IBAN (International Bank Account Number) je formát čísla účtu definovaný mezinárodní normou ISO 13616. Tato norma byla v roce 2007 aktualizována a uvedena do souladu se standardem EBS204 (pdf, 211 kB) , který v roce 1996 vydala ECBS (European Committee for Banking Standards). Podrobnosti o IBANu lze nalézt na webových stránkách SWIFTu, který je registrační autoritou pro formát IBAN - http://www.swift.com/solutions/messaging/information_products/directory_products/iban_format_registry/index.page?lang=en.

Konkrétní podobu čísla účtu ve formátu IBAN vytváří banka, která účet vede.

Standard stanovuje mezinárodní formát čísla účtu takto:  

• IBAN může obsahovat číslice a velká písmena
• IBAN má následující strukturu:
  • 2 znaky - kód země (CZ pro Českou republiku)
  • 2 znaky - kontrolní číslice - umožňuje programovou kontrolu čísla - ochrana proti chybně zadanému číslu účtu (např. z důvodu překlepu)
  • Max. 30 znaků - kód banky a číslo účtu v rámci banky
• Číslo účtu ve formátu IBAN má dvě podoby - elektronickou (bez mezer) a písemnou (s mezerou za každou čtveřicí znaků pro lepší orientaci)

Každá země si určuje vlastní strukturu s tím, že

• pevně stanoví pozice, na kterých je kód banky, popř. pobočky banky
• pevně stanoví pozice, na kterých je uvedeno číslo účtu

Příklad čísla účtu v různých formátech pro Českou republiku

Důvodem zavádění IBANu je podpora automatizovaného zpracování přeshraničních příkazů, zrychlení, zjednodušení a zlevnění přeshraničního platebního styku a snížení počtu chyb z důvodu nesprávně zadaného čísla účtu.

Dnem vstupu ČR do Evropské unie (1. května 2004) se součástí českého právního řádu stalo " Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 2560/2001 ze dne 19. prosince 2001 o přeshraničních platbách v eurech". Podle tohoto nařízení mají všechny banky povinnost uvádět číslo účtu ve formátu IBAN (a BIC kód banky, který je součástí mezinárodního bankovního spojení) na výpisu z účtu. Dále je banka povinna na požádání tyto údaje svému klientovi sdělit.

IBAN - Historický vývoj

Standard IBAN byl vytvořen v druhé polovině 90. let organizací ECBS (European Committee for Bankiny Standards). Jeho základem byla norma ISO 13616, standard IBAN však určoval přesnější pravidla. Např. pevnou délku čísla pro konkrétní zemi nebo nepoužívání pouze malých písmen. Podrobnější popis je uveden v dokumentu EBS204 (pdf, 211 kB) .

Registr IBAN (dokument TR201 (pdf, 1,3, MB) ) spravovala ECBS, později v roce 2005 převzala správu registru EPC (European Payments Council). Registr obsahoval definice IBAN jednotlivých států, konkrétně pro ty státy, jejichž banky formát IBAN pro svoji zemi stanovily a v registru zaregistrovaly.

V roce 2002 se této iniciativy ujala Česká národní banka a po dohodě s Českou bankovní asociací zaregistrovala formát IBAN pro Českou republiku.

Organizace ECBS a EPC dlouhodobě usilovaly o to, aby byla norma ISO 13616 doplněna tak, aby odpovídala standardu IBAN. Práce na aktualizaci normy probíhaly několik let a v roce 2007 byla nová norma ISO 13616 vydána.

Vedle doplněných pravidel pro formát IBAN definuje norma též správce registru národních formátů IBAN. Tímto správcem byla určena společnost SWIFT.

Společnost SWIFT převzala v roce 2007 tuto roli a EPC tudíž ukončila vedení registru IBAN.

Poslední verze registru IBAN (dokument TR201 (pdf, 1,3, MB)) je z února 2007. Stejně tak dokument EBS204 (pdf, 211 kB)  popisující standard IBAN, byl plně nahrazen novou normou ISO 13616.