ČNB > O ČNB > čnBlog > Mistrovská díla československé bankovkové grafiky I. – 25 Kčs 1958

Mistrovská díla československé bankovkové grafiky I. – 25 Kčs 1958

Mon Feb 22 10:00:00 CET 2016

Po vzniku samostatného československého státu, vyhlášeného 28. října 1918, se na jeho území nenacházela tiskárna bankovek. První československé papírové peníze se proto vyráběly částečně v tuzemských obchodních tiskárnách a částečně v zahraničí. Záhy však bylo zahájeno budování vlastního československého grafického ústavu, které dovršilo v roce 1928 otevření Tiskárny bankovek Národní banky Československé, převedené pak v roce 1953 z působnosti centrální banky do působnosti ministerstva financí pod názvem Státní tiskárna cenin. V ní jsou české bankovky tištěny dosud.

Mladý grafický ústav dosáhl již v roce 1937 mezinárodního úspěchu cenou za tisícikorunu a jeho práce pak byla mezinárodně oceněna ještě třikrát. Na vzniku československých a českých bankovek se podíleli přední umělci své doby – Alfons Mucha, František Kysela, Max Švabinský, Karel Svolinský, Karel Hruška, Albín Brunovský, Oldřich Kulhánek a další. Tento cyklus představí mistrovská díla československé a české bankovkové grafiky a kvalitu jejich polygrafického zpracování. Prvním z nich je bankovka Státní banky československé v hodnotě 25 korun československých, vzor 1958.

Pětadvacetikoruna vzoru 1958 navázala na pětadvacetikorunu vzoru 1953, která byla vydána při nechvalně známé peněžní reformě. Na doporučení poradců ze Sovětského svazu byly tehdy Československu vnuceny netradiční nominální hodnoty 3 a 25 (namísto dřívějších 2 a 20), na které si obyvatelstvo nikdy nezvyklo, byly neoblíbené, málo obíhaly a neúměrně zvyšovaly oběh hodnot 1 a 10. O návratu k tradičním nominálům se uvažovalo už v roce 1956, ale změna tehdy ještě nebyla povolena.

Vypracováním výtvarného návrhu na novou pětadvacetikorunu byl v roce 1956 pověřen přední český výtvarník, akademický malíř Karel Svolinský (1896–1986), profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, mimo jiné autor několika bankovek a poštovních známek. Tvůrce se musel držet hlavní tématiky stávající pětadvacetikoruny, tedy na lícní stranu ztvárnit osobnost Jana Žižky z Trocnova a na rubovou stranu město Tábor, forma vyjádření však byla ponechána na něm. Musela být dodržena i základní modrá barva, autor si však mohl vybrat vhodný odstín. Návrh musel být vyhotoven nebarevnou tónovou kresbou, pro kterou zvolil autor sépiovou barvu. Návrh lícní i rubové strany představuje pouze hlavní motivy, neboť bankovka nevznikala jako kompletní grafický list. Základní grafická koncepce bankovky a provedení textů byly dílem ateliéru Státní tiskárny cenin v čele s hlavním designerem Bedřichem Fojtáškem (1909–1990).

Návrh hlavního motivu lícní strany, Karel Svolinský, 1957, sépie, 410 x 230 mm

Návrh hlavního motivu lícní strany, Karel Svolinský, 1957, sépie, 410 x 230 mm.

Návrh hlavního motivu rubové strany, Karel Svolinský, 1957, sépie, 410 x 230 mm.

Návrh hlavního motivu rubové strany, Karel Svolinský, 1957, sépie, 410 x 230 mm.

Předložený výtvarný návrh byl v roce 1957 vyhodnocen jako vysoce umělecky hodnotný, zejména byla oceněna Žižkova výrazná a patetická hlava a husitské zbraně v dolní části lícní strany. Prezident Československé republiky Antonín Zápotocký (1884–1957) se však při projednávání 6. srpna 1957 vyjádřil opovržlivě o portrétu Jana Žižky, který „nemá důstojný ráz a vypadá jako tulák“. Tato epizoda představuje typický příklad neodborného zasahování do výtvarné podoby platidel, ale ani tento názor vydání bankovky nezvrátil.

Souhlas ministra financí s realizací návrhu Karla Svolinského byl dán 7. února 1958 a 3. června 1958 bylo schváleno zahájení výroby. Rytinu lícní strany a liniovou kresbu rubové strany provedl přední český rytec Jindřich Schmidt (1897–1984).

Hlavní motiv lícní strany v návrhu Karla Svolinského a liniové rozkresbě Jindřicha Schmidta.

Hlavní motiv lícní strany v návrhu Karla Svolinského a liniové rozkresbě Jindřicha Schmidta.

Z detailu obličeje je zřejmé, jak byla tónová kresba sépií retušovanou bělobou převedena do jednobarevné rozkresby tuší (charakter obrazce je naprosto odlišný), přitom však Žižkův výraz byl dokonale zachován.

