ČNB > Statistika > Statistika finančních účtů > Komentář ke statistice finančních účtů

Komentář ke statistice finančních účtů

za 3. čtvrtletí 2018

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice vzrostla ve 3. čtvrtletí o 1,0 %, což signalizuje mezičtvrtletní zpomalení tempa růstu. Přírůstek v meziročním vyjádření se pohyboval zhruba na úrovni minulého čtvrtletí (3,7 %). Pozitivní skutečností je, že přírůstek finančních aktiv byl způsoben transakcemi, jejichž objem dosáhl 374,9 mld. Kč a byl tak o více než dvě třetiny vyšší ve srovnání s minulým čtvrtletím. Netransakční změny v podobě přecenění a ostatních změn v objemu aktiv vedly k poklesu hodnoty finančních aktiv o 25,2 mld. Kč. Růst finančních aktiv byl ovlivněn sektorem finančních institucí konkrétně subsektorem obchodních bank. Následoval sektor nefinančních podniků a s jistým odstupem sektor domácností. Po třech čtvrtletích dynamického růstu zaznamenal pokles hodnoty finančních aktiv sektor vládních institucí a v menší míře sektor nerezidentů. Finanční vývoj z pohledu závazků byl obdobný. Dominoval sektor finančních institucí se 74 % podílem na celkovém přírůstku. Druhý objemově nejvyšší přírůstek vykázal sektor nefinančních podniků. Marginální zůstává příspěvek domácností. Pokles závazků sektoru vládních institucí dosáhl mezičtvrtletně druhé nejvyšší hodnoty od začátku sestavování čtvrtletních finančních účtů, tj. od roku 2004. Mírný pokles závazků vykázal sektor nerezidentů.

Podíly dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích nezaznamenaly podstatnější změny, mezičtvrtletní výkyvy se pohybovaly v řádu do 0,3 p.b. Relativně vysoký mezičtvrtletní růst půjček (2,5 %) vedl k zvýšení jejich podílu na úkor dluhových cenných papírů, jejichž podíl postupně klesá na úroveň obvyklou před zahájením devizových intervencí. Za zmínku stojí svým rozsahem významné přesuny mezi převoditelnými a ostatními vklady. Podíl celkové hodnoty vkladů nicméně zůstává na úrovni minulého čtvrtletí. Také z hlediska sektorové struktury zůstává finanční rozvaha prakticky stabilizovaná. Na obou jejích stranách se mírně snížil podíl vládních institucí a nerezidentů ve prospěch nefinančních podniků na finančních aktivech resp. finančních institucí na závazcích.

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektoru

Všechny ekonomické sektory zaznamenaly zlepšení své finanční pozice mimo sektor finančních institucí, který naopak již druhé čtvrtletí v řadě výrazně navýšil svá záporná čistá finanční aktiva. Nejvyšší mezičtvrtletní růst čistých finančních aktiv zaznamenal sektor domácností. Snížení záporných čistých finančních aktiv vykázaly opět vládní instituce, i když v podstatně menší míře než v minulém čtvrtletí. Čistou věřitelskou pozici mírně posílili také nerezidenti. Největším čistým dlužníkem zůstává sektor nefinančních podniků, jehož hodnota záporných čistých finančních aktiv se mezičtvrtletně prakticky nezměnila.

Nefinanční podniky

Finanční aktiva vzrostla mezičtvrtletně o 2,3 %. K nárůstu jejich hodnoty přispěly z více než dvou třetin nekótované akcie, především v důsledku přecenění. Příspěvky ostatních finančních instrumentů, zvláště krátkodobých půjček a ostatních pohledávek byly méně významné a dominovaly v nich transakce, zatímco vliv přecenění byl záporný. Tempo růstu závazků prakticky odpovídalo minulému čtvrtletí (1,3 %). Dominujícím faktorem růstu byly transakce, vliv přecenění byl nevýznamný. Na růstu závazků se podílely především půjčky, v menší míře účasti a ostatní závazky. Nárůst čistých výpůjček byl vyrovnán kladným vlivem přecenění, což se odrazilo ve stagnaci hodnoty záporných čistých finančních aktiv.

Poměr záporných čistých finančních aktiv na celkových pasivech sektoru zůstává v posledních letech poměrně stálý (cca 42 %). Stabilní zůstává struktura splatnosti dluhových závazků, krátkodobé splatnosti se podílejí na celkových dluhových závazcích jednou třetinou, u dominujících stran věřitelů je však podíl rozdílný (obchodní banky 24 %, nerezidenti 38 %).

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků

Finanční instituce

Mezičtvrtletní tempa růstu finančních aktiv od počátku roku 2018 postupně klesala na aktuálních 1,3 %. Změny dílčích finančních instrumentů byly málo významné s výjimkou výrazného růstu dlouhodobých půjček (4,4 %). V rámci vkladů představoval nárůst ostatních vkladů z větší části záměnu za pokles převoditelných vkladů. Rozhodující vliv měly transakce, hodnota přecenění byla výrazně záporná. I na straně závazků (1,9 %) byly dominujícím faktorem transakce. O nárůst se zasloužily zvláště ostatní vklady a nekotované akcie. Především vlivem přecenění se prohloubila záporná hodnota čistých finančních aktiv. 

Pokles finančních aktiv vlivem poklesu vkladů, při stabilitě závazků vedl k růstu záporných čistých aktiv u subsektoru Centrální banka. V subsektoru Instituce přijímající vklady kromě centrální banky se finanční pozice zlepšila v důsledku vyššího nárůstu hodnoty finančních aktiv (vklady a půjčky) než závazků (vklady). Obdobný vývoj zaznamenaly i subsektory Ostatní finanční zprostředkovatelé, Penzijní fondy a Fondy kolektivního investování. K opačnému vývoji došlo v subsektoru Kaptivní finanční instituce. Nárůst hodnoty dluhových cenných papírů na finančních aktivech byl více než kompenzován růstem hodnoty půjček a nekotovaných akcií na závazcích, což vedlo k prohloubení záporné finanční pozice u pojišťovacích společností.

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce

Vládní instituce

Rychlejší mezičtvrtletní pokles hodnoty závazků (-3,0 %) než finančních aktiv (-2,4 %) vedl ke  zlepšení stávající pasivní finanční pozice o 4,4 %. Na uvedeném zlepšení se podílely všechny 3 subsektory, především pak subsektor Ústřední vládní instituce. Vývoj čisté finanční pozice byl z více než poloviny ovlivněn netransakčními vlivy.

Strana finančních aktiv byla ovlivněna kombinací protisměrných pohybů hodnot dílčích finančních instrumentů. Pokles vkladů a půjček měl takřka neutrální vliv na výši čistých finančních aktiv. Takřka celý pokles vkladů byl použit na splacení krátkodobých cenných papírů na straně závazků. Obdobně snížení krátkodobých půjček bylo hlavně výsledkem operací státní pokladny uvnitř sektoru a projevilo se tak ve snížení půjček i na straně závazků. Významný vliv měl však pokles hodnoty nekotovaných akcií a v menší míře i dluhových cenných papírů, doprovázený značným zvýšením ostatních pohledávek a to jak daňových, tak i pohledávek za EU. Na straně závazků poklesla hodnota všech nástrojů, kromě výše uvedených skutečností dále v důsledku přecenění dlouhodobých cenných papírů.

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí

Domácnosti

Hodnota čistých finančních aktiv se mezičtvrtletně zvýšila o 1,2, % při růstu jak finančních aktiv, tak závazků (1,3 % resp. 1,6 %). Vývoj obou stran finanční rozvahy ovlivnily zejména realizované transakce. Struktura dílčích finančních instrumentů se prakticky nezměnila.

K růstu finančních aktiv přispělo především navýšení vkladů (1,2 %), v jejichž rámci pokračoval růst likvidních úložek v podobě převoditelných vkladů. Vlivem přecenění významně vzrostla hodnota ostatních účastí. Nárůst hodnoty vykázaly také účasti v investičních fondech, investice přitom směřovaly hlavně do domácích fondů. Silný zůstává i přírůstek rezerv v rámci a penzijních programů. Růst finančních aktiv částečně tlumil pokles hodnoty dluhových cenných papírů zejména v důsledku úbytku zahraničních dluhových cenných papírů v držbě domácností. Stranu závazků ovlivnil růst půjček (1,8 %), jejichž dynamiku dlouhodobě určují půjčky poskytnuté subsektorem Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (2,0 %). Z hlediska časové struktury pokračoval růst dlouhodobých půjček, jejichž podíl na celkových půjčkách vzrostl na 97 %.

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností

Nerezidenti

Hodnoty finančních aktiv a závazků se mezičtvrtletně mírně snížily (-0,1 % resp. -0,2 %), což se odrazilo ve slabém růstu čistých finančních aktiv. Obě strany finanční rozvahy ovlivnilo působení kursových a ostatních cenových vlivů, v menší míře také ostatních změn v objemu aktiv.

Stranu finančních aktiv ovlivnil především pokles hodnoty dluhových cenných papírů (-3,6 %) v souvislosti s výrazným snížením držby vládních dluhopisů (-10,4 %). Vlivem netransakčních změn (stažení subjektu z obchodování na BCPP) došlo k výraznému poklesu hodnoty kotovaných akcií. Tento vývoj významně tlumil nárůst hodnoty vkladů (3,6 %), v důsledku výrazného navýšení přijatých ostatních vkladů ze zahraničí obchodními bankami (7,3 %). Značný nárůst, takřka výlučně vlivem přecenění, zaznamenaly také nekotované akci a ostatní účasti. Stranu závazků ovlivnil zejména pokles hodnoty vkladů, díky snížení převoditelných vkladů uložených ČNB v zahraničí (-18,5 %). Objemově nižší pokles hodnoty vykázaly také ostatní závazky, akcie a ostatní účasti a dluhové cenné papíry. Pokles závazků korigoval nárůst půjček (6,8 %), díky navýšení poskytnutých krátkodobých půjček tuzemskými nefinančními podniky. Mezičtvrtletní nárůst, i když v menším rozsahu zaznamenaly také investice do investičních fondů.

Struktura finančních aktiv a závazků se zásadně nezměnila. Na straně finančních aktiv se zvýšil podíl vkladů na úkor dluhových cenných papírů. Na straně závazků se posílení půjček promítlo do snížení podílu vkladů.

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů