Metodické poznámky

Tato sekce obsahuje metodické poznámky k sestavení rozvahové statistiky MFI (A. Statistika měnového vývoje v ČR), úrokové statistiky MFI (B. Úrokové sazby MFI v ČR), C. Národní měnové statistiky, statistiky ostatních finančních zprostředkovatelů bez pojišťoven a penzijních fondů   (D. Ostatní finanční zprostředkovatelé), bankovní statistiky a statistiky dlouhodobých úrokových sazeb pro konvergenční účely - LTIR .

 

Měnová statistika

  1. Měnový vývoj ČR - rozvahová statistika ČNB podle metodiky Evropské centrální banky

    Měnové finanční instituce (viz MFI), které jsou rezidenty v České republice, vykazují rozvahová data v souladu s požadavky Nařízení ECB/2008/32 (PDF, 312 kB) o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí. Agregovaná rozvaha MFI sektoru je sumou harmonizovaných rozvah všech vykazujících MFI v ČR. Konsolidovaná rozvaha sektoru MFI se získá z agregované rozvahy vyloučením vzájemných pozic mezi MFI v ČR (viz rozvahy MFI). Konsolidovaná rozvaha je východiskem pro sestavení peněžních agregátů a jejich protipoložek (viz definice peněžních agregátů).
    Měnová statistika rozlišuje dva typy údajů. Jsou to stavové hodnoty, které se vztahují k poslednímu kalendářnímu dni daného období a tokové hodnoty, které jsou vztaženy k celému období a počítají se jako rozdíly stavů ke konci aktuálního a předcházejícího období očištěné o tzv. netransakční vlivy, tj. vlivy které souvisejí s reklasifikacemi, změnami v ocenění a změnami směnných kurzů v daném období (viz definice toků). Stavové a tokové údaje jsou dále podkladem pro výpočet míry růstu sledované veličiny (definice míry růstu).

    Metodické listy rozvahové statistiky v systému časových řad ARAD (stavy (PDF, 117 kB), toky (PDF, 107 kB))

    Na začátek

  2. Úrokové sazby MFI v ČR - statistika úrokových sazeb podle metodiky Evropské centrální banky

    Úroková statistika MFI sleduje úrokové sazby, které měnové finanční instituce (viz MFI), aplikují na korunové úvěry a vklady poskytnuté resp. přijaté od nefinančních sektorů (kromě vlády) residentských v ČR. Jejím hlavním účelem je poskytnout uživatelům kvalitní údaje nezbytné pro analýzy peněžního transmisního mechanismu a další měnové analýzy, ale lze ji využít např. i pro monitorování vývoje struktury a finanční stability v bankovní sektoru.
    Metodika úrokové statistiky MFI je od roku 2004 sladěna s požadavky Nařízení ECB/2009/7 (PDF, 1 MB) (kterým se mění nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům  úrokových sazbách aplikovaných měnovými finančními institucemi na přijaté vklady a poskytnuté úvěry domácnostem a nefinančním podnikům). Sledovány jsou úrokové sazby ze stavů obchodů a nových obchodů a všechny úrokové sazby jsou přepočteny na roční základ.

    Metodické listy harmonizované statistiky úrokových sazeb v systému časových řad ARAD (stavy obchodů, nové obchody (PDF, 106 kB))

    Na začátek

  3. Národní měnová statistika

    Národní měnový přehled
    Měnový přehled je souhrnnou statistickou bilancí měnových finančních institucí (viz MFI), která poskytuje uživatelům základní přehled o pozici sektoru MFI vůči ostatním rezidentským a nerezidentským sektorům. Při sestavování národního měnového přehledu se vychází z údajů konsolidované rozvahy MFI (viz rozvahy MFI), jeho struktura a definice agregovaných položek ale odpovídá potřebám měnové analýzy ČNB v podmínkách ČR. Měnový přehled zahrnuje stavy aktiv a pasiv, meziroční změny (jako podíly stavů) a roční míry růstu založené na tokových datech (definice míry růstu).

    Metodické listy národního měnového přehledu v systému ARAD (MP (PDF, 104 kB))

    Metodické listy dříve využívaného národního měnového přehledu (MP-historický (PDF, 83 kB)) a komentář ke změnám (MP-komentář (PDF, 96 kB)).

    Na začátek

  4. Ostatní finanční zprostředkovatelé

    Fondy kolektivního investování


    V souladu s Nařízením ECB/2007/8, Obecnými zásadami ECB/2007/9 a Vyhláškou ČNB č. 307/2004 Sb. předkládají fondy kolektivního investování (FKI) sektorově členěná rozvahová aktiva a pasiva pro potřeby měnových analýz. FKI v podmínkách České republiky zahrnují podílové a investiční fondy jiné než jsou fondy peněžního trhu, které jsou rezidenty v ČR. Jedná se o subjekty, jejichž výhradním předmětem činnosti je kolektivní investování, tzn. shromažďování peněžních prostředků od investorů a jejich investování za podmínek stanoveným zákonem o kolektivním investování (č.189/2004 Sb.). Tyto subjekty mohou být zřizovány podle zákona buď jako podílové fondy spravované investiční společností nebo jako investiční fondy.

    Metodický list měsíční harmonizované statistiky FKI v systému časových řad ARAD (stavy (PDF, 104 kB))

    Na začátek



    Zprostředkovatelé financování aktiv (finanční leasing, spotřebitelský úvěr, splátkový prodej, faktoring a forfaiting)

    V souladu s obecnými zásadami ECB/2003/2 a vyhláškou 307/2004 Sb. předkládají zprostředkovatelé financování aktiv sektorově členěné  rozvahové položky aktiv a pasiv pro potřeby měnových analýz, zejména sledování zadluženosti domácností a nefinančních podniků.  Zprostředkovatelé financování aktiv zahrnují společnosti, které v rámci svého podnikání jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost poskytují úvěry nebo půjčky nebo uzavírají smlouvy obdobné povahy (např. finanční leasing, faktoring,  spotřebitelský úvěr, splátkový prodej apod.), a které jsou rezidenty na území České republiky.

    Metodický list čtvrtletní rozvahy aktiv a pasiv zprostředkovatele financování aktiv je součástí systému ARAD (stavy (PDF, 108 kb)).

    Na začátek

Bankovní statistika

Bankovní statistika je statistikou rezidentských obchodních bank, tj. obchodních bank a poboček zahraničních obchodních bank, které jsou rezidenty na území ČR, a to bez zahrnutí jejich poboček v zahraničí. Pro účely detailnějších analýz o vývoji aktiv a pasiv bankovního sektoru poskytuje podrobnější přehled o struktuře rozvahy, o úvěrech a pohledávkách za klienty, o přijatých vkladech a úvěrech od klientů a o držených a emitovaných cenných papírech. Údaje se sledují podle sektorového, časového, odvětvového a druhového hlediska a v případě úvěrů i podle kategorizace.

Metodické listy bankovní statistiky v systému časových řad ARAD (přesměrování do ARADu)

Komentář k publikování kategorizovaných úvěrů (Kategorizované úvěry ve statistice ČNB)

Na začátek


Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely (LTIR)

Čtvrté Maastrichtské kritérium je založeno na úrovni dlouhodobých úrokových sazeb. Článek 4 Protokolu o konvergenčních kritériích, podle článku 121 Smlouvy, stanoví, že splnění čtvrtého konvergenčního kritéria "znamená, že průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu EU v průběhu jednoho roku před šetřením nepřekročí o více než 2 procentní body průměrnou úrokovou sazbu tří členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Úrokové sazby jsou měřeny na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů s ohledem na rozdíly v národních definicích".

Základem statistiky dlouhodobých úrokových sazeb za přistupující země jsou měsíční průměrné úrokové sazby z dlouhodobých státních dluhopisů vydaných přistupující zemí, stanovených v procentech za rok. Statistický rámec pro definování dlouhodobých úrokových sazeb pro přistupující země je založen na principech, které byly specifikovány a implementovány společně s Evropskou komisí jako součást příprav na třetí fázi Hospodářské a měnové unie (EMU) pro současné členské státy EU.

Dne 7. května 2008 byla provedena změna způsobu výpočtu LTIR. Informace jsou uvedeny v dokumentu "Změna metodiky výpočtu kritéria konvergence úrokových sazeb za Českou republiku". Spolu s tím byla od ledna 2004 provedena revize časové řady LTIR.

Metodické listy dlouhodobých úrokových sazeb v systému časových řad ARAD (LTIR (PDF, 95 kB)).

Na začátek