ČNB > Statistika > Statistika finančních účtů > Komentář ke statistice finančních účtů

Komentář ke statistice finančních účtů

Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice poklesla ve 4. čtvrtletí o -0,3 %, což představuje výraznou změnu ve srovnání s předcházejícími 7 čtvrtletími nepřetržitého růstu. Přírůstek finančních aktiv v meziročním vyjádření (13,6 %) naznačuje sice snížení tempa růstu, dlouhodobě však zůstává jeho hodnota relativně vysoká. Realizované transakce snížily hodnotu finančních aktiv mezičtvrtletně o -77,8 mld. Kč. Kursové a jiné cenové faktory vedly k úbytku jejich hodnoty o dalších -30,0 mld. Kč. Na poklesu finančních aktiv se podílel zejména sektor finančních institucí, kde dominovaly obchodní banky s více než tříčtvrtinovým podílem na celkovém poklesu. S jistým odstupem následoval sektor nerezidentů. Ostatní sektory zaznamenaly růst finančních aktiv, jednalo se hlavně o sektory nefinančních podniků a vládních institucí. Finanční vývoj z pohledu závazků byl obdobný, i zde nejvyšší pokles vykázal sektor finančních institucí resp. obchodní banky. Objemově nižší pokles připadl na sektor nerezidentů. Oproti tomu výrazný růst závazků vykázal sektor nefinančních podniků, v menší míře i vládních institucí. Prakticky marginální byl příspěvek domácností na obou stranách finanční rozvahy.

Hodnoty podílů finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích nezaznamenaly podstatnější změny s výjimkou dalšího snížení podílu dluhových cenných papírů.1 Relativně vysoký mezičtvrtletní pokles tempa růstu dluhových cenných papírů (-5,6 %), vedl k poklesu jejich podílu o -0,8 p. b. Za zmínku stojí svým rozsahem významné přesuny v rámci vkladů, kde jak oslabení ostatních vkladů, tak nárůst převoditelných vkladů vybočují z úrovně sledovaných mezičtvrtletních změn. Podíl celkové hodnoty vkladů nicméně zůstává stabilizován na úrovni minulého čtvrtletí. Z hlediska sektorové struktury se snížil podíl finančních institucí na obou stranách finanční rozvahy (o -0,8 p. b. resp. -0,6 p. b.) zejména ve prospěch sektoru nefinančních podniků a vládních institucí.

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektorů
(v mld. Kč)

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektoru

Nejvyšší mezičtvrtletní růst čistých finančních aktiv vykázal opět sektor nerezidentů, i když míra tohoto růstu byla výrazně nižší než v minulém čtvrtletí. Čistou věřitelskou pozici opět posílily také domácnosti. Zlepšení záporné finanční pozice vykázaly již deváté čtvrtletí v řadě vládní instituce. Naopak podstatné zhoršení finanční pozice znovu zaznamenal sektor finančních institucí. Největším čistým dlužníkem zůstává sektor nefinančních podniků, který mírně navýšil svá záporná čistá finanční aktiva.

Nefinanční podniky

Mezičtvrtletní růst finančních aktiv (1,8 %) byl nejvyšší za rok 2017. Změny hodnot jednotlivých finančních instrumentů byly rozdílné. K nárůstu finančních aktiv přitom přispěly v rozhodující míře půjčky (především krátkodobé) a vklady. Nárůst finančních aktiv byl výlučnou záležitostí transakcí, vliv přecenění (tržní, především nekotované akcie a ostatní účasti, a v menší míře i kurzové vlivy) byl záporný. O růst závazků (1,1 %) se podělily prakticky všechny finanční instrumenty (zejména kotované akcie, ostatní závazky, dlouhodobé dluhopisy a půjčky). Také nárůst závazků byl důsledkem především transakcí (zhruba ze tří čtvrtin), přecenění ovlivnilo zvláště vývoj hodnoty kotovaných akcií. Finanční pozice sektoru se oproti minulému čtvrtletí významně nezměnila.

Struktura finančních aktiv i závazků zůstává stabilní, stejně jako sektorové rozložení dluhových závazků (dominují obchodní banky a nerezidenti). Rovněž podíl dluhových závazků (dluhové cenné papíry a půjčky) na celkových závazcích zůstává stabilní.

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků

Finanční instituce

Hodnota finančních aktiv mezičtvrtletně značně poklesla (-2,6 %). Důvodem byl zejména pokles hodnoty dluhových cenných papírů, v menší míře i krátkodobých půjček. Patrný byl významný přesun prostředků z ostatních do převoditelných vkladů. Změny ostatních finančních instrumentů nebyly významné. Tato změna byla výhradním výsledkem transakcí, vliv přecenění byl malý, s výjimkou finančních derivátů. Závazky poklesly (-1,8 %) především v důsledku masivního snížení ostatních vkladů (z titulu transakcí). Čistá finanční aktiva výrazně poklesla.

V subsektoru Centrální banka došlo k dalšímu zhoršení čisté finanční pozice, v důsledku významného poklesu finančních aktiv (výrazný pokles hodnoty dluhových cenných papírů, který byl jen částečně kompenzován růstem vkladů) při praktické stagnaci závazků. V subsektoru Instituce přijímající vklady kromě centrální banky vedl rychlejší pokles vkladů na závazcích ve srovnání s finančními aktivy k dílčímu zlepšení čisté finanční pozice. Podobný výsledek vykázaly i subsektory Ostatní finanční zprostředkovatelé, Pojišťovací společnosti a Penzijní fondy (pokles závazků, zejména krátkodobých půjček, při slabším poklesu nebo růstu finančních aktiv). Mírný růst finančních aktiv i závazků vedl rovněž k slabému zlepšení čisté finanční pozice subsektoru Fondy kolektivního investování. Za zhoršením finanční pozice subsektoru Kaptivní finanční instituce stál především nárůst půjček na závazcích.

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce

Vládní instituce

Hodnota finančních aktiv a závazků vzrostla mezičtvrtletně o 5,4 % resp. 3,0 %, což se projevilo dalším zlepšením čisté finanční pozice (3,3 %). Toto zlepšení bylo ovlivněno zhruba ze tří čtvrtin přeceněním a ostatními změnami. O zlepšení finanční pozice se zasloužil výlučně subsektor Ústřední vládní instituce. U zbývajících subsektorů se čistá finanční pozice zhoršila, což je však ke konci roku běžná skutečnost.

Na růst hodnoty finančních aktiv měl největší vliv nárůst půjček (16,8 %), jednalo se přitom o půjčky poskytnuté uvnitř sektoru v důsledku operací státní pokladny. Dále vzrostla hodnota vkladů a ostatních pohledávek, zde zejména vlivem daňových pohledávek a pohledávek za EU. Z důvodů přecenění se zvýšila také hodnota kótovaných akcií. Růst hodnoty závazků byl z takřka 74 procent způsoben nárůstem ostatních závazků (16,6 %), což je v závěru roku neobvyklé. Pokles hodnoty dluhových cenných papírů byl výsledkem protisměrných vlivů; na jedné straně splacení části dlouhodobých dluhových cenných papírů, na druhé pak emise dluhových cenných papírů (zvláště krátkodobých). Růst hodnoty půjček byl vnitro-sektorového charakteru.

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí

Domácnosti

Tempo růstu finančních aktiv se mezičtvrtletně mírně snížilo na 1,1 %, což při zachování stávající dynamiky růstu závazků (1,7 %) vedlo k poklesu tempa růstu čistých finančních aktiv (0,9 %). Podobně jako v minulém čtvrtletí byly změny ve finanční rozvaze způsobeny převážně uskutečněnými transakcemi.

Vývoj finančních aktiv ovlivnil v prvé řadě nárůst hodnoty vkladů. Zatímco celkové tempo růstu vkladů odpovídalo úrovni minulého čtvrtletí (1,0 %), protisměrný pohyb jejich hlavních komponent se výrazně prohloubil. Přírůstek se opět soustředil do převoditelných vkladů, jejichž tempo růstu zrychlilo na 3,9 %. Aktuální míra poklesu ostatních vkladů (-7,9 %) se však odchýlila od dlouhodobě dosahovaných transakčních změn. Nárůst hodnoty vykázaly dále účasti v investičních fondech, kde investice znovu směřovaly zejména do domácích fondů. Převážně vlivem netransakčních změn se zvýšila také hodnota akcií a ostatních účastí. Růst finančních aktiv částečně tlumil pokles hodnoty dluhových cenných papírů, následkem úbytku státních spořících dluhopisů v držbě domácností. Strana závazků je dlouhodobě určována vývojem půjček (1,9 %). Jejich dynamiku opět určovaly půjčky poskytnuté subsektorem Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (1,9 %).

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností

Nerezidenti

Posilování čisté věřitelské pozice sektoru pokračovalo již třetí čtvrtletí v řadě. Mezičtvrtletní růst hodnoty čistých finančních aktiv o 3,3 % byl důsledkem poklesu závazků, který značně převýšil pokles finančních aktiv (-1,4 % resp. -0,6 %). Obě strany finanční rozvahy negativně ovlivnily realizované transakce i přecenění.

Vývoj finančních aktiv reflektoval výrazný pokles vkladů (-7,0 %) v souvislosti se snížením ostatních vkladů přijatých ze zahraničí obchodními bankami (-16,2 %). Kromě půjček (-0,3 %) zaznamenaly ostatní finanční instrumenty nárůst hodnoty. Zvýšila se především hodnota dluhových cenných papírů (2,3 %). Zájem zahraničních investorů se soustředil na nákupy krátkodobých bankovních dluhopisů a investice do podnikových emisí. Růst hodnoty zaznamenaly dále ostatní pohledávky, v menším rozsahu finanční deriváty. Stranu závazků rozhodujícím způsobem ovlivnil pokles hodnoty zahraničních dluhových cenných papírů v držbě ČNB (-16,3 %). Objemově nižší pokles hodnoty vykázaly také půjčky a ostatní pohledávky. Pokles závazků částečně tlumil nárůst hodnoty vkladů (18,0 %), zejména v důsledku navýšení převoditelných vkladů uložených ČNB v zahraničí. V menší míře se zvýšily také vklady obchodních bank a nefinančních podniků. 

Z hlediska struktury finanční rozvahy jsou patrné změny zejména na pasivní straně. Zvýšení podílu vkladů o 4,8 p.b. na úkor dluhových cenných papírů vedlo k vyrovnání jejich podílů na celkových závazcích na 29 procent.

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů


1 Současně se sestavením čtvrtletních finančních účtů za 4.Q2017 byla provedena metodická změna propočtu nekotovaných akcií a ostatních účastí za 1.Q2016-3.Q2017.