Dne 1. 1. 2002 byly ve dvanácti členských zemích EU zavedeny bankovky a mince denominované v jednotné měně euro. Tomuto datu předcházelo tříleté, tzv. přechodné období, kdy euro existovalo pouze v bezhotovostní formě (v případě Řecka trvalo toto období pouze jeden rok). Dne 1. 1. 2007 bylo euro zavedeno ve Slovinsku. Na rozdíl od původních členů eurozóny bylo k jednomu datu zavedeno jak bezhotovostní euro, tak bankovky a mince (tzv. scénář Big Bang). Dne 1. 1. 2008 vstoupily do eurozóny další dvě země – Kypr a Malta, které k 1. 1. 2009 následovalo Slovensko. V roce 2011 do eurozóny vstoupilo Estonsko následované od roku 2014 Lotyšskem. Zatím posledním členem eurozóny se stala Litva, která přijala jednotnou měnu euro k 1. 1. 2015. Ve všech uvedených zemích proběhlo zavedení eura hladce. V současné době se kromě dobrovolné účasti Dánska žádná země nenachází v mechanismu směnných kurzů (ERM II), v nejbližší době tedy nelze očekávat vstup dalších zemí do eurozóny. Dánsko má spolu s Velkou Británií pro vstup do eurozóny vyjednanou trvalou výjimku.

Eurové bankovky a mince  mají standardní podobu. Bankovky jsou pro všechny země stejné. Mince mají pro všechny země stejný rozměr, hmotnost, sílu, tvar, provedení hrany, jednu stejnou (tzv. evropskou) stranu s uvedením hodnoty a jsou zhotoveny ze stejného materiálu. Druhá strana (tzv. národní) je v jednotlivých zemích různá. To však nemá vliv na použití mincí v jiných zemích eurozóny.

Měnová jednotka euro má mezinárodní zkratku EUR. Jako symbol používá stylizované řecké písmeno epsilon, odrážející evropský charakter měny. Dvojitá vodorovná čára uvnitř tohoto písmene symbolizuje stabilitu nově vznikající měny.

Další informace: Integrace ČR do EU – měnová a hospodářská politika, euro – III. etapa


Institucionální, technicko-organizační a legislativní zabezpečení zavedení eura v ČR a participace ČNB

V r. 2006 byla ustavena Národní koordinační skupina (NKS), jejímž cílem je zajištění institucionální, technicko-organizační a legislativní přípravy na zavedení eura. Gesci za celý proces přebralo MF, ČNB je strategickým partnerem v tomto procesu. Současně bylo ustaveno 6 pracovních skupin pro jednotlivé oblasti přechodu. Jedná se o pracovní skupiny pro:

  • finanční sektor – gesce ČNB 
  • komunikaci – společná gesce ČNB a Ministerstvo financí 
  • informatiku a statistiku – gesce Ministerstvo vnitra 
  • legislativu – gesce Ministerstvo spravedlnosti  
  • nefinanční sektor a ochranu spotřebitele – gesce Ministerstvo průmyslu a obchodu 
  • veřejné finance a veřejnou správu – gesce Ministerstvo financí

ČNB je zapojena do činnosti všech pracovních skupin. V roce 2011 bylo rozhodnuto, že do doby stanovení cílového termínu zavedení eura v ČR bude činnost NKS utlumena. ČNB spolu s MF každoročně připravují společný dokument „Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“, který slouží jako podkladový a doporučující dokument pro případné rozhodnutí vlády ČR ve věci stanovení cílového termínu pro přijetí eura v České republice. Poslední vyhodnocení bylo předloženo vládě v prosinci 2014 a Ministerstvo financí a Česká národní banka v souladu se schválenou Aktualizovanou strategií přistoupení ČR k eurozóně doporučili vládě ČR prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny a v průběhu roku 2015 neusilovat o vstup do kurzového mechanismu ERM II.


Dokumenty ČNB k problematice praktických aspektů zavedení eura:


Strategické dokumenty ČR v této oblasti: