Investiční pozice a zadluženost České republiky vůči zahraničí

k 31. 12. 2015

Spolu s výsledky investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí ke konci roku 2015 jsou zveřejněny aktualizované údaje za předchozí čtvrtletí roku 2015 a 2014. Aktualizované údaje za rok 2014 zohledňují především výsledky ročního šetření ČNB o přímých zahraničních investicích.

Ve čtvrtém čtvrtletí 2015 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 71,6 mld. Kč na 1396,5 mld. Kč. Meziročně se deficit snížil o 181,7 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 31,2 %. Zahraniční dluh České republiky se v meziročním srovnání zvýšil o 185,8 mld. Kč na 3131,6 mld. Kč (tj. 70 % HDP).

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve čtvrtém čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 53,5 mld. Kč na 4582,5 mld. Kč na konci roku 2015. Meziroční přírůstek aktiv o 429,6 mld. Kč je především důsledkem růstu stavu devizových rezerv ČNB a zvýšení aktiv u portfoliových a přímých investic.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury aktiv investiční pozice (v mld Kč, stav ke konci období)

Zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic) zaujímají 47,9 % na celkových aktivech investiční pozice, z toho na rezervní a ostatní aktiva ČNB připadá 35,1 %. Nárůst stavu aktiv bank ve čtvrtém čtvrtletí byl důsledkem vlastních transakcí ČNB (devizové intervence) a transakcí prováděných pro klienty ČNB. Obchodní banky snížily objem vkladů v zahraničí.

Růst stavu tuzemských portfoliových investic v zahraničí byl ovlivněn nákupem zahraničních dluhopisů a akcií tuzemskými investory. Zastoupení portfoliových investic na celkových aktivech investiční pozice činí 15,5 %.

Na snížení stavu zahraničních aktiv podnikového sektoru měl vliv pokles objemu krátkodobých aktiv u podniků nespojených s přímou investicí. U podniků s přímou zahraniční účastí byl patrný růst úvěrů poskytnutých přidruženým podnikům. Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) tvoří 34,3 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů naplňuje 1,7 % aktiv investiční pozice.

Zahraniční aktiva vládního sektoru jsou dlouhodobě neměnná a na celkových aktivech se podílí pouze 0,6 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se ve čtvrtém čtvrtletí snížil o 18,1 mld. Kč na 5979 mld. Kč. Meziroční přírůstek pasiv o 247,9 mld. Kč souvisel se zvýšením závazků z portfoliových a přímých investic.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury pasiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech investiční pozice činí 56,5 %. Stav závazků z portfoliových investic vůči zahraničí se zvýšil vzhledem k optimalizaci struktury bilancí bank ke konci roku v souvislosti s nově platnými regulatorními požadavky (Fond pro řešení krize). Také se zvyšovala držba vládních korunových dlouhodobých dluhopisů nerezidenty. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 20,6 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů naplňuje 1,4 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se ve čtvrtém čtvrtletí snížil o 62,7 mld. Kč a činí 3131,6 mld. Kč. Meziroční zvýšení stavu dluhu činí 185,8 mld. Kč. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky se splatností delší než jeden rok 56,4 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se snížilo zastoupení bankovního sektoru (vč. ČNB). Podíl bankovního sektoru na celkovém stavu zahraničního dluhu dosahuje 29,4 %.

Stav závazků u ostatních sektorů (hlavně podniků) tvoří 48,1 % z celkového dluhu.

Růst stavu zahraničního dluhu vládního sektoru souvisel s nákupy vládních dluhopisů zahraničními investory. Na celkovém zahraničním dluhu se podílí vládní sektor 22,5 %.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů vzrostl podíl dluhopisů, instrumentů peněžního trhu a obchodních úvěrů na úkor zastoupení vkladů a půjček podniků spojených s přímou investicí. Prodej dluhopisů a čerpání mezipodnikových půjček od přidružených podniků ve skupině přímé investice jsou nejvíce rozšířené formy externího dluhového financování (v souhrnu 53 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů (v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 67 %. Zbývající část (33 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru (v mld. Kč, stav ke konci období)

Dluhová služba ze střednědobých a dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2015 v letošním roce činí 273,4 mld. Kč, z toho je částka jistiny 209,2 mld. Kč a na úroky připadá 64,2 mld. Kč.

Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2015
(v mld. Kč)

Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků (v mld. Kč)