Investiční pozice a zadluženost České republiky vůči zahraničí

k 30. 6. 2017

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 30. 6. 2017 jsou zveřejněny aktualizované údaje ke konci prvního čtvrtletí 2017. Revidované údaje zohledňují aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů. 

xxxx

Ve druhém čtvrtletí 2017 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) zvýšil o 173,7 mld. Kč na 1170,6 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek nižší o 158,6 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 24 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci druhého čtvrtletí 4481 mld. Kč (tj. 91,9 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku se zahraniční dluh zvýšil o 1161,3 mld. Kč.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve druhém čtvrtletí stav zahraničních aktiv poklesl o 97,2 mld. Kč na 6444,7 mld. Kč ke konci června. Meziročně jsou aktiva o 1470,2 mld. Kč vyšší především vlivem růstu stavu devizových rezerv ČNB.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury aktiv investiční pozice (v mld Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 59,7 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 50,8 %.  

Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 25,6 %.

Stav tuzemských portfoliových investic v zahraničí se mírně zvýšil vlivem nákupů cenných papírů tuzemskými investory. Podíl portfoliových investic naplňuje 11,8 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1,1 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se dlouhodobě nemění a jejich podíl na celkových aktivech zaujímá 1,8 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 76,4 mld. Kč na  7615,3 mld. Kč. Meziroční přírůstek pasiv o 1311,6 mld. Kč ovlivnilo především zvýšení závazků bankovního sektoru a závazků z portfoliových investic.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury pasiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech činil 49,3 %.

Stav závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve druhém čtvrtletí narostl vlivem zvýšení držby korunových dluhopisů vlády nerezidenty. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 21,3 %.    

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 0,8 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 47,4 mld. Kč a činí 4481 mld. Kč ke konci června. V meziročním srovnání je stav zahraničního dluhu o 1161,3 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 42 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se zvýšilo především zadlužení vládního sektoru v důsledku růstu držby vládních korunových dluhopisů nerezidenty. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu se zvýšil na 23,2 %.

Růst závazků bankovního sektoru souvisel se zvýšením stavu přijatých krátkodobých vkladů ze zahraničí a s nákupy krátkodobých bankovních dluhopisů nerezidenty. Zahraniční zadlužení bankovního sektoru (vč. závazků ČNB) tvoří 42,5 % celkové zadluženosti.

V poklesu stavu závazků ostatních sektorů se promítlo především splácení dříve přijatých úvěrů ze zahraničí. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají  34,3 % z celkového dluhu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů se zvýšil podíl instrumentů peněžního trhu. Nejvíce rozšířené formy dluhového financování jsou dluhopisy a vklady, které zaujímají 55,2 % zahraničního dluhu.

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů (v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 68 %. Zbývající část (32 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru (v mld. Kč, stav ke konci období)

Úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních dlouhodobých závazků podle stavu k 30. 6. 2017 na druhé pololetí letošního roku činí 205,7 mld. Kč (z toho jistina 193,2 mld. Kč a úroky 12,5 mld. Kč).

Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků podle stavu k 30. 6. 2017
(v mld. Kč)

Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků (v mld. Kč, stav ke konci období)