Graf rizik inflační prognózy (zkráceně GRIP) je grafická pomůcka, který zachycuje rizika poslední makroekonomické prognózy prostřednictvím vyhodnocení vlivu nově dostupných informací na výhled celkové inflace a úrokových sazeb. V podobě založené na jádrovém predikčním modelu ČNB (dříve QPM, dnes g3) je GRIP používán od června 2004. Vyhodnocení rizik poslední prognózy se provádí simulacemi jádrového predikčního modelu, do něhož jsou vloženy nové informace. Výsledkem jsou odchylky výhledu celkové inflace a úrokových sazeb od základního scénáře stávající prognózy. GRIP je jedním z podkladů pro rozhodování bankovní rady mezi dvěma prognózami a je standardní součástí tzv. „malých‘‘ situačních zpráv. Zveřejňování GRIPu dále zvyšuje předvídatelnost a důvěryhodnost měnové politiky ČNB.

Základem GRIPu je dvourozměrný souřadný systém. Vzdálenost na vodorovné ose od průsečíku os zachycuje odchylku simulace od stávající prognózy celkové inflace na začátku horizontu měnové politiky (t+4 čtvrtletí). Na svislé ose je pak vynesen dopad nových informací na průměrnou odchylku úrokových sazeb (3M PRIBOR) na horizontu t+1 až t+4 čtvrtletí, kde t je aktuální čtvrtletí, v němž je zpracována malá situační zpráva. Důvodem pro zobrazování dopadu do průměrných úrokových sazeb je přítomnost vyhlazování v reakční funkci měnové politiky v predikčním modelu.

Body znázorněné v GRIPu zobrazují dílčí efekty jednotlivých skupin nově příchozích informací. Jejich hodnocení se děje při neměnnosti ostatních předpokladů. V modelu g3 přitom nezáleží na pořadí simulací jednotlivých nových informací resp. jejich skupin.

Při tvorbě GRIPu se nejedná o vypracování plnohodnotné prognózy, nýbrž o poměrně mechanické promítnutí nově známých informací bez významnějších expertních zásahů. Hodnocená rizika (nově dostupné informace) je možno rozdělit do následujících skupin: zahraniční veličiny, domácí reálná ekonomika, inflace, měnový kurz a úrokové sazby.

Bod „Zahraničí“ v GRIPu indikuje směr a velikost posunu v prognóze se znalostí nových údajů o vývoji klíčových zahraničních veličin a změn v jejich výhledu. Výhledy zahraničních veličin, přitom pocházejí zejména z publikace Consensus Forecasts (CF) a z tržních výhledů. Výhledy CF popisují očekávaný budoucí vývoj efektivního HDP eurozóny (aproximace zahraniční poptávky) a růstu cen průmyslových výrobců v efektivní eurozóně. Výhled sazby 3M EURIBOR je aktualizován na základě tržních pozorování.

Efekt nových dat o HDP, jeho struktuře a o mzdách v tržních odvětvích je v GRIPu zohledněn v rámci bodu „Reálná ekonomika“. V rámci tohoto bodu mívají vliv také případné revize časových řad. Nová data jsou v simulaci GRIPu zapracována tak, že expertní zásahy z poslední prognózy a dlouhodobé trendy nejsou obvykle přehodnoceny. Bod „Reálná ekonomika“ tak vyjadřuje mechanický posun aktuální prognózy při přesnější znalosti skutečné výše a struktury HDP a růstu mezd, bez plnohodnotného přehodnocení domácích počátečních podmínek prognózy.

Bod „Inflace“ indikuje posun stávající prognózy při použití zpřesněné verze krátkodobé predikce inflace. Při simulaci vlivu nově dostupných dat domácí inflace jsou k dispozici zpravidla dvě nová měsíční pozorování inflace v aktuálním čtvrtletí. Protože predikční model pracuje se čtvrtletními daty, je vývoj inflace pro aktuální čtvrtletí vždy dopočítán na základě nově známých měsíčních dat a dosud nezveřejněné údaje jsou nahrazeny meziměsíčním tempem dle aktuální prognózy. Vedle toho jsou do této simulace vloženy případně aktualizované výhledy regulovaných cen a změn nepřímých daní.

Bod „Měnový kurz“ v GRIPu ilustruje posun prognózy jako reakci na novou krátkodobou predikci kurzu CZK/EUR v aktuálním čtvrtletí. Ta se počítá jako průměr z denních pozorování kurzu za celé čtvrtletí, přičemž známé hodnoty za dosavadní průběh čtvrtletí jsou pro jeho zbývající část doplněny poslední pozorovanou denní hodnotou.

Obdobně bod „Úrokové sazby“ popisuje dopad případné odchylky průměrných tržních sazeb 3M PRIBOR v daném čtvrtletí od prognózy. I v tomto případě je do modelu vložen průměr z denních pozorování za celé čtvrtletí, přičemž známé hodnoty úrokových sazeb za dosavadní průběh čtvrtletí jsou pro jeho zbývající část doplněny poslední pozorovanou denní hodnotou.

Zobrazené dopady rizik (jednotlivé body GRIPu) jsou ve srovnání s plnohodnotným prognostickým cvičením pouze hrubou kvantifikací vlivu nových informací a jsou zatíženy různou mírou nejistoty. GRIP zároveň nezohledňuje úplnou množinu nově dostupných informací, ale pouze tu jejich část, kterou lze poměrně mechanicky hodnotit prostřednictvím jádrového predikčního modelu. Získání výsledné bilance rizik prognózy sečtením jednotlivých bodů v GRIPu je proto sice možné, ale s vědomím výše uvedeného není v grafu prezentováno. Výsledné hodnocení celkové bilance rizik stávající prognózy z pohledu sekce měnové, zohledňující i informace nad rámec GRIPu, je formulováno verbálně ve zveřejňovaném doprovodném textu.