ČNB > Měnová politika > Rozhodnutí bankovní rady ČNB > 2016 > Prohlášení BR na TK

Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

22. 12. 2016

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek. Potvrdila přitom závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je v souladu s tím stále připravena automaticky provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku se nemění.

Toto rozhodnutí vychází z vyznění stávající prognózy České národní banky a z hodnocení nově dostupných informací získaných od jejího zpracování. Prognóza předpokládá používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Inflace se zvyšuje, nadále se však nachází pod dvouprocentním cílem. Podle prognózy se bude inflace dále zvyšovat a na horizontu měnové politiky mírně přesáhne dvouprocentní cíl. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle stávající prognózy dojde počínaje polovinou příštího roku.

Potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné v dosavadním rozsahu přetrvává. Bankovní rada proto znovu konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017. Bankovní rada současně zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění kurzového závazku bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů. Česká národní banka bude navíc připravena intervenovat za účelem zmírnění případných kurzových výkyvů.

Celková meziroční inflace se v posledních měsících zvýšila. V listopadu se po třech letech vrátila do dolní poloviny tolerančního pásma cíle České národní banky. Listopadový růst spotřebitelských cen byl oproti prognóze vyšší, a to zejména z důvodu výraznějšího oživení růstu cen potravin. Rovněž korigovaná inflace bez pohonných hmot byla vyšší než prognóza. V tomto ukazateli jádrové inflace se projevuje růst domácí ekonomiky a zvyšující se dynamika mezd.

Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku dále zpomalil. Oproti stávající prognóze byl přitom nižší, což bylo dáno menším příspěvkem čistého vývozu. Naopak celkové investice poklesly mírněji, než očekávala prognóza. Předpoklad o výrazném snížení investic z důvodu jen pozvolného náběhu nového programového období evropských fondů se však nadále naplňuje. Růst spotřeby domácností v souladu s prognózou opětovně zrychlil. To potvrdilo názor České národní banky, že její předchozí zpomalení bylo přechodného charakteru.

Nové informace o zahraničním ekonomickém vývoji vesměs potvrzují předpoklady stávající prognózy. Ekonomický růst v efektivní eurozóně v příštím roce zpomalí mírně pod dvě procenta. Propad zahraničních výrobních cen v průmyslu odeznívá, a to oproti prognóze dokonce o něco rychleji. Obnovení jejich růstu se očekává začátkem příštího roku. Zrychlovat začne rovněž růst spotřebitelských cen v eurozóně. Přispěje k tomu i pokračující uvolněná měnová politika Evropské centrální banky. Ta prodloužila svůj program kvantitativního uvolňování do konce příštího roku, zároveň však snížila jeho měsíční objem. To se promítá do výhledu lehce záporných tříměsíčních úrokových sazeb EURIBOR na celém horizontu prognózy.

Tržní výhled ceny ropy Brent předpokládá v příštích dvou letech její setrvání poblíž aktuálně zvýšených hodnot. Oproti předpokladům prognózy se tak výhled výrazně nemění. Naopak kurz eura vůči americkému dolaru ve výhledu oslabil. Důvodem je rozdílné směřování měnových politik Evropské centrální banky a amerického Federálního rezervního systému.

Pokračující domácí ekonomický růst se projevuje v postupně narůstajícím napětí na trhu práce. Zaměstnanost se dále zvyšuje. To se odráží v dalším poklesu míry nezaměstnanosti, která se v rámci zemí Evropské unie nachází na nejnižší úrovni. Růst mezd v podnikatelské sféře ve třetím čtvrtletí po předchozím mírném zvolnění opět zrychlil.

Ukazatele z reálné ekonomiky mají v závěru letošního roku smíšené vyznění. Průmyslová produkce výrazně zpomalila svůj růst, což odráželo zejména nečekaný říjnový útlum vývozu. Déletrvající pokles stavební výroby, způsobený zejména propadem veřejných investic, se v říjnu zmírnil jen nevýrazně. Růst maloobchodních tržeb zůstává na solidních úrovních.

Meziroční pokles cen ve zpracovatelském průmyslu se v posledních měsících zmírňuje. Ceny zemědělských výrobců zatím setrvávají v poklesu. Ceny stavebních prací nadále rostou umírněným tempem a ceny tržních služeb jsou v meziročním srovnání víceméně stabilní.

Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, hrubý domácí produkt rostl ve třetím čtvrtletí letošního roku ve srovnání s prognózou pomaleji. Inflace byla spolu s růstem průměrné mzdy naopak vyšší. Nezaměstnanost byla ve srovnání s prognózou lehce nižší.

Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná.