Investiční pozice a zadluženost České republiky vůči zahraničí

k 31. 12. 2016

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 31. 12. 2016 jsou zveřejněny aktualizované údaje za předchozí čtvrtletí let 2014 až 2016. Revidované údaje zohledňují především výsledky ročního šetření ČNB o přímých zahraničních investicích. Dále došlo k úpravě ve vykazování stavů vládního sektoru vůči zahraničí. Po konzultaci s MMF jsou od roku 2014 vykazovány majetkové účasti vládního sektoru na obratové bázi, čímž došlo ke sjednocení praxe vykazování vládních majetkových účastí ve statistice platební bilance, ve vládní finanční statistice a ve statistice finančních účtů1.

xxxx

Ve čtvrtém čtvrtletí 2016 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 76 mld. Kč na 1175,5 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek nižší o 336,9 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 24,9 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci čtvrtého čtvrtletí 3528,1 mld. Kč (tj. 74,8 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku se zahraniční dluh zvýšil o 332,3 mld. Kč.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve čtvrtém čtvrtletí stav zahraničních aktiv narostl o 269,6 mld. Kč na 5395,6 mld. Kč ke konci roku 2016. Meziročně jsou aktiva o 747,6 mld. Kč vyšší především vlivem růstu stavu devizových rezerv ČNB a růstu aktiv podnikové sféry.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury aktiv investiční pozice (v mld Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 51,7 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 40,9 %.  

Růst stavu zahraničních aktiv podnikového sektoru byl ovlivněn navyšováním stavu majetkových účastí a poskytnutých úvěrů u podniků s přímou zahraniční účastí. Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 30,7 %.

Stav tuzemských portfoliových investic v zahraničí se mírně zvýšil vlivem nákupů akcií a dluhopisů nebankovními investory. Podíl portfoliových investic naplňuje 14 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1,3 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se dlouhodobě nemění a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 2,3 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 193,5 mld. Kč na  6571,1  mld. Kč. Meziroční přírůstek pasiv o 410,7 mld. Kč ovlivnilo zvýšení závazků bankovního sektoru a závazků z portfoliových investic.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury pasiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech zaujímá 54,5 %.

Stav závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve čtvrtém čtvrtletí narostl vlivem nákupů dluhopisů obchodních bank a vládního sektoru nerezidenty. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 20,5 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 1,2 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 141,8 mld. Kč a činí 3528,1 mld. Kč ke konci roku 2016. V meziročním srovnání je jeho stav o 332,3 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 52 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se zvýšilo především zadlužení bankovního a vládního sektoru. Růst závazků bankovního sektoru ovlivnily nákupy bankovních dluhopisů nerezidenty a přijetí krátkodobých vkladů ze zahraničí. Zahraniční zadlužení bankovního sektoru (vč. závazků ČNB) tvoří 34 % celkové zadluženosti.

Růst stavu zahraničních závazků u vládního sektoru souvisel zejména s nákupy korunových dluhopisů nerezidenty. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 24,6 %.

V nárůstu závazků ostatních sektorů se promítl především růst stavu přijatých obchodních úvěrů. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají  41,4 % z celkového dluhu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování dluhopisy a vklady (v souhrnu 52,6 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů (v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 65,4 %. Zbývající část (34,6 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru (v mld. Kč, stav ke konci období)

Dluhová služba ze střednědobých a dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2016  na letošní rok činí 347,4 mld. Kč, z toho na jistinu připadá 301,2 mld. Kč a na úroky 46,2 mld. Kč.

Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2016
(v mld. Kč)

Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků (v mld. Kč, stav ke konci období)


1 Doposud byl v investiční pozici vůči zahraničí u ostatních majetkových účastí vlády zachycen pouze splacený kapitál (na straně aktiv). Nově je zachycen i kapitál upsaný a dosud nesplacený. Stavy upsaného a dosud nesplaceného kapitálu jsou nově vykazovány na brutto bázi (o stejnou částku byla navýšena strana aktiv i pasiv investiční pozice vůči zahraničí). Prezentace dat je v souladu s šestým vydáním Manuálu platební bilance MMF a podle ESA 2010. Na základě vládní finanční statistiky byly aktualizovány stavy pohledávek a závazků vlády vůči zahraničí a zohledněna byla sektorová překlasifikace některých nefinančních subjektů do sektoru vlády.