články a rozhovory > 2004 > Čekají nás tučná léta

Čekají nás tučná léta

Tomáš Holub, Česká národní banka

(Ekonom 5.8.2004 strana 60, rubrika: Peníze)

Nynější podchlazení české ekonomiky se poměrně rychle vytratí, očekává Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky centrální banky.

Zveřejněním své prognózy koncem dubna letošního roku vyslala Česká národní banka veřejnosti jasný signál. Období hubeného růstu ekonomiky a cenového vývoje koketujícího s deflací je definitivně za námi. Do budoucna lze očekávat postupné zvyšování úrokových sazeb na "normálnější" úroveň. V souladu s touto prognózou pak centrální banka v červnu přistoupila k prvnímu zvýšení svých sazeb od července 2001. Během uplynulého čtvrtletí se však objevila řada nových informací, které mohly názor centrální banky částečně změnit. Jednalo se mimo jiné o dopady vstupu do Evropské unie, posílení kurzu koruny, vysoké ceny ropy či údaje o růstu ekonomiky počátkem letošního roku. Proto byla netrpělivě očekávána nová prognózy ČNB, zveřejněná koncem července. Podívejme se, co tato prognóza napovídá o dalším směřování našeho hospodářství i měnové politiky.

Cenový šok se nekonal. Vývoj inflace byl v uplynulém čtvrtletí ovlivněn harmonizačními změnami nepřímých daní z ledna a května letošního roku. Inflace se zrychlila těsně pod 3 %, přičemž daňové změny se na tomto meziročním zvýšení cen podílejí zhruba jednou čtvrtinou. Česká republika však i nadále zůstává zemí s nízkou inflací. Potvrdil se tak předpoklad ČNB, že vstup naší země do EU a s ním související daňové změny nepovedou ke skokovému zvýšení cenové hladiny. Úpravy daní však významně ovlivnily strukturu cenového pohybu. Zdražily zejména tabákové výrobky, pohostinství a další služby, které jsou od května zatíženy základní sazbou DPH. Zvýšení těchto cen však bylo ve většině případů menší než úměrné daňovým změnám. Podobně tlumený byl i pokles cen zboží, u něhož od května došlo ke snížení základní sazby DPH z 22 % na 19 %. Výjimkou bylo snížení cen elektřiny, plynu a veřejných služeb telekomunikací, kde se snížení daně promítlo ve zlevnění v plné míře. V dalších měsících bude vliv daní na vývoj cenové hladiny působit již jen mírně. Nejedná se však o poslední změny spojené se vstupem do Unie. Nejpozději do konce roku 2007 musí ještě dojít ke zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky na minimální úroveň požadovanou pravidly EU. Tyto očekávané změny byly nyní poprvé zařazeny do prognózy ČNB a tlačí nahoru inflaci předpovídanou na období 2005-2006. Jejich přímý dopad na inflaci lze v současnosti odhadnout na necelou polovinu procentního bodu ročně.

Omezený dopad inflačních tlaků. Vedle daní přispívá k vyšší inflaci i vývoj cen některých surovin. Významný vliv mělo zejména prudké zvýšení cen ropy na světových trzích. V jeho důsledku došlo ve srovnání s loňským rokem k výraznému zdražení benzinu a nafty. Zvedly se rovněž světové ceny kovů, hnány nahoru zejména bující poptávkou v Číně. Tyto faktory přispěly k výraznému zrychlení růstu cen výrobců v průmyslu. Vysoké tempo vykazují též ceny v zemědělství. Navzdory těmto nákladovým tlakům však byla inflace v posledních měsících nižší než dubnová předpověď ČNB. Jedním z důvodů je skutečnost, že nahoru míří jen ceny několika málo komodit, jejichž dopad na ceny pro konečné spotřebitele může být v některých případech pomalý (například u cen kovů) nebo převážený jinými faktory. Překvapením pro centrální banku byly v dubnu až červnu zejména ceny potravin, jejichž vzestup se zpomalil i přes výrazný růst zemědělských cen. Zrychlování inflace brzdí také celkově utlumené poptávkové prostředí v ekonomice. České hospodářství v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostlo meziročně o více než 3 %. Pokračování slušného růstu lze předpokládat i ve čtvrtletí druhém. Stále se však nacházíme pod úrovní tzv. potenciálního produktu, neboli v situaci celkově podchlazené ekonomiky (tzv. záporné mezery výstupu). Jedná se o důsledek zpomalení růstu, k němuž došlo v minulých letech vlivem slabé zahraniční poptávky a zpevnění kurzu koruny v letech 2001-2002. Aktuální výpočty ČNB naznačují, že záporná mezera výstupu byla v polovině letošního roku větší než 1 % (viz graf 1). Začalo sice docházet k jejímu postupnému uzavírání, prozatím však mírnějšímu, než předpokládala dubnová prognóza.

