ČNB > Statistika > Statistika finančních účtů > Komentář ke statistice finančních účtů

Komentář ke statistice finančních účtů

za 2. čtvrtletí 2018

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice mezičtvrtletně vzrostla o 1,4 %, což představuje další mírné zvýšení tempa růstu. Charakter tohoto růstu se však částečně změnil. Zatímco v 1. čtvrtletí byl finanční růst tažen výlučně transakcemi, aktuálně k růstu významnou měrou přispělo také přecenění finančních aktiv v rozsahu 283,8 mld. Kč. Objem realizovaných transakcí dosáhl 222,7 mld. Kč a byl o takřka polovinu nižší ve srovnání s minulým čtvrtletím. Také přírůstek finančních aktiv v meziročním vyjádření (3,2 %) naznačuje zvýšení tempa růstu. Střednědobě však zůstává jeho hodnota relativně nízká, což je nutné posuzovat v kontextu vysoké srovnávací základny, ovlivněné mimořádným přílivem zahraničního kapitálu v souvislosti s ukončením devizových intervencí v dubnu 2017. Na růstu finančních aktiv se s výjimkou nefinančních podniků podílely v různé míře všechny ekonomické sektory. Klíčové postavení měl sektor finančních institucí, jehož dynamiku určoval vývoj v subsektoru Centrální banka. Druhý objemově nejvyšší přírůstek vykázal sektor nerezidentů. S jistým odstupem následovaly sektory vládních institucí a domácností. Hodnota finančních aktiv nefinančních podniků se, po mimořádném poklesu v minulém čtvrtletí, prakticky nezměnila. Na růstu závazků se téměř stejnou měrou podílely sektory nerezidentů a nefinančních podniků. Následoval sektor finančních institucí. Víceméně marginální zůstává příspěvek domácností. Mírný pokles závazků naopak vykázal sektor vládních institucí.

Změny v podílech dílčích finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích se pohybovaly v řádu do 0,3 p. b. Mírně poklesl podíl vkladů, který přesto zůstává z dlouhodobého hlediska vysoký, konkrétně dosáhl druhé nejvyšší hodnoty zaznamenané od začátku sestavování čtvrtletních finančních účtů tj. od roku 2004. Z hlediska sektorové struktury nedošlo ve finanční rozvaze k podstatnějším změnám. Na straně finančních aktiv mírně pokles podíl nefinančních podniků ve prospěch vládních institucí. Na straně závazků se snížil podíl finančních institucí ve prospěch nerezidentů.

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektoru

Zlepšení finanční pozice opět vykázaly vládní instituce, aktuální pokles záporných čistých finančních aktiv byl přitom podstatně vyšší než v minulém čtvrtletí. Také sektor finančních institucí významně zlepšil svoji finanční pozici. Čistou věřitelskou pozici dále posílily domácnosti. Naopak sektor nefinančních podniků, znovu navýšil svá záporná čistá finanční aktiva. Přestože míra tohoto růstu byla nižší než v minulém čtvrtletí, z dlouhodobého hlediska se jedná o jeden z nejvyšších mezičtvrtletních přírůstků. Po čtyřech čtvrtletích poměrně razantního růstu čistých finančních aktiv částečně zredukoval svoji čistou věřitelskou pozici sektor nerezidentů.

Nefinanční podniky

Finanční aktiva stagnovala na úrovni předchozího čtvrtletí (-0,2 %). Pokles hodnoty vlivem transakcí byl částečně vyrovnán kladným vlivem přecenění. Nejvyšší nárůst hodnoty zaznamenaly dlouhodobé půjčky, v menší míře také dluhové cenné papíry a kotované akcie.  Oproti tomu objemově nejvyšší pokles hodnoty zaznamenaly krátkodobé půjčky, dále vklady, ostatní pohledávky a finanční deriváty. Závazky vzrostly o 1,5 %, ze dvou třetin v důsledku transakcí. Tento vývoj byl výsledkem růstu více finančních instrumentů, zejména ostatních účastí, ostatních závazků a dlouhodobých půjček. Čistá finanční pozice sektoru se opět zhoršila.  

Struktura finančních aktiv i závazků se nezměnila. Podíl dluhových závazků na celkových závazcích se slabě zvýšil a zůstává na zhruba čtvrtinové úrovni, podíl účastí představuje zhruba polovinu. Stabilní zůstává i sektorové rozložení dluhových závazků, na straně věřitelů dominují banky a nerezidenti.

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků

Finanční instituce

Růst finančních aktiv se mezičtvrtletně zpomalil na 1,5 %. Rozhodující podíl na jejich růstu mělo přecenění, zvláště kurzové. Pokles vkladů (-2,3 %) byl kompenzován zejména růstem hodnoty dlouhodobých dluhových cenných papírů a ostatních pohledávek. Obdobně zpomalil i nárůst závazků (1,0 %). Z málo výrazného růstu dílčích instrumentů vynikl růst vkladů. Na růstu závazků se podílely rovnoměrně transakce i přecenění.

