ČNB > Měnová politika > Zprávy o inflaci > 2010 > Zpráva o inflaci - I/2010 > Boxy a přílohy > Nejistoty ohledně výpočtu potenciálního produktu

Nejistoty ohledně výpočtu potenciálního produktu

V prostředí celosvětové krize došlo v letech 2008 a 2009 k posunu české ekonomiky v rámci hospodářského cyklu. Vykreslení aktuální pozice v hospodářském cyklu poskytuje tzv. mezera výstupu, což je procentní odchylka reálného výstupu od potenciálního produktu vyjadřujícího rovnovážnou úroveň výstupu. Stejně jako rovnovážné úrovně jiných makroekonomických veličin však ani potenciální produkt není pozorovatelná a měřitelná veličina. Ohledně jeho úrovně a míry růstu tedy panuje značná nejistota, obzvláště ve stávající situaci, a k jeho odhadu lze použít celou řadu rozdílných metod.

První metoda používaná v současnosti k odhadu potenciálního produktu v ČNB vychází z Cobb-Douglasovy produkční funkce (v základním tvaru), která reprezentuje nabídkovou stranu ekonomiky a vyjadřuje vztah mezi objemem vstupů (výrobních faktorů – souhrnné produktivity, práce a kapitálu) a výstupu (produkt), přičemž produktivita je dopočítávaná a následně Hodrick-Prescottovým filtrem vyhlazená veličina. Výhodou této metody výpočtu potenciálního produktu je možnost analyzovat příspěvek jednotlivých faktorů (produktivity, práce a kapitálu) k růstu potenciálního produktu. Produkční funkce je v ČNB počítána ve třech variantách lišících se použitými vstupními daty.

Druhá metoda používaná v ČNB pro výpočet potenciálního produktu využívá vícerovnicový model odhadnutý rekurzivním algoritmem známým jako Kalmanův filtr. Výhodou modelu je, že kromě dat týkajících se přímo ekonomické aktivity měřené HDP využívá i dalších informací, například z oblasti trhu práce a cenového růstu.

Třetí a technicky nejjednodušší metoda používaná k odhadu potenciálního produktu je aplikace Hodrick-Prescottova (HP) filtru na časovou řadu HDP. Tento jednorozměrný filtr (tzn. využívající pouze jedné časové řady) se poměrně často využívá k filtraci trendové a cyklické části časové řady. Jeho nevýhodou bývá vychýlení na koncích časové řady, zejména při změně fáze cyklu. Pro zmírnění tohoto problému je v ČNB výpočet pomocí HP filtru prováděn na časové řadě zahrnující i prognózu.

Graf 1 (Box)  Růst potenciálu

Všechny uvedené metody propočtu potenciálního produktu jsou v ČNB aplikovány na čtvrtletní data od roku 1997. Jejich výsledky ukazují, že meziroční pokles HDP v roce 2009 byl spojen s výrazným zpomalením míry růstu potenciálního produktu (Graf 1). Výpočet pomocí Cobb-Douglasovy produkční funkce naznačuje, že ve třetím čtvrtletí 2009 poklesla míra růstu potenciálu na 2,1 % (průměr ze tří variant), alternativní odhady pomocí Kalmanova filtru a HP filtru poskytují mírně vyšší hodnoty.

Graf 2 (Box)  Mezera výstupu

Odpovídající mezera výstupu překmitla na přelomu let 2008 a 2009 z kladných hodnot do záporných, kde setrvala po celý rok 2009 (Graf 2). Zatímco odhad pomocí Cobb-Douglasovy produkční funkce naznačuje nepříliš hluboké otevření mezery výstupu do záporu (-2 % z potenciálního produktu) po předchozím výrazném přehřátí ekonomiky v letech 2006–2008, Kalmanův filtr vykresluje aktuální mezeru výstupu o téměř 5 procentních bodů níže. Rozpětí jednotlivých výsledků tak naznačuje vysokou míru nejistoty.

Graf 3 (Box)  Příspěvky k růstu potenciálu

Pohled na příspěvky jednotlivých výrobních faktorů vstupujících do jedné z používaných variant Cobb-Douglasovy produkční funkce ukazuje, že zpomalení růstu potenciálního produktu je způsobeno zpomalením růstu všech vstupních faktorů, zejména však produktivity (Graf 3). Pokles zaměstnanosti se promítá zpožděně a její záporné příspěvky k růstu potenciálního produktu tak lze očekávat až v průběhu roku 2010.