Obrat na inflační frontě, cenový růst ustupuje. S oslavami vítězství ale počkejme.

V dubnu se meziroční inflace podle Českého statistického úřadu dále snížila z 15 na 12,7 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem, březnem, cenová hladina dokonce mírně poklesla, a meziměsíční inflace byla tedy záporná. Odeznívá i růst cen výrobců, průmyslových i zemědělských. Je již čas na oslavy? Jsou to dobré zprávy, inflace ustupuje, určitá opatrnost je ale namístě.

Důležité je, že ustupuje jádrová inflace, tedy růst cen zboží a služeb mimo nestálé položky, jako jsou potraviny, pohonné hmoty a energie. Ta nyní zpomalila z březnových 11,5 procenta na dubnových 10 procent. Zde je vidět tlumící působení domácí měnové politiky skrze zvýšené úrokové sazby. Jejich sedmiprocentní výše pomohla utlumit hypoteční boom, ochladit trh s nemovitostmi a zastavit jejich cenový růst. To se projevuje v odeznívajícím růstu nákladů vlastnického bydlení, ve kterém jsou zahrnuty i ceny nových nemovitostí.

Zvýšené úrokové sazby se odrážejí i ve vysoké míře úspor, tedy chuti domácností odkládat si stranou větší část peněžních příjmů, než tomu bylo v minulosti. V oblasti služeb totiž odeznívá meziroční růst v širším okruhu položek, například u organizovaných zájezdů cestovními kancelářemi (ty uplynulý měsíc dokonce zlevnily). To vedle nižších nákladových tlaků naznačuje právě i slabší poptávku.

Svou roli, zejména pokud jde o ceny zboží, hraje i relativně silný kurz koruny. Ten tvoří vedle úrokových sazeb druhý pilíř aktuálně přísných měnových podmínek. Posílený kurz koruny ředí cenové tlaky dovážené ze zahraničí, které by jinak mohly k inflaci přispívat. To se projevuje ve snižující se inflaci cen dováženého zboží, včetně pohonných hmot a některých potravin.

Existují však i důvody pro obezřetnost. Velká část snížení celkové inflace je totiž způsobena právě cenami potravin. Ty jsou notoricky kolísavé, často jeden měsíc nečekaně vyskočí a druhý stejně tak znenadání klesají. Nicméně nyní je příslibem pro další odeznívání růstu cen potravin nedávný pokles cen světových cen potravinářských komodit i domácích cen zemědělských výrobců. Také ziskové marže českých výrobců, distributorů a prodejců mají svůj vrchol zřejmě již za sebou. To naznačuje, že tentokrát je klesající inflace cen potravin opravdu podložená, nicméně pro potvrzení tohoto příběhu bude potřeba ještě dalších čísel, včetně např. údajů o letošní úrodě. Dále stojí za ústupem inflace přechod cen pohonných hmot do hlubokého meziročního poklesu. Aktuální ceny nafty a benzinu se totiž srovnávají s obdobím po vypuknutí války, kdy cenovky na totemech čerpacích stanic v jednu chvíli začínaly číslovkou 5.

Ačkoliv ještě nelze slavit vítězství, je zřejmé, že situace na bojišti se otáčí, inflace začíná ustupovat. Podle prognózy ČNB dojde ke snížení meziroční inflace na jednociferné hodnoty již během několika měsíců. V první polovině příštího roku by se pak inflace měla dále výrazně snížit, a to až do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB, kde se usadí. Vedle rychle opadajících nákladových tlaků z cen energií a dalších komodit se v tom projeví přísné celkové nastavení měnové politiky a posléze i úsilí vlády při konsolidaci veřejných rozpočtů.

To vše působí minimálně nadějně, úspěch však není automaticky zaručen. Rizika existují v obou směrech. Pečlivě sledujeme hlavně ta, která by další očekávaný pokles inflace mohla zbrzdit. Z historické zkušenosti víme, že sestup inflace nebývá rychlý ani bezbolestný a cenový růst mívá chuť po prvotním ústupu zas a znova vystrkovat drápky. Z přicházejících dat například vidíme, že mzdové náklady mohou růst rychleji, než by bylo slučitelné s dlouhodobě nízkou inflací. Je pochopitelné, že lidé chtějí po svých zaměstnavatelích alespoň částečnou kompenzaci zvýšených životních nákladů, avšak nemělo by to přesáhnout únosnou mez či se přenášet do dalších let.

Zatím je tedy brzy na vyhlášení vítězství. Z hlediska České národní banky a její měnové politiky je proto nutné držet měnové podmínky nadále přísné, dokud nebude zcela zřejmé, že klesající inflace skutečně míří až k dvouprocentnímu cíli. Bankovní rada ČNB proto komunikovala, že na příštím zasedání rozhodne, zdali sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Na snížení úrokových sazeb v nejbližší době bychom určitě nesázeli.