Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

20. 12. 2018

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 1,75 %, diskontní sazba na 0,75 % a lombardní sazba na 2,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů.

Toto rozhodnutí se opírá o stávající makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. Podle prognózy se inflace na začátku příštího roku zvýší. V dalším období se však inflační tlaky zmírní, a to v návaznosti na obnovené posilování kurzu a postupné zvolňování dynamiky mezd. Na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2019 a 2020, se inflace shora přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky. S touto prognózou je konzistentní přibližná stabilita úrokových sazeb v příštím roce a poté jejich pokračující zvyšování směrem k dlouhodobě neutrální úrovni. Bankovní rada na svém dnešním jednání vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnaná.

Výhled zahraničních ukazatelů byl přehodnocen směrem dolů. Prognóza výrobních cen se výrazně snižuje zejména pro příští rok. Prognóza spotřebitelských cen v eurozóně se na příští rok posouvá mírně níže, stejně jako výhled zahraniční ekonomické aktivity a zahraničních úrokových sazeb.

Tržní výhled ceny ropy Brent je v důsledku pozorovaného poklesu světových cen v následujících dvou letech výrazně nižší. Kurz eura vůči dolaru se pro rok 2019 posouvá směrem k lehce slabšímu euru.

Domácí inflace se v posledních třech měsících snižovala a v listopadu dosáhla dvouprocentního cíle. Nacházela se přitom pod prognózou, což bylo převážně důsledkem neočekávaného odeznění růstu cen potravin. Oproti prognóze byl o něco nižší i růst regulovaných cen a pohonných hmot, naproti tomu jádrová inflace zrychlila a byla oproti prognóze lehce vyšší.

Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí setrval na úrovni 2,4 %, prognóza však očekávala jeho mírné zrychlení. Odchylka ekonomického růstu od prognózy byla způsobena nižším příspěvkem čistého vývozu, který souvisel s výrazným zrychlením dovozu služeb. Mírně nižší oproti predikci byla i spotřeba domácností. Opačným směrem působil rychlejší růst celkových investic a vládní spotřeby.

Měsíční ukazatele naznačují pokračování solidního ekonomického růstu i v závěru letošního roku. Silná dynamika příjmů domácností se nadále promítá do růstu maloobchodních tržeb s výjimkou motoristického segmentu. V posledních dvou měsících opětovně zrychlil růst průmyslové výroby a dynamika stavební výroby zůstává nadále vysoká.

Trh práce v souladu s prognózou vytváří výrazné inflační tlaky. Růst zaměstnanosti podle očekávání zpomalil, byť oproti predikci o něco výrazněji. Míra nezaměstnanosti se v souladu s prognózou dále již významně nesnižovala. Nedostatek volné pracovní síly při stále vysoké poptávce po práci vedl k dalšímu nárůstu počtu volných pracovních míst. Růst celkových mezd ve třetím čtvrtletí zůstal vysoký a mírně překonal naše očekávání. V tržních odvětvích přitom byla mzdová dynamika lehce pod prognózou, v netržních odvětvích naopak výrazně nad ní.

Kurz koruny vůči euru byl v průběhu čtvrtého čtvrtletí oproti prognóze slabší o necelé jedno procento. Kurz v listopadu krátkodobě oslabil až k 26 korunám za euro, poté zkorigoval lehce pod tuto hladinu. Přetrvává přitom riziko déletrvajícího negativního sentimentu vůči rozvíjejícím se trhům, které by mohlo vést ke slabšímu kurzu koruny oproti prognóze i na začátku roku 2019.

Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, můžeme konstatovat, že hrubý domácí produkt i ceny rostou oproti prognóze pomaleji, zatímco celkové mzdy naopak o něco rychleji. Míra nezaměstnanosti zhruba odpovídá prognóze. 

Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnaná. Protiinflačními riziky jsou nižší pozorovaná inflace a aktuální výhled zahraničního vývoje včetně výrazného poklesu cen ropy. Proinflačním rizikem je naopak aktuální i budoucí vývoj kurzu koruny. Nadále přetrvává nejistota plynoucí z nárůstu protekcionistických opatření ve světovém obchodě a ze způsobu odchodu Spojeného království z Evropské unie.