(příloha)
duben 2002

Změna reálného kurzu koruny v čase se skládá z příspěvků několika různých faktorů. Jedním z nich je odlišný vývoj produktivity práce v různých odvětvích domácí a zahraniční ekonomiky. Příspěvek tohoto faktoru ke změně reálného kurzu se obvykle označuje jako Balassa-Samuelsonův (BS) efekt. Analýzy BS efektu prováděné v ČNB se zaměřují zejména na kvantifikaci tohoto efektu v rámci reálného kurzu CZK/EUR, přičemž důraz je kladen na porovnání s Německem jakožto dominantním zahraničně-obchodním partnerem ČR.

Úvahy o BS efektu vycházejí z toho, že všechny položky (tj. zboží a služby) spotřebovávané v ČR i v SRN lze zhruba rozdělit na obchodovatelné (u těch jsou náklady mezinárodní arbitráže nízké) a neobchodovatelné (náklady mezinárodní arbitráže vysoké). Označme tempa růstu cen v těchto dvou sektorech π _T a π _N, podíl obchodovatelné produkce ve spotřebitelském koši w a tempa růstu produktivity práce aT a aN; hodnoty pro SRN označme hvězdičkou. Při kvantifikaci BS efektu se pro zjednodušení předpokládá, (a) že nominální směnný kurz CZK/EUR se mění v souladu se změnami relace českých a německých cen obchodovatelných položek, tj. že nominální apreciace kurzu koruny je rovna zhruba π _T* - π _T, (b) že vzhledem ke "mzdové nákaze" rostou mzdy v obchodovatelném i neobchodovatelném sektoru dané ekonomiky podobným tempem a (c) že podíl práce na přidané hodnotě v obou sektorech dané ekonomiky je zhruba shodný. V rámci standardního mikroekonomického modelu dvousektorové ekonomiky lze z těchto předpokladů odvodit poznatek, že předstih obchodovatelného sektoru dané ekonomiky před neobchodovatelným v růstu produktivity práce má za následek obdobný předstih neobchodovatelného sektoru před obchodovatelným v růstu cen produkce neboli π _N - π _T = a _T - a _N a také π _N* - π _T* = a _T* - a _N*.

Logika BS efektu je tedy taková, že odlišný vývoj produktivity práce v obchodovatelném a neobchodovatelném sektoru české a německé ekonomiky má vliv na diferenciál mezi rozdílem růstů cen v obou sektorech v ČR a mezi tímtéž rozdílem v SRN. Právě tento diferenciál determinuje změnu reálného směnného kurzu CZK/DEM, protože reálnou apreciaci kurzu koruny získáme, když nominální apreciaci deflujeme relací mezi růstem cen v ČR a v SRN, tj.: reálná apreciace koruny =
(π _T* - π _T) + [ w . π _T + (1 - w) . π _N] - [ w* . π _T* + (1 - w*) . π _N*]

K orientační kvantifikaci BS efektu je třeba učinit předpoklady ohledně tempa růstu produktivit v jednotlivých sektorech ČR a SRN. Při stanovení těchto předpokladů lze mj. vycházet z dosavadního vývoje v ČR a ze zkušeností jiných zemí. Pokud bychom například předpokládali, že produktivita práce v SRN bude v budoucnu růst tempem 3 % v obchodovatelném sektoru a 2 % v neobchodovatelném sektoru, zatímco v ČR bude růst produktivity práce činit 5 % v obchodovatelném sektoru a 2 % v neobchodovatelném sektoru a dále, že podíl obchodovatelného sektoru ve spotřebitelském koši se bude pohybovat v obou zemích v blízkosti 50 %, pak výše uvedená metodologie implikuje BS efekt, tj. příspěvek k vývoji reálného směnného kurzu CZK/EUR ze strany vývoje produktivity práce, ve směru reálné apreciace koruny v rozsahu zhruba 1 % ročně. Tento odhad by se výrazně nelišil od výsledků různých studií pro ekonomiky dalších zemí střední a východní Evropy kandidujících na členství v EU a EMU.

Při splnění inflačních cílů ČNB a za předpokladu německé inflace na úrovni 2 % by mohl být růst CPI v průměru za příštích několik let v ČR zhruba o 1 - 1,5 procentního bodu vyšší než v SRN. Tento inflační diferenciál a výše odvozená reálná apreciace okolo 1 % by znamenaly přibližnou stabilitu nominálního devizového kurzu. V současnosti často zmiňované očekávání střednědobé nominální apreciace koruny vůči euru tedy při platnosti výše uvedených předpokladů v samotném BS efektu oporu příliš nenachází.