ČNB > O ČNB > Archiv ČNB > Fondy archivu ČNB > Živnostenská banka v Praze (Industriala, Heinrich Klinger)

Živnostenská banka v Praze

Fondy archivu ČNB

( literatura: 9, 10, 11, 14, 20, 24, 28, 29, 33, 37, 43, 46, 47, 51, 67)

Časový rozsah fondu: 1869 - 1964

Budova Živnostenské banky v Praze na Příkopě, Žvnostenská banka building in Prague, Na Příkopě Street
Obsah fondu:
Dokumenty k založení Živnostenské banky a její činnosti 1865 - 1882;
Stanovy banky 1869 - 1945 (1946);
Jednací a dozorčí řády 1925 - 1943;
Protokoly představenstva - správní rady 1869 - 1945 (1952);
Protokoly výkonného výboru 1873 - 1945;
Protokoly ředitelských schůzí 1917 - 1945 (1948);
Protokoly dozorčí rady 1873 - 1945 (1951);
Bilance banky 1932 - 1945 (1952);
Valné hromady banky 1869 - 1943;
Výroční zprávy banky 1869 - 1945;
Emise akcií banky a tisk akcií 1868 - 1943;
Průmyslové oddělení banky 1897 - 1942;
Syndikáty 1911 - 1945 (1950);
Syndikát lihovarský 1932 - 1945 (1949);
Konsorcium bank pro finanční operace státní 1911 - 1945 (1950);
Průmyslové obligace 1941 - 1945 (1951);
Filiálky a expositury banky 1873 - 1945 (1950);
Slučování (fúze) bank se ŽB 1939 - 1945 (1948);
Oběžníky banky 1910 - 1945 (1950);
Oběžníky Svazu čsl. bank 1919 - 1945 (1948);
Soukromá korespondence funkcionářů banky;
Dr. Jaroslav Preiss, vrchní ředitel ŽB 1909 - 1945;
Karl Hartmann, generální ředitel ŽB 1942 - 1945. K. Hartmann byl za okupace dosazen do ŽB německým ministrem hospodářství;
Banky, peněžní a pojišťovací ústavy 1869 - 1945 (1950);
Ministerstva, ústřední úřady, fondy apod. 1900 - 1945 (1951);
Společnosti průmyslové, obchodní aj. v Československu a v zahraničí 1869 - 1945 (1950);
Úvěry, záruky a kauce 1912 - 1945 (1953);
Bilance banky 1869 - 1945 (1956);
Korespondence z roku 1859 - 1937: korespondence (písemnosti) byla zachována jako "ukázková" při dřívějších neodborných skartacích;
Právní oddělení a hypoteční oddělení 1881 - 1945 (195l): záležitosti hypoteční a za okupace záležitosti židovského majetku;
Ústřední a bilanční účtárna;
Kauční oddělení 1936 - 1945 (1948);
Oddělení vkladních knížek 1945 (1948);
Burzovní oddělení 1913 - 1944;
Akreditivy 1924 - 1945 (1949);
Kontrolní oddělení 1920 - 1944;
Osobní oddělení 1869 - 1945 (1950);
Expozitury a platebny v Praze.

Rozsah: 931,00 bm

Pokladniční poukázka Živnostenské banky z roku 1869; 5,000 florin bill, Živnostenská banka, 24 August 1869

Dne 8. prosince 1868 se konala v zasedací síni Staroměstské radnice v Praze ustavující valná hromada banky, na níž za účasti 537 akcionářů ustavena byla Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze. Do správní rady byli zvoleni m.j.tehdejší významní čeští politici Dr František Ladislav Rieger, Ferdinand Urbánek a J. S. Skrejšovský.
Do obchodního rejstříku byla zapsána Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze dne 14. ledna 1869. Jako první ředitel banky byl dne 21. ledna 1869 registrován pan Pavel Kuzmány Kniha bilancí Živnostenské banky z roku 1890; Ledger of Živnostenská banka pro Čechy a Moravu, 1890, původem Slovák, dosavadní vrchní účetní C.k. privátního ústavu pro úvěr pozemkový ve Vídni. Činnost zahájila Živnostenská banka dne 1. března 1869. Již první mimořádná valná hromada se usnesla na zvýšení akciového kapitálu z 1 milionu na 2 miliony zl. nom. vydáním 5.000 akcií po 200 zl. nom.
V roce 1870 navazuje intenzivnější spojení s cukrovary. V roce 1871 začíná doba rozmachu banky. 19. února 1871 se usnáší na zvýšení akciového kapitálu ze 2 na 3 miliony zl., dne 13. května 1872 bylo usneseno zřídit filiálku banky ve Vídni. Po vypuknutí krize v květnu 1872 banka utrpěla velké ztráty v Praze i ve vídeňské filiálce. V roce 1874 se odhodlává k restrikci svých obchodů, ruší filiálku v Prostějově a ve Vídni a také směnárnu při centrále. V kampani roku 1874-1875 propukla prudká cukrovarnická krize.
Koncem osmdesátých a počátkem devadesátých let devatenáctého století se hospodářská situace podstatně lepšila. Dobré bankovní obchody umožnily v roce 1896 zakoupení domů, na jejichž místě byla vystavěna nová bankovní budova, do které se banka 16. června 1900 přestěhovala z pronajatých místností v "Bazaru".
Správa banky jde systematicky za vytčeným cílem, vytvořit silný a dobře organizovaný ústav, který by se výší prostředků a rozsáhlým obchodem mohl srovnávat na domácí půdě s velkými vídeňskými bankami. K tomu cíli bylo vlastní jmění banky pronikavě posíleno, činnost banky byla teritoriálně rozšířena a co do své intenzity prohloubena jednak zhuštěním sítě filiálek, jednak systematickým utužováním styku banky s českým průmyslem. V roce 1909 byl již akciový kapitál 40 milionů K.
Zápis v knize bilancí Živnostenské banky z roku 1890; Entry in ledger of Živnostenská banka pro Čechy a Moravu as of 31 December 1890 V srpnu 1898 reaktivovala filiálku ve Vídni. (Prostřednictvím vídeňské filiálky navazuje banka styky se slovanským jihem, které po čilém úvěrovém spojení s různými jihoslovanskými peněžními ústavy vedly v roce 1900 k pronikavé účasti Živnostenské banky na založení Lublaňské úvěrní banky). V roce 1907 bylo v bance zřízeno samostatné oddělení průmyslové, jehož činnost zasáhla téměř do všech nejdůležitějších průmyslových oborů, zejména cukrovarnictví, textilnictví a strojírenství.
V roce 1919 byl akciový kapitál zvýšen na 160 mil. Kč a potom na 200 mil.Kč. Ve vnitřní agendě banky se provádějí organizační změny, které plynou ze změněných poválečných poměrů. Živnostenská banka (jpg, 57 kB) se přebudovává z velké banky místního rázu na velkou banku mezinárodního významu. Banka sleduje při zakládací a konsorciální činnosti cíl Akcie Živnostenské banky z roku 1933; Kč 5,000 shares, Živnostenská banka, 15 January 1933vybudovat nová průmyslová a výrobní odvětvi (elektrotechnika, těžká chemie, polygrafie apod.), která doposud v Československu neexistovala, anebo nebyla dostatečně zastoupena.
V roce 1920 se banka snažila o to, aby se zúčastnila nostrifikace podniků, jejichž těžiště leželo mimo oblast republiky. Její průmyslový koncern se během roku 1920, zvláště v důsledku kapitálové účasti na České eskomptní bance velmi podstatně rozšířil.
Při tzv. bankovní krizi v letech 1922 až 1924 se u Živnostenské banky ukázalo, že ji velmi prospěla dlouholetá obchodní tradice a obezřetné, někdy zdánlivě až úzkostlivé vedení, které jí bylo někdy vytýkáno jako nedostatek iniciativy a obchodní (jpg, 26 kB) expanze (jpg, 90 kB). U Živnostenské banky bylo vůbec jak za války, tak i po válce charakteristické, že v dobách největších krizí její vklady stoupaly a nikdy neklesaly, za což vděčila největší důvěře vkladatelů v její pevné základy.
V roce 1938 dovršovala Živnostenská banka sedmé desetiletí své činnosti jako vedoucí česká obchodní banka. Jejích 1 milión akcií bylo v podstatě rozptýleno v českých středních vrstvách. V letech 1917 až 1938 byl významným představitelem Živnostenské banky Dr. Jaroslav Preiss (jpg, 19 kB), přední český finančník (jpg, 26 kB) a národohospodář. Velkoakcionářů prakticky neměla, což se ukázalo za okupace jako nejlepší obrana proti německému pronikání do českých podniků prostřednictvím velkoakcionářské držby akcii.

41/2% bankovní dlužní Živnostenské banky; 41% bank bond, Živnostenská banka

 

Koncem dubna 1938 nabídl bankovní dům Petschek Živnostenské bance ke koupi svůj severočeský uhelný majetek. Byl to zřejmě projev obav z dalšího vývoje evropské politické krize pro Československo. Banka tento uhelný majetek po dlouhém jednání koupila. Po mnichovské dohodě v září 1938 byla banka nucena likvidovat svoji vídeňskou filiálku i ostatní koncernové účasti v Rakousku.
Zřízením tzv. "Protektorátu" se snažily berlínské velkobanky o získání účasti na Živnostenské bance, buď nabytím akciové účasti, nebo dosazením svých příslušníků do vedení banky z nějakého alespoň částečně úředního titulu. Banka se těmto snahám úspěšně bránila. V únoru 1942 byl dosazen do banky dekretem ministra Dr.Waltera Bertsche emeritní generální ředitel K. Hartmann, jeden z čelných funkcionářů NSDAP, jako jeho důvěrník a člen představenstva a výkonného výboru Živnostenské banky. Přestože byla banka vystavena soustavnému nátlaku německých okupačních úřadů, vedení banky neukládalo své značné přebytky do říšských hodnot, takže do osvobození měla banka na svém kontě 654 miliony K říšských nezúročitelných státních poukázek a směnek, zatímco měla asi za 260 milionů K markových závazků. Proto mohla po osvobození Československa bez cizí pomoci, z vlastních volných miliardových prostředků, financovat provoz podstatné části československého průmyslu.
Dekretem prezidenta republiky č. 102/45 o znárodnění bank se stala Živnostenská banka národním podnikem. Zákonem č. 31 z 9. března 1950 byla zřízena Státní banka československá, která převzala veškerá práva a závazky m.j. také Živnostenské banky n.p.. Tímto zanikla její činnost dnem 1. dubna 1950, kdy nabyl zákon účinnosti.

  • Industriala - organizační a kontrolní společnost pro obchod a průmysl, společnost s r.o.; byla v koncernovém spojení se Živnostenskou bankou.
    Časový rozsah: 1924 - 1951
    Obsah fondu:
    Valné hromady 1928 - 1951
    Schůze jednatelů 1936 - 1949
    Bilance 1932 - 1951
    Národní správa 1945 - 1947
    Dokumenty z obchodní činnosti 1924 - 1949
    Osobní záležitost zaměstnanců 1934 - 1951

Společnost byla založena 22. února 1928 z iniciativy Živnostenské banky. Účelem byla organizace a sdružování obchodních a průmyslových podniků, jejich zastupování, revize a kontrola. Byla oprávněna provozovat obchod a vykonávat funkci platebního a zúčtovacího centra pro všechny tyto organizace. Sídlo společnosti bylo v Praze, pobočka v Bratislavě. V letech 1949 -1951 zlikvidována.

  • Heinrich Klinger - veřejná obchodní společnost; byla v koncernovém spojení se Živnostenskou bankou.
    Časový rozsah: 1928 - 1945
    Obsah fondu:
    Bilance
    Nemovitosti
    Dokumenty z obchodní činnosti : firma Geska,, textilní továrna ve Svitavách
    likvidace společnosti, hlášení nepřátelského (židovského) majetku

    Firma se zabývala textilní výrobou.