Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

Státní dluh ČR

ČRo 24.3.2004 21:40 Dobrý hospodář
Pořad s účastí Oldřicha Dědka, viceguvernéra ČNB

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Česko se zadlužuje nejrychleji v Evropě, dokonce dvakrát rychleji než druhý největší hříšník, Maďarsko. Kam se loni podělo tři sta miliard, osmina produkce tuzemského hospodářství, na to se ptá Dobrý hospodář, pravidelný magazín Českého rozhlasu 6 a Hospodářských novin. Od mikrofonu zdraví Petr Holub. Devadesát sedm anebo tři sta dvacet devět miliard korun, takové dluhy loni udělala Česká republika. První číslo zveřejnil český ministr financí, druhé evropský statistický úřad. Pokud není ve statistice všechno jedno, je třeba vysvětlit, jak došly dvě seriózní instituce k tam rozdílným číslům. Může to zajímat každého občana, protože v prvním případě se stát loni jeho jménem zadlužil téměř deseti tisíci, v druhém případě více než třiceti tisíci korunami. Druhá otázka pak zní - dává stát naše peníze do rozvoje, do spotřeby, anebo prostě jen hradí minulé dluhy? Proč ministerstvo financí a Eurostat došly k tak rozdílným číslům, vysvětluje mluvčí ministra financí Marek Zeman.

Marek ZEMAN, tiskový mluvčí ministerstva financí
--------------------
Především je to dáno různou metodikou výpočtu. Eurostat do těchto čísel započítává i neuhrazené ztráty České konsolidační agentury, potom Správy železniční a dopravní cesty a podobně a navíc ten loňský rok byl výjimečný také tím, že vlastně do toho byly započteny i různé vládní záruky ve výši zhruba 190 miliard korun.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
To se v minulém roce, právě těch záruk, zadávalo o tolik víc než jindy?

Marek ZEMAN, tiskový mluvčí ministerstva financí
--------------------
Zrovna v loňském roce spadly do toho výpočtu.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
To jsou záruky za jaké období?

Marek ZEMAN, tiskový mluvčí ministerstva financí
--------------------
To jsou záruky, tuším, že z roku 2000. Tam byla IPB, Česká inkasní.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Když to tedy shrnu, tak v podstatě jde o to, že ten vyšší dluh z pohledu Eurostatu způsobily účetní operace, které se vlastně udělaly uvnitř české státní správy. Není to tak, že by se Česká republika více zadlužila, než říká ministerstvo financí?

Marek ZEMAN, tiskový mluvčí ministerstva financí
--------------------
Rozhodně ne. Jak jsem již uvedl, je to dáno různou metodikou výpočtu. Z našeho pohledu se jedná o jednorázový výkyv, který ale nijak neohrozí průběh fiskální konsolidace, a vychází z reformy veřejných financí. Takže tady se ani nemění nic na našem trendu a nedojde ani ke změně nějakého ekonomického výhledu.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Těch dvě stě miliard, to je opravdu ta částka, o které se mluvilo, že zaplatí nakonec český stát za Investiční a Poštovní banku?

Marek ZEMAN, tiskový mluvčí ministerstva financí
--------------------
Ano.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A potom ještě poslední otázka, zajímalo by mě, jak dopadne státní dluh v letošním roce, jestli bude blíže těm sto miliardám nebo třem stům miliardám?

Marek ZEMAN, tiskový mluvčí ministerstva financí
--------------------
Na konci letošního roku se předpokládá výše státního dluhu někde k šesti stům miliardám. Je to dáno schodkovým hospodařením.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
To znamená, že ten nárůst bude zhruba stejný jako letos?

Marek ZEMAN, tiskový mluvčí ministerstva financí
--------------------
No, no, no, vždycky je to vlastně o tu výši schodku státního rozpočtu.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Přibydou do toho účtu, když to bude počítat Eurostat, zase nějaké další státní záruky?

Marek ZEMAN, tiskový mluvčí ministerstva financí
--------------------
Ne, tam se nepředpokládá, že by v letošním roce něco takového se mělo opakovat. Ještě k tomu růstu státního dluhu. Snahou je, aby ekonomika rostla rychleji než ten dluh, takže tak vlastně byly nastaveny i ty reformy.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A ten správný cíl?