Z detailu obličeje je zřejmé, jak byla tónová kresba sépií retušovanou bělobou převedena do jednobarevné rozkresby tuší (charakter obrazce je naprosto odlišný), přitom však Žižkův výraz byl dokonale zachován.

Podobně jako předcházející bankovky nesla i pětadvacetikoruna vzoru 1958 dvojjazyčný český a slovenský text, zatímco pozdější bankovky měly text buď jen český, nebo jen slovenský. Lícní strana je vytištěna mokrým měditiskem (archy papíru byly před tiskem vlhčeny k lepšímu příjmu barvy z tiskové formy) tmavomodrou barvou, podtisk vytištěný ofsetem je žlutý. Rubová strana je vytištěna jen ofsetem v barvě tmavomodré a žluté.

Lícní a rubová strana bankovky, vytištěné ve Státní tiskárně cenin v Praze v roce 1958.

Lícní a rubová strana bankovky, vytištěné ve Státní tiskárně cenin v Praze v roce 1958.

Bankovka o rozměrech 140/x/69 mm byla v oběhu od 1. prosince 1958 do 31. prosince 1971, kdy ji nahradila nová dvacetikoruna a tím se po téměř dvaceti letech zdařil návrat k tradičním nominálním hodnotám československých platidel. Také nová dvacetikoruna vzoru 1970 nesla jako hlavní motiv Jana Žižku, který se tak stal spolu se zakladateli československého státu Tomášem Garriguem Masarykem a Milanem Rastislavem Štefánikem a mysliteli Františkem Palackým a Janem Amosem Komenským nejčastěji zobrazovanou reálnou historickou osobností na našich platidlech.

Hlubotisková bankovka 25 korun československých vzoru 1958 náleží k mistrovským dílům československé bankovkové grafiky. Uměleckou hodnotu výtvarného návrhu Karla Svolinského podtrhuje vynikající manuální rytina Jindřicha Schmidta a některé, tehdy nové grafické prvky s velmi dobrou ochrannou hodnotou proti padělání.

Ochranné prvky.

Vysokou úroveň ryteckého díla můžeme nejlépe posoudit v oční krajině (1), u řemeslné rytiny nebo padělku by byl pohled oka neživý a nevýrazný. Různými polohami ryteckých čar byla znamenitě vyjádřena plastičnost lícních kostí (2). Neobyčejnou kvalitu rytiny ilustruje též ztvárnění husitských zbraní, kde jsou žerdě sudlic, cepů a korouhví provedeny dvojlinkami (3), vzdálenými od sebe asi desetinu milimetru. Dvojitý je rovněž řetěz řemdihu (koule s hřeby (4). Dvojlinky vykazují vysokou ochrannou hodnotu, neboť se na padělcích slévají v jednu čáru. Modré vodorovné vlnovkové čáry jsou součástí hlavního tisku vytištěného hlubotiskem a u spodního okraje bankovky téměř neznatelně přecházejí do čar rovných (5). Silné čáry v profilu, na zádech a okruží jsou rozloženy do dvou až tří čar, které jsou jemně příčně přetnuty dalšími čarami (6). Rytec tak docílil úmyslného změkčení těchto čar. Novou technikou byl proveden i malý státní znak, vypíchaný diamantovým hrotem (7). Proto má v kresbě měkčí ráz, než kdyby byl vyryt kovovým rydlem. Měkká kresba způsobuje zdánlivé odsunutí znaku za nápis. Výplň hodnotového čísla 25 obsahuje velejemné negativní i pozitivní pletivo, tzv. guilloche (8), které je viditelné jen pod lupou a představuje první zdařilé použití tak jemných prvků. Řez a preciznost vypracování liter v trestní pohrůžce, jménech tvůrců a názvu tiskárny (9) podtrhují dokonalost tohoto ryteckého díla a představovaly velmi dobrou ochranu proti tehdejším padělatelským technikám.

Bankovka Státní banky československé 25 korun československých vzoru 1958 je dokladem vysoké výtvarné a/technické úrovně československé bankovkové grafiky druhé poloviny 50. let 20. století.

Bankovka Státní banky československé 25 korun československých vzoru 1958 je dokladem vysoké výtvarné a/technické úrovně československé bankovkové grafiky druhé poloviny 50. let 20. století.

Bankovka Státní banky československé 25 korun československých vzoru 1958 je dokladem vysoké výtvarné a/technické úrovně československé bankovkové grafiky druhé poloviny 50. let 20. století.

Bankovka Státní banky československé 25 korun československých vzoru 1958 je dokladem vysoké výtvarné a technické úrovně československé bankovkové grafiky druhé poloviny 50. let 20. století.


Případné reakce a komentáře k předmětnému blogu zasílejte na media@cnb.cz .