Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

ČNB > Servis pro média > Autorské články a rozhovory > 2002 > Spokojeni jsou dlužníci

Spokojeni jsou dlužníci

Rozhovor s J. Fraitem, členem BR ČNB

(Michaela Matuštíková, Mladý svět 20.2.2002 strana 52, rubrika: O čem se mluví)

Již dvakrát od počátku letošního roku překvapila Česká národní banka domácí finančníky svými zásahy. Co si má člověk představit, když slyší, že ČNB snížila reposazbu nebo intervenovala do měny? O vysvětlení jsme požádali doc. dr. ing. Jana Fraita, člena bankovní rady a vrchního ředitele ČNB.

* Takže co se letos stalo?

Česká národní banka letos od začátku roku snížila svou klíčovou úrokovou sazbu dvakrát o čtvrt procenta. Během ledna tedy o půl procenta. To není radikální krok, ale z hlediska posledních let je razantnější.

* Jak ovlivňuje ČNB finanční trh?

ČNB provádí svou měnovou politiku především tím, že ovlivňuje krátkodobé úrokové sazby. Základem je čtrnáctidenní úroková sazba, za kterou obchoduje s ostatními bankami. Tato sazba následně ovlivňuje další úrokové sazby. Vysvětlil bych to podrobněji - ve finančním sektoru se používají různé úrokové sazby. Liší se délkou splatnosti. Jsou sazby měsíční (pro měsíční vklady nebo půjčky) a máme také tříleté nebo třeba pětileté sazby. Centrální banka je schopna zásadně ovlivnit ty krátkodobé. Buď si od bank na čtrnáct dní peníze půjčujeme, nebo si je ony půjčují od nás. Čtrnáctidenní sazba určovaná ČNB nemá sama o sobě pro občany ani pro firmy příliš velký význam. Pro ně jsou důležité dlouhodobější sazby. Ale ta čtrnáctidenní sazba je určitý základ, z nějž se ty ostatní vyvíjejí. Bohužel ne přesně v poměru jedna ku jedné, takže nemáme dokonalou kontrolu třeba nad ročními sazbami. Když snížíme sazbu a zbytek finančního světa si myslí, že to dlouho nevydrží, že ji zas brzy zvedneme, tak dlouhodobé sazby zůstanou nahoře. Když si myslí, že ji udržíme nebo ještě v budoucnu snížíme, dlouhodobější sazby klesnou. Umění tedy spočívá v tom, hovořit a jednat tak, abychom finanční trhy skutečně přesvědčili, aby se snížily i sazby dlouhodobých úvěrů, protože ty ovlivňují spotřebitelské úvěry, hypotéky a podobně. To se nám podařilo v lednu. Uvidíme, jak to dopadne nyní - snížili jsme zase o čtvrt procenta a za pár dní uvidíme, jak se to odrazí na trhu.

* ČNB má udržovat cenovou stabilitu. Co ještě je cenová stabilita?

Je to spíš obecný termín. Definujeme ji odlišně pro ekonomiky vyspělé a ekonomiky tranzitivní, což jsou země střední Evropy. Evropská centrální banka definuje cenovou stabilitu jako inflaci v rozsahu 0 až 2 procenta ročně. V tranzitivních ekonomikách ji definujeme na mírně vyšší úrovni. Dokážu si představit inflaci do pěti procent jako cenovou stabilitu. V našich ekonomikách je celá řada důvodů pro nápravy cenových relací zděděných z minulosti. Je třeba uvolňovat ceny, které byly dříve regulovány a jsou neadekvátně nízké. To se promítá do stavu, kdy ceny i mzdy rostou po určitou dobu rychleji než v ostatních stabilizovaných ekonomikách.

* Jakým způsobem může ČNB stabilitu ovlivnit?

Nejdůležitější jsou naše inflační cíle. V současné době pro léta 2002 až 2005 jsme stanovili po dohodě s vládou inflační cíl, který začíná na začátku letošního roku na úrovni 3 až 5 procent. Bude mírně klesat a v roce 2005 by končil na úrovni 2 až 4 procenta. K zajištění tohoto cíle máme i nástroje. Jsou to především úrokové sazby; klíčová je čtrnáctidenní repo-sazba, o které jsme hovořili. Dalším nástrojem je komunikace o úrokových sazbách a budoucích krocích. Dlouhodobé úrokové sazby ovlivňují nejen samotné změny naší sazby, ale také očekávání, co v budoucnu uděláme. Takže nám často stačí jen komunikovat, tedy dát na vědomí riziko budoucího zpřísnění měnové politiky a dlouhé sazby samy od sebe rostou. Je to poměrně mocný nástroj.

* Má centrální banka vliv i na mezinárodní postavení koruny?

ČNB má jistý vliv na devizový kurz, ale je zde velký rozdíl. Krátkodobé úrokové sazby dokážeme dokonale ovlivnit, protože jsme dominantním hráčem na trhu peněz. Na devizovém trhu jsme pouze jedním z velkých hráčů. Naše schopnost ovlivnit devizový kurz je tudíž omezená. ČNB proto může ovlivnit kurz koruny jen do jisté míry.

* Jak tyto zásahy probíhají?

Kurzová politika má dvě formy. Buď pomocí devizových intervencí, nebo pomocí komunikace. Intervence jsou nákupy nebo prodeje deviz centrální banky. ČNB má určité množství devizových rezerv, které zajišťují stabilitu měny z hlediska vnějšího světa. Dnes máme zhruba čtrnáct miliard eur. Pokud by koruna oslabovala, budeme devizové rezervy používat k nakupování koruny. Naopak když koruna velmi rychle posiluje a máme obavy, že to negativně ovlivní ekonomiku, kupujeme další eura nebo dolary do rezerv a korunu vydáváme na trh, čímž její pozici oslabujeme.

* Proč si nepřejeme silnou korunu?

Ideální stav je takový, když měnový kurz odpovídá vývoji v ekonomice. Není to tak jednoduché. Měnový kurz je určen především inflací a hospodářským růstem. Pokud má země dlouhodobě nízkou inflaci a je zajímavá pro investory, tak její měna posiluje. To se děje už delší dobu u nás. Ale velmi důležitá jsou i očekávání. Pokud si investoři myslí, že v příštích letech by měla být měna silnější, posílí už dnes. Posílení koruny bylo v loňském roce desetiprocentní. To je velmi nezvyklé číslo. Otázkou je, zda se u nás stalo něco tak pozitivního. To, že koruna posiluje, je v pořádku, odpovídá to tomu, že se v ekonomice děje spousta pozitivních změn. Ale bojíme se, že posilování je příliš rychlé a může ohrozit některé exportéry, kterým tím pádem klesají zisky a schopnost investovat. Pokud koruna posiluje pozvolna, tolik jim to nevadí, protože se stačí přizpůsobit. Proto jsme intervenovali na konci loňského roku a také v lednu tohoto roku.

* Jak se způsoby, kterými ČNB ovlivňuje cenovou stabilitu, projeví na účtech normálního člověka?

Vklady občanů a firem stejně jako úvěry jsou většinou v korunách. Jakákoli změna úrokových sazeb ovlivňuje ekonomickou situaci občanů a firem, protože se mění úroky vkladů a úvěrů. To je přímý vliv. Přístup ČNB k devizovému kurzu ovlivňuje subjekty, které mají účty, pohledávky nebo dluhy v devizách. Většina z nás má korunové vklady nebo korunové dluhy, proto pozornost věnujeme spíše výši úrokových sazeb. V posledních dvou letech jsou s výší sazeb spokojeni dlužníci, pokles úrokových sazeb podpořil rozvoj hypotečního trhu a spotřebitelské úvěry. Důvody ke spokojenosti asi nemají vkladatelé, kterým se výnosy z depozit a vkladních knížek jeví nízké.