ČNB > O ČNB > čnBlog > Tomáš Garrigue Masaryk na mincích – 1. část

Tomáš Garrigue Masaryk na mincích – 1. část

Mon Oct 29 09:08:00 CET 2018

I přes téměř padesátiletou přestávku, během níž bylo možné pojímat prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka pouze jako historickou postavu, patří k našim nejzobrazovanějším osobnostem na platidlech. Svého grafického ztvárnění se dočkal v kresbě Maxe Švabinského a rytině Ferdinanda Schirnböcka ještě za svého života a prezidentského mandátu na bankovce Národní banky Československé 100 Kč vzoru 1931. Podruhé byl ztvárněn v rytině ateliéru britské tiskárny Bradbury, Wilkinson & Co. Ltd. na státovce (de iure bankovce Národní banky Československé) tzv. londýnské emise 100 Kčs s pomocným označením vzor 1945 (bankovka nenese letopočet, protože byla objednána Prozatímním státním zřízením v Londýně pro poválečnou potřebu, o níž se v době vzniku nevědělo, kdy reálně nastane). Potřetí jsme se s jeho portrétem setkali v kresbě Oldřicha Kulhánka a rytině Miloše Ondráčka na bankovce České národní banky 5 000 Kč, kde setrvává již na třetím vydaném vzoru – 1993, 1999 a 2009.

T. G. Masaryk na našich bankovkách a mincích

T. G. Masaryk na našich bankovkách a mincích

Na minci se Masaryk objevil ještě o pár let dříve než na bankovce, a to na jubilejní stříbrné desetikoruně k 10. výročí vzniku Československa z roku 1928. Pomineme-li zlaté obchodní mince, jubilejní jednodukát a pamětní dvojdukát k 5. výročí vzniku Československa z roku 1923, jedná se o vůbec první československou pamětní minci. Na její výtvarný návrh nebyla vypsána soutěž, ale jeho vytvořením byl přímo pověřen autor většiny prvních československých mincí Otakar Španiel. Ten ztvárnil portrét T. G. Masaryka zprava ve velmi nízkém reliéfu, který zaručoval bezproblémovou ražbu. Technické parametry se nelišily od obyčejné („nepamětní“) desetikoruny, která již byla stanovena právním předpisem, i když se začala sériové vyrábět až v roce 1930. Jubilejní desetikoruny k desetiletí Republiky československé byly raženy v množství 1 000 000 kusů a do oběhu byly vydány na den jubilea, 28. října 1928.

10 Kč vzoru 1928 k 10. výročí vzniku Československa, stříbro 700/1000, průměr 30 mm, hmotnost 10 g. Návrh Otakar Španiel, ražba Štátna mincovňa, Kremnica

10 Kč vzoru 1928 k 10. výročí vzniku Československa, stříbro 700/1000, průměr 30 mm, hmotnost 10 g. Návrh Otakar Španiel, ražba Štátna mincovňa, Kremnica

Krátce po Masarykově úmrtí 14. září 1937 byly zahájeny přípravy na vydání pamětní stříbrné dvacetikoruny „na paměť presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka“. Technické parametry se nelišily od již obíhající obyčejné dvacetikoruny, z níž vycházel i výtvarný návrh lícní strany od Jaroslava Horejce, pozdějšího autora figury Golema pro filmy Císařův pekař a Pekařův císař. Pro rubovou stranu se uvažovalo o portrétu T. G. Masaryka z již zmíněné jubilejní desetikoruny Otakara Španiela nebo o jiném portrétu z medaile téhož autora. Nakonec byl vybrán Španielův portrét z desetikoruny, avšak autoři v zájmu formálního obsahu i výtvarného souladu modely obou stran ve dvou etapách upravovali . Pamětní dvacetikoruny k úmrtí prvního československého prezidenta byly raženy rovněž v množství 1 000 000 kusů a do oběhu byly vydány 21. prosince 1937.

20 Kč vzoru 1937 k úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka, stříbro 700/1000, průměr 34 mm, hmotnost 12 g. Návrh líce Jaroslav Horejc, rubu Otakar Španiel, ražba Štátna mincovňa, Kremnica

20 Kč vzoru 1937 k úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka, stříbro 700/1000, průměr 34 mm, hmotnost 12 g. Návrh líce Jaroslav Horejc, rubu Otakar Španiel, ražba Štátna mincovňa, Kremnica

V době státoprávních otřesů na konci 30. let obyvatelstvo obě tyto mince tezaurovalo, tzn. nevracelo je zpět do oběhu, a naše nejstarší generace ještě pamatuje, jak střední třída ukrývala po dobu války celé roličky a sáčky těchto mincí s vidinou jejich budoucího zhodnocení. K tomu přechodně skutečně došlo, avšak jejich pozdější platební a dnešní numismatická hodnota jsou jen nepatrným zlomkem jejich někdejší kupní síly. Zajímavé je, že se těchto mincí formálně nedotkla německá okupace ani peněžní reforma v roce 1945 a na území Protektorátu Čechy a Morava, resp. obnoveného Československa formálně platily až do druhé poválečné reformy, tedy do 31. května 1953.