Peněžní agregáty Eurozóny

Na začátek



Úvod

Hlavním cílem Eurosystému, který se skládá z Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank členských států, které zavedly společnou měnu euro, je zabezpečit cenovou stabilitu. Jelikož existuje všeobecná shoda, že vývoj cenové úrovně ve střednědobém až dlouhodobém horizontu je měnovým jevem, vývoj objemu peněz držených veřejností může odhalit užitečné informace o budoucích cenových pohybech, a tím poskytnout důležité vodítko pro provádění měnové politiky. Analýzy peněžních agregátů mohou navíc přispívat k všeobecnému vyhodnocování vývoje finančního systému a širší ekonomiky.

Peněžní agregát lze definovat jako sumu emitovaného oběživa a zůstatků některých pasiv finančních institucí s vyšší likvidností (moneyness) neboli likviditou v širším smyslu slova. Eurosystém definuje agregát úzký (M1), "střední" (M2) a široký (M3). Tyto agregáty se liší podle likvidnosti (moneyness) zahrnutých aktiv. Podle analýzy provedené ECB a jejím předchůdcem, Evropským měnovým institutem, široké peněžní agregáty Eurozóny mohou být sice méně kontrolovatelné v krátkodobém horizontu, ale z hlediska stability a vypovídací schopnosti ohledně střednědobého cenového vývoje mají příznivější vlastnosti než úzké agregáty. Strategie měnové politiky Eurosystému vyžaduje stanovení peněžního agregátu, který bude stabilním a spolehlivým ukazatelem inflace ve střednědobém horizontu. Proto Rada guvernérů ECB rozhodla, že stanoví referenční hodnotu pro meziroční dynamiku růstu peněžního agregátu M3, čímž dala tomuto agregátu prominentní roli ve strategii měnové politiky.

Na začátek



ECB definice peněžních agregátů Eurozóny

Výchozím bodem pro definování peněžních agregátů Eurozóny je konsolidovaná rozvaha sektoru měnových finančních institucí (viz Tabulka 1). Obecně řečeno, správná definice peněžního agregátu do velké míry závisí na účelu, pro který je vybraný agregát určen. Vzhledem k tomu, že mnoho různých finančních aktiv je si vzájemně velmi podobných a že povaha a vlastnosti finančních aktiv, transakcí a platebních prostředků se neustále mění, není vždy úplně jasné, jak by měly být peníze definovány, a která finanční pasiva patří ke které definici peněz. Z těchto důvodů centrální banky obyčejně definují a sledují několik peněžních agregátů, od velmi úzkých agregátů, jako jsou peníze centrální banky nebo měnová báze, skládajících se z oběživa (tj. bankovky a mince) a vkladů u centrální banky, až po širší agregáty, zahrnující oběživo, bankovní vklady a některé typy cenných papírů.

Při definování peněz jsou relevantní jak mikroekonomický pohled jednotlivých držitelů peněz, tak empirické vlastnosti peněžních agregátů vyplývající ze společného chování držitelů peněz.

Na začátek



Schématická konsolidovaná rozvaha sektoru měnových finančních institucí Eurozóny

Tabulka 1

Aktiva Pasiva
Úvěry
Cenné papíry jiné než akcie
Akcie a ostatní majetkové účasti
Zahraniční aktiva
Stálá aktiva
Ostatní aktiva
Emitované oběživo
Vklady ústředních vládních institucí
Vklady ostatních vládních institucí/ostatních rezidentů Eurozóny
Akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a papíry peněžního trhu
Emitované dluhové cenné papíry
Kapitál a rezervy
Zahraniční pasiva
Ostatní pasiva

 

Základem pro ECB definici peněžních agregátů Eurozóny je:

Harmonizovaná definice sektoru tvorby peněz. Skládá se ze subjektů, které vydávají pasiva s vysokou likvidností (moneyness) jiným institucím než měnovým finančním institucím, které se nacházejí v zemích Eurozóny (mimo ústřední vládní instituce). Tento sektor zahrnuje měnové finanční instituce, které jsou rezidenty Eurozóny.

