ČNB > Měnová politika > Zprávy o inflaci > 2007 > duben > Boxy a přílohy > Uplatňování výjimek z plnění inflačního cíle na úpravy nepřímých daní

Uplatňování výjimek z plnění inflačního cíle na úpravy nepřímých daní

BOX 3

V rámci uplatňování strategie flexibilního cílování inflace chápe ČNB svůj inflační cíl jako střednědobý, od něhož se skutečná inflace může přechodně odchýlit. Pokud na ekonomiku dopadne výrazný exogenní šok a odchýlí prognózovanou inflaci od cíle, ČNB na primární dopady tohoto šoku nemusí reagovat. Může využít výjimky ze svého závazku splnit inflační cíl a akceptovat takto způsobené odchýlení prognózy a následně skutečné inflace od cíle.

Důvodem pro používání institutu výjimek z plnění inflačního cíle je zejména fakt, že ČNB při plnění inflačního cíle bere v úvahu i vliv měnové politiky na stabilitu ekonomiky. Důsledná eliminace odchylky skutečné inflace od inflačního cíle změnou měnověpolitických sazeb by zejména při krátkodobých šocích a šocích na nabídkové straně ekonomiky mohla vést k nežádoucímu rozkolísání ekonomiky.

Výrazné změny výše a struktury sazeb nepřímých daní jsou specifickým typem exogenních šoků. Od doby přechodu k cílování celkové inflace jsou proto skokové úpravy nepřímých daní součástí okruhu případů, které mohou vést k uplatnění výjimky z plnění inflačního cíle. Členství ČR v Evropské unii s sebou přineslo harmonizační úpravy nepřímých daní před samotným vstupem, v současné době probíhá postupná harmonizace spotřebních daní na tabákové výrobky. Jednotlivé kroky harmonizačních úprav jsou dopředu avizovány a prognóza ČNB s nimi počítá. Prognózy inflace tak obsahují relativně velký vliv změn nepřímých daní. Aby ČNB vyloučila reakci na primární dopad těchto změn, využívá institut výjimek z plnění inflačního cíle. V praxi od prognózy z července 2003, kdy byl vliv daní poprvé významný, je primární dopad z celkové inflace odečítán a ČNB reaguje na odchylku takto očištěné inflace (inflace bez primárních dopadů změn nepřímých daní) od cíle, resp. se orientuje na splnění inflačního cíle pro takto očištěnou inflaci.

Podle dubnové prognózy přispívají primární dopady změn nepřímých daní na cigarety v průměru přibližně 0,7 procentního bodu k celkové inflaci v horizontu měnové politiky. Uplatnění výjimky na tyto primární dopady znamená, že ČNB umožní růst celkové inflace do horní poloviny tolerančního pásma pro inflační cíl v horizontu měnové politiky. Pokud by neuplatnila výjimku, implikované měnověpolitické sazby pro příští čtvrtletí by byly vyšší zhruba o 0,3 procentního bodu.
Stejně tak by ČNB uplatňovala výjimku i v případě realizace navrhované fiskální reformy, která obsahuje zvýšení snížené sazby DPH z 5 na 9 %, a zavedení ekologických daní (viz alternativní scénář dubnové prognózy). Inflace by se v tomto případě v horizontu měnové politiky pohybovala nad inflačním cílem.