Evropská centrální banka (ECB) byla ustavena k 1. červnu 1998. Jejím předchůdcem byl Evropský měnový institut, dočasná instituce založená 1. ledna 1994, jejímž cílem byla příprava přechodu na jednotnou měnu euro.

Evropský systém centrálních bank (ESCB) se skládá z ECB a národních centrální bank všech členských států EU. ČNB je součástí ESCB.

ECB má své sídlo v Německu, ve Frankfurtu nad Mohanem.

ECB, která má právní subjektivitu, tvoří základ Eurosystému a Evropského systému centrálních bank.

Eurosystém existuje od 1.1.1999 a skládá se z ECB a národních centrálních bank členských států EU, které zavedly euro.

Eurozóna je oblast zahrnující členské státy EU, které zavedly euro.

Prvořadým cílem ESCB podle Smlouvy o EU je udržovat cenovou stabilitu. Aniž by byl dotčen tento cíl, podporuje ESCB obecné hospodářské politiky ES se záměrem přispět k dosažení cílů ES podle Smlouvy, tj. zejména podporovat harmonický a vyvážený rozvoj hospodářských činností v ES, trvalý a neinflační hospodářský  růst respektující životní prostředí, vysoký stupeň konvergence ekonomické výkonnosti, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, a to vytvořením společného trhu a hospodářské a měnové unie a prováděním společných politik a činností uvedených ve Smlouvě.

Základními úkoly  ESCB podle Smlouvy jsou: definovat a provádět měnovou politiku ES, provádět devizové operace v souladu s ustanoveními Smlouvy, držet a spravovat oficiální devizové rezervy členských států, podporovat plynulé fungování platebních systémů.

Vrcholnými orgány ECB jsou:

• Rada guvernérů
• Výkonná rada
• Generální rada.

Rada guvernérů

Radu guvernérů tvoří členové Výkonné rady a guvernéři národních centrálních bank eurozóny. Guvernér ČNB není členem Rady guvernérů; stane se jím až v momentě, kdy Česká republika zavede společnou měnu.

Rada guvernérů určuje měnovou politiku ES, přijímá rozhodnutí týkající se střednědobých měnových cílů, klíčových úrokových sazeb a vytváření měnových rezerv.

Rada guvernérů zasedá dvakrát měsíčně; na prvním jednání v měsíci rozhoduje o měnových záležitostech.

Výkonná rada

Výkonná rada má 6 členů - prezidenta, viceprezidenta a čtyři další členy, kteří jsou všichni jmenováni na období osmi let Evropskou radou, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou. Evropská rada rozhoduje na doporučení Rady ECOFIN a po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou guvernérů ECB. V Radě EU a Evropské radě jsou v tomto případě oprávněni hlasovat pouze zástupci zemí eurozóny.

Výkonná rada provádí měnovou politiku v souladu s obecnými zásadami a rozhodnutími Rady guvernérů. Rovněž odpovídá za přípravu zasedání Rady guvernérů.

Prvním prezidentem ECB byl Willem Duisenberg, od 1.11.2003 stál v čele ECB Jean-Claude Trichet. Od 1.11.2011 je prezidentem ECB Mario Draghi.

Generální rada

Generální rada se skládá z prezidenta a viceprezidenta ECB a guvernérů národních centrálních bank všech členských států EU. Generální rada vydává  rozhodnutí, doporučení a názory.

Generální rada zasedá čtyřikrát ročně. Jednání mohou být vedena též formou telekonference.

Guvernér ČNB je od 1.5.2004 členem Generální rady.

Spolupráce ČNB s Evropskou centrální bankou probíhala už v období příprav na vstup České republiky do EU.

Od 1. 5. 2004 se ČNB stala součástí Evropského systému centrálních bank. ČNB zajišťuje vztahy k ESCB a k ECB v souladu s požadavky, které vyplývají ze Smlouvy a ze Statutu ESCB a ECB. Guvernér se od června 2004 účastní jednání Generální rady jako její řádný člen, je doprovázen viceguvernérem a event. může být zastoupen svým alternátem. Zástupci ČNB působí jako členové ve 13 výborech ESCB; do každého ze 13 výborů byli bankovní radou jmenování dva zaměstnanci ČNB. Zástupci ČNB se dále účastní práce v pracovních skupinách jednotlivých výborů a jejich a Task Forces.

Seznam výborů ESCB

V rámci ESCB pracuje 13 výborů pokrývajících různé sféry činnosti. Jsou to:

Základní kapitál

Upsaný základní kapitál ECB činí k 29.12.2010 cca 10,76 mld EUR.

Podle článku 29 statutu ESCB a ECB jsou váhy podílů národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu ECB stanoveny rovným dílem podle podílu příslušného členského státu na celkovém počtu obyvatel a na hrubém domácím produktu EU.

Národní centrální banky Eurosystému jsou povinny splatit svůj podíl na upsaném kapitálu v plné výši. Národní centrální banky zemí, které nejsou členy eurozóny byly povinny splatit 3,75% svého podílu na upsaném kapitálu. V případě České národní banky se jedná o částku cca 5,84 mil. EUR.

FACTS - the European Central Bank, the Eurosystem and the European System of Central Banks (odkaz na stránku ECB)