ČNB > Měnová politika > Rozhodnutí bankovní rady ČNB > 2018 > Prohlášení BR na TK

Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

26. 09. 2018

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 25 bazických bodů na 1,50 %. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby na 2,50 % a diskontní sazby na 0,50 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo 6 členů bankovní rady, jeden její člen hlasoval pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

Toto rozhodnutí se opírá o stávající makroekonomickou prognózu, představenou v srpnu, a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. Podle stávající prognózy se inflace bude ve zbytku letošního roku nacházet nad dvouprocentním cílem České národní banky. Na horizontu měnové politiky se vrátí k cíli, v jehož blízkosti setrvá i během roku 2020. S tímto výhledem je konzistentní pokračující zvyšování úrokových sazeb směrem k jejich dlouhodobě neutrální úrovni. Bankovní rada na svém dnešním jednání vyhodnotila rizika stávající prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná a nevýrazná.

Změny ve výhledu zahraničních veličin jsou pouze zanedbatelné. Prognóza spotřebitelských a výrobních cen se pro letošní rok posouvá lehce níže, stejně jako výhled zahraniční ekonomické aktivity. V delším horizontu se očekávaný zahraniční vývoj takřka nemění. Také tržní výhled ceny ropy Brent zůstává téměř neměnný. Kurz eura vůči dolaru je na celém horizontu prognózy očekáván nepatrně slabší, než předpokládá stávající prognóza.

Domácí meziroční inflace se po červencovém dočasném poklesu v srpnu opět zvýšila. Celkově přitom byla jen lehce pod prognózou. Výrazně nižší než v prognóze byl růst cen potravin. Naopak jádrová inflace byla nad predikcí. Ceny pohonných hmot si udržely vysokou dynamiku a nacházely se jen nepatrně pod prognózou. Růst regulovaných cen v souladu s prognózou dále postupně zrychloval.

Růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí v souladu s prognózou zpomalil a nacházel se jen nepatrně pod ní. K růstu HDP v souladu s očekáváním nadále nejvíce přispívaly fixní investice a spotřeba domácností. Kladný, i když o něco nižší než očekávaný, byl i příspěvek spotřeby vlády. Tvorba zásob a čistý vývoz naopak růst HDP brzdily. Jejich odchylky od prognózy se přitom do značné míry vzájemně kompenzovaly.

Měsíční indikátory naznačují pokračování solidního ekonomického růstu i ve třetím čtvrtletí. Setrvale vysoká spotřebitelská důvěra a silný růst příjmů domácností se nadále promítají do zvyšování maloobchodních tržeb. Svižný růst v posledních dvou měsících vykázala i průmyslová a stavební výroba.

Trh práce v souladu s prognózou nadále vytváří výrazné inflační tlaky. Zaměstnanost pokračovala ve druhém čtvrtletí v růstu. Nezaměstnanost poklesla podle očekávání již jen lehce. Nedostatek volné pracovní síly při silné poptávce po práci vedl k dalšímu nárůstu počtu volných pracovních míst. Růst mezd zůstal v souladu s prognózou stabilní. Zatímco v tržních odvětvích mzdová dynamika lehce zaostala za predikcí, v netržních odvětvích ji naopak překonala.

Kurz koruny vůči euru od sestavení srpnové prognózy nejprve mírně oslaboval, poté v průběhu září opět posílil. Jeho průměrná hodnota za dosavadní průběh třetího čtvrtletí je oproti prognóze jen nepatrně silnější. Předchozí oslabování koruny bylo důsledkem poklesu důvěry finančních investorů vůči rozvíjejícím se trhům a pokračujícího růstu sazeb ve Spojených státech. Ve  směru posílení naopak na kurz působí zvyšování domácích úrokových sazeb.

Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, můžeme konstatovat, že se stávající makroekonomická prognóza naplňuje.

Bankovní rada vyhodnotila bilanci rizik stávající prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako vyrovnanou a jednotlivá rizika jako nevýrazná. Nadále však existuje obecná nejistota plynoucí z nárůstu protekcionistických opatření ve světovém obchodě a z dění kolem brexitu.