Poptávkové tlaky ožijí. Podchlazení české ekonomiky se však poměrně rychle vytratí. Podmínky pro růst ekonomiky jsou totiž nyní nejlepší za několik posledních let. To platí zejména za předpokladu, že se potvrdí oživení světové ekonomiky a zahraniční poptávka se bude vyvíjet příznivě. Kurz koruny se navzdory svému nedávnému posílení stále nachází na úrovni, která růst ekonomiky nepodvazuje, ale naopak k němu přispívá. Úrokové sazby zůstávají v reálném vyjádření záporné, a to i po svém nedávném mírném zvýšení. Reforma veřejných financí sice probíhá, není však natolik ambiciózní, aby brzdila růst celkové poptávky v ekonomice. Proto ČNB předpovídá, že následující roky budou poměrně tučné. Pro letošní rok očekává hospodářský růst nepatrně pod 4 %, napřesrok bychom měli tuto metu dokonce mírně překonat. Hlavním motorem růstu budou - stejně jako počátkem letošního roku - investice, povzbuzené zlepšenými vyhlídkami vývozu, příznivější finanční situací firem i stále poměrně uvolněnými úrokovými sazbami. Spotřeba domácností se proti nedávné minulosti zpomalí, nadále si však zachová slušné tempo okolo 4 % ročně. Svižně rostoucí domácí poptávka bude nasávat dovozy, jejichž zvýšení mírně převáží nad rychlejším růstem vývozů. Postupně dojde k zastavení růstu nezaměstnanosti a v příštím roce k jejímu pozvolnému poklesu. V souvislosti s tím bude protiinflační působení poptávky rychle odeznívat, i když poněkud nižším tempem, než předpokládala dubnová prognóza. Záporná mezera výstupu se uzavře počátkem příštího roku, a poté začne poptávka působit spíše na zvyšování inflace. Ta proto bude pozvolna růst, a i po odeznění přímých dopadů daňových změn z letošního roku (které však budou částečně nahrazeny předpokládaným zvýšením daně na cigarety od ledna 2005) se udrží blízko středu cílového pásma ČNB (viz graf 2). Této předpovědi zhruba odpovídají též inflační očekávání analytiků finančního trhu i podniků, která se ustálila blízko 3 % (viz tabulku). Skutečnost, že jsou očekávání ukotvena blízko středu cíle ČNB, je pro centrální banku příznivá a měla by jí umožnit dosáhnout cenové stability s menšími náklady. Zjištěná inflační očekávání domácností se však již tradičně pohybují na vyšší hodnotě.

Sazby půjdou nahoru. V situaci poměrně rychle rostoucí ekonomiky a prognózy inflace zasahující střed cíle centrální banky není možné očekávat, že by úrokové sazby mohly dlouhodobě zůstat nižší než míra inflace a inflační očekávání. Prognóza ČNB je proto svázána s výhledem mírného růstu úrokových sazeb ve zbytku roku 2004 a dalšího růstu v následujícím období.

Inflační očekávání (index spotřebitelských cen, v %)

  12/2003 3/2004 4/2004 5/2004 6/2004
Horizont 1 roku          
Finanční trh 3,3 3,0 2,8 2,6 2,7
Podniky 2,9 3,3   3,1  
Domácnosti 4,2 4,9   4,9  
Horizont 3 let          
Finanční trh 2,8 2,8 2,9 2,9 2,7
Podniky 2,8 3,1   3,0  
Domácnosti 4,6 4,9   5,0  

Pramen: ČNB