ČNB > O ČNB > čnBlog > Jak to bylo s růstem mezd v období po krizi: výsledky dotazníkového šetření mezi podniky

Jak to bylo s růstem mezd v období po krizi: výsledky dotazníkového šetření mezi podniky

Wed Jun 01 10:21:00 CEST 2016

V roce 2014 se Česká národní banka účastnila mezinárodního projektu koordinovaného Evropskou centrální bankou, v rámci kterého bylo ve 25 zemích EU včetně České republiky provedeno dotazníkové šetření mezi podniky. Jeho cílem bylo zjistit, jak podniky v období 2010–2013 reagovaly na změny ekonomických podmínek v oblasti zaměstnanosti, odměňování a tvorby cen. V reakci na krizi v letech 2008–2009 některé evropské země zavedly reformy trhu práce, které měly za cíl zmírnit rigidní pravidla v oblasti zaměstnávání a odměňování. Z pohledu české ekonomiky bylo období 2010–2013 zajímavé také tím, že předcházelo zavedení kurzového závazku ČNB v listopadu 2013. Podle údajů ČSÚ byl růst průměrné mzdy v podnikatelské sféře od roku 2010 oproti situaci před krizí podstatně nižší a v roce 2013 záporný (Tabulka 1). Zaměstnanost po výrazných poklesech v roce 2008 a 2009 v dalších dvou letech stagnovala a meziročně rostla až v roce 2013. Dotazníkové šetření představuje cenný zdroj informací o tom, jakým změnám prostředí byly české podniky vystaveny a jak na ně reagovaly. V tomto článku představujeme vybrané výsledky. Některé z nich porovnáváme s výsledky obdobných šetření z let 2007 a 2009.

Pohled do mikrosféry ukazuje, že podniky byly vystaveny rozdílným změnám ekonomického prostředí (Tabulka 2). Snížení poptávky v období 2010–2013 zaznamenalo 43 % podniků, zatímco nárůst 40 % podniků. Také u nejistoty poptávky byly patrné významné rozdíly: 30 % podniků hlásilo pokles nejistoty, ale 18 % nárůst. Přístup k vnějšímu financování a dostupnost dodávek byly pro velkou většinu podniků beze změny. Pokud jde o schopnost zákazníků platit a plnit podmínky smluv, 35 % podniků v dotazníku uvedlo zhoršení a jen 8 % zlepšení.

V letech 2010–2013 přibližně 38 % podniků reagovalo na nepříznivou ekonomickou situaci snižováním nákladů práce nebo změnou jejich struktury. Mezi podniky, které významně snížily náklady práce, 60 % zastavilo nebo omezilo přijímání nových zaměstnanců, 55 % provedlo individuální propouštění a 41 % neprodloužilo zaměstnancům dočasné smlouvy po jejich vypršení.

Důležitým nástrojem přizpůsobení bylo také odměňování. V roce 2010 základní mzdy (tj. bez odměn) nominálně nerostly u 21 % podniků, přičemž toto zmrazení mezd se týkalo v průměru 84 % zaměstnanců (Tabulka 3). Podíl podniků, kde byl zastaven nárůst mezd, v dalších letech klesal jen zvolna a v roce 2013 dosáhl 15 % (zmrazení mezd postihlo v průměru 80 % zaměstnanců). V krizovém roce 2009 nominální mzdy nerostly ani neklesaly u 65 % podniků a v nich bylo zasaženo 91 % pracovníků. V předkrizových letech bylo zmrazení mezd zaznamenáno u 19 % podniků a v průměru se týkalo pouze 49 % zaměstnanců. Oproti situaci před krizí je zmrazení mezd v letech 2010–2013 pozorováno u přibližně stejného počtu podniků, ale zasahuje větší část zaměstnanců.

Obdobný obrázek poskytují odpovědi na otázku, zda podniky mzdy snižovaly. V letech 2010–2013 se snižování nominálních mezd týkalo 3,1–3,5 % podniků a postiženo bylo průměrně 55–62 % zaměstnanců. Mzdy byly snižovány poměrně výrazně: v roce 2010 průměrně o 15 % a v dalších třech letech zhruba o 8 %. V roce 2009 byla četnost snižování mezd vyšší (11 %), ale týkalo se jen 39 % zaměstnanců. Podle výsledků obdobného šetření z roku 2007 snižování nominálních mezd postihovalo před krizí průměrně 4,4 % podniků a dotčených bylo pouze 19 % zaměstnanců. Snižování mezd je tak relativně vzácné, ale oproti období před krizí postihuje více zaměstnanců. To je vidět i v údajích o podílu z celkového počtu zaměstnanců. V krizovém roce 2009 bylo snižování mezd i jejich zmrazení častější.

Zmrazení a snižování mezd bylo v letech 2010–2013 zaznamenáno i v dalších zemích EU, které se projektu účastnily (Graf 1, Graf 2). Česká republika se v tomto srovnání co do četnosti nachází přibližně uprostřed. Zmrazení mezd bylo nejčastějším jevem na Kypru, v Irsku a v Řecku (kolem 50 %). Mzdy snižovalo nejvíce podniků v Řecku (22 %), dále v Irsku, v Chorvatsku a na Kypru (zhruba 12 % podniků).

Další tabulka uvádí faktory vysvětlující v jednotlivých letech růst mezd v českých podnicích (to znamená, že mzdy nebyly zmrazeny ani sníženy). Růst byl častější u velmi malých podniků v celém období, u velkých podniků v letech 2012 a 2013 a u podniků se zahraničním vlastnictvím v letech 2010 a 2011. Růst mezd byl naopak méně častý v podnicích, které byly vystaveny silné konkurenci (jimi vnímané), u podniků s vysokým podílem nákladů práce na celkových provozních nákladech (2011 a 2012) a u podniků s kolektivní smlouvou (2012 a 2013).

Z výše uvedeného lze shrnout, že významná část podniků v letech 2010–2013 čelila nepříznivým ekonomickým podmínkám. To se projevilo v zaměstnávání, když podniky kromě propouštění velmi často zastavily přijímání nových zaměstnanců. Zmrazení mezd či jejich snížení využívala přibližně stejná část podniků jako před krizí, ale zasaženo bylo více zaměstnanců. To mohlo přispívat k nižšímu růstu průměrné mzdy dle údajů ČSÚ do roku 2013 (Tabulka 1). Mezi faktory růstu mezd, resp. absence jejich zmrazení či snížení, lze v letech 2010–2013 jmenovat velikost podniku (velmi malé a velké podniky) a zahraniční vlastnictví.

Podrobné výsledky dotazníkového šetření za Českou republiku a ostatní země jsou k dispozici na těchto webových stránkách:

 

Tabulka 1: Růst zaměstnanosti a mezd

  2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Průměrná měsíční nominální mzda v podnikatelské sféře (%, meziročně) 7,4 8,6 3,0 2,7 3,0 2,6 -0,4
Počet zaměstnanců (%, meziročně) 1,9 1,7 -2,1 -2,1 0,0 -0,1 1,6

Zdroj: ČSÚ.  

 

Tabulka 2: Jak ovlivnily následující faktory v letech 2010–2013 činnost Vašeho podniku?
(odpovědi v % podniků)

  Pokles Beze změny Nárůst
Úroveň poptávky po Vašich výrobcích/službách 43 18 40
Rozkolísanost/nejistota poptávky po Vašich výrobcích/službách 30 53 18
Přístup k vnějšímu financování obvyklými finančními kanály 13 75 12
Schopnost zákazníků platit a plnit podmínky smluv 35 57 8
Dostupnost dodávek od Vašich obvyklých dodavatelů 9 80 11

 

Tabulka 3: Došlo ve Vašem podniku ke zmrazení nebo snížení nominálních mezd?

  Mzdy byly zmrazeny Mzdy byly sníženy
Ano (%) Podíl zaměstnanců (%) Ano (%) Podíl zaměstnanců (%) Průměrné snížení (%)*
z Ano (%) z celku (%) z Ano (%) z celku (%)
2002–2006
(roční průměr)
18,9 48,9 9,2 4,4 18,6 0,8 x
2009 65,4 90,5 59,2 11,1 38,7 4,3 x
2010 20,7 83,6 17,3 3,5 58,9 2,1 14,9
2011 19,0 78,7 15,0 3,2 55,0 1,8 6,9
2012 17,9 83,6 14,9 3,1 56,3 1,7 8,2
2013 14,9 80,2 12,0 3,3 61,9 2,0 8,6

Poznámka: Základní složka mezd. * týkající se kladných odpovědí; x údaj není k dispozici.

 

Graf 1: Podíl podniků, kde byly v období 2010–2013 základní mzdy zmrazeny
(mezinárodní srovnání, roční průměry v %)

Podíl podniků, kde byly v období 2010–2013 základní mzdy zmrazeny

Poznámka: Údaje za 25 zemí EU, které se účastnily šetření. Výsledky za Irsko jsou předběžné a nevážené.

 

Graf 2: Podíl podniků, kde byly v období 2010–2013 základní mzdy sníženy
(mezinárodní srovnání, roční průměry v %)

Podíl podniků, kde byly v období 2010–2013 základní mzdy sníženy

Poznámka: Údaje za 25 zemí EU, které se účastnily šetření. Výsledky za Irsko jsou předběžné a nevážené.

 

Tabulka 4: Faktory, které vysvětlují růst základních mezd v období 2010–2013

  2010 2011 2012 2013
Velmi malé podniky (10 až 19 zaměstnanců)* (+) (+) (+) (+)
Velké podniky (200 zaměstnanců a více)*     (+) (+)
Silná konkurence (vnímaná podniky) (–)   (–) (–)
Vysoký podíl nákladů práce   (–) (–)  
Kolektivní smlouva     (–) (–)
Podniky se zahraničním vlastnictvím (+) (+)    

Poznámka: Statisticky významné odhady z regresí. * referenční skupinou jsou podniky s 20–49 zaměstnanci.


Poznámka: Údaje prezentované v tomto článku jsou dle harmonizovaného souboru za 25 zemí EU ke dni 25. 5. 2016 a z předchozích šetření za Českou republiku. V roce 2014 se šetření v ČR účastnily podniky s 10 a více zaměstnanci z odvětví zpracovatelský průmysl, stavebnictví, velkoobchod a maloobchod, doprava a skladování, ubytování, stravování a pohostinství, informační a komunikační činnosti, činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti.