Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 27. června 2018

Přítomni: Jiří Rusnok, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Marek Mora, Tomáš Nidetzký.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací čtvrté situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování makroekonomické prognózy ze třetí situační zprávy. Inflace se v průběhu druhého čtvrtletí postupně zvyšovala, přičemž v květnu mírně přesáhla 2% cíl. Oproti prognóze vyšší květnová inflace byla způsobena zejména rychlejším růstem cen pohonných hmot a potravin, v menší míře i lehce vyšší jádrovou inflací.

Růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí v souladu s prognózou zpomalil. Toto zpomalení však bylo poněkud výraznější, než centrální banka očekávala, což souviselo zejména se silnějším záporným příspěvkem čistého vývozu a menší tvorbou zásob. O něco pomalejší růst přitom vykázala i spotřeba domácností, její dynamika však zůstává robustní. Naopak fixní investice a vládní spotřeba přispěly k ekonomickému růstu výrazněji, než prognóza předpovídala. Indikátory z trhu práce svědčí o jeho pokračujícím přehřívání. Zaměstnanost v prostředí silné poptávky po práci dále výrazně rostla a překonala prognózu. Nezaměstnanost dle očekávání klesala již jen mírně. Růst mezd v prvním čtvrtletí podle očekávání dále zrychlil. V tržních odvětvích mzdová dynamika lehce zaostala za predikcí, v netržních odvětvích ji naopak překonala. Podrobnější diskusi rizik stávající prognózy inflace lze nalézt v komentáři ke Grafu rizik inflační prognózy (GRIP).

V diskusi navazující na prezentaci situační zprávy vyhodnotili členové bankovní rady rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako proinflační. Jako nejvýznamnější proinflační faktor byl opakovaně zmíněn vývoj kurzu koruny, který se ve srovnání s prognózou pohybuje na slabší úrovni. Panovala shoda, že slabší kurz vytváří prostor pro zpřísňování měnových podmínek v jejich úrokové složce, což také podpoří dosahování cíle finanční stability.

Bylo několikrát zmíněno, že oslabení koruny souvisí s odlivem kapitálu z rozvíjejících se ekonomik do dolarových aktiv z důvodu nárůstu globálních nejistot a že tento jev může přetrvávat delší dobu. Na druhou stranu bylo řečeno, že v režimu volně plovoucího kurzu jsou výkyvy v řádu několika procent běžné, přičemž současné oslabení kurzu koruny ve druhém čtvrtletí lze považovat spíše za mírné, a to jak z pohledu historické volatility, tak ve srovnání s pohyby ostatních měn ve středoevropském regionu. V tomto kontextu bylo připomenuto, že prognóza kurzu koruny není ani závazek, ani preferovaná hodnota kurzu z pohledu ČNB. Jeho slabší úroveň oproti prognóze indikuje prostor pro zvýšení úrokových sazeb, a umožňuje tak další krok ve směru normalizace měnové politiky.

Poslední vývoj zahraničních výrobních cen, v němž se projevuje růst cen komodit, byl hodnocen jako proinflační riziko v krátkém období. Na druhou stranu bylo několikrát řečeno, že globální nejistoty spojené s rizikem eskalace obchodních válek a dopady brexitu mohou způsobit, že v delším horizontu bude zahraničí působit naopak protiinflačně. Vícekrát zaznělo, že v současné době není možné přesně kvantifikovat střednědobý vliv globálních nejistot na domácí ekonomiku. V této souvislosti bylo řečeno, že je potřeba jejich naplňování pečlivě sledovat.

Bylo uvedeno, že spotřeba robustně roste a že domácí ekonomika na rozdíl od vnějšího prostředí nepředstavuje zdroj nejistot. Růst spotřeby domácností generuje stabilní inflační tlaky. Trh práce byl opakovaně hodnocen jako přehřátý a generující nákladové inflační tlaky z důvodu vysokého růstu mezd. Dále bylo zmíněno, že růst produktivity práce nemusí být natolik vysoký, aby kompenzoval tyto nákladové tlaky. Nicméně zaznělo také, že ačkoliv vyšší pozorovaná květnová meziroční inflace představuje proinflační riziko, její vliv na budoucí plnění inflačního cíle by neměl být přeceňován. 

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně zvýšila limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 25 bazických bodů na 1 %. Současně zvýšila lombardní sazbu o 50 bazických bodů na 2 % a ponechala diskontní sazbu na úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Marek Mora a Tomáš Nidetzký.

Zapsal: Jan Brůha, sekce měnová