Investiční pozice a zadluženost České republiky vůči zahraničí

k 30. 9. 2016

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 30. 9. 2016 jsou zveřejněny aktualizované údaje ke konci druhého čtvrtletí 2016. Revidované údaje zohledňují aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů. 

Současně ČNB zveřejňuje prodloužení zpětné časové řady údajů statistiky investiční pozice a zadluženosti od roku 2004 do roku 2007 podle metodiky šesté edice manuálu platební bilance Mezinárodního měnového fondu o nově zapracovaná data. Jedná se zejména o údaje stavů aktiv a pasiv pojistných technických rezerv. Prodloužení časové řady prezentuje metodicky srovnatelná data investiční pozice od roku 2004, tj. od roku přistoupení České republiky k Evropské unii.

xxxx

Ve třetím čtvrtletí 2016 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 6,6 mld. Kč na 1252,2 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek nižší o 215,8 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 26,7 %. Výše zahraničního dluhu České republiky činila na konci třetího čtvrtletí 3422,6 mld. Kč (tj. 73,1 % HDP). Oproti stejnému období minulého roku se zahraniční dluh zvýšil o 228,3 mld. Kč.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve třetím čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 138,5 mld. Kč na 5042,9 mld. Kč ke konci září. Meziročně jsou aktiva o 513,9 mld. Kč vyšší především vlivem růstu stavu devizových rezerv ČNB a zvýšení aktiv podnikové sféry.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury aktiv investiční pozice (v mld Kč, stav ke konci období)

Na celkových aktivech investiční pozice zaujímají zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic) 51,2 %, z toho na rezervní a ostatní aktiva ČNB připadá 39,5 %.  

Růst stavu zahraničních aktiv podnikového sektoru byl ovlivněn navyšováním stavu poskytnutých obchodních úvěrů u podniků nespojených s přímou investicí. U podniků s přímou zahraniční účastí došlo k poklesu stavu úvěrů poskytnutých přidruženým podnikům. Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 32,3 %.

Stav tuzemských portfoliových investic v zahraničí se mírně zvýšil. Podíl portfoliových investic naplňuje 14,4 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1,5 % aktiv investiční pozice.

Zahraniční aktiva vládního sektoru jsou dlouhodobě neměnná a na celkových aktivech se podílejí pouze 0,6 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 131,8 mld. Kč na  6295,1  mld. Kč. Meziroční přírůstek pasiv o 298,1 mld. Kč ovlivnilo zvýšení závazků z portfoliových a přímých investic.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury pasiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech činí 55,7 %.

Stav závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve třetím čtvrtletí poklesl vlivem snížení držby krátkodobých dluhopisů obchodních bank nerezidenty. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 20 %.    

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 1,2 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 126,1 mld. Kč a činí 3422,6 mld. Kč. Meziroční přírůstek stavu dluhu činí 228,3 mld. Kč. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 52,9 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se zvýšilo zadlužení bankovního sektoru a ostatních sektorů. Stav závazků bankovního sektoru se zvýšil vlivem růstu krátkodobých vkladů přijatých ze zahraničí a tvoří (vč. závazků ČNB) 32,9 % z celkových dluhových pasiv. Růst stavu zahraničních závazků u ostatních sektorů byl ovlivněn zejména čerpáním půjček od přidružených podniků. Závazky ostatních sektorů tvoří 44,6 % z celkového dluhu. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu poklesl na 22,5 %.  

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů vzrostlo zastoupení vkladů. Nejvíce rozšířené formy externího dluhového financování jsou dluhopisy a půjčky od přidružených podniků (v souhrnu 52,7 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů (v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 67 %. Zbývající část (33 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru (v mld. Kč, stav ke konci období)