Marek ZEMAN, tiskový mluvčí ministerstva financí
--------------------
Ten správný cíl je splnění maastrichtských kritérií. To znamená, že my předpokládáme, že tak, jak vlastně je ta fiskální konsolidace nastavena, tak že by měla vést k průměrné redukci toho deficitu o více než půl procenta HDP ročně.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Tudíž letos bude ten růst schodku kolik procent podle plánu?

Marek ZEMAN, tiskový mluvčí ministerstva financí
--------------------
V letošním roce předpokládáme, že by měl být do šesti procent.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Analýzu státního dluhu České republiky za rok 2003 připravil na stránkách Hospodářských novin Jiří Němeček, kterého vítám ve studiu Českého rozhlasu 6. Dobrý den.

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Dobrý den.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pane kolego, je loňský schodek státního rozpočtu něčím opravdu výjimečný?

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Každý rok je něčím výjimečný. Tenhle schodek je výjimečný tím, že je opravdu největší v historii, že když ho nakumulujeme, tak vlastně každý občan téhle země je zadlužen zhruba částkou padesát tisíc korun a z toho jenom ten loňský rok právě přidal, jak už jsme slyšeli před chvílí, podle různých metodik buď deset nebo až třicet tisíc korun za jeden jediný rok, takže je to opravdu hodně.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Je něčím náš schodek výjimečný i ve vztahu ke zbytku Evropy?

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Pokud budeme mluvit jen o těch číslech, které udává oficiálně náš stát, to znamená o tom nižším dluhu, tak je výjimečný v tom, že to zadlužení opravdu vzrostlo velmi rychle. I když jsme na relativně nízké úrovni, jsou státy, které jsou zadluženy mnohem vyšší měrou, třeba Itálie, tak varující je právě ten růst, jakým dluh roste. No, a pokud mluvíme o tom čísle, které vydal Eurostat, tak tam je vidět, že ministerstvo financí, potažmo český stát, má ty svoje kostlivce ve skříni, protože není pravda, že by to nebyla součást dluhu. Už dneska se ví, že z těch záruk budeme muset miliardy platit.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Eurostat udává, že částka tři sta miliard tvoří až třináct procent výkonu české ekonomiky. Toto číslo je asi něčím opravdu výjimečným v Evropě. V minulých letech zažila některá země něco podobného?

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Já si neuvědomuji, že by to bylo takhle velké číslo, takže nemohu srovnávat s celou Evropou, ale v každém případě je to nad deset procent, což je považováno za varující.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Věcným problémem, jak jsme nakonec slyšeli od mluvčího ministra financí, je především minulost. Zadlužujeme se ještě z jiných důvodů?

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Pokud si vzpomenu na ty úplně aktuální případy, například v letošním roce bude muset stát zaplatit asi čtyři a půl miliardy Českým drahám jako kompenzaci, kterou jim slíbil, anebo bude vyplácet vlastníka Aero Vodochody a to bude další částka, která je vyšší než tři miliardy korun.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vlastně je docela zvláštní, že tato čísla, která jsou opravdu nesmírně vysoká, takže vůbec žádní politici je nekomentují, ani neuklidňují občany, ani, pokud jsou ti politici z opozice, nekritizují vládu. Proč jsou všichni tak zticha?

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Já myslím, že ono je to pro ně těžké, protože ti politici, kteří jsou dnes v koalici, to znamená u moci, tak těžko mohou kritizovat sami sebe za to, že zvyšují zadlužení země a ti předchozí, kteří byli u moci, tak do značné míry ty dluhy vytvořili nebo dali podnět k tomu, že vůbec vznikly, proto se jim o tom asi taky nechce moc mluvit.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Český rozpočet má trvalý schodek a vláda se s ním snaží, také jsme to ostatně slyšeli, bojovat. Tento schodek se vytváří vlastně průběžnými výdaji. Ty výdaje jdou především na co?

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Hlavní podíl těch výdajů jde na tzv. mandatorní věci, což znamená věci, které stát nemůže ovlivnit jinak, než že změní zákony. Jsou to například důchody, sociální dávky a podobně.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pokud bych se to pokusil přeložit, tak kromě toho, že splácíme minulost, značná část i do přítomnosti, že vlastně peníze z rozpočtu především ujídáme. Je tomu tak?

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Sociální a důchodový systém je průběžný. To znamená, že vlastně nezakládá nějaká finanční aktiva do budoucna, ze kterých by se platily důchody nebo sociální dávky, ale vlastně se využívají prostředky, které se vyrobí, vyprodukují v tom kterém roku finančním.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A kdybych to přirovnal k rodinnému rozpočtu, tak je pravda, že mnozí z nás se zadlužují a někdy k tomu mají velice rozumné důvody. Když se třeba investuje do nového bytu či do vzdělání, tak to jsou peníze, které se mohou vrátit. Investuje český stát také do budoucnosti?

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Určitě část těch prostředků se investuje. Doufejme, že ta další fáze reformy veřejných financí bude víc akceptovat právě tenhleten díl, protože kdybysme to chtěli přirovnat třeba k té rodině, jak jste říkal, tak ta současná situace by vypadala spíš tak, že si půjčují lidé, kterým je padesát pět let a vědí, že do pěti let odejdou do důchodu a těžko budeme přemýšlet o tom, že by z důchodu dokázali splácet třeba dvě nová auta pro rodinu.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Co jsou podle vás takové nejrozumnější státní výdaje v poslední době?

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
To je opravdu těžko říct. Myslím si, že určitý výhled do budoucna mají třeba investice do průmyslových zón, protože to jsou potom investice, které využijí soukromé firmy a zvyšují hrubý domácí produkt země, jsou to investice do infrastruktury, protože dokud bude severní Morava například odříznuta od zbytku republiky a nebude mít pořádnou dálnici, tak se tam těžko rozvine nějaký další průmysl.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Rodinné investice, vraťme se k tomu našemu příkladu, mohou zažít svého druhu bankrot. Ti lidé se pak ocitnou na sociálních dávkách. Může podobná katastrofa postihnout i státní rozpočet, že najednou nebudou peníze na nejběžnější spotřebu?

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Může postihnout státní rozpočet a dokonce nejen státní rozpočet. Může postihnout celou veřejnou sféru, to znamená, že by třeba mohly zkrachovat časem zdravotní pojišťovny. Něco takového postihlo před časem Argentinu a dodneška se z toho úplně nevzpamatovala.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Hrozí něco podobného teď České republice? Ta otázka je asi legitimní, když ten dluh roste tak nesmírně rychle.

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Já si myslím, že nic takového konkrétně nehrozí, a to ani krátkodobě, ani střednědobě, protože kdyby něco takového hrozilo, tak by nás určitě ostatní státy nevzaly do Evropské unie, protože pro ně by to byla zátěž.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Myslíte si, že ti politici mají opravdu zájem, aby dluh snížili?

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Měli by mít ten zájem a, bohužel, v téhle době by k tomu měli i příležitost, protože dluhy se mají splácet v době, kdy se ekonomice daří a naše ekonomika je v růstu, zatímco třeba okolní ekonomiky, ty západoevropské myslím, buď stagnují, anebo dokonce klesaly v posledních letech.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Takže nevyužíváme příležitosti. Teď takovou odbornou otázku. Jak se vlastně státní dluh financuje? Ty peníze se přece někde vzít musí.

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
To je vcelku jednoduché. Stát je dlužník, kterému se obecně docela věří, takže on vydá buď dlouhodobé dluhopisy, anebo státní pokladniční poukázky a z těchhle zdrojů vlastně financuje ten státní dluh, což ovšem znamená, že se tam neustále během let protáčejí peníze, které musí vyplácet na úrocích a podobně.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Takže každý dluh vlastně na úrocích zatíží ty státní rozpočty v příštích letech.

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Ano. Ten dluh se valí před námi pořád.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A jak dlouho se ...?

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Dokud ho nezaplatíme.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A dosud se najdou finančníci, kteří mají zájem o státní dluhopisy?

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Najdou, protože opravdu je to bezpečná investice. Stát, i když je v problémech, tak své dluhy splácí. Navíc čím je zadluženější, tím dává investorům vyšší úrok a pro ně je to samozřejmě výhodné. Jsou tam i další důvody. Například stavební spořitelny nesmějí investovat jen tak do něčeho a třeba státní dluhopisy jsou tzv. zaručené cenné papíry, do kterých ony mohou vkládat své peníze.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Třeba by ti investoři, kdyby neměli státní dluhopisy, investovali do něčeho méně bezpečného, například do rozvoje průmyslu. Tento negativní efekt nemůže být při státním zadlužování?

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Může, ale myslím si, že u nás se zatím ještě neobjevuje, protože například banky mají mnohem větší zásobu peněz, než dokáží umístit na finančních trzích.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Myslíte si, že státní dluh, jak se dnes u nás vyvíjí, spíše přispívá k růstu hospodářství, to může být různými státními investicemi, anebo ho zdržuje?

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Já si myslím, že už jsme dospěli do stadia, kdy ho zdržuje.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Děkuju vám velice za výklad tak složité problematiky a těším se na shledanou. Nakonec pokud bude státní dluh, tak se k tomu můžeme vrátit.

Jiří NĚMEČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Na slyšenou.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
O rekordním růstu státního dluhu dnes hovoříme v Dobrém hospodáři, společném pořadu Českého rozhlasu 6 a Hospodářských novin. Český dluh rostl v minulém roce nejrychleji ze starých i nových zemí Evropské unie. Jako celek ale není tak extrémně vysoký. Podle Eurostatu má vzhledem k výkonu ekonomiky nižší dluh pouze Lucembursko a Irsko ze starých zemí EU a z kandidátských zemí Slovinsko a pobaltské státy. Extrémní nárůst v minulém roce vyrovnal český státní dluh ostatním zemím Visegrádu. Jaké má tento vývoj makroekonomické důsledky, to je otázka pro Českou národní banku. Jejího viceguvernéra Oldřicha Dědka se ptáme, jak ovlivní údaje o státním dluhu kurz koruny.

Oldřich DĚDEK, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak ta podstata zpráv, která byla sdělena, víceméně reflektuje již známé skutečnosti, které nebyly transparentně zaneseny podle stávajících metodik do hospodaření veřejných rozpočtů. Takže tyto informace podle mého názoru nebudou mít dopad na kurz.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Eurostat zveřejnil poměrně překvapivou zprávu, a to že státní dluh České republiky loni vzrostl o tři sta miliard korun. Je to skutečně veliká částka. Nemůže to zkomplikovat přístup České republiky do Evropské měnové unie?

Oldřich DĚDEK, viceguvernér České národní banky
--------------------
Odpověď je stejná jako v předchozím případě. Jelikož se jedná o zveřejnění již známých zkušeností, pouze evidovaných na jiném místě, tak tyto dodatečné skutečnosti by neměly mít vliv na stávající představy snižování zadluženosti veřejných financí. To znamená ten termín převzetí eura v roce 2009, 2010, ten by neměl být těmito novými skutečnostmi ovlivněn.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Takže pokud byl člověk optimistický, tak ho tyto zprávy nemusí nějak zasáhnout.

Oldřich DĚDEK, viceguvernér České národní banky
--------------------
Budou mít samozřejmě ten efekt, že velikost dluhu na HDP se zvýší asi podle našich propočtů o deset procentních bodů. Bude to však stále pod maastrichtským limitem, který vyžaduje, aby zadlužení veřejných rozpočtů nepřekročilo šedesát procent hrubého domácího produktu.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Dluh je starostí politiků. Lidé na to mohou reagovat různými ekonomickými aktivitami. Analytičky pražské pobočky Volksbank Markéty Šichtařové se ptáme, do čeho se v této chvíli Čechům víc vyplatí investovat, do tuzemské měny, anebo do vládních dluhopisů?

Markéta ŠICHTAŘOVÁ, analytička Volksbank CZ
--------------------
Spíš bysme se měli ptát, jestli se vyplatí našim investorům investovat do domácích nebo do zahraničních dluhopisů. My se domníváme, že ten deficit veřejných financí, respektive vládního dluhu s českými dluhopisy neudělal prakticky vůbec nic. Je to možná trošku překvapivé, protože obvykle se mluví o tom, že když máme vysoký deficit státního rozpočtu, potom jsou na tom bity domácí dluhopisy. U nás tomu tak ale není. Dokazují to jednotlivé aukce státních dluhopisů. V těch aukcích je vždy o státní dluhopisy velký zájem. Investoři obvykle poptávají více než dvojnásobné množství, které je státem nabízeno, a to svědčí o tom, že skutečně o domácí dluhopisy zájem je, a že ten rostoucí deficit státních financí zatím nemá na ně žádný špatný vliv. Je to možná trošku překvapivé a je to asi překvapivé i pro ministerstvo financí, které vlastně má obavy z toho, že by rostoucí veřejný dluh mohl domácí dluhopisy negativně ovlivnit a také z tohoto důvodu už plánuje emisi dluhopisů v zahraničí. Druhou otázkou je, jestli tedy tento vysoký státní dluh může ovlivnit kurz české koruny vůči euru. Zatím se ukazuje, že ani tento kurz korun nikterak na tyto špatné zprávy o deficitu nereaguje. I to může být trošku překvapivé, protože v jiných zemích vidíme, že skutečně například polský zlotý nebo maďarský forint velmi negativně reagují o jakékoliv zmínky na rostoucí státní dluh. Dokonce polský zlotý už prakticky rok bez přestání oslabuje jen kvůli tomu, že se neustále spekuluje o nárůstu státního dluhu. U nás tomu tak prozatím není, což je tedy, jak už znova říkám, trošku překvapivé. Na druhou stranu můžeme si to vysvětlit tím, že u nás alespoň vláda poměrně jasně řekla, že hodlá odstartovat, a také už odstartovala reformu veřejných financí, zatímco v Polsku, kde tedy tyto zprávy stále působí poměrně velký rozruch, zatím ještě není ten osud reformy úplně jasný. Proto pravděpodobně investoři mají takový pocit, že Česká republika je bezpečnější, že tento veřejný dluh se nebude dále výrazně prohlubovat a tím pádem se také nebojí držet české koruny, proto česká koruna na zprávy o deficitu nereaguje nijak zásadně negativně.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Z pohledu zahraničních investorů, nabízí se při této finanční situaci České republiky nějaká nová šance, jak investovat?

Markéta ŠICHTAŘOVÁ, analytička Volksbank CZ
--------------------
Já se domnívám, že z hlediska zahraničních investorů jsou zhruba tak stejně atraktivní domácí, tedy české dluhopisy, jako dluhopisy vydávané třeba v eurozóně, protože výnosy těchto českých dluhopisů jsou relativně srovnatelné s výnosy těch dluhopisů v eurozóně. Také z hlediska zahraničního investora není žádné velké kurzové riziko v případě investování do domácích dluhopisů, protože momentálně česká koruna se drží poměrně beze změny vůči euru nebo dokonce mírně oslabuje. Nicméně toto je velmi krátkodobý pohled. Krátkodobě tedy můžeme doporučit investorům zahraničním nakupovat české dluhopisy. Ovšem z pohledu dlouhodobého se věc má trošičku jinak, protože z dlouhodobého pohledu můžeme očekávat, že česká koruna vůči euru poměrně výrazně bude posilovat, to tak zhruba od příštího roku, a to znamená, že pokud zahraniční investor nakoupí české dluhopisy, tak se ještě k těmto výnosům daným úrokovým diferenciálem přidají výnosy dané posilováním české koruny. Takže z dlouhodobého hlediska bude pro zahraniční investory poměrně lukrativní české dluhopisy nakupovat.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Evropská unie nám vystavila účet. Loni jsme se zadlužili třemi sty miliardami. Větší část z toho jsou hříchy minulosti, dalo by se říct. Český daňový poplatník v minulém roce zaplatil ve výši dvacet tisíc korun speciální daň za nezodpovědnost bankéřů a politiků, kteří připustili tunelování Investiční a Poštovní banky. Minulost a pěkně živá. S tím se dnes loučí Dobrý hospodář, společný magazín Českého rozhlasu 6 a Hospodářských novin. Od mikrofonu zdraví Petr Holub.