Investiční pozice a zadluženost České republiky vůči zahraničí

k 30. 9. 2017

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 30. 9. 2017 jsou zveřejněny aktualizované údaje ke konci druhého čtvrtletí 2017. Revidované údaje zohledňují aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů. 

xxxx

Ve třetím čtvrtletí 2017 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) zvýšil o 62,5 mld. Kč na 1228,1 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek nižší o 23,5 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 24,8 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci třetího čtvrtletí 4516,9 mld. Kč (tj. 91,2 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku se zahraniční dluh zvýšil o 1130,7 mld. Kč.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve třetím čtvrtletí stav zahraničních aktiv narostl o 24,9 mld. Kč na 6472 mld. Kč ke konci září. Meziročně jsou aktiva o 1346 mld. Kč vyšší především vlivem růstu stavu devizových rezerv ČNB.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury aktiv investiční pozice (v mld Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 58,7 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 50 %.  

Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 26,7 %.  

Stav tuzemských portfoliových investic v zahraničí se mírně zvýšil vlivem nákupů zahraničních cenných papírů tuzemskými investory. Podíl portfoliových investic naplňuje 11,9 % celkových aktiv investiční pozice.  

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se dlouhodobě nemění a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 1,7 %.  

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 87,4 mld. Kč na 7700,1 mld. Kč ke konci září. Meziroční přírůstek pasiv o 1322,5 mld. Kč ovlivnilo především zvýšení závazků bankovního sektoru a závazků z portfoliových investic.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury pasiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech činil 49,5 %.

Stav závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve třetím čtvrtletí poklesl vlivem snížení držby korunových dluhopisů vlády nerezidenty. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 19,2 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 0,7 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 38,6 mld. Kč a činí 4516,9 mld. Kč ke konci září. V meziročním srovnání je stav zahraničního dluhu o 1130,7 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 42,5 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se zvýšilo především zadlužení bankovního sektoru v důsledku růstu stavu přijatých krátkodobých vkladů ze zahraničí. Zahraniční zadlužení bankovního sektoru (vč. závazků ČNB) tvoří 45,1 % celkové zadluženosti.

Snížení stavu zahraničního dluhu vládního sektoru souvisel s poklesem držby vládních korunových dluhopisů nerezidenty a splácením přijatých finančních půjček. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 19,7 %.

V růstu stavu závazků ostatních sektorů se promítlo především čerpání úvěrů ze zahraničí u podniků nespojených s přímou investicí. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají  35,2 % z celkového dluhu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů se zvýšil podíl vkladů na úkor zastoupení instrumentů peněžního trhu. Nejvíce rozšířené formy dluhového financování jsou vklady a dluhopisy, které zaujímají 57,9 % zahraničního dluhu.

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů (v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh veřejného sektoru (závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu) poklesl na 28,4 % z celkové zahraniční zadluženosti v důsledku poklesu stavu vládních dluhopisů v držbě nerezidentů. Zbývající část (71,6 %) tvoří závazky soukromého sektoru.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru (v mld. Kč, stav ke konci období)