Výrazné snížení záporných čistých finančních aktiv vykázal subsektor Centrální banka, kde nárůst finančních aktiv díky růstu hodnoty dlouhodobých dluhových cenných papírů byl doprovázen zanedbatelným růstem závazků. Prakticky se nezměnila finanční pozice subsektoru Instituce přijímající vklady kromě centrální banky v důsledku jen mírných změn na finančních aktivech a závazcích. V subsektorech Ostatní finanční zprostředkovatelé,   Kaptivní finanční instituce a Penzijní fondy se čistá finanční pozice zhoršila, při vyšším růstu závazků před finančními aktivy. Výraznější pokles finančních aktiv s návazným zhoršením čisté finanční pozice vykázal subsektor Pojišťovací společnosti. Fondy kolektivního investování sice navýšily svá finanční aktiva, vysoký růst závazků však znamenal zhoršení čisté finanční pozice.

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce

Vládní instituce

Významný mezičtvrtletní nárůst finančních aktiv (5,9 %), doprovázený mírným poklesem závazků (-0,3 %) se projevil podstatným zlepšením pasivní čisté finanční pozice, které takřka výlučně ovlivnily realizované transakce. K pozitivnímu vývoji přispěly všechny tři subsektory, dominantním způsobem pak Ústřední vládní instituce.

Na straně finančních aktiv zaznamenaly nárůst hodnoty všechny finanční instrumenty. Mezičtvrtletní zvýšení půjček (14,2 %) souviselo s navýšením půjček poskytnutých uvnitř sektoru v důsledku operací státní pokladny. Dále vzrostla hodnota ostatních pohledávek především vlivem daňových pohledávek, v menší míře také pohledávek za EU. Zatímco nárůst vkladů odpovídal obvyklému sezonnímu vývoji, navýšení ostatních účastí souviselo s metodickou změnou jejich propočtu. Stranu závazků ovlivnily poměrně silné protisměrné pohyby ve vývoji hlavních finančních instrumentů. Splátka podstatné části krátkodobých dluhových cenných papírů (-59 %) vedla ke snížení celkové hodnoty dluhových cenných papírů o 4,8 %. Oproti tomu potřeba refinancování splátky eurobondů v červnu t.r. vedla k čerpání krátkodobé půjčky ze zahraničí, která výrazně navýšila hodnotu půjček (26,4 %).

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí

Domácnosti

Tempo růstu závazků se mezičtvrtletně zrychlilo z 1,1 % na 1,9 %, což při zachování stávající dynamiky růstu finančních aktiv (1,4 %) vedlo k mírnému zpomalení růstu čistých finančních aktiv. Změny ve finanční rozvaze byly opět ovlivněny převážně uskutečněnými transakcemi.

Na celkovém růstu finančních aktiv se z více než dvou třetin podílel nárůst hodnoty vkladů (2,3 %), který byl nejvyšší za posledních 6 čtvrtletí. Investice přitom směřovaly výlučně do převoditelných vkladů (3,1 %). Částečně vlivem přecenění mírně vzrostla hodnota akcií a ostatních účastí. Růst finančních aktiv byl dále podporován přírůstkem rezerv v rámci penzijních programů. Naopak úbytek státních spořících dluhopisů v držbě domácností vedl k poklesu hodnoty dluhových cenných papírů. Nově pozorovanou skutečností je záporný příspěvek účastí v investičních fondech, odrážející odliv peněz ze zahraničních fondů. Stranu závazků určoval vývoj půjček (2,1 %). Dominantním subjektem z hlediska poskytování půjček zůstává subsektor Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (2,1 %). Po přechodném poklesu v minulém čtvrtletí, mírně vzrostla i hodnota půjček poskytnutých subsektorem Ostatní finanční zprostředkovatelé.

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností

Nerezidenti

Objemově vyšší přírůstek závazků ve srovnání s finančními aktivy (mezičtvrtletně 2,8 % resp. 1,6 %) se projevil ve zhoršení čisté finanční pozice. Hodnotu čistých finančních aktiv (-3,2 %) negativně ovlivnilo působení kursových a ostatních cenových vlivů, které jen částečně korigovalo kladné saldo finančních transakcí.

Na straně finančních aktiv zaznamenaly nejvyšší nárůst vklady (6,2 %) v důsledku výrazného navýšení přijatých ostatních vkladů ze zahraničí obchodními bankami (8,1 %). Mimořádný nárůst půjček (6,2 %) souvisel s  krátkodobou půjčkou poskytnutou vládnímu sektoru v rozsahu 51 mld. Kč. Růst hodnoty, i když v menším rozsahu zaznamenaly dále ostatní účasti. Celkový růst finančních aktiv významně tlumil pokles hodnoty krátkodobých dluhových cenných papírů (-20,6 %), v důsledku splacení velké části krátkodobých vládních dluhopisů státem. Stranu závazků ovlivnil zejména růst hodnoty zahraničních dluhových cenných papírů v držbě ČNB (10,0 %). Objemově nižší růst vykázaly dále akcie a s odstupem také ostatní závazky. Oproti tomu jak pokles vkladů, díky snížení převoditelných vkladů uložených ČNB v zahraničí, tak pokles krátkodobých půjček poskytnutých tuzemskými nefinančními podniky růst závazků částečně korigovaly. 

Změny v hodnotách finančních instrumentů se promítly i do struktury finanční rozvahy. Na finančních aktivech se snížil podíl dluhových cenných papírů (-1,3 p. b.)ve prospěch vkladů a půjček. Na závazcích naopak posílení podílu dluhových cenných papírů (1,4 p. b.) proběhlo na úkor vkladů, v menší míře také půjček.

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů