Metodické poznámky

Tato sekce obsahuje metodické poznámky k sestavení rozvahové statistiky MFI (A. Statistika měnového vývoje v ČR), úrokové statistiky MFI (B. Úrokové sazby MFI v ČR), národní měnové statistiky (C. Národní měnová statistika), statistiky ostatních finančních institucí (D. Ostatní finanční instituce), bankovní statistiky a statistiky dlouhodobých úrokových sazeb pro konvergenční účely - LTIR .

 

Měnová statistika

  1. Měnový vývoj ČR - rozvahová statistika ČNB podle metodiky Evropské centrální banky

    Měnové finanční instituce (viz MFI), které jsou rezidenty v České republice, vykazují rozvahová data v souladu s požadavky Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33).
    Agregovaná rozvaha MFI sektoru je sumou harmonizovaných rozvah všech vykazujících MFI v ČR. Konsolidovaná rozvaha sektoru MFI se získá z agregované rozvahy vyloučením vzájemných pozic mezi MFI v ČR (viz rozvahy MFI). Konsolidovaná rozvaha je východiskem pro sestavení peněžních agregátů a jejich protipoložek (viz definice peněžních agregátů).
    Měnová statistika rozlišuje dva typy údajů. Jsou to stavové hodnoty, které se vztahují k poslednímu kalendářnímu dni daného období a tokové hodnoty, které jsou vztaženy k celému období a počítají se jako rozdíly stavů ke konci aktuálního a předcházejícího období očištěné o tzv. netransakční vlivy, tj. vlivy které souvisejí s reklasifikacemi, změnami v ocenění a změnami směnných kurzů v daném období (viz definice toků). Stavové a tokové údaje jsou dále podkladem pro výpočet míry růstu sledované veličiny (definice míry růstu).

    Na začátek

  2. Úrokové sazby MFI v ČR - statistika úrokových sazeb podle metodiky Evropské centrální banky

    Úroková statistika MFI sleduje úrokové sazby, které měnové finanční instituce (viz MFI), aplikují na korunové úvěry a vklady poskytnuté resp. přijaté od nefinančních sektorů (kromě vlády) rezidentských v ČR. Jejím hlavním účelem je poskytnout uživatelům kvalitní údaje nezbytné pro analýzy peněžního transmisního mechanismu a další měnové analýzy, ale lze ji využít např. i pro monitorování vývoje struktury a finanční stability v bankovní sektoru.
    Metodika úrokové statistiky MFI je sladěna s požadavky Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (ECB/2013/34), které stanoví sledování úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům. Sledovány jsou úrokové sazby ze stavů obchodů a nových obchodů. Všechny úrokové sazby jsou přepočteny na roční základ.

    Na začátek

  3. Národní měnová statistika

    Národní měnový přehled
    Měnový přehled je souhrnnou statistickou bilancí měnových finančních institucí (viz MFI), která poskytuje uživatelům základní přehled o pozici sektoru MFI vůči ostatním rezidentským a nerezidentským sektorům. Při sestavování národního měnového přehledu se vychází z údajů konsolidované rozvahy MFI (viz rozvahy MFI), jeho struktura a definice agregovaných položek ale odpovídá potřebám měnové analýzy ČNB v podmínkách ČR. Měnový přehled zahrnuje stavy aktiv a pasiv, meziroční změny (jako podíly stavů) a roční míry růstu založené na tokových datech (definice míry růstu).

    Na začátek

  4. Ostatní finanční instituce

    Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu


    V souladu s Nařízením Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2013/38), Obecnými zásadami o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů  (ECB/2007/9) ve znění pozdějších předpisů a Vyhláškou č. 314/2013 Sb. o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí předkládají investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu, které jsou rezidenty v ČR, sektorově členěná rozvahová aktiva a pasiva pro potřeby měnových analýz.
    Jedná se o subjekty, jejichž výhradním předmětem činnosti je kolektivní investování, tzn. shromažďování peněžních prostředků od investorů a jejich investování za podmínek stanovených zákonem o investičních společnostech a investičních fondech č.240/2013 (ZISIF). Investiční fondy se dle ZISIF dělí na dvě základní skupiny, a to na fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů.
    • Metodický list měsíční harmonizované statistiky FKI v systému časových řad ARAD (stavy (PDF, 104 kB))

     

    Zprostředkovatelé financování aktiv (finanční leasing, spotřebitelský úvěr, splátkový prodej, faktoring a forfaiting)

    V souladu s Obecnými zásadami o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů  (ECB/2007/9) ve znění pozdějších předpisů a Vyhláškou č. 314/2013 Sb. o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí, předkládají zprostředkovatelé financování aktiv sektorově členěné  rozvahové položky aktiv a pasiv pro potřeby měnových analýz, zejména sledování zadluženosti domácností a nefinančních podniků.  Zprostředkovatelé financování aktiv zahrnují společnosti, které v rámci svého podnikání jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost poskytují úvěry nebo půjčky nebo uzavírají smlouvy obdobné povahy (např. finanční leasing, faktoring,  spotřebitelský úvěr, splátkový prodej apod.), a které jsou rezidenty na území České republiky.
    • Metodický list čtvrtletní rozvahy aktiv a pasiv zprostředkovatele financování aktiv je součástí systému ARAD (stavy (PDF, 108 kb)).
       

Bankovní statistika

Bankovní statistika je statistikou rezidentských obchodních bank, tj. obchodních bank a poboček zahraničních obchodních bank, které jsou rezidenty na území ČR, a to bez zahrnutí jejich poboček v zahraničí. Pro účely detailnějších analýz o vývoji aktiv a pasiv bankovního sektoru poskytuje podrobnější přehled o struktuře rozvahy, o úvěrech a pohledávkách za klienty, o přijatých vkladech a úvěrech od klientů a o držených a emitovaných cenných papírech. Údaje se sledují podle sektorového, časového, odvětvového a druhového hlediska a v případě úvěrů i podle kategorizace.


Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely (LTIR)

Čtvrté Maastrichtské kritérium je definováno úrovní dlouhodobých úrokových sazeb. Toto kritérium je uvedeno v čl. č. 140/1 Smlouvy o fungování EU a v Protokolu č. 13 o kritériích konvergence. Splnění tohoto kritéria znamená, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu těch – nanejvýše tří – členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Úrokové sazby se zjišťují na základě výnosů dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů s ohledem na rozdíly „v národních definicích". Statistika dlouhodobých úrokových sazeb přistupujících zemí sleduje měsíční průměrné úrokové sazby z dlouhodobých státních dluhopisů vydaných přistupující zemí stanovené v procentech za rok. Aktuální metodika způsobu výpočtu LTIR v podmínkách ČR je uvedena v dokumentu "Změna metodiky výpočtu kritéria konvergence úrokových sazeb za Českou republiku".

  • Metodické listy dlouhodobých úrokových sazeb v systému časových řad ARAD (LTIR (PDF, 95 kB)).

Na začátek