Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

ČNB > Servis pro média > Autorské články a rozhovory > 2002 > Ekonomická situace v České republice

Ekonomická situace v České republice

(BBC - česká redakce - 17:29 Interview BBC, 22.10.2002)

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Česká vláda se podle ministra financí Bohuslava Sobotky nevzdává myšlenky zahájit zásadní reformu veřejných financí. Kabinet premiéra Vladimíra Špidly sněmovně spolu s návrhem rozpočtu na příští rok předkládá také obecný rozpočtový výhled se snižujícími se schodky v roce 2004 a 2005. Zaručení nižších deficitů si ale vyžádá změnu zákonů určujících zejména sociální dávky. Reformu veřejných financí, včetně harmonogramu změn zákonů předloží ministerstvo financí podle Sobotky vládě v prosinci, což by se mohlo krýt se třetím čtením státního rozpočtu ve sněmovně. Hovoří ministr financí Bohuslav Sobotka.

Bohuslav SOBOTKA, ministr financí České republiky /ČSSD/
--------------------
Do schůze Poslanecké sněmovny budou mít poslanci k dispozici i sešit, který se bude jako každý rok zabývat určitým rozpočtovým výhledem a musím říci, že ten vývoj bude načrtnut velmi obecně a bude v podstatě vycházet z koaliční smlouvy a z programového prohlášení vlády a z příslušného ekonomického programu, to znamená z těch dokumentů, které už jsou schválené. Ale pokud jde o ty politiky, které povedou k tomu, abychom v příštích letech schodek snižovali, tak to samozřejmě si vyžádá daleko větší práci a úsilí. V tuto chvíli na ministerstvu financí se tím zabýváme a bude to součástí materiálu, který předložíme do konce roku do vlády.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká český ministr financí Bohuslav Sobotka. Nejen o reformě veřejných financí v České republice bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala, k protějšímu mikrofonu usedla členka bankovní rady České národní banky a vrchní ředitelka České národní banky Michaela Erbenová. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Dobré odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V sedmičlenné bankovní radě České národní banky je jediná žena, a to právě Michaela Erbenová. 29. srpna jste v rozhovoru pro Mladou frontu DNES k zastoupení žen ve vysokých funkcích doslova uvedla, citujme: "A v jakých špičkách u nás není málo žen? Navíc bankovnictví, speciálně to centrální, je co do poměru pohlaví jako stíhací letectvo," konec citátu. Z toho, že se usmíváte, předpokládám, že si vzpomínáte na váš citát.

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Ano.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to obecný trend ve světovém centrálním bankovnictví, tak nízké zastoupení žen?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Je to skutečně obecný trend. Já mám možnost občas v zahraničí se setkávat se svými protějšky, v drtivé většině případů jsou to muži. V některých centrálních bankách se v podobných orgánech, jako je bankovní rada, vyskytuje jedna nebo dvě ženy, je to ale spíše výjimka, guvernérky jsou naprostou výjimkou.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Setkala jste se už s nějakou guvernérkou?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Je guvernérka například v Dánsku, setkávám se i s viceguvernérkami, na Slovensku je viceguvernérka paní Kohútiková, se kterou máme velice přátelské vztahy, ale je nás strašně málo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co by mohlo způsobit, aby vás bylo více?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Já myslím, že to je ..., ty příčiny jsou podobné, jako u nízkého zastoupení žen obecně ve všech exponovaných funkcích. Částečně jsou to předsudky společnosti, částečně je to jiné postavení žen v rodině, které, řekněme, jim dává méně podnětů usilovat o vrcholné funkce, protože jsou časově náročné a je problém skloubit to s péčí o rodinu. Částečně povaha centrálního bankovnictví skutečně nenahrává tomu, aby se chovalo pokrokověji, řekněme. Obecně bankovnictví je velice konzervativní.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
S jakými předsudky jste se setkala u své vlastní osoby? Setkala-li jste s nějakými, když jste usedala do bankovní rady České národní banky, což bylo 1. prosince 2002.

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Já nevím, jestli jsou to předsudky. Já jsem měla štěstí, že jsem se obecně ve své kariéře málokdy setkala s nějakými předsudky, nebo jsem si jich minimálně nevšimla, ale každopádně od svých kolegů neustále čelím otázkám, jak jsem schopná sloučit svoji funkci s péčí o rodinu a jak často vídávám svého syna. To je také svým způsobem předsudek, protože samozřejmě normálně denně se oba rodiče mají podílet na výchově svých dětí a maximálně i na chodu domácnosti. Nevím, proč by to mělo být vyhrazeno pouze ženám a proč by pouze ženy měly čelit těmto otázkám.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Otázkám, které se týkají předsudků, tady podrobena nebudete, v tomto pořadu. Začínáme se věnovat ekonomii. Zanedlouho to, jak již bylo řečeno, budou dva roky, co jste usedla do bankovní rady České národní banky. Pokud byste měla ve třech tezích shrnout své hlavní zkušenosti z práce bankovní rady České národní banky, jak by vaše shrnutí znělo?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Prvním překvapením, které bylo velké pro mě, bylo, že bankovní rada se nevěnuje pouze měnové politice. Dokonce většinu svých zasedání věnujeme jiným otázkám, než je měnová politika a pouze jednou měsíčně, pokud vše běží normálně, diskutujeme měnové otázky, v ostatních případech řešíme běžné manažerské otázky chodu té instituce, která nemá zákonem svěřenu pouze odpovědnost za měnnou politiku, ale i jiné - za platební styk, peněžní oběh, regulace bankovnictví.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Překvapil vás tedy poměr toho, co se projednává a co se týče měnových otázek a samotného fungování centrální banky?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Poměr času, který strávím studiem těch jiných otázek, a čas, který mohu věnovat té měnové politice, mě skutečně překvapil. Myslela jsem si, že to je více činnost zaměřená na tu analýzu makroekonomie, na hloubání o tom, co se děje.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to ku škodě, ten čas, který členové bankovní rady České národní banky věnují manažerskému chodu centrální banky, jako instituce?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
V žádném případě. Jednak my máme velice kvalitní a profesionální aparát v centrální bance, takže ten skutečný provoz zajišťuje aparát a my se nemusíme věnovat dennodenně provozním otázkám. Ty koncepční otázky jsou důležité, rozhodně jednak znamenají rozšíření mého vzoru, jednak je tam řada průniků, například mezi fungováním bankovního sektoru a měnovou politikou jako takovou, protože bankovní sektor představuje náš nejdůležitější transmisní kanál, kterým se naše rozhodnutí o úrokových sazbách přenáší do ekonomiky, takže se tam dá nalézt řada styčných bodů a rozhodně je to obohacení.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Svým skokem do řeči jsem přerušil vaši výpověď, co se týče dalších dvou bodů a zkušeností z vašeho dvouletého působení v bankovní radě České národní banky. Máte další dva body, které byste chtěla říci, nebo ten jeden stačí?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Já myslím, že ten jeden velice plasticky shrnuje mé hlavní překvapení z mého fungování a žádné dva další hlavní, které bych chtěla vypíchnout, nemám.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Už je to dva měsíce, více než dva měsíce, co se Česká republika vyrovnává s následky srpnových povodní. Premiér Vladimír Špidla ve čtvrtek 17. října oznámil v Poslanecké sněmovně, že škody po srpnových záplavách se zatím odhadují na 70 miliard korun.