Harmonizovaná definice sektoru držby peněz, který zahrnuje všechny rezidenty Eurozóny jiné než měnové finanční instituce (mimo ústřední vládní instituce). Kromě domácností sem patří nefinanční podniky a finanční instituce, které nejsou měnovými finančními institucemi, spolu s národními a místními vládními institucemi a fondy sociálního zabezpečení. Ústřední vládní instituce jsou považovány za sektor tzv. měnově neutrální s jednou výjimkou: pasiva ústředních vládních institucí měnové povahy (poštovní spořitelní účty, účty u státní spořitelny, účty u ministerstev financí) jsou zahrnuty jako zvláštní položka v definici peněžních agregátů.

Harmonizovaná definice kategorií pasiv měnových finančních institucí. Umožňuje rozlišovat mezi pasivy měnových finančních institucí podle likvidnosti (moneyness) a zároveň zohledňuje specifika různých finančních systémů.

Na základě koncepčních úvah a empirických průzkumů a v souladu s mezinárodní praxí, Eurosystém definuje agregát úzký (M1), "střední" (M2) a široký (M3). Tyto agregáty se liší podle likvidnosti (moneyness) zahrnutých aktiv. V Tabulce 2 jsou uvedeny definice peněžních agregátů Eurozóny s označením zahrnutých pasiv. Tato pasiva jsou emitována jak sektorem měnových finančních institucí (viz Tabulka 1), tak subjekty zahrnutými do sektoru ústředních vládních institucí (poštovní spořitelny, ministerstva financí) Eurozóny. Jak je uvedeno výše, tyto agregáty zahrnují pouze pozice rezidentů Eurozóny držených u měnových finančních institucí, které se nacházejí v Eurozóně. Držby likvidních aktiv rezidentů Eurozóny v cizích měnách mohou být velmi podobné aktivům v eurech. Proto peněžní agregáty zahrnují tato aktiva, pokud jsou držena měnovými finančními institucemi, které se nacházejí v Eurozóně.

Úzké peníze (M1) zahrnují oběživo, tj. bankovky a mince, a také zůstatky, které lze okamžitě převést na oběživo nebo použít k bezhotovostní platbě, např. jednodenní vklady.

" Střední" peníze (M2) zahrnují úzké peníze (M1) a navíc vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců. V závislosti na likvidnosti (moneyness) lze tyto vklady převést na složky úzkých peněz, ale v některých případech se mohou objevit určitá omezení, jako např. nutnost dát výpověď, prodlení, penále nebo poplatky.

Definice M2 odráží obzvláštní zájem o analýzu a sledování peněžního agregátu, který kromě oběživa zahrnuje likvidní vklady.

Široké peníze (M3) zahrnují M2 a obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí. Do tohoto agregátu patří některé nástroje peněžního trhu, zejména akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a papíry peněžního trhu, a repo operace. Vysoká míra likvidity a cenová jistota zajišťují, že jsou tyto instrumenty velmi podobné vkladům. Jejich zahrnutí vede k tomu, že M3 je méně ovlivňován substitucí mezi různými kategoriemi likvidních aktiv než jsou užší definice peněz a je stabilnější.

Na začátek



Definice peněžních agregátů Eurozóny

Tabulka 2

Pasiva 1 M1 M2 M3
Emitované oběživo X X X
Jednodenní vklady X X X
Vklady s dohodnutou splatností do 2 let   X X
Vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců   X X
Repo operace     X
Akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a papíry peněžního trhu     X
Emitované dluhové cenné papíry do 2 let     X

1

Pasiva sektoru tvorby peněz a pasiva ústředních vládních institucí měnové povahy v držbě sektoru držby peněz.

Na začátek