Investiční pozice a zadluženost České republiky vůči zahraničí

k 30. 6. 2016

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 30.6.2016 jsou zveřejněny aktualizované údaje ke konci prvního čtvrtletí 2016. Revidované údaje zohledňují aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů.

V současné době ČNB dokončuje zpracování doplněné časové řady údajů statistiky platební bilance a investiční pozice státu vůči zahraničí za období 2004 – 2007 o nově dostupná data podle metodiky šesté edice manuálu platební bilance Mezinárodního měnového fondu. Při zveřejnění údajů externích statistik za třetí čtvrtletí 2016 v prosinci 2016 bude publikována aktualizovaná časová řada údajů za období 2004 – 2007.

xxxx

Ve druhém čtvrtletí 2016 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 31,7 mld. Kč na 1262,7 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek nižší o 120,8 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 27,2 %. Výše zahraničního dluhu České republiky činila na konci druhého čtvrtletí 3353,2 mld. Kč (tj. 72,1 % HDP). Oproti stejnému období minulého roku se zahraniční dluh zvýšil o 381,7 mld. Kč.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve druhém čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 193 mld. Kč na 4967,7 mld. Kč ke konci června. Meziročně jsou aktiva o 596,1 mld. Kč vyšší především vlivem růstu stavu devizových rezerv ČNB a zvýšení aktiv podnikové sféry.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury aktiv investiční pozice (v mld Kč, stav ke konci období)

Na celkových aktivech investiční pozice zaujímají zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic) 49,1 %, z toho na rezervní a ostatní aktiva ČNB připadá 37 %.  

Růst stavu zahraničních aktiv podnikového sektoru byl ovlivněn navyšováním stavu půjček u podniků nespojených s přímou investicí. U podniků s přímou zahraniční účastí došlo k poklesu stavu úvěrů poskytnutých přidruženým podnikům. Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 33,8 %.

Stav tuzemských portfoliových investic v zahraničí se mírně zvýšil. Podíl portfoliových investic naplňuje 14,8 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1,7 % aktiv investiční pozice.

Zahraniční aktiva vládního sektoru jsou dlouhodobě neměnná a na celkových aktivech se podílí pouze 0,6 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 161,3 mld. Kč na  6230,4  mld. Kč. Meziroční přírůstek pasiv o 475,3 mld. Kč souvisel se zvýšením závazků z portfoliových a přímých investic.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury pasiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

 

Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech činí 55,3 %.

Stav závazků z portfoliových investic vůči zahraničí se ve druhém čtvrtletí zvýšil vlivem nákupů vládních a bankovních dluhopisů zahraničními investory. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 21,7 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 1,5 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 132,8 mld. Kč a činí 3353,2 mld. Kč. Meziroční přírůstek stavu dluhu činí 381,7 mld. Kč. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s (původní) splatností delší než jeden rok 54,3 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se zvýšilo zadlužení u všech sektorů. U vládního a bankovního sektoru se především uskutečnily nákupy dluhopisů zahraničními investory. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 24,2 %. Stav závazků bankovního sektoru vč. ČNB tvoří 30,6 %. Růst stavu zahraničních závazků u ostatních sektorů byl ovlivněn čerpáním půjček od přidružených podniků a zvýšením obchodních úvěrů podniky nespojenými s přímou investicí. Závazky ostatních sektorů tvoří 45,2 % z celkového dluhu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů vzrostlo zastoupení instrumentů peněžního trhu a obchodních úvěrů. Nejvíce rozšířené formy externího dluhového financování jsou dluhopisy a půjčky od přidružených podniků (v souhrnu 52,7 % zahraničního dluhu).

 

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů (v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 67 %. Zbývající část (33 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru (v mld. Kč, stav ke konci období)

Úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních závazků podle stavu k 30. 6. 2016 na zbývající část letošního roku činí 223,9 mld. Kč (z toho jistina 204 mld. Kč a úroky 19,9 mld. Kč).

Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků podle stavu k 30. 6. 2016
(v mld. Kč)

Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků (v mld. Kč)