Investiční pozice a zadluženost České republiky vůči zahraničí

k 31. 12. 2017

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 31. 12. 2017 jsou zveřejněny aktualizované údaje za předchozí čtvrtletí let 2014 až 2017. Revidované údaje zohledňují především výsledky ročního šetření ČNB o přímých zahraničních investicích za rok 2016 a doporučení ECB na sjednocení vykazování majetkových účasti vládního sektoru saldem na straně aktiv ve všech sadách makroekonomických statistik. Tím dojde ke sjednocení praxe vykazování vládních majetkových účastí ve vládní finanční statistice, ve statistice platební bilance a ve statistice finančních účtů.1

xxxx

Ve čtvrtém čtvrtletí 2017 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) zvýšil o 87,3 mld. Kč na 1337 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek vyšší o 53,9 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 26,5 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci čtvrtého čtvrtletí 4372,4 mld. Kč (tj. 86,7 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku se zahraniční dluh zvýšil o 874,7 mld. Kč.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve čtvrtém čtvrtletí stav zahraničních aktiv poklesl o 90,1 mld. Kč na 6342,6 mld. Kč ke konci roku 2017. Meziročně jsou aktiva o 1017,8 mld. Kč vyšší především vlivem růstu stavu devizových rezerv ČNB.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury aktiv investiční pozice (v mld Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 58,7 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 49,8 %.

Stav zahraničních aktiv podnikového sektoru poklesl vlivem snížení pohledávek nespojených s přímou investicí. Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 27,4 %.

Stav tuzemských portfoliových investic v zahraničí se mírně zvýšil vlivem nákupů akcií nebankovními investory. Podíl portfoliových investic naplňuje 12,3 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se dlouhodobě nemění a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,6 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se ve čtvrtém čtvrtletí snížil o 2,8 mld. Kč na 7679,6 mld. Kč. Meziroční přírůstek pasiv o 1071,7 mld. Kč ovlivnilo zvýšení závazků bankovního sektoru a závazků z přímých a portfoliových investic.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury pasiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech zaujímá 51,5 %.

Stav závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve čtvrtém čtvrtletí narostl vlivem nákupů dluhopisů obchodních bank a podnikového sektoru nerezidenty. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 19,7 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 0,9 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) poklesl ve čtvrtém čtvrtletí o 65,6 mld. Kč a činí 4372,4 mld. Kč ke konci roku 2017. V meziročním srovnání je jeho stav o 874,7 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 41,9 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se ve čtvrtém čtvrtletí snížilo především zadlužení bankovního sektoru. Pokles závazků bankovního sektoru ovlivnilo splácení krátkodobých zahraničních vkladů. Zahraniční zadlužení bankovního sektoru (vč. závazků ČNB) tvoří 44,6 % celkové zadluženosti.

Pokles stavu zahraničních závazků u vládního sektoru souvisel zejména s mírným snížením držby korunových dluhopisů nerezidenty a splácením dříve přijatých zahraničních půjček. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 18,3 %.

V nárůstu závazků ostatních sektorů se promítl především růst stavu přijatých obchodních úvěrů, finančních půjček a podnikových dluhopisů emitovaných v zahraničí. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 37,1 % z celkového dluhu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování dluhopisy a vklady (v souhrnu 57,5 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů (v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 72,4 %. Zbývající část (27,6 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru (v mld. Kč, stav ke konci období)

Dluhová služba ze střednědobých a dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2017 na letošní rok činí 386,9 mld. Kč, z toho na jistinu připadá 332,8 mld. Kč a na úroky 54,1 mld. Kč.

Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2017
(v mld. Kč)

Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků (v mld. Kč, stav ke konci období)


1 V období 2014-3q2017 byl v investiční pozici vůči zahraničí u ostatních majetkových účastí vlády vykazován kapitál upsaný a dosud nesplacený na brutto bázi (o stejnou částku upsaného a dosud nesplaceného kapitálu byla navýšena strana aktiv i pasiv investiční pozice vůči zahraničí). Metodické doporučení ECB je zachycovat pouze splacený kapitál (na straně aktiv jako rozdíl mezi výší upsaného a dosud nesplaceného kapitálu do mezinárodních organizací). Prezentace dat je v souladu s ESA 2010 a s metodikou uvedenou v aktualizovaném manuálu vládního deficitu a dluhu Eurostatu. Jde o stejný koncept, který byl uplatněn ve statistice platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí i před rokem 2014 v době platnosti pátého vydání manuálu platební bilance MMF.