Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

ČNB > Servis pro média > Autorské články a rozhovory > 2002 > Světový ekonomický výhled, rizika a politická reakce

Světový ekonomický výhled, rizika a politická reakce

Petr Sedláček, ČNB

(Bankovnictví 21.11.2002 strana 36, rubrika: Příloha)

Výroční zasedání MMF a skupiny SB tradičně věnovalo významnou pozornost světovému ekonomickému vývoji: globální oživení bude pokračovat, ale nebude robustní a bude čelit velkým rizikům směrem dolů.

Mezi hlavní krátkodobá rizika patří vyšší ceny ropy, další pokles cen akcií, který byl mohl dále zhoršit úvěrové podmínky a podkopat důvěru spotřebitelů a podnikatelů. V případě pokračující nedůvěry trhu může dojít k omezení přístupu zemí "emerging markets" k soukromým finančním zdrojům s negativním dopadem na jejich růst. V důsledku bezpečnostní situace se uskutečnilo na žádost americké strany 57. výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a skupiny Světové banky v omezeném rozsahu. Plenární zasedání proběhlo v jeden den - 30. září 2002. Dne 29. září se uskutečnila jednání Mezinárodního měnového a finančního výboru (IMFC) a Rozvojového výboru (DC). Navíc bylo přesunuto místo konání z tradičního hotelu Sheraton do komplexu budov MMF a SB. Program jednání, i když časově omezený, zůstal zachován, s výjimkou vystoupení guvernérů, kde byl výrazně snížen výběr řečníků.

Světový ekonomický výhled

* Slábnoucí oživení v USA: Prognóza předpokládá v roce 2002 růst ve výši 2,2 %, v roce 2003 to bude 2,6 %. V důsledku očekávání, že ekonomická aktivita zůstane slabá a zvýšení úrokových sazeb Fedem přijde až později, poklesly v posledních měsících dlouhodobé úrokové sazby na trhu. Současná nízká úroveň využití kapacit a perspektiva slabého oživení společně s nedávným poklesem cen akcií jen těžko vytvoří klima pro rychlé oživení investiční poptávky. Zpomaluje se též růst spotřebitelské poptávky. Na druhé straně může toto zpomalení investiční a spotřebitelské poptávky napomoci korekci zděděné nerovnováhy, snížení nadbytečné kapacity a zvýšení úspor domácností. Slabá domácí poptávka v kombinaci se slabým dolarem by měla též snížit vysoký deficit běžného účtu. Hlavní politickou prioritou je podpora domácí poptávky. Finanční trhy očekávají, že Fed nezačne zvyšovat úrokové sazby do roku 2003. MMF též doporučuje udržet sazby na současné úrovni, dokud nebudou jasné známky oživení. Nedoporučují se další fiskální stimuly k podpoře domácí poptávky. Ve střednědobém výhledu bude důležité připravit se k fiskální konsolidaci.

* Slabý růst v Evropě: Předpověď pro eurozónu v roce 2002 počítá s růstem 0,9 %, v roce 2003 s 2,3 %. Opět se zvyšuje nezaměstnanost, což snižuje spotřebitelskou a podnikatelskou důvěru. Nedostatek pokroku při fiskální konsolidaci nyní tlačí na vlády, aby udržovaly fiskální deficity pod limitem daným Paktem stability a růstu (PSR). To vytváří konflikt mezi požadavky PSR a potřebou podporovat domácí poptávku během období slabšího růstu. I přes slabý růst se udržuje inflace v eurozóně velmi těsně u 2% hranice dané ECB. V situaci nízké ekonomické aktivity a apreciace eura by měla být prováděna politika k podpoře domácí poptávky. V případě, že ekonomický růst zůstane nízký a inflace začne klesat, existuje prostor, aby ECB dále snížila úrokové sazby. Na druhé straně je třeba respektovat omezení fiskální politiky dané PSR. I přes značný pokrok s oblasti strukturálních reforem musí Evropa dále zvýšit flexibilitu své ekonomiky, aby mohla plně využívat výhod společného trhu.

* Pokračující krize v Japonsku: Ekonomická aktivita je nadále slabá. V roce 2002 by měl být růst ve výši -0,5 %, v roce 2003 kolem 1,1%. Jediným jeho zdrojem je zahraniční poptávka. Oslabení světového oživení a posílení jenu znovu zvyšuje riziko, že současné minimální známky oživení budou opět udušeny. Deflace je vážným problémem, protože klesající ceny zvyšují reálný dluh. Fiskální politika již dosáhla své hranice a stále rostoucí dluh veřejného sektoru je významnou výzvou do budoucnosti. Panuje všeobecná shoda, že by mělo být limitováno financování veřejných investic a více peněz by se mělo věnovat sociální podpoře. Lepší podpora v nezaměstnanosti a sociálně slabých umožní vládě provádět drastičtější strukturální reformy.

* Silný růst emerging markets v Asii a kandidátských zemích EU: Nově industrializované země Asie by měly mít v roce 2002 růst ve výši 4,7 %, v roce 2003 4,9 %. V budoucnosti musí tyto ekonomiky, kromě dokončení extenzivních reforem a překonání následků krize, poskytovat dostatečnou podporu domácí poptávce. V delším období by měly snížit své přebytky na běžných účtech a opět se stát netto dovozci zahraničních úspor. Ekonomická předpověď tranzitivních ekonomik střední a východní Evropy je doposud dobrá. V roce 2002 se očekává růst 2,7 % a v roce 2003 3,8 %. Tyto země přestály období slabého ekonomického růstu svých západních partnerů a silný růst produktivity jim umožnil získat významné místo na trhu EU. Ve většině zemí zůstala poměrně silná domácí poptávka. Pokračující velký příliv přímých zahraničních investic umožnil financovat deficit běžného účtu.

* Prohlubující se krize v zemích emerging markets Latinské Ameriky: Ekonomický růst v této části světa v roce 2002 se očekává -0,6%. Nejdramatičtější vývoj zaznamenala Brazílie v důsledku nejistoty ohledně výsledků prezidentských voleb, kdy došlo k poklesu důvěry trhů. Následně se začaly zhoršovat finanční indikátory. Spread na dluh veřejného sektoru se rozšířil ze 700 na 2500 b.p. (duben-červenec). Brazilská měna ostře oslabila. Začátkem září MMF schválil "stand by" ve výši 30 mld. USD. Tato přislíbená pomoc s politickou podporou všech prezidentských kandidátů umožnila tržní důvěru zlepšit. I v dalších zemích LA je situace obtížná. Krátkodobý výhled je kriticky závislý na vyřešení brazilské krize. To je však nepravděpodobné do voleb (v říjnu 2002). MMF v příštím roce očekává růst v rámci celé oblasti ve výši 3 %.

MMF a mezinárodní finanční systém v procesu reforem

* Posílení dohledu, prevence a řešení krizí: Krize v Mexiku a v Asii vyjevily, že postižené země "emerging markets" měly sice relativně dobré makroekonomické ukazatele, trpěly však vážnými strukturálními problémy (zejména ve finančním sektoru), které nebyly v současných statistikách podchycovány. Od té doby MMF usiluje o zvýšení transparentnosti, posílení stability finančních systémů a lepší vyhodnocování externí zranitelnosti. Nedávná platební neschopnost Argentiny stimulovala Fond k vytvoření standardní metodologie k provádění analýzy udržitelnosti dluhu, specifikování kritérií pro přístup ke zdrojům MMF a navržení mechanismu na restrukturalizaci zadlužení veřejného sektoru.

* Zprávy o dodržování mezinárodních standardů a kodexů (ROSC): Zprávy ROSC vycházejí od roku 1999 a hodnotí, jak má země sladěny svoje národní standardy s jedenácti mezinárodně uznávanými standardy a kodexy, které byly vyvinuty po mexické a asijské krizi. Vzhledem k účetním skandálům v USA by mělo dojít k lepšímu monitorování standardů v oblasti "corporate governance", účetnictví a auditu a k revizi, zda jsou tyto standardy dostateční ambiciózní. Značná pozornost se zaměřuje i na vypracování metodologie ROSC, která by zahrnovala doporučení FATF v oblasti boje proti praní špinavých peněz a terorismu. Na plenárním zasedání FATF v říjnu by měla být schválena jednotná metodologie, která bude předložena výkonné radě MMF. Poté bude zahájen společný dvanáctiměsíční pilotní projekt AML/CFT (MMF, SB a FATF). Jednání MMF a SB tento postup podpořila. Důležité však bude zajistit, aby se tyto instituce ve svých aktivitách doplňovaly a nevytvářely zdvojené aktivity.

* Revize dohledové funkce MMF: Významnou oblastí aktivity MMF je zlepšování kvality a efektivnosti politických doporučení a pomoci při prevenci a řešení krizí. V této souvislosti byl podpořen nový analytický rámec, který poskytne větší transparentnost a snížení diskrece při hodnocení udržitelnosti veřejného a zahraničního dluhu všech členských zemí. Byla zdůrazněna potřeba zvýšené pozornosti globálním trhům, interakci mezi externími šoky a domácí zranitelností a dohledu zemí, které jsou ze systémového hlediska významné pro globální ekonomiku.

* Politika přístupu ke zdrojům Fondu v době krize kapitálového účtu: Od roku 1995 Fond poskytoval přístup ke svým zdrojům v rámci normálního limitu. Asi v 10 % případů však byly poskytnuty zdroje nad rámec normálního přístupu (Mexiko, Thajsko, Indonésie, Korea, Rusko, Brazílie, Turecko, Argentina a Uruguay). I když tyto země snížily svoji zranitelnost a nezvyšovaly své závazky vůči MMF, kontrola ukázala, že výsledky byly smíšené. Mexiko, Thajsko a Korea byly úspěšné. Rusko a Argentina neuspěly. Pracovníci Fondu byli proto pověřeni vypracovat návrh, který by zprůhlednil a zefektivnil MMF v jeho rozhodování ohledně mimořádně vysokého přístupu zemí k jeho zdrojům. Byla navržena upřesňující kritéria, která by byla nutnou podmínkou k získání nadlimitních prostředků:

- země musí být postižena mimořádnými problémy platební bilance, které jsou výsledkem tlaku na kapitálovém účtu a které mohou být zmírněny pouze pomocí Fondu, jdoucí nad normální limit;
- musí existovat vysoká pravděpodobnost potvrzená důkladnou analýzou, že dluh země zůstane udržitelný;
- země musí mít reálnou perspektivu, že získá brzy zpět přístup na trhy, takže pomoc Fondu se bude rovnat překlenovacímu úvěru;
- politický program země musí mít velkou naději na úspěch.
Pracovníci MMF též upřesnili postupy, které by měly zajistit, že v rámci Fondu budou kritéria adekvátně vyhodnocována. Prioritou je nyní dokončení a realizace tohoto nového rámce.

* Mechanismus restrukturalizace dluhu veřejného sektoru a doložka kolektivní akce: V roce 1996 po mexické krizi navrhla skupina G10 začít využívat doložku kolektivní akce (Collective Action Clause, CAC), která specifikuje, jak budou majitelé státních dluhopisů reprezentováni při vyjednávání o restrukturalizaci podmínek dluhopisu, a která bude zavazovat všechny držitele k restrukturalizaci za podmínek, jež schválí většina z nich. Od této doby však žádná země z "emerging markets" tuto doložku nezavedla, protože se obávala, že by tak odradila soukromé věřitele a zvýšila náklady na kapitál. Z vyspělých zemích pouze Británie a Kanada zavedly takovéto doložky do svých obligací.
Až do nedávné doby se všeobecně věřilo, že riziko sporů způsobených nekooperativními věřiteli je zanedbatelné. Ale rozhodnutí bruselského odvolacího soudu v září 2000 tento pocit změnilo. Soud souhlasil se žádostí fondu Elliott zablokovat platby Peru držitelům svých obligací přes Euroclear do doby, než bude Elliott proporcionálně vyplacen s ostatními majiteli obligací za pohledávky, které koupil s velkým diskontem, a zamítl restrukturalizaci. Výkonná rada MMF zvažovala ke zlepšení právního rámce pro restrukturalizaci dluhu veřejného sektoru tři varianty:

1. statutární přístup s posílenou autoritou fondu 1.
2. statutární přístup založený na většinové akci 2.
3. smluvní přístup 3.

Na zasedání byla zdůrazněna prospěšnost zahrnutí doložky kolektivní akce do mezinárodních emisí obligací veřejného sektoru. V této souvislosti by mělo společné úsilí vést ke zdokonalení CAC a její rozšiřování v nových emisích. Všechny EU státy nedávno souhlasily zahrnout CAC do svých obligací veřejného sektoru, kterou budou řízeny zahraničním právem. Současně byl vyzván MMF, aby dopracoval statutární mechanismus řešení restrukturalizace dluhu veřejného sektoru. MMF má do jarního zasedání v roce 2003 tento návrh předložit.

* Všeobecná revize členských kvót (12. revize): Podle Dohody o MMF se má provádět všeobecná revize členských kvót nejméně jednou za pět let. Dne 30. ledna 1998 byla ukončena 11. revize (bylo rozhodnuto navýšit členské kvóty o 45 %), 12. revize proto musí být ukončena 30. ledna 2003. Výše členských kvót činí 213 mld. SDR (282 mld. USD), z toho je půjčeno 63 mld. SDR a 100 mld. SDR je k dispozici pro další půjčky. Zbytek ve výši 49 mld. SDR jsou kvóty, které nemohou být využity, protože pocházejí ze zemí se slabou platební bilancí. Fond si navíc může vypůjčit 34 mld. SDR v rámci úvěrových linek dohodnutých s některými vyspělými státy (tzv. GAB, NAB), pokud by došlo ke snížení jeho likvidity a paralyzovalo by to jeho schopnost řešit krize z platební bilance. Stanovisko výkonné rady MMF je rovnoměrně rozděleno pro a proti navýšení, což prakticky vylučuje politickou dohodu o navýšení, která vyžaduje 85% většinu.

* HIPC iniciativa: Dosavadní zkušenosti z této iniciativy jsou rozdílné. Některé země, jež dosáhly "completion point" (Tanzánie, Mozambik) byly úspěšné, ale například Uganda, která dosáhla "completion point" jako první před dvěma lety, má opět dluh nad udržitelnou úrovní. Celkové náklady HIPC iniciativy jsou nyní odhadovány na 37,2 mld. USD (2001 NPV). Podle dosavadních propočtů však stále chybí asi 1 mld. USD. Zasedání vyzvalo všechny zainteresované strany, aby svoje závazky, plynoucí z této iniciativy splnily.

Světová banka a boj proti chudobě

Protože po významných světových summitech zaměřených na snížení chudoby a zajištění udržitelného rozvoje nedošlo ke konkrétnímu pokroku, byly na pořadu jednání Rozvojového výboru a Světové banky zejména otázky realizace strategie a závěrů, které byly dohodnuty v Monterrey a Johannesburgu. Pokroku lze dosáhnout pouze realizací zdravé a udržitelné strategie, která je vědomě prováděna samotnou zemí. Aby tato strategie byla efektivnější, je třeba posílit koordinaci a spolupráci mezi všemi zainteresovanými partnery a sladit poskytovanou pomoc s rozvojovými strategiemi příslušné země. Banka též zvýší úsilí s cílem harmonizace operativní politiky a postupů bilaterálních a multilaterálních agentur na institucionální úrovni i úrovni jednotlivých zemí.Rovněž byla zdůrazněna potřeba širší participace rozvojových a tranzitivních zemí na rozhodování na nadnárodní úrovni a při tvorbě nových norem a kodexů. Tato otázka bude teprve upřesněna, ale v podstatě by znamenala významnější podíl těchto dvou skupin zemí na rozhodování MMF a SB.Významnou úlohu při dosahování rozvojových cílů by měl hrát mezinárodní obchod jako zdroj růstu a snížení chudoby. Bylo proto zdůrazněno, že jak rozvinuté, tak rozvojové země musí otevřít svoje trhy a eliminovat všechna opatření, které volný trh omezují.Světová banka konstatovala pokrok, který byl dosažen v oblasti plánované přípravy k zajištění základního vzdělání pro všechny děti do roku 2015 a rovnosti pohlaví v základním i sekundárním školství do roku 2005. Bylo doporučeno zvýšení aktivity ve dvou dalších oblastech - HIV/AIDS a zásobování vodou a zdravotnictví.

Závěr

I když nebylo na pořadu VZ MMF a SB téma, které by nově oslovilo účastníky zasedá-ní, jednání zejména podpořila současnou orientaci obou brettonwoodských institucí a zdůraznila nutnost dalšího zefektivnění, prohloubení a urychlení realizace stanovených záměrů.

Petr Sedláček pracuje v ČNB v sekci Evropské unie a mezinárodních organizací, kde odpovídá za MMF, SB a IIF.

Vysvětlivky:
1. Návrh byl předložen paní Kruegerovou (zástupkyní H. Köhlera). Země s neudržitelným dluhem by mohla získat dočasné pozastavení soudního sporu se svými věřiteli, pokud by MMF souhlasil s tím: a) že dluh je neudržitelný; b) že země již projednává či bude projednávat s MMF program a c) země slíbí, že bude jednat v dobré víře s věřiteli. Toto pozastavení by mohlo být prodlouženo Fondem, pokud by program fungoval a země jednala s věřiteli. Nové finanční prostředky, které by byly poskytnuty během pozastavení sporu by byly vyloučeny z restrukturalizace. Restrukturalizační dohoda, jež by byla schválena většinou věřitelů, by byla závazná pro všechny věřitele, jakmile by Fond schválil, že je kompatibilní s udržitelností dluhu. Právním základem tohoto přístupu by byla novela Dohody o MMF.
2. V tomto návrhu jsou všechna klíčová rozhodnutí předána do rukou dlužnické země a většiny jejich věřitelů. I když právní základnou stále bude novela Dohody o MMF, Fond by neměl pravomoc limitovat věřitelská práva. Tato akce by vyžadovala většinové rozhodnutí samotných věřitelů.
3. Třetí návrh preferuje zvýšení dřívější snahy přesvědčit věřitele a dlužníky, aby zahrnuli doložku o kolektivním konání do svých smluv. Tento přístup by nevyžadoval novelu Dohody o MMF.