Celková situace

Hodnota finančních aktiv v české ekonomice ve 4. čtvrtletí vzrostla o 2,1 %, což představovalo nejvyšší dosaženou hodnotu za posledních 8 čtvrtletí. Rovněž meziroční tempo růstu 3,6 % signalizuje oživení finanční aktivity. Srovnání s meziročním vývojem HDP naznačuje pozvolné sbližování obou ukazatelů (viz Graf 1). Na růstu finančních aktiv se podílely všechny ekonomické sektory, zejména finanční a vládní instituce. Na straně závazků dominoval sektor vládních institucí a nefinančních podniků. Na rozdíl od minulého čtvrtletí celkový vývoj významně ovlivnily především cenové faktory.

Graf 1 Finanční aktiva a HDP
(meziroční změny v %, HDP v běžných cenách)

Hodnoty podílů finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích nezaznamenaly podstatnější změny. Podíly sektorů na finančních aktivech a závazcích rovněž zůstávají obdobné jako v minulém čtvrtletí. Jistou výjimku představuje zvýšení podílu sektoru vládních institucí na straně finančních aktiv a závazků o 0,6 p.b. resp. 0,4 p.b.

Graf 2 Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektoru
(v mld. Kč)

Nevýznamnějším čistým věřitelem zůstává sektor nerezidentů a sektor domácností, přičemž domácnosti svou finanční pozici dále upevnily. Významné zlepšení finanční pozice zaznamenaly finanční instituce a poprvé od poloviny roku 2009 i vládní instituce. Největším čistým dlužníkem je sektor nefinančních podniků, jehož finanční pozice se mezičtvrtletně dále zhoršila.

Nefinanční podniky

Růst finančních aktiv zůstává nadále slabý (mezičtvrtletně 0,5 %). Proti přírůstku finančních aktiv způsobených růstem vkladů působil pokles hodnoty půjček a nekotovaných akcií. Na straně závazků (mezičtvrtletní růst o 1,4 %) slabě vzrostla hodnota dluhových cenných papírů a účastí. Růst závazků byl dále podporován zvýšením hodnoty finančních derivátů a ostatních závazků. Vyšší tempo růstu závazků než finančních aktiv se projevilo v prohloubení čisté dlužnické pozice sektoru. Záporná čistá finanční aktiva vzrostla o 2,5 %.

Nárůst finančních aktiv byl převážně důsledkem transakcí, zejména u vkladů, méně výrazně u krátkodobých půjček a nekotovaných akcií. Sezónní růst převoditelných vkladů byl přitom nejslabší v posledních pěti letech. Naopak růst závazků byl ovlivněn především cenovými vlivy. Klíčovou roli hrálo přecenění nekotovaných akcií, finančních derivátů a dlouhodobých půjček. Vliv transakcí byl nevýznamný. Čisté výpůjčky dosáhly částky 1,6 mld. Kč.

Položková i sektorová struktura finančních aktiv se ze střednědobého pohledu mění jen nevýrazně. V posledních pěti letech mírně vzrostl podíl převoditelných vkladů a účastí na úkor podílu ostatních pohledávek, půjček a dluhopisů. Na straně závazků střednědobě slabě klesá podíl účastí ve prospěch dluhových závazků. Roste podíl dlouhodobých dluhových závazků na úkor krátkodobých. Dominantní podíl obchodních bank na půjčkách podnikům (nyní přes 56 %) střednědobě roste především na úkor nerezidentů.
 

Graf 4 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Finanční instituce

Tempo růstu finančních aktiv zůstalo na úrovni předchozího čtvrtletí (2,7 %). Finanční růst byl tažen především subsektorem Centrální banka a v důsledku metodické změny i subsektorem Ostatní finanční zprostředkovatelé. Z hlediska finančních instrumentů došlo především k nárůstu hodnoty převoditelných vkladů, dlouhodobých dluhopisů a půjček. Tempo růstu půjček bylo nejvyšší za poslední dva roky, takřka výlučně se přitom jednalo o nárůst dlouhodobých půjček. Naopak výrazný pokles hodnoty byl zaznamenán u krátkodobých dluhopisů. Na růstu finančních aktiv se transakce i přecenění podílely téměř rovnoměrně. Závazky sektoru finančních institucí vzrostly mezičtvrtletně o 1,1 %. Takřka polovinou se na růstu závazků podílely převoditelné vklady, v podstatně menší míře pak i ostatní instrumenty. K růstu hodnoty závazků přispělo především přecenění vkladů a finančních derivátů. 

Zvýšení hodnoty finančních aktiv při stagnaci závazků vedlo ke zlepšení čisté finanční pozice subsektoru Centrální banka. Snížení hodnoty krátkodobých dluhopisů ve finančním portfoliu sektoru bylo doprovázeno nárůstem převoditelných vkladů. Finanční růst byl pozitivně ovlivněn přeceněním dlouhodobých dluhopisů. V subsektoru Ostatní měnové finanční instituce se čistá finanční pozice proti předchozímu čtvrtletí nezměnila. Nevýrazný růst finančních aktiv byl tažen růstem dlouhodobých půjček. Zlepšení čisté finanční pozice bylo patrné u subsektoru Ostatní finanční zprostředkovatelé. Na straně finančních aktiv zaznamenaly růst všechny finanční instrumenty včetně váhově nejvýznamnějších půjček. Finanční aktiva v subsektoru Pojišťovny a penzijní fondy vzrostla mezičtvrtletně o 1,7 % což při růstu závazků o 1,4 % představovalo nepatrné zlepšení čisté finanční pozice.

Graf 5 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

Graf 6 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Vládní instituce

Mezičtvrtletní růst hodnoty finančních aktiv o 9,6 % a závazků o 6,8 % byl nejvyšší ze všech institucionálních sektorů. Čistá finanční pozice sektoru se poprvé od poloviny roku 2009 zlepšila (mezičtvrtletně o 29,3 mld. Kč), i když stále zůstává pasivní. Pozitivní vývoj byl na rozdíl od předchozích dvou čtvrtletí ovlivněný především subsektorem Ústřední vládní instituce.

Růst finančních aktiv byl ovlivněn především výrazným nárůstem hodnoty držených dluhových cenných papírů. Dále byl podporován růstem hodnoty poskytnutých půjček (13,5 %), účastí (10 %) a ostatních pohledávek. Uvedený vývoj byl korigován poklesem hodnoty oběživa a vkladů o 12,7 %, což je situace typická pro konec kalendářního roku.

K růstu závazků nejvíce přispělo zvýšení hodnoty emitovaných dluhopisů (mezičtvrtletně o 9,9 %) a částečně také růst hodnoty půjček přijatých především subsektorem Místní vládní instituce. Růst závazků byl částečně tlumen vývojem v položce ostatních závazků, jejichž hodnota mezičtvrtletně poklesla o 5,3 %.

Metodická poznámka:
Růst hodnoty finančních aktiv a závazků vládních institucí byl ve 4. čtvrtletí významně ovlivněn metodickou změnou ve vykazování hodnoty držených a emitovaných dluhopisů. Do celkové hodnoty finančních aktiv a závazků byla poprvé započtena hodnota vládních dluhopisů ČR ve vlastním portfoliu Ministerstva financí. Tyto dluhopisy byly dříve vykazovány jako podrozvahová položka. Jedná se o dluhopisy v celkové hodnotě 89,6 mld. Kč (z toho krátkodobé 60 mld. Kč), které byly ve stejné výši přičteny na obou stranách finanční rozvahy.
 

Graf 7 Finanční aktiva a závazky sektoru Vládní instituce podle subsektoru
(v mld. Kč)

Domácnosti

Upevňování čisté věřitelské pozice sektoru domácností dále pokračovalo. Objem čistých finančních aktiv se mezičtvrtletně zvýšil o 1,2 %. Hodnota finančních aktiv a závazků vzrostla o 1,3 %, resp. 1,6 %. Změny ve finanční rozvaze byly ovlivněny převážně uskutečněnými transakcemi, vliv přecenění nebyl příliš významný.

Na přírůstku finančních aktiv se podílely především investice do cenných papírů jiných než účastí, které mezičtvrtletně vzrostly o 45,5 % díky nákupu státních spořících dluhopisů v celkové hodnotě 20,1 mld. Kč. Ve srovnání s třetím čtvrtletím se zvýšily investice do pojistných technických rezerv (1,5 %). Vyšší míra růstu byla přitom patrná jak u životního, tak penzijního pojištění. Růst finančních aktiv byl dále podporován nárůstem vkladů (0,8 %). Celková struktura finančních aktiv se proti předchozímu čtvrtletí prakticky nezměnila. Přes relativně vysoké tempo růstu investic do cenných papírů jiných než účasti zůstává jejich podíl na celkových finančních aktivech nízký (2,2 %).

Dynamiku závazků určoval vývoj půjček (mezičtvrtletně 1,7 %). Stejně jako v minulém čtvrtletí vývoj celkových půjček určovaly půjčky poskytnuté subsektorem Ostatní měnové finanční instituce, jejichž tempo růstu dosáhlo mezičtvrtletně 1,9 %. Objem půjček poskytnutých subsektorem Ostatní finanční zprostředkovatelé se dále snížil o 0,9 %.
 

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Nerezidenti

Čistá věřitelská pozice sektoru nerezidentů po přechodném posílení v minulém čtvrtletí opět oslabila. Hodnoty finančních aktiv a závazků se mezičtvrtletně zvýšily o 0,8 %, resp. 3,6 %. Vyšší přírůstek závazků ve srovnání s finančními aktivy se projevil v poměrně razantním snížení hodnoty čistých finančních aktiv v rozsahu 59,7 mld. Kč, což představovalo mezičtvrtletní pokles o 3,8 %. Vývoj čistých finančních aktiv poznamenalo především záporné saldo finančních transakcí, naopak pozitivní vliv měly kurzové a ostatní cenové vlivy. Celková struktura finančních aktiv a závazků se významně nezměnila.

Na straně aktiv zaznamenaly mezičtvrtletní růst všechny finanční instrumenty kromě vkladů. Růst hodnoty cenných papírů jiných než účasti (2,9 %) byl tažen investicemi do podnikových emisí. V podstatně menší míře se zahraniční investoři zaměřovali na nákupy bankovních a vládních dluhopisů. Druhou objemově významnou položku představovaly účasti, jejichž růst byl ovlivněn především zvýšením hodnoty nekotovaných akcií (3,5 %) v důsledku jejich přecenění. Obchodní banky snížily ve sledovaném čtvrtletí stav přijatých převoditelných a ostatních depozit ze zahraničí o 0,7 %, resp. 7,1 %, což představovalo celkový pokles vkladů o 21,9 mld. Kč.

K růstu závazků nejvíce přispělo zvýšení hodnoty ostatních závazků a účastí, jejichž hodnota mezičtvrtletně vzrostla o 29,6 %, resp. 5,5 %. Růst závazků byl dále podporován nárůstem půjček a vkladů.

Graf 9 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)