Vladimír ŠPIDLA, předseda Vlády České republiky, předseda ČSSD
--------------------
Zcela zatopených bylo 99 měst a obcí, které mají celkem 263 tisíc obyvatel. Částečně zatopených bylo 347 měst a obcí, které měly milion 333 tisíc obyvatel. Znamená to tedy, že bylo postiženo celkem 446 obcí, to je 7,1 % obcí z celkového počtu obcí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zní bilance premiéra Vladimíra Špidly. Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma krátce po povodních, což bylo koncem srpna, v Lidových novinách napsal, citujme doslova: "Je namístě připomenout jedno ze základních ekonomických ponaučení. Krátkodobý šok, který záplavy beze sporu jsou, nemá v delším období závažnější ekonomické dopady," konec citátu. Je podle členky bankovní rady a vrchní ředitelky České národní banky Michaely Erbenové po zhruba čtvrt roce možné odhadnout, jaký vliv mají povodně na vývoj české ekonomiky?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Já si myslím, že to možné je, jednak proto, že už máme nějaké první statistiky z chování ekonomiky po povodních, jednak protože můžeme, i když nepřesně, udělat analogii s vývojem v roce 1997, kdy ničivé povodně postihly také velké území na Moravě. A obecně platí, že povodně znamenaly škody na majetku na aktivech, obrovské škody na kulturním dědictví, lidské tragédie. Ale to, co zajímá nás ekonomy, když se zabýváme analýzou makroekonomie samozřejmě profesionálně, jsou růstové ukazatele, ukazatele výkonu a ty nemusí být tímto ovlivněny nějak dramaticky, nebo dokonce vůbec.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nedá se tedy předpokládat to, co napsal Zdeněk Tůma, že v delším časovém období nebudou mít povodně závažnější ekonomické dopady?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Já s tím souhlasím. Já myslím, že ty negativní dopady povodní budou spíše koncentrovány do toho třetího čtvrtletí se znaménkem minus, řekněme, co se týče výkonu ekonomiky, ale ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A dovedete to odhadnout?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
... ale myslím si, že ten dopad celkový bude pro někoho možná překvapivě velmi malý, v řádu desetinek procentního bodu, a tudíž pod rozlišovací schopnost obvyklé statistické chyby odhadů růstu hrubého domácího produktu čtvrtletního. Naopak na začátku roku 2003 lze očekávat pozitivní příspěvek k růstu HDP zvýšenou poptávkou po rekonstrukčních stavebních pracích a tak dále. Může se tam také projevit zvýšená výdajová aktivita státního rozpočtu. Co se týče dopadu na cenový vývoj čistě povodní, tak ten považuji ve shodě s našimi odborníky za zanedbatelný.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jen pro úplnost, 11. října Český statistický úřad zveřejnil vybrané ukazatele hospodářství České republiky za srpen a září 2002, ze statistik velmi zjednodušeně řečeno vyplývá, že srpnové povodně zbrzdily stavebnictví a negativně ovlivnily také zahraniční obchod. To jsou první dva ukazatele, kde už ten vliv povodní je zaregistrován.

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
To jsou samozřejmě ukazatele za ten konkrétní měsíc, kdy došlo k té tragédii, k té události, ale mě jako centrálního bankéře zajímá další období, které také rozhodne pro naše rozhodování o nastavení měnově-politických sazeb a v delším období si myslím, že skutečně ty povodně skutečně nebudou mít významný řádový dopad na ekonomický vývoj, což neznamená, že nezamíchají trošku strukturou poptávky, také to ukazují statistiky, možná se změní struktura stavebních prací, možná se změní trošku struktura domácí poptávky, poptávky domácností, ale na ta celková agregátní čísla to nebude mít žádný řádový vliv.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak jste řekla v tomto pořadu, zastupujete centrální banku, jste centrální bankéř. Česká národní banka naposledy v červenci prognózovala růst hrubého domácího produktu v letošním roce v rozpětí 2 až 2,7 %. Ministerstvo financí 2. října snížilo prognózu růstu HDP v letošním roce ze svých 3 % na 2,7 %. Nebude podle vás nutné především kvůli následkům povodní, což je jeden faktor, a pak je zde druhý faktor, a to je nízká zahraniční poptávka, ještě prognózu České národní banky týkající se letošního růstu HDP korigovat?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Nutné korigovat naše prognózy je vždycky a my máme čtvrtletní cyklus prognózování. Zhruba, ne zhruba, ale přesně za deset dní bude měnové jednání bankovní rady, na kterém budeme diskutovat novou prognózu vypracovanou odborným aparátem národní banky a očekávám, že prognóza růstu hrubého domácího produktu bude revidována směrem dolů, nikoliv z důvodu povodní, ale zejména z důvodu slabší zahraniční poptávky, která je hlavním důvodem, proč se zpomaluje růst domácí ekonomiky, proč předpovědi růstu na příští rok připravované různými institucemi, nejenom Českou národní bankou nebo ministerstvem financí, ale i zahraničními institucemi, jako například Mezinárodní měnový fond, v posledních měsících soustavně klesají. To je takové hlavní ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená například i ochlazení ekonomiky v Německu, která má ...

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Zejména ochlazení ekonomiky v Německu a obecně v eurozóně, která je samozřejmě naším hlavním vývozním trhem. Do zemí Evropské unie proudí zhruba dvě třetiny našich celkových vývozů, takže ta ekonomická situace v Německu a obecně v Evropské unii má zásadní vliv vzhledem k otevřenosti ekonomiky na hospodářský růst u nás.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z toho, co už jste naznačila, připomenu, že guvernér České národní banky Zdeněk Tůma 13. září v rozhovoru pro Hospodářské noviny konstatoval, že, citujme doslova: "Růst české ekonomiky o 2,5 % by byl úspěchem," konec citátu. Tedy poslední data a pravděpodobně změněná prognóza, což jste naznačila v tomto pořadu, která bude směrem dolů, tedy z toho rozpětí 2 až 2,7 %, nemůžeme říci zhruba, o kolik snížíte rozpětí, jestli zpomalení růstu ekonomiky bude významné či nikoliv?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Já bych nerada, aby z toho tady byla nějaká sázková kancelář na konkrétní číslo. Práce na té poslední prognóze, kterou zveřejníme po měnovém zasedání, finišují. Já jsem ještě neměla možnost se s ní seznámit, nicméně předpokládám, že zejména vzhledem k vývoji v zahraničí dojde k přehodnocení jak v letošním roce, tak i v příštím roce, a to směrem dolů.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se bavíme o letošním roce, tedy prognóza zhruba 2,5 % růst, to je spíše sci-fi v současnosti než úspěch, který by bylo možné očekávat.

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Bylo by to pro mě překvapení.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se budeme bavit ovšem o politice České národní banky, tedy snížení odhadu růstu HDP, ukazuje podle vás na další manévrovací prostor a na snížení sazeb, které jsou nižší v České republice, než jsou v eurozóně?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Já bych zase nerada tady naznačovala, jak rozhodneme, jednak proto, že jsem se neměla možnost seznámit s naší novou prognózou a s analýzou aparátu, jednak proto, že rozhodování o úrokových sazbách je kolektivní a já mám jenom jeden hlas ze sedmi, jednak proto, že nejenom růst hrubého domácího produktu je rozhodující pro to, jak budou nastaveny úrokové sazby. Naším primárním cílem je cenová stabilita, je tomu tak ze zákona, takže naším hlavním podkladem pro rozhodování je prognóza inflace. Přesto lze říci, že v tuto chvíli jednak inflace aktuálně klesla v České republice na rekordně nízkou úroveň, jednak ačkoliv očekáváme, že bude mírně růst, tak přesto neočekáváme, že by v dohledné době došlo k nějakému zásadnímu urychlení, zesílení inflačních tlaků, ty zůstanou nadále slabé a my předpokládáme, že teprve někdy ke konci příštího roku bychom se vrátili k tomu našemu cílovému pásmu a jednak jsou zde obrovské nejistoty ohledně vývoje v zahraničí, takže já vnímám, že bezprostřední nejistotou nebo rizikem v tuto chvíli zůstává riziko zpomalení ekonomického růstu, nikoliv riziko nastartování nějakých inflačních tlaků.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dešifruji si správně vaše slova, že zpomalení ekonomického růstu a změněná prognóza vývoje ekonomiky centrální banky, kterou zveřejníte za několik dní, zvětšuje prostor pro snížení úrokových sazeb?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Prostor pro snížení úrokových sazeb zůstává otevřen.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nezvětšuje se?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Já bych nerada tomu otevřenému prostoru přikládala žádné další adjektivum.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Může ale ten ..., respektive takto zeptám se. My, kteří jsme nestudovali ekonomii a kteří jsme laici v ekonomických otázkách, dá se další pokles úrokových sazeb brát jako jeden z impulsů, který by mohl nastartovat zpomalenou ekonomiku ať už nižší poptávkou, nebo s Českou republikou po povodních?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Vyšší poptávkou obecně vzato ano, vliv nižších úrokových sazeb, zejména přes bankovní sektor, vede k vyššímu růstu poptávky, a tudíž k nastartování, nebo znovunastartování hospodářského růstu, ale přes podnikový sektor i přes poptávku domácností.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Uvažuje takto člen bankovní rady, respektive Michaela Erbenová, byť hlavním cílem České národní banky je sledovat inflaci?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Nepochybně to je standardní logika a uvažování. Samozřejmě primárním naším cílem je cenová stabilita, ta v tuto chvíli není ohrožena. Vzhledem k tomu, jak je definována naším cílem i ze zákona, i z obecně platných norem chování centrálních bank, vyplývá, že samozřejmě, pokud není ohrožen tento primární cíl, tak nás zajímá hospodářský růst a prosperita této ekonomiky a sazby mají být co nejnižší, takové, aby podporovaly stabilní, udržitelný hospodářský růst a zlepšující se prosperitu této ekonomiky. Na tom není nic kontroverzního.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Byť jsem si vědom toho, že jsem vás do Interview BBC pozval před důležitým zasedáním, které máte vždy ku konci měsíce, tedy poslední zasedání v měsíci, kdy rozhodujete o těchto otázkách, vy osobně budete pro snížení úrokových sazeb?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Já osobně si potřebuji prostudovat podklady, souhrnnou analýzu makroekonomické situace a poté se rozhodnu, i po diskusi s kolegy na měnovém jednání. Jak budu hlasovat, já si nemyslím, že by bylo správné, abych tady se zavazovala k nějakému hlasování.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hostem u mikrofonu BBC je členka bankovní rady a vrchní ředitelka České národní banky Michaela Erbenová. Další téma, pravidelná hodnotící zpráva Evropské komise, zveřejněna byla v polovině října a velvyslanec Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian k vyznění posudku uvedl:

Ramiro CIBRIAN, velvyslanec Evropské komise v České republice
--------------------
To znamená, že Česká republika podle Evropské komise je už připravená pro členství v Evropské unii, je připravená pro skončení jednání, vstupujících jednání do konce letošního roku a samozřejmě to vůbec neznamená, že nejsou zde nedostatky, nebo nejsou práce, které se musí uskutečnit, ale podle mého názoru zítra a dnes jsme my v první řadě pro blahopřání a myslím si, že pro oslavení.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Slova velvyslance Evropské komise v České republice Ramiro Cibriana, která pronesl v polovině října po zveřejnění pravidelné hodnotící zprávy Evropské komise. Michaelo Erbenová, když jste ten posudek, rozumějme jeho část nadepsanou římskou II. ekonomická kritéria, četla, kterou pasáž vy osobně z pohledu centrální bankéřky považujete za nejzásadnější?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Tak jednak je zásadní hodnocení Evropské komise, že jsme fungující tržní ekonomika, že pokud budeme pokračovat v zahájených reformách, tak budeme schopni odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám Evropské unie. To je samozřejmě zásadní konstatování, které nám otevírá dveře v členství v Evropské unii. Vedle toho si podrobnější čtení zasloužily pasáže týkající se věcí, na které bychom se měli v tom nadcházejícím období soustředit a které by zasluhovaly určité zlepšení. Moji pozornost v této části upoutala zejména otázka nevyrovnanosti v oblasti fiskální, kde Evropská unie upozorňuje na to, že je nutné dále zlepšit řízení veřejných financí. Je tam zmíněn vysoký a zvyšující se podíl mandatorních výdajů ve veřejných rozpočtech a je poukazováno na nutnou reformu sociálních výdajů a také na rozhodnější přístup k prodeji špatných aktiv z portfolia konsolidační agentury.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
My k těm jednotlivým věcem, které jste teď vypočetla z posudku a de facto jste udělala rezimé oné hodnotící zprávy, se dostaneme podrobněji. Česká národní banka jako institut je v hodnotící zprávě zmíněna několikrát. První pasáž, citujme doslova: "Koordinace politiky mezi vládou a Českou národní bankou fungovala dobře a nezávislost České národní banky byla nakonec zachována dodatkem k zákonu o České národní bance z roku 2002." Podle vás, když se zaměříme na tuto pasáž, se dá říci, že vztah mezi centrální bankou jako nezávislou institucí a vládou je nastaven dobře a není zapotřebí pracovat na dalším zlepšení, protože centrální banka má maximální nezávislost, kterou může mít?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Já si myslím, že je dobře, že ten zákon byl upraven. V tuto chvíli je naše centrální banka nezávislá zcela v souladu s pravidly Evropské unie vztahujícími se na evropský systém centrálních bank, tak i de facto myslím si, že to nevylučuje normální funkční spolupráci s vládou. Dokonce tato spolupráce je žádoucí pro koordinaci politik hospodářských, ale ta pravidla zákonná jsou nastavena dobře a jsou nastavena ku prospěchu fungování České národní banky jako měnově-politické autority.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Není tedy zapotřebí dělat další korekce?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Já věřím, že není.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Další pasáž týkající se přímo České národní banky, kde je Česká národní banka zmiňována nejčastěji, to souvisí s kurzem koruny. Opět citujme doslova: "Od svého prudkého znehodnocení v roce 1997 česká koruna vykazuje zhodnocující tendence vůči euru. Tento pohyb směrem nahoru se silně zrychlil od konce roku 2001, kdy předpoklady vysokého přílivu zahraničního kapitálu v důsledku plánovaných privatizací, následování ke vstupu do Evropské unie a tržního vnímání možných dat přijetí euro popohnaly tržní očekávání. Z toho, když zhodnotíte vývoj kurzu koruny od konce roku 2001, dá se říci, že Česká národní banka hodnotí kurz koruny tak, že se vymkl kontrole a nedaří se i kroky České národní banky korigovat kurz koruny?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Česká národní banka cíluje inflaci, nikoliv kurz, takže my nemáme žádnou kurzovou politiku, kterou bychom se snažili dosáhnout konkrétního kurzového vývoje.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Byť kurz koruny má na makroekonomické údaje podstatný vliv?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Samozřejmě, samozřejmě, zvláště tak v otevřené ekonomice, jako je česká ekonomika, nicméně opakovaně, již zhruba rok opakujeme, že z pohledu fundamentálních faktorů, z pohledu charakteristik této ekonomiky je stávající kurz stále nadhodnocen a jeho korektivní oslabení je žádoucí. Já si myslím, že s ohledem na aktuální vývoj ekonomiky, dokonce je i pravděpodobnější než v nedávné minulosti, má to zhruba tři důvody. Tím první a hlavním je fungující dohoda mezi centrální bankou a vládou o opatřeních proti nadměrnému posilování kurzu koruny, která se osvědčila, podstatně přispěla k omezení tlaků ke stabilizaci kurzu koruny, odstranila totiž hlavní zdroj těch kurzových spekulací a tím byly spekulace na privatizační příjmy vlády. Vedle toho velmi důležité je, že se tato dohoda nyní opírá o širokou názorovou shodu jak v odborných kruzích, tak i v politických, že kurzovní vývoj za poslední rok byl škodlivý pro tuto ekonomiku, neboť k tomu posilování docházelo příliš rychle. Já si myslím, že to, o čem jsme mluvili před chvilkou, a tj. střízlivější výhled růstu domácí ekonomiky a s tím spojené horší vyhlídky na příliv zahraničního kapitálu také v souvislosti s ochlazováním v zahraničí a s tím spojenou korekcí investičních aktivit v zahraničí, přispívá k tomu, že zde je méně podnětů k posilování koruny.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte si, že i ta zpřesněná prognóza a horší vývoj české ekonomiky, než se původně předpokládalo, srazí kurz koruny a budou tyto faktory korigovat kurz koruny směrem dolů v následujících týdnech?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Já si myslím, že prostor pro korekci toho kurzovního vývoje rozhodně není vyčerpán a výhled růstu domácí ekonomiky současně s poklesem inflace, který umožnil rekordně nízkou úroveň intervenčních sazeb, nižší než v Evropské měnové unii, přispívají k tomu, že je pravděpodobnější, že ta korekce kurzovního vývoje se uskuteční.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jedním z nástrojů, jak může centrální banka vstupovat do hry, jsou intervence, přímé intervence. Centrální banka je několikrát použila v roce 2002, ale v posledních týdnech intervenuje skrytě přes zahraniční banky. Dá se říci, kolik ty skryté intervence stály Českou národní banku?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
My pravidelně informujeme veřejnost o objemech obchodů České národní banky na devizovém trhu s dvouměsíčním zpožděním, takže ty informace jsou k dispozici na naší webové stránce.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžete je teď zhruba prozradit? Protože skryté intervence, nemýlím-li se, jsou prostředek, který používáte právě v uplynulých dvou měsících.

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Já bych nerada tady citovala nějaké konkrétní číslo. S dvouměsíčním zpožděním jsou ta čísla k dispozici, takže ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ukazuje se ale, že ty skryté intervence byly účinným nástrojem a je to nástroj, který by mohl být centrální bankou dále uplatňován?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Rozhodnutí o použití našeho nástroje, kterým jsou intervence na devizovém trhu, jsou vždycky diskreční rozhodnutí bankovní rady. My nemáme žádnou kurzovou politiku, nebo nějakou strategii zaměřenou na cílení nějaké konkrétní hladiny. Používáme různé nástroje, které jsou nám k dispozici, patří k nim otevřené intervence, patří k nim to, co ve zkratce nazýváte skryté intervence.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ukazuje se, že tento druhý nástroj je účinný v posledních týdnech?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Já si myslím, že s odstupem několika málo týdnů není možné zhodnotit účinnost žádného měnově-politického opatření.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se dostaneme, už jenom bohužel velmi stručně, doufám, že někdy přijmete toto pozvání opět a budeme probírat stav veřejných financí, podle vás je nezbytné, aby vláda přistoupila k reformě veřejných financí? A může vláda, která má pouze většinu pouze 101 hlasu, který je ještě navíc nejistý, může tato vláda přistoupit k zásadní reformě a přistoupí k ní?

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Já doufám, že k ní přistoupí. Já si myslím, že musí přistoupit k té reformě jednak s ohledem na náš vstup do Evropské unie a na očekávání našeho vstupu do eurozóny, jednak z důvodů domácích. Já si myslím, že vývoj veřejných financí v poslední době je velice varující. Dochází ke ztrátě stabilizační funkce veřejných rozpočtů a neustále rostoucí podíl mandatorních výdajů zásadním způsobem omezuje manévrovací prostor vlády provádět fiskální politiku a tím ovlivňovat hospodářský vývoj, takže je nutné přistoupit k té reformě. Je to základní překážka udržitelného hospodářského růstu v České republice.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bohužel na další už nedojde. Věřím, že někdy příště přijmete pozvání a budete hostem Interview BBC. Já děkuji za vašich třicet minut.

Michaela ERBENOVÁ, členka bankovní rady ČNB, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Pozvání přijmu ráda, děkuji za pozvání a na shledanou.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Díky. To byla Michaela Erbenová, členka bankovní rady České národní banky.