ČNB > Statistika > Statistika finančních účtů > Komentář ke statistice finančních účtů

Komentář ke statistice finančních účtů

Celková situace

Hodnota finančních aktiv v české ekonomice vzrostla v 1. čtvrtletí o 1,0 %, což představuje proti mírnému poklesu zaznamenanému v minulém čtvrtletí, významnou změnu. Relativně nízký přírůstek finančních aktiv v meziročním vyjádření (2,0 %) je nutné posuzovat v kontextu atypicky vysoké srovnávací základny, jejíž úroveň byla ovlivněna mimořádným přílivem zahraničního kapitálu a následnou reakcí Centrální banky v podobě rozsáhlých devizových intervencí vrcholících v březnu 2017. V souhrnu finanční růst ovlivnily realizované transakce v rozsahu 420,6 mld. Kč. Netransakční změny v podobě přecenění a ostatních změn v objemu aktiv způsobily pokles hodnoty finančních aktiv o 81,6 mld. Kč. Na růstu finančních aktiv se s výjimkou nefinančních podniků podílely v různé míře všechny ekonomické sektory. Klíčové postavení měl sektor finančních institucí, konkrétně pak obchodní banky s takřka 70 % podílem na celkovém přírůstku. S jistým odstupem následoval sektor domácností a vládních institucí. Mezičtvrtletní pokles finančních aktiv sektoru nefinančních podniků dosáhl nejvyšší hodnoty od začátku sestavování čtvrtletních finančních účtů tj. od roku 2004. Také straně závazků dominoval sektor finančních institucí s 84 % podílem obchodních bank na celkovém přírůstku. V podstatně menší míře k růstu závazků přispěl sektor vládních institucí a domácností. Naopak i z dlouhodobého hlediska nebývalý pokles závazků vykázal sektor nefinančních podniků. Jako víceméně marginální se aktuálně jevil příspěvek nerezidentů na obou stranách finanční rozvahy.

Podíly dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích nezaznamenaly zásadní změny. Relativně vysoký mezičtvrtletní růst vkladů (3,8 %), soustředěný výhradně do ostatních vkladů, vedl k zvýšení jejich podílu o 0,8 p. b. na úkor ostatních pohledávek/závazků a znovu i dluhových cenných papírů, jejichž podíl postupně klesá na úroveň obvyklou před zahájením devizových intervencí. Z hlediska sektorové struktury se snížil podíl nefinančních podniků  na obou stranách finanční rozvahy (o -1,0 p. b. resp. - 0,6 p. b.) především ve prospěch finančních institucí.

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektoru

Všechny ekonomické sektory zaznamenaly zlepšení své finanční pozice mimo sektor nefinančních podniků, který naopak výrazně navýšil svá záporná čistá finanční aktiva. Pokračoval růst čistých finančních aktiv sektorů nerezidentů a domácností, v jejichž případě se jednalo ze střednědobého hlediska o jeden z nejvyšších mezičtvrtletních přírůstků. Snížení záporných čistých finančních aktiv vykázaly opět vládní instituce. Po třech čtvrtletích růstu záporných čistých finančních aktiv, finanční pozici významně zlepšil sektor finančních institucí, který nicméně nadále zůstává v pozici čistého dlužníka.

Nefinanční podniky

Vlivem transakčních změn mezičtvrtletně významně poklesla hodnota finančních aktiv (-4,2 %). Největší podíl na tomto poklesu mělo snížení hodnoty ostatních pohledávek (-6,5 %) vlivem revize časové řady ročních finančních účtů. V podstatně menší míře zaznamenaly pokles hodnoty také půjčky, ostatní účasti a převoditelné vklady (sezónní vliv). Oproti tomu mírně vzrostla hodnota ostatních vkladů a finančních derivátů. Hodnota závazků poklesla o 0,8 %, díky snížení hodnoty ostatních závazků (-4,4 %). Objemově podstatně nižší pokles zaznamenaly také nekotované akcie (přecenění). Naopak vzrostla hodnota půjček a ostatních účastí.

Struktura finančních aktiv i závazků se mírně změnila ve prospěch vkladů na finančních aktivech a účastí na závazcích, v obou případech na vrub ostatních pohledávek resp. závazků. Podíl dluhových závazků na celkových závazcích se mírně zvýšil a přesáhl 25 %.

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků

Finanční instituce

Hodnota finančních aktiv sektoru mezičtvrtletně vzrostla o 3,6 %. Rozhodující roli sehrál výrazný transakční nárůst ostatních vkladů (15,6 %). Významně vzrostly také půjčky zvláště dlouhodobé. Změny ostatních finančních instrumentů byly méně podstatné. Závazky vzrostly o 3,0 %, opět především v důsledku nárůstu ostatních vkladů (10,3 %). Dále se zvýšila hodnota akcií a ostatních účastí a půjček. Naopak poklesla hodnota ostatních závazků a dluhových cenných papírů. Hodnota záporných čistých finančních aktiv se snížila.

V subsektoru Centrální banka pokles hodnoty finančních aktiv odrážel pokračující snižování hodnoty dluhových cenných papírů, což při téměř nezměněné hodnotě závazků znamenalo další  zhoršení čisté finanční pozice. V subsektoru Instituce přijímající vklady kromě centrální banky objemově mírně vyšší růst závazků než finančních aktiv vedl k poklesu čistých finančních aktiv. Naopak v subsektoru Ostatní finanční zprostředkovatelé rychlejší růst finančních aktiv vedl k zlepšení čisté finanční pozice. Mimořádný nárůst čistých finančních aktiv vykázal díky navýšení finančních aktiv subsektor Kaptivní finanční instituce. Ve zbývajících subsektorech (Pojišťovací společnosti, Penzijní fondy, Fondy kolektivního investování) pokles hodnoty finančních aktiv spolu s růstem závazků (především půjček) vedl ke zhoršení finanční pozice.

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce

Vládní instituce

Hodnota finančních aktiv a závazků vzrostla mezičtvrtletně o 4,2 % resp. 1,9 %, což se projevilo zlepšením čisté finanční pozice, které však bylo z takřka 80 procent ovlivněno netransakčními vlivy. K pozitivnímu vývoji přitom přispěly všechny tři subsektory.  

Hodnotu finančních aktiv zásadně ovlivnil transakční růst vkladů (22,2 %) v důsledku úložek mimořádných příjmů za prodané emitované dluhopisy. Růst hodnoty, i když v podstatně menší míře, zaznamenaly také ostatní účasti. V tomto případě byl nárůst částečně ovlivněn metodickou změnou jejich propočtu (přechod na vlastní kapitál v účetní hodnotě). Ostatní finanční instrumenty zaznamenaly mezičtvrtletní pokles hodnoty. Nárůst závazků měl hlavní příčinu ve zvýšené emisi dluhových cenných papírů v důsledku využití výhodných podmínek na finančním trhu. Hodnota emitovaných krátkodobých dluhových cenných papírů dosáhla 134,7 mld. Kč. Protisměrně působilo splácení dlouhodobých dluhových cenných papírů, dále také pokles hodnoty ostatních závazků a půjček.

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí

Domácnosti

Hodnota čistých finančních aktiv se mezičtvrtletně zvýšila o 1,5 %. Konečnou podobu finanční rozvahy ovlivnilo snížení tempa růstu závazků (ze 1,6 % na 1,1 %), při jen mírném zvýšení tempa růstu finančních aktiv. Vývoj finančních aktiv i závazků ovlivnily zejména realizované transakce. Struktura dílčích finančních instrumentů se prakticky nezměnila.

K růstu finančních aktiv (1,4 %) podstatně přispělo navýšení vkladů (2,2 %), které bylo ve srovnání s minulým čtvrtletím více než dvojnásobné. Vedle pokračujícího růstu úložek s vyšší likvidností v podobě převoditelných vkladů, domácnosti obnovily, i když v  menším rozsahu, také investice do ostatních vkladů. Nárůst hodnoty vykázaly dále účasti v investičních fondech a to jak domácích, tak zahraničních. Převážně vlivem netransakčních změn se zvýšila také hodnota ostatních účastí. Růst finančních aktiv částečně tlumil pokles hodnoty dluhových cenných papírů v důsledku úbytku dlouhodobých bankovních dluhopisů v držbě domácností. Stranu závazků dlouhodobě ovlivňuje vývoj půjček, jejichž mezičtvrtletní růst mírně zpomalil (ze 1,9 % na 1,3 %). Klíčovým subjektem zde zůstává subsektor Instituce přijímající vklady kromě centrální banky, jehož podíl na celkově poskytnutých půjčkách dosahuje takřka 96 %.

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností

Nerezidenti

Mezičtvrtletní mírné zvýšení hodnoty finančních aktiv (0,2 %), doprovázené poklesem závazků (-0,4 %) se projevilo dalším navýšením čistých finančních aktiv, i když v podstatně menším rozsahu než v minulém čtvrtletí. Hodnotu čistých finančních aktiv pozitivně ovlivnilo zejména přecenění a ostatní změny v objemu aktiv, v menší míře i kladné saldo finančních transakcí.

Na straně finančních aktiv zaznamenaly, především díky netransakčním změnám, nejvyšší nárůst hodnoty akcie a ostatní účasti (2,3 %). Zatímco celkové tempo růstu dluhových cenných papírů odpovídalo úrovni minulého čtvrtletí (2,4 %), výrazně se změnila poptávka zahraničních investorů. Jejich zájem se aktuálně soustředil výlučně na nákupy krátkodobých vládních dluhopisů, které tak dosáhly historicky nejvyšších hodnot. Růst hodnoty, i když v menším rozsahu zaznamenaly také půjčky. Naopak pokles hodnoty vkladů (-6,5 %), díky mimořádnému snížení přijatých ostatních vkladů ze zahraničí ČNB, růst finančních aktiv významně korigoval. Stejně jako v minulém čtvrtletí stranu závazků ovlivnil pokles hodnoty zahraničních dluhových cenných papírů v držbě ČNB (-5,7 %). Oproti tomu opět vzrostla hodnota vkladů, vlivem navýšení ostatních vkladů uložených ČNB v zahraničí. Růst hodnoty zaznamenaly dále ostatní závazky a nekotované akcie.

Změny v hodnotách finančních instrumentů se promítly také do struktury finanční rozvahy. Na finančních aktivech se zvýšil podíl akcií a ostatních účastí na úkor vkladů. Na straně závazků pokračoval pokles podílu dluhových cenných papírů (-1,5 p. b.) zejména ve prospěch vkladů, které se tak staly objemově největší položkou